Nekončící kyperská krize znejistila celou eurozónu

450px-Euro_(Frankfurt)

Kyperská vláda se rozhodla již v červnu roku 2012 požádat EU o finanční pomoc z jejích stabilizačních fondů EFSF a ESM. Důvodem byla ochrana finančního sektoru, a tím i ekonomiky země před dopady hluboké dluhové krize v sousedním Řecku. Kypr se tak stal pátou zemí eurozóny, která zažádala o pomoc, jež by měla přispět k záchraně bank a odvrácení platební neschopnosti. Největší problém ostrova je bankovní sektor.

Kypr vstoupil do eurozóny 1. ledna 2008 a přijal euro jako svou oficiální měnu výměnou za kyperskou libru. Tehdy se kyperské ekonomice dařilo a Mezinárodní měnový fond (MMF) popisoval stav země jako „dlouhé období růstu nízké nezaměstnanosti a zdravých veřejných financí“. V roce 2009 sice země prošla recesí, ale ve srovnání s Evropou byla jen mírná. (…) Pokračovat ve čtení ->

Bulharský ministr financí Simeon Djankov odchází z vlády

Po celostátních protestech kvůli cenám elektřiny byl ministr financí Simeon Djankov  odvolán, přestože jeho přísná fiskální politika pomohla Bulharsku, aby si udrželo navázání měny na euro. Bývalý ministr financí snížil deficit rozpočtu o 0,5 % HDP v minulém roce a o 2 % v roce 2011, čímž dostal veřejný dluh pod kontrolu a získal si uznání v EU. Podle analytiků je za odvoláním ministra možná snaha premiéra Boiko ke znovuzvolení v červenci. Podpora premiéra Borisova podle průzkumu veřejného mínění poklesla a jeho strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) má jen nepatrný náskok před opoziční Bulharskou socialistickou stranou (BSP). Strana GERB ztratila především po zamítnutí plánu na výstavbu jaderné elektrárny v Belene na Dunaji, mnoho Bulharů doufalo, že se tím vytvoří nová pracovní místa a sníží se účty za energii.