Krizový finanční manažer Detroitu Kevyn Orr požádal za město Detroit o bankrotovou ochranu před věřiteli, dluhy města mají dosahovat až 365,7 miliard USD. Guvernér státu Michigan RIck Snyder návrh na konkurz přijal se slovy, že „finanční potíže Detroitu se bez toho řešit nedají“. Město, které dříve bylo známé pro svůj automobilový průmysl, nyní patří mezi nejchudší města USA, kde více než jedna třetina obyvatel žije pod hranicí chudoby. Detroit neposkytuje plně ani základní služby, jen třetina městských sanitek je v provozu a na 40 % veřejného osvětlení nefunguje
Archiv štítku: bankrot
Portugalský ministr financí rezignoval, klesá podpora veřejnosti v úsporné škrty
Vitor Gaspar, který působil ve vládě jako ministr financí, se vzdal svého postu, oznámila to prezidentská kancelář. Jako důvody nyní již bývalý ministr Gaspar uvedl, že nedokázal zabránit zvyšujícímu se schodku veřejných financí a klesající podporu veřejnosti v úsporná opatření, která mají zemi zachránit před bankrotem. V březnu protestovaly proti politice vlády stovky tisíc lidí. Ministr Gaspar byl přitom respektován mezinárodním společenstvím pro úsporné škrty. Nicméně Portugalsko se i nadále potýká s recesí a vysokou nezaměstnaností, která se pohybuje kolem 18 %. Novým ministrem financí by se měla stát Maria Luis Albuquerque. Portugalsko se nachází v recesi již druhým rokem, od mezinárodního společenství země obdržela pomoc ve výši 102 miliard USD v květnu 2011.
Nekončící kyperská krize znejistila celou eurozónu
Kyperská vláda se rozhodla již v červnu roku 2012 požádat EU o finanční pomoc z jejích stabilizačních fondů EFSF a ESM. Důvodem byla ochrana finančního sektoru, a tím i ekonomiky země před dopady hluboké dluhové krize v sousedním Řecku. Kypr se tak stal pátou zemí eurozóny, která zažádala o pomoc, jež by měla přispět k záchraně bank a odvrácení platební neschopnosti. Největší problém ostrova je bankovní sektor.
Kypr vstoupil do eurozóny 1. ledna 2008 a přijal euro jako svou oficiální měnu výměnou za kyperskou libru. Tehdy se kyperské ekonomice dařilo a Mezinárodní měnový fond (MMF) popisoval stav země jako „dlouhé období růstu nízké nezaměstnanosti a zdravých veřejných financí“. V roce 2009 sice země prošla recesí, ale ve srovnání s Evropou byla jen mírná. (…) Pokračovat ve čtení ->
Kyperský parlament schválit podmínky záchranné půjčky
Kyperský parlament v úterý těsnou většinou schválil záchrannou půjčku v hodnotě 13 miliard USD, která má bankrotující ostrov vyvést z krize a na které se podílí EU a MMF. Pokud by zákonodárci opatření zamítli, hrozil by zemi státní bankrot. Na zákonodárce se obrátil i kyperský prezident Nikos Anastasiadis, protože vláda již jednou v polovině března záchranný plán odmítla. Výsledek hlasování vyvolal obrovskou úlevu ve vládě, která již získala jistotu, že v květnu obdrží první část zahraniční pomoci. Podmínky finanční pomoci od EU a MMF stanovují, že Kypr musí vlastními silami obstarat téměř 17 miliard USD a v rámci dohody bude muset mimo jiné zabavit v bankách část vkladů nad 130 000 USD a zvýšit firemní daně z 10 % na 12,5 %.
Země Evropské unie možná sníží svou zadluženost pomaleji
Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn prohlásil, že v současné době mají země Evropské unie prostor snižovat rozpočtové schodky pomalejším tempem než dosud. Tyto kroky nebyly na vrcholu dluhové krize možné, protože několika zemím eurozóny hrozil bankrot. Dosavadní úsilí zemí EU snížit svou zadluženost zajistilo důvěru trhů. Dalším důležitým faktem je úsilí Evropské centrální banky. Pomalejší snižování schodků by zemím umožnilo zaměřit se na střednědobou perspektivu. Omezování zadluženosti také musí být podle slov eurokomisaře Rehna „vstřícné růstu“ a „sociálně přijatelné“.
Čínský výrobce solárních panelů Suntech je v bankrotu
Přední výrobce solárních panelů čínský Suntech vyhlásil ve středu bankrot. Firma není v současné době schopná dostát svým závazkům a v souladu s čínskými pravidly konkurzního řízení byl ve městě Wu – Si poblíž Šanghaje, kde firma sídlí, narychlo ustanoven přechodný, lidový soud, který schválil její úpadek a také kroky vedoucí k uspokojení věřitelů, kteří si nárokují pohledávky ve výši 1,14 miliard USD. Firma se proti rozhodnutí neodvolala.
Kyperský prezident obhajuje záchranný balíček, veřejnost se ale bouří
Kyperský prezident Nicos Anastasiades obhajuje záchranný balíček od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), který v zemi vyvolal vlnu pobouření veřejnosti. Dále uvedl, že dohoda je sice bolestná, ale potřebná k tomu, aby se zabránilo bankrotu několika tisíc malých podniků a posléze i celé země. Jednorázová daň by měla přijít v platnost v úterý 19. března, a proto jsou u bank vidět velké fronty lidí, kteří se snaží své úspory vybrat v hotovosti. Pravicová politická strana prezidenta Anastasiadese Demokratické shromáždění (DISY) potřebuje podporu ostatních frakcí, aby výpomoc mohla být ratifikována. Pro agenturu Reuters předseda parlamentního finančního výboru Nicholas Papadopoulos uvedl, že dohoda je mnohem horším rozhodnutím než očekával. Předseda opozice George Lillikas vyzývá své stoupence k uspořádání protestního shromáždění, protože měl „prezident zradit hlas lidu„.
Argentina odmítá splatit celý dluh svým věřitelům
Zástupci argentinské vlády, mezi nimiž byli přítomni viceprezident Argentiny Amado Boudou a ministr hospodářství Hernán Lorenzino, ve středu u soudu v New Yorku znovu uvedli, že skupině držitelů dluhopisů nesplatí celý dluh. Argentina se odvolala proti rozsudku amerického soudu z říjnu roku 2012, který jí nařídil zaplatit 1,3 miliardy USD věřitelům, kteří nesouhlasili s restrukturalizací státního dluhu. Spor se odvíjí od státního bankrotu, který Argentina vyhlásila v roce 2002. Země tehdy nedokázala proplatit dluhopisy v hodnotě zhruba 100 miliard USD. Na návrh restrukturalizace dluhu ve dvou vlnách mezi lety 2005 a 2010 přistoupilo asi 93 % věřitelů, zbytek chce zpět celou investici i s úroky. Odvolací soud pravděpodobně rozhodne během následujícího měsíce.
Chorvatské aerolinie čekají velké škrty
V roce 2012 zaznamenaly Chorvatské aerolinie ztrátu v celkové hodnotě 65,1 miliónů USD, z toho byly 12,3 miliónů provozní ztráty a 52,8 miliónů činilo přecenění majetku společnosti. Aerolinie budou muset nyní snížit počet letadel, kterých vlastní v současné době 13. Podle chorvatského deníku Vecernji list pravděpodobně přijde i na zkrácení leteckých tras a snížení počtu zaměstnanců. Je možné, že by Aerolinie nemusely být dále schopné konkurovat trhu a mohly by zbankrotovat.
Slovinsko a Chorvatsko se snaží vyřešit 20 let starý spor ohledně bankrotu banky Ljubljanska
Slovinsko a Chorvatsko se v nadcházejících týdnech budou snažit vyřešit 20 let starý bankovní spor ohledně bankrotu a likvidace Ljubljanska Banka (LB), aby Chorvatsko mohlo vstoupit do Evropské unie, což je naplánováno na 1. července 2013. Banka zbankrotovala poté, co se země osamostatnily na Jugoslávii. Po šestihodinovém jednání slovinský ministr zahraničí Karl Erjavec a chorvatská místopředsedkyně vlády a ministryně zahraničí Vesna Pusic osobně oznámili novinářů, že se dohodli na jednom z navrhovaných řešení, ale nyní je potřeba získat souhlas svých vlád. Záhřeb ukončil přístupová jednání do EU v červnu 2011, nyní by měla následovat ratifikace přístupové smlouvy stávajícími členskými státy EU. Slovinsko, které je sužováno finanční a vládní krizí, je členem EU, který má teprve začít s ratifikací.
Ve Francii někteří politici mluví o bankrotu, vláda to popírá
Francouzští politici obhajují jejich zdravou ekonomiku poté, co ministr práce Michel Sapin popsal stav ve Francii jako „totální bankrot“. Ministr financí Pierre Moscovici slova o bankrotu označil za nepřiměřená, Francie je podle něj ve skutečnosti solventní a důvěryhodná země. Francouzský prezident Francois Hollande slíbil snížit rozpočtový deficitu pod 3 % HDP oproti nynějšímu 4,5 %. Vláda prezidenta Hollanda chce chybějící peníze v rozpočtu dosáhnout zvýšením daní před škrty ve výdajích, včetně 75% daně z příjmu pro osoby, jejichž příjem přesahuje 1,3 milion USD. Plánované zvýšení „milionářské daně“ bylo Ústavním soudem zrušeno.