Na 1000 lidí na několik dní zablokovali činnost dolu na těžbu zlata v Kyrgyzstánu, který vlastní kanadská společnost Centerra Gold. Demonstranti požadovali znárodnění dolu a lepší sociální výhody. Do oblasti přijel i premiér Zhantoro Satybaldiyev a uvedl, že vláda již s majitelem dolu jedná. V pátek byl v oblasti vyhlášen stav nouze, když propukly střety mezi policií a demonstranty, na 50 lidí bylo zraněno. Po návštěvě premiéra přestali demonstranti blokovat hlavní příjezdovou cestu a chod dolu byl obnoven. Podle premiéra nicméně protesty přinesou ekonomice země ztrátu ve výši 4 milionů USD.
Archiv rubriky: Kyrgyzstán
Kyrgyzstán odsouhlasil prodej státní energetické firmy ruskému Gazpromu
Kyrgyzskou státní energetickou firmu Kyrgyzgas v současnosti tíží dluhy přesahující 38 milionů USD. Ruské polostátní společnosti Gazprom proto bude odprodána za symbolický 1 dolar. Tento krok Gazpromu otevře cestu k nalezištím zemního plynu Mailuu-Suu-IV a Kugart, které se nacházejí v jižním Kyrgyzstánu. Ty v současnosti nejsou využívány, jelikož chyběly finance na rozvoj potřebné infrastruktury. Středoasijská republika tak musela veškerou svou spotřebu pokrývat z importovaných zdrojů, které pocházely hlavně z Kazachstánu a Uzbekistánu. Součástí dohody s Gazpromem je slib, že tato společnost investuje do rozvoje kyrgyzské energetické infrastruktury 640 milionů USD během následujících 5 let.
Rusko by mělo zesílit obranná opatření vůči afghánským extremistům
Jako jednu z priorit nadcházejících let to označil ruský prezident Vladimir Putin. V rámci zajišťování stability regionu by podle něj měla Ruská federace těsně spolupracovat se středoasijskými republikami a Čínou. Kolektivní posilování spolupráce v této oblasti je důležité především z toho důvodu, že nelze s jistotou předpovědět důsledky stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu, které je plánováno na rok 2014. Kromě hrozby opětovného zesílení náboženského extremismu v této zemi poukázal ruský prezident na možnost významného nárůstu produkce tvrdých drog. Kroky Ruska a jednotlivých středoasijských států by měly být koordinovány v rámci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB). Pro tu ruská armáda vyčlenila 12 000 výsadkářů, kteří by měli utvořit základ útvaru, jenž by měl být schopen flexibilně reagovat na případné krizové situace v oblasti. Ostatní partneři z OSKB se však prozatím angažují pouze v omezené míře. Ruský prezident Vladimir Putin také zmínil důležitost Šanghajské organizace pro spolupráci. Ta zahrnuje kromě Ruska, Tádžikistánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu také Čínu a další asijské státy.
V Kyrgyzstánu byli za přípravu puče uvězněni tři opoziční poslanci
Udělené tresty nepřesahují hranici 18 měsíců, přestože žalobce požadoval odnětí svobody ve výši 10 let. Mírné rozsudky byly patrně důsledkem obav z případných nepokojů, které by mohla vyvolat protivládně naladěná část veřejnosti. Uvěznění zákonodárci stáli minulý říjen v čele demonstrací, jejichž cílem bylo donutit vládu znárodnit zlatý důl Kumtor, který v současnosti vlastní kanadská společnost Centerra Gold. Důl má pro místní ekonomiku strategický význam, jeho zisky v současnosti generují 5,5 % kyrgyzského HDP. „Chtěli jsme vyslyšet hlas lidu“, prohlásil po vyřčení verdiktu Kamchibek Tashiyev, jeden z trojice odsouzených.
Premiér Kyrgyzstánu souhlasí s prodejem plynovodné sítě ruskému Gazpromu
Obchod by se měl uskutečnit koncem března. Konkrétní podmínky budou ještě projednávány, hlavním požadavkem středoasijské země je ale souhlas Gazpromu s následnou modernizací plynového potrubí. Kyrgyzstán měl s dodávkami zemního plynu problémy naposledy v prosinci roku 2012, kdy bylo několik týdnů přerušeno zásobování ze strany Kazachstánu i Uzbekistánu kvůli problémům s financováním zvýšené poptávky zapříčiněné hlubokými mrazy. Kyrgyzstán má s Ruskem silné ekonomické a politické vazby. Necelý milion obyvatel středoasijské země v Rusku pracuje a ušetřené finance, které míří na konta rodinných příslušníků, posilují domácí ekonomiku. Moskva aktivně přispívá k modernizaci kyrgyzské armády a má v zemi svou leteckou základnu.
Írán chce upevnit ekonomické vazby s Kyrgyzstánem
Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad to prohlásil během setkání s kyrgyzským velvyslancem Medetkhanem Sherimkolovem. Kromě příslibu zvýšení investiční aktivity Írán zemi věnoval 1 milion USD na rozvoj sportovišť v hlavním městě Biškeku. Zdůraznil při tom kulturní blízkost obou islámských zemí. Írán je nucen hledat nové partnery kvůli hospodářskému embargu, které na něj uvalila většina vyspělých ekonomik důsledkem jeho netransparentnímu jadernému programu. Kyrgyzstán je pro Írán zajímavý vzhledem k ohlášeným ekonomickým reformám, které plánuje v příštích letech provést jeho prezident Almaz Atambayev. V rámci nich má stát dosáhnout až 8% růstu HDP díky investičním pobídkám ve výši 13 miliard USD.
Prezident Kyrgyzstánu podepsal demisi vlády
Prezident Kyrgyzstánu Almazbek Atambayev dnes podepsal dekret o demisi vlády, a to v souvislosti s oficiálním oznámením o rozpadu koalice parlamentní většiny, k němuž došlo po odstoupení dvou koaličních politických stran – Ar-Namys („Čest“) a Ata-Meken („Vlast“). Nyní musí prezident udělit mandát k vytvoření nové koalice jedné z pěti parlamentních frakcí.
Uzbekistán oznámil své vystoupení z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti
Sekretariát Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) dnes potvrdil obdržení oznámení od uzbeckého ministerstva zahraničních věcí, ve kterém se uvádí, že země pozastavuje svou účast na činnosti organizace. Uzbekistán své členství v organizaci přerušil již v období od roku 1999 do roku 2006. V této chvíli jsou členy CSTO Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.
USA dočasně přerušily jednání o znovuotevření pákistánské zásobovací trasy
Po útoku amerického bezpilotního letounu, při kterém zahynulo 24 pákistánských vojáků, byly po dobu pěti měsíců přerušeny bilaterální jednání mezi zeměmi. V návaznosti na tuto událost uzavřel Pákistán klíčové cesty využívané pro zásobování jednotek Severoatlantické aliance v Afghánistánu. Jednou z hlavních překážek, která zněmožňuje znovuotevření zásobovacích tras, je nově stanovená výše transportních poplatků, kterou USA označily za příliš vysokou. Severoatlantická aliance tak vyjednala alternativní trasu, která vede přes území centrální Asie, Kavkazu a Ruska. Minulý týden byla uzavřena dohoda s Kazachstánem, Uzbekistánem, Kyrgyzstánem, která by měla zajistit alternativu při stažení vojsk a vojenského vybavení z Afghánistánu v roce 2014.
Americký velvyslanec Michael McFaul obvinil Rusko z podplacení Kyrgyzstánu
Velvyslanec USA v Rusku Michael McFaul obvinil Rusko z toho, že vedlo jednání s bývalým kyrgyzským prezidentem Kurmanbekem Bakiyevem a podplatilo kyrgyzské orgány, aby došlo ke zrušení americké vojenské základny Manas, nacházející se na území tohoto středoasijského státu. Na konci minulého roku současný prezident Kyrgyzstánu Almazbek Atambaev prohlásil, že od června 2014 nesmí být na letecké základně v Manasu nadále přítomni američtí vojáci. Prezident rovněž vyloučil možnost použití této základny pro útok na Írán. Podle slov Michaela McFaula se problém přítomnosti americké armády v Kyrgyzstánu nakonec podařilo vyřešit na základě jednání uskutečněného mezi prezidenty Ruska a Spojených států, jehož výsledkem je přetvoření vojenské základny Manas u Biškeku na tranzitní základnu.
V Moskvě proběhl jubilejní summit Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti a setkání hlav států SNS
Summitu CSTO se zúčastnily hlavy všech signatářských států – Ruska, Kyrgyzstánu, Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Prezidenti završili setkání vydáním společné deklarace k desetiletému výročí organizace. Dle slov generálního tajemníka CSTO Nikolaje Bordyuzhy bude v druhé polovině roku 2012 hlavním úkolem organizace aktivace vojenské spolupráce v rámci členských států. Na summit navázalo setkání hlav států SNS, jejímž hlavním tématem byla realizace dohody o zóně volného obchodu, která byla podepsána v říjnu loňského roku osmi státy SNS. Na jaře oznámil o svém úmyslu připojit se k této dohodě také Uzbekistán.
Ázerbájdžán a Kyrgyzstán podepsaly celkem šest bilaterálních dohod
K podpisu došlo během třídenní návštěvy kyrgyzského prezidenta v hlavním městě Ázerbájdžánu Baku. Dohody obsahují závazek ke spolupráci v boji proti ilegálnímu obchodu s drogami, vzájemný dohled na dodržování daňové legislativy, spolupráci v oblasti kultury, civilní obrany a také protokol , který navrhuje členství Ázerbájdžánu ve světové obchodní organizaci. Zástupci zemí jednali také o spolupráci při budování ropné rafinerie na území Kyrgyzstánu.
Kyrgyzstán se chystá uhradit část svého zahraničního dluhu vůči Rusku převodem akcií výrobce torpéd „Dastan“
Druhou část dluhu chce Biškek podle slov kyrgyzského ministra financí odepsat nebo restrukturalizovat. Tiskové oddělení Kremlu dříve oznámilo, že vládní dluh Kyrgyzstánu vůči Ruské federaci tvoří téměř půl miliardy amerických dolarů. Prezident Kyrgyzstánu Alzambek Atambayev mezitím upozornil ruského prezidenta Dmitrije Medveděva na to, že ruská strana již téměř čtyři roky nezaplatila za pronájem vojenské základny ve městě Kant, čímž vznikl dluh ve výši téměř 15 milionů dolarů. Zároveň prezident Atambayev v rozhovoru pro rádio Echo Moskvy nevyloučil možnost uzavření základny.
Ruská Státní duma ratifikovala protokol dovolující CSTO použít vojenský potenciál při řešení vnitřních konfliktů
Státní duma Ruské federace včera na plenárním zasedání ratifikovala protokol, kterým se mění zakládací listina Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Rada kolektivní bezpečnosti smí nyní přijímat „adekvátní rozhodnutí k vyřešení situace ohrožující bezpečnost, stabilitu, územní celistvost a suverenitu členských států CSTO“. Protokol byl podepsán v prosinci 2010 v Moskvě v souvislosti s krizí, která se vznikla v Kyrgyzstánu a potřebou zlepšit mechanismus použití silového potenciálu CSTO k reakci na konflikty. Protokol dále předpokládá vytvoření kolektivní bezpečnostní složky aliance, regionálních (sjednocených) vojenských složek, mírových sil, sjednocení systému a orgánů k jejich řízení, a také financování aktivit aliance z mimorozpočtových zdrojů.
Kyrgyzský prezident připomněl USA blížící se uplynutí doby nájmu vojenské základny
Jedním z témat čtvrtečního jednání kyrgyzského prezidenta Alzambeka Atmabayeva s americkou velvyslankyní Spojených států v Kyrgyzstánu Pamelou Spartlen bylo téma vojenské přítomnosti USA v Kyrgyzstánu. A. Atambayev zdůraznil, že v roce 2014 vyprší doba pronájmu americké letecké základny v Manasu. V průběhu posledního týdne se poblíž této základny a amerického velvyslanectví konají četné protiamerické demonstrace, na kterých Kyrgyzové požadují okamžité zrušení letecké základny a hrozí v opačném případě zablokovat strategické přístupové cesty vedoucí k letišti.
Kyrgyzstán: Moskva neplatí za své vojenské objekty
Kyrgyzský prezident Almazbek Atambayev během dnešní tiskové konference označil Rusko za klíčového strategického partnera, zároveň však podotkl, že Rusko již čtyři roky neplatí nájem za své vojenské základny na území Kyrgyzstánu. V Kyrgyzstánu jsou umístěny čtyři ruské vojenské základny a jedna letecká základna ve městě Kant. Prezident hovořil také o americké vojenské základně – tranzitním centru na letišti v Manásu poblíž kyrgyzského hlavního města Biškek, které bylo otevřeno v roce 2001, když mezinárodní síly pod vedením USA podnikly vojenskou intervenci v Afghánistánu. Její přítomnost je podle slov prezidenta pro zemi nebezpečná kvůli hrozbě případného útoku ze strany Íránu. A. Atambayev proto chce usilovat o zrušení základny do roku 2014.
V St. Peterburgu zasedlo SCO, Rusové s Číňany si ji chválí
Na svém setkání v St. Peterburgu se členové Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) Rusko a Čína shodly na úspěšnosti svého ekonomického bloku. 10 let stará SCO je podle obou zemí výborným pojítkem s investory a napomáhá ekonomické stabilitě, a to i v době krize. Moskva a Peking dále oznámily, že SCO, jehož členy jsou dále Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán, hodlají vytvořit společnou rozvojovou banku, která by podpořila klíčové finanční a tranzitní projekty. SCO se dále na svém zasedání v Rusku shodla o otevřenosti pro nové členy, přičemž se očekává, že by do SCO mohly vstoupit Indie a Pákistán, kteří mají zatím statut pozorovatelů SCO.
Vojenský svaz bývalých sovětských republik bude koordinovat svůj společný postoj v mezinárodních otázkách
Členské státy organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) se údajně dohodly na společném postoji v řadě mezinárodních otázek. CSTO tvoří Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán. Rusko tvrdí, že nová strategie v další integraci v post-sovětském prostoru založená na společném postupu zvýší CSTO její politickou váhu na mezinárodní scéně. Členské země CSTO by tak do budoucna měly koordinovat postoje k otázkám, jako je mezinárodní bezpečnost a odzbrojení, protiraketová obrana, spolupráce s NATO a OBSE, situace v Afghánistánu, boj proti mezinárodnímu terorismu, obchodování s drogami či organizovaný zločin a lidská práva.
Nově zvolený prezident Kyrgyzstánu hodlá podniknout četné kroky ke stabilizaci země
V rozhovoru pro BBC prezident Almazbek Atambayev uvedl, že jeho hlavním cílem je znovu sjednotit zemi po etnických nepokojích, které následovaly po svržení bývalé hlavy státu. Kromě potrestání těch, kteří stáli za násilnostmi a eskalací napětí mezi etnickými skupinami, chce nový prezident zbavit zemi negativního zahraničního vlivu. Americké jednotky podle jeho slov opustí území Kyrgyzstánu po vypršení doby pronájmu jejich základen a zrušena by měla být i letecká základna Manas sloužící jako logistické zázemí pro operace v Afghánistánu. Spojenecké základny na kyrgyzském území prý vystavují tamní obyvatele riziku v případě vypuknutí potenciálního konfliktu mezi USA a jinou zemí. Prezident Atambayev zároveň popřel, že by ho k tomuto kroku nějak tlačila ruská vláda, kterou je výrazně podporován.
OBSE: „volby v Kyrgyzstánu nebyly transparentní, ale splnily kritéria“
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v rámci svého pozorování voleb v Kyrgyzstánu přišla s tvrzením, že ačkoliv kyrgyzské prezidentské volby nebyly dostatečně transparentní, byla splněna kritéria pro svobodu projevu a nedošlo k porušování pravidel během hlasování. V tom se OBSE neztotožňuje s kyrgyzskou opozicí, která již přišla s tvrzením, že došlo k podvodům. Kandidát Kamchibek Tashiev již oznámil, že neuznává výsledky voleb a požaduje jejich zrušení.
V prezidentských volbách v Kyrgyzstánu vede Almazbek Atambaev
Po spočítání 80% veškerých hlasů se ukazuje, že Almazbek Atambaev prozatím získal 63% podporu. Volební tým kandidáta se již nechal slyšet, že neočekává žádnou změn ve výsledku. Na úřad kyrgyzského prezidenta celkem kandidovalo 16 lidí, přičemž se pravděpodobně bude jednat o první mírové předání moci v historii země od pádu Sovětského svazu.
Obyvatelé Kyrgyzstánu volí nového prezidenta
Kandidátka na post hlavy tohoto středoasijského státu čítá šestnáct jmen. Poslední prezident Kurmanbek Bakijev byl svržen po násilném povstání v dubnu roku 2010, při kterém zemřelo téměř 500 lidí. Favoritem voleb je bývalý kyrgyzský premiér Almazbek Atambayev, který zemi slibuje obnovení stability a prosperity.
Ruský premiér Vladimir Putin prosazuje vytvoření Eurasijské unie ze zemí bývalého SSSR
Hlavním cílem tohoto sdružení by měla být restrukturalizace ekonomických vztahů zemí bývalého SSSR. Euroasijská unie by měla vzniknout na základě dnes již fungujícího obchodního bloku nazývaného Celní unie, jehož členy jsou Kazachstán a Bělorusko. Tento krok se ovšem nelíbí WTO, s níž by letos Rusko mělo vyřešit otázku svého přijetí. Ruský premiér Putin tvrdí, že se nejedná o znovuvytvoření SSSR, ale o sjednocení finanční a měnové politiky členských zemí. Zahájení postupu k vytvoření tohoto společenství má proběhnout 1. ledna, kdy se k Celní unii přidá Kyrgyzstán a Tádžikistán a dojde k vytvoření tzv. Jednotného ekonomického prostoru.