Na jaře Kuba spustila solární farmu se 14 000 panely. Farma leží přibližně 300 kilometrů od Havany v provincii Cienfuegos. Jde o solární projekt z celkových sedmi spuštěných farem za poslední období. Kuba je nicméně dlouhodobě závislá na dodávkách ropy ze zahraničí. Vedení země bylo donuceno ke změnám poté, co neuspěl pokus o vlastní těžbu ropy v pobřežních vodách Kuby. Prezident země Raul Castro proto vytvořil 7 pracovních skupin, které mají vytvořit patnáctiletý plán pro alternativní zdroje energie, čímž by se zajistila větší energetická soběstačnost země a snížila by se závislost na ropě. Plán má zahrnovat solární, větrnou energie a také energii z biomasy.
Archiv rubriky: Kuba
Kuba a Spojené státy americké zkusí obnovit přímou poštu
Zástupci úřadů Kuby a Spojených států amerických se shodli na zahájení rozhovorů týkajících se obnovy přímých poštovných služeb mezi oběma zeměmi. Již před 50 lety byla přímá pošta mezi Kubou a Spojenými státy americkými zrušena, nicméně je možné doručit dopis z jedné do druhé země prostřednictvím služeb třetí země. Rozhovory o této otázce budou pokračovat, i když se názory zemí liší ohledně jiných problémů, jako je například situace vězňů v obou zemích.
Jednání mezi povstaleckou organizací FARC a vládou Kolumbie opět začala v úterý
Mírové jednání zástupců povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) a vlády Kolumbie opětovně začala v úterý. Představitelé obou stran se setkali v Havaně, hlavním městě Kuby, kde před dvěma týdny uzavřeli dohody o agrární politice. Dalším tématem pro diskuzi bude způsob začlenění organizace FARC do politického života Kolumbie. Jestliže se podaří najít kompromis i v této otázce, zástupcům budou zbývat ještě tři body na projednání, tedy omezení násilí, kontrola obchodu s drogami a možný vznik vyšetřovací komise. Prezident Kolumbie Juan Manuel Santos doufá v uzavření trvalého míru ještě v průběhu tohohle roku.
Brazílie připravuje zkoušky pro zahraniční lékaře
Brazilská vláda se rozhodla podrobit lékaře přicházející ze zahraničí speciální zkoušce. Hlavními oblasti, ze kterých v Brazílii lékaři chtějí pracovat, jsou Španělsko, Kuba a Portugalsko. „Připravujeme nový model hodnocení pro tyto lékaře, protože chceme dobře vzdělané profesionály se schopností rychle reagovat a znalostí zdravotních problémů naší země,“ prohlásil ministr zdravotnictví Alexander Padilha. Poslední dobou se ve společnosti diskutovalo o kvalitě lékařů z některých sektorů, ve kterých se můžou cizinci zaměstnat, aniž by podstoupili prozkoušení. Brazílii v současnosti chybí přibližně 13 000 lékařů v okrajových částech země. Místa v oblastech, kde se brazilští lékaři stěhovat nechtějí, by mohli naplnit právě profesionálové z výše vzpomenutých zemí
Ve venezuelském státě Zulia bude omezen nákup základních potřeb
Od 10. června si lidé ve venezuelském státě Zulia sousedícím s Kolumbií nebudou moci koupit určité produkty více než jednou denně. Dále také budou určeny limity na nákup dané komodity v týdenních úsecích. Jedná se o 20 položek, mezi kterým jsou především základní potřeby, jako jsou cukr, káva, mléko, mouka, rýže, toaletní papír či zubní pasta. „Nejedná se o přídělový systém kubánského stylu. Snažíme se vyhnout tomu, aby se produkty převážely do Kolumbie. Nejsme na Kubě, jsme v Maracaibo,“ řekl guvernér státu Zulia Francisco Arias Cárdenas. Omezení začnou platit v 65 obchodech v nejdůležitějších městech státu Zulia, San Franciscu a Maracaibo.
Zástupci Venezuely jsou na konferenci zaměřené na větrnou energii
Nyní 69 % elektřiny, kterou Venezuela spotřebuje, pochází z vodních elektráren. Venezuela by ráda rozšířila využití obnovitelných zdrojů. Zástupci Venezuely se v těchto dnech účastní sedmého ročníku Světové konference o větrné energii v hlavním kubánském městě Havaně. „Venezuela přijela na konferenci, aby získala nové poznatky o výrobě větrné energie“, řekl Manuel Palma, inženýr zabývající se využitím elektřiny. Dodal, že na poloostrovech Paraguaná a Guajira v současnosti týmy techniků zkoumají tamní podmínky pro výrobu větrné energie.
Venezuela chce posílit vztahy s Nikaraguou
Vlády Venezuely a Nikaraguy se dohodly na setkání v městě Managua na posílení vzájemné spolupráce mezi oběma zeměmi. Venezuelský prezident Nicolás Maduro během své oficiální návštěvy země prohlásil, že „od teď se dočkáme intenzivnější spolupráce“ v oblastech, jako jsou energetická politika, potravinová oblast, finance či turismus. Prezident Maduro navštívil Nikaraguu poprvé od doby, kdy nastoupil do úřadu před 6 týdny. Nikaragua je členem regionální organizace Bolívarovský svaz pro lid naší Ameriky (ALBA), jejíž hlavním státem je právě Venezuela a do níž patří i Bolívie, Kuba a Ekvádor.
Kuba je i nadále na americkém černém seznamu států podporujících teroristické země
Ministerstvo zahraničí USA ve čtvrtek zveřejnilo výroční zprávu, která se vyjadřuje k mezinárodní teroristické činnosti v roce 2012. Na seznamu zemí podporujících terorismus je Írán, Kuba, Súdán a Sýrie. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jennifer Psaki, řekla, že dokument hodnotí vývoj za celý uplynulý rok. Přestože Kubu USA do seznamu zahrnuly, kritizují ji mírněji než v předchozích letech. Zpráva tvrdí, že nejsou důkazy o tom, že by Kuba dodávala zbraně nebo výcvik teroristickým skupinám a USA si všímá snahy Kuby zprostředkovat dialog mezi Kolumbijskou vládou a kolumbijskou levicovou povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Podle zprávy však i nadále jsou na ostrově členové baskické separatistické organizace ETA a Kuba má stále politické vazby na FARC. Podle některých analytiků je Kuba zahrnuta v seznamu spíše z politických důvodů než kvůli tomu, že by představovala skutečnou hrozbu.
Vláda Kolumbie a povstalecká organizace FARC oznámily uzavření první dohody
O prvním úspěšném uzavření dohody informovali vyjednávači oficiální vlády Kolumbie a představiteli povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) v neděli v hlavním městě Kuby Havaně. Dohoda s názvem „Směrem k novému kolumbijskému venkovu: Integrální rurální reforma“ se týká prvního ze šesti bodů, kterými se jednání zabývají s cílem ukončit téměř padesátiletý konflikt. Hlavními cíli dokumentu je sociální rozvoj kolumbijského venkova a rozumnější využívání půdy. Jednání o míru začala již v listopadu a budou pokračovat 11. června v Havaně diskusí o dalším bodu agendy – politické participaci povstalecké organizace.
Pokračující studená válka mezi USA a Kubou
Vztahy mezi Kubou a USA se zkomplikovaly především na přelomu 50. a 60. let 20. století. Roku 1959 revolucionáři v čele s Fidelem Castrem svrhli tamní diktátorský režim a chopili se moci. Oba státy se nemohly shodnout v ekonomických otázkách a začala Kuba usilovat o větší nezávislost na USA. Vzájemné vztahy obou zemí se definitivně zhoršily po roce 1961, když se Kuba přihlásila k mocenskému bloku komunistických zemí vedených SSSR. Rozpoutala se mezi studená válka, která částečně trvá dodnes.
I po pádu železné opony sankce pokračují
Raúl Castro s brazilskou prezidentkou Dilma Rousseff.
Nejdiskutovanějším prvkem ve vztazích obou států je hospodářské embargo, které USA vyhlásily vůči Kubě roku 1960 a o dva roky později jej zpřísnily. Kubánští novináři používají místo slova embargo výraz blokáda. Obchodní embargo znamená, že Kuba nesmí vyvážet své zboží do USA a naopak. Další země také nesmějí Kubě prodávat žádný produkt nebo zařízení, které obsahuje více než 10 % součástí pocházejících z USA. Zároveň ostatní země nesmějí prodávat do USA produkty ani zařízení obsahující kubánské suroviny.
Nikaragua chce produkovat 20 000 tun kakaa ročně
„Nikaragua bude usilovat v období 10 let o zvýšení produkce kakaa ze současných 3 000 tun ročně na 20 000 tun ročně,“ řekl člen předsednictva kakaových výrobků Ernesto Avendaño. Nyní zhruba polovinu získaného kakaa Nikaragua vyváží do zemí Latinské Ameriky, ale také Evropy. Zástupci nikaragujských zemědělců se nyní účastní v hlavním kubánském městě Havaně XII. mezinárodní konference o vědě a technologii potravin (CICTA-12), která končí pátek.
Stovky Kubánců v čele s dcerou Raúla Castra protestovaly proti homofobii
V sobotu se v hlavním kubánském městě Havana uskutečnila demonstrace proti homofóbii. Stovky Kubánců vyjádřily podporu rovnému přístupu k homosexuálům. Někteří demonstranti mávali transparenty se nakreslenou duhou a vykřikovali hesla: „Homofóbie ne, socialismus ano.“ Pochod vedla Mariela Castro, dcera prezidenta Kuby Raúla Castra, která je známou aktivistkou v boji za práva gayů a lesbiček. Právě její snahy přispěly k tomu, že vláda protestní pochod povolila.
Brazílie chce najmout 6 000 kubánských lékařů
Brazilský ministr zahraničí Antonio Patriota řekl, že Brazílie jedná s Panamerickou zdravotnickou organizací (PAHO) o zaměstnání nejméně 6 000 kubánských lékařů. Ti by pracovali především na venkově v chudších oblastech země, kde je brazilských doktorů nedostatek. Některé brazilské zdravotnické organizace proti přijetí doktorů z Kuby protestují, tvrdí, že jejich profesní kvalifikace není dostatečná a že nemohou splnit místní medicínské standardy. Za poslední desetiletí pracovalo zhruba 30 000 kubánských lékařů ve Venezuele, se kterou Kuba udržuje velmi dobré vztahy. Kuba má největší počet lékařů na jednoho obyvatele na světě.
Prezident Obama reaguje na hladovku na Guantanamu, chce porosadit jeho uzavření
V souvislosti s rozšiřující se protestní hladovkou vězňů na Guantanamu se prezident Obama rozhodl obnovit diskuzi se zákonodárci o uzavření detenčního zařízení na Kubě. Kongres uzavření věznice už jednou zamítl. Prezident Barack Obama v Bílém domě uvedl, že věznice je „neefektivní, oslabuje naše postavení na mezinárodní scéně, snižuje spolupráci s našimi spojenci v boji proti terorismu, je nástrojem pro nábor extremistů, a je potřeba ji uzavřít.“ Zrušení kontroverzní věznice je dosud nenaplněným předvolebním slibem prezidenta Obamy.
Kvůli hladovce dorazil na Guantanamo speciální zdravotní personál
Kvůli pokračující hladovce posílily americké úřady zdravotní personál v detenčním zařízení na Kubě. Během víkendu dorazilo do věznice Guantanamo asi 40 zdravotních sester a dalších odborníků. Mluvčí věznice Samuel House uvedl, že protestní hladovku v současné době drží 100 ze 166 zadržovaných. Na 21 z hladovějících je nuceně vyživováno hadičkou. Protest byl zahájen letos v únoru a počet hladovějících v poslední době rychle stoupá. Většina vězňů protestuje proti svému držení bez obvinění.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro se setkal s bývalým kubánským prezidentem Fidelem Castrem
Až 5 hodin trvalo setkání venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a bývalého kubánského prezidenta Fidela Castra. Lídři v sobotu v kubánském hlavním městě Havana diskutovali o současní situaci ve Venezuele, zesnulém bývalém prezidentu Venezuely Hugovi Chávezovi a blízkém vztahu mezi oběma státy. Kubánský deník Granma navíc informoval o příjezdu prezidenta Madura již v pátek, kdy se setkal s ministrem zahraničních věcí Kuby Brunem Rodríguezem. Tahle cesta na Kubu je první oficiální návštěvou prezidenta Madura od 14. dubna, kdy byl zvolen do úřadu.
Dceři kubánského prezidenta Raúla Castra odmítly vystavit víza do Spojených států amerických
Spojené státy americké odmítly kladné vyřízení žádosti o víza, kterou podala dcera současného kubánského prezidenta Raúla Castra. Mariela Castro byla do Spojených států amerických pozvána na slavnostní odevzdávání cen, kde by měla být taky oceněna za své aktivity v ochraně prav homosexuálů. Ministerstvo zahraničních věcí podle prohlášení aktivistů zamítlo přístup Mariely Castro, i když nedávno navštívila New York. Mariela Castro pracuje jako ředitelka Národního centra pro sexuální výchovu na Kubě, kde organizuje také kampaně za ochranu prav homosexuálů.
Bývalá zaměstnankyně vlády USA pracovala pro Kubu
Bývalá zaměstnankyně americké vlády Marta Rita Velazquezová, která mezi lety 1989-2002 pracovala na ministerstvu zahraničí, je obviněna z pašování tajných dokumentů pro kubánskou vládu a zároveň z toho, že obsazovala vysoké posty lidmi, kteří měli působit jako špióni. Kubánské vládě měla poskytovat tajné informace o americké národní bezpečnosti. Velazquezová z USA utekla v roce 2002 a v současné době žije ve Švýcarsku. Pokud by byla vydána do USA a odsouzena, mohla by čelit doživotnímu trestu.
Skupina kubánských disidentek Dámy v bílém si po 8 letech převzala cenu EU
Již v roce 2003 byla skupina kubánských disidentek nazývaná Dámy v bílém oceněná cenou Sacharova Evropskou unii. Nicméně až 8 let později si mohly Dámy v bílém svou cenu převzít v Evropském parlamentu. Během emotivní ceremonie v Bruselu přijaly Kubánky ocenění za svou snahu bránit lidská práva na Kubě. Dřív jejich příjezd do Evropy nebyl možný kvůli neochotě kubánské vlády udělit jim cestovní povolení. Skupina Dámy v bílém vznikla v roce 2003 na protest uvěznění 75 manželů její členek.
Kolumbie byla odebrána z „černé listiny“ Interamerické komise pro lidská práva
Po více než 10 letech byla Kolumbie odstraněna z „černé listiny“ Interamerické komise pro lidská práva (CIDH), nicméně na seznamu zůstala Kuba, Honduras a Venezuela. Podle správy CIDH zveřejněné v úterý musí tyto 3 země zlepšit svůj přístup k ochraně lidských prav. Kolumbie se na seznamu objevovala nepřetržitě od roku 2000, po důkladném šetření situace v prosinci roku 2012 bylo rozhodnuto ji z listiny odebrat. Naproti tomu správa velmi špatně hodnotí stav lidský práv ve Venezuele, která byla do seznamu začleněna v roce 2002. V zemi chybí nezávislost soudnictví, stále častěji se objevuje zneužívání trestů a neobvyklé nejsou ani útoky proti zastáncům lidských prav v médiích.
Zahraniční novináři navštívili kubánské věznice
Zahraniční i kubánští novináři ve středu navštívili několik věznic na Kubě. Je to poprvé v uplynulých 9 letech, kdy do věznic mohli vstoupit zástupci médií. Akci zorganizovala kubánská vláda jako ukázku systému věznic na ostrově 3 týdny před zasedáním Komise pro lidská práva ve Švýcarsku. Kuba dříve čelila kritice za svůj vězeňský systém. Reportéři navštívili největší věznici na Kubě Combinado del Este, kde pobývá přibližně 3 000 vězňů. Novináři v doprovodu úředníků z ministerstva vnitra navštívili cely trestanců, prostory pro setkání s rodinnými příslušníky a státní nemocnici pro vězně. Ředitel věznice Roelis Osorio řekl, že v Combinado del Este zhruba 47 % vězňů vykonává práci, za kterou dostává plat a 52 % rozšiřuje své vzdělání. Dále uvedl, že více než 83 % trestanců se po svém pobytu ve vězení úspěšně začlení do společnosti. V roce 2012 se nacházelo ve vězení na Kubě celkem 57 300 osob.
Kubánská vláda rozhodla o deportaci amerického páru, který unesl vlastní děti
Podle prohlášení kubánské vlády bude americký manželský pár, který údajně unesl vlastní děti z domu babičky, bude deportován zpátky do vlasti. Babičce byly děti svěřeny do péče a Hakkenovi neměli právo je násilím odvézt z jejího domu na Kubu. Navíc babičku podle místní policie svázali. Ministerstvo zahraničních vztahů Kuby již informovalo ministerstvo Spojených států amerických o rozhodnutí vrátit Joshuu Michaela Hakena, jeho manželku Sharyn a jejich děti, nicméně přesné datum ještě není známo.
Bolívie, Ekvádor a Chile se staly novými oblíbenými destinacemi emigrantů z Kuby
Za posledních 20 let se staly státy Bolívie, Ekvádor a Chile nejoblíbenějšími místy, kam směřují emigranti z Kuby. Kromě toho již tradičně obyvatelé Kuby utíkají do Mexika a Venezuely. Hlavními důvody pro emigrace je ekonomická situace, nicméně neexistují žádné přesné statistiky o tom, kolik lidí se již z Kuby odstěhovalo při hledání lepšího života. Vycestování je po migrační reformě pro Kubánce o mnoho jednoduší, jelikož mohou vycestovat bez povolení a čas, který v zahraničí mohou strávit, se zvýšil z 11 na 24 měsíců.