Německá společnost OMV, která vede projekt Nabucco West, oznámila, že jejich projekt nebude dodávat zemní plyn z Ázerbájdžánu do Evropy, protože nevyhrál soutěž o kontrakt. Konkurenčním projektem Nabucca je plynovod Trans Adriatic Pipeline (TAP), který je spravován stejně jako Nabucco evropskými těžařskými společnostmi a měl by vést skrze Řecko, Albánii až do Itálie. Skupina společností těžící plyn v Ázerbájdžánu se měla do června rozhodnout o vítězném projektu, který by měl být napojen na vznikající plynovod Transnatolian Pipeline (TANAP) proudící z Ázerbájdžánu do Turecka. Spuštění TANAP do provozu je plánováno na rok 2019. Plány na výstavbu Nabucca vznikaly již v roce 2002, projekt Nabucco West je zmenšenou verzí původních plánů.
Archiv štítku: plynovod
Indie je připravena jednat o prodloužení íránsko-pákistánského plynovodu
Ministr zahraničních věcí Indie Salman Khorshid při své návštěvě Íránu oznámil, že jeho země je připravena přistoupit k jednáním o dalším prodloužení íránsko-pákistánského plynovodu. Ještě před oficiálním prohlášením o rozhodnutí Indie Khorshid hovořil s Ali-Akbar Velayatim, který je poradcem nejvyššího vůdce Íránu Ájatolláha Alí Chameneí. K íránskému projektu se již dříve v tomto roce i přes komplikace připojil Pákistán, dokončení plynovodu na jeho území je plánováno v polovině roku 2014. V souvislosti s prodloužením plynovodu Indie prostřednictvím svého ministra zahraničí rovněž projevila ochotu finančně se podílet na rozvoji íránského přístavu Čáhbahár, právě z tohoto místa by totiž měla vést pákistánská větev, která bude později pokračovat do Indie. V dohledné době se rovněž očekává podepsání íránsko-indické dohody o proměně Čáhbaháru v křižovatku pro tranzit indického zboží do Afghánistánu.
Plynovody v ČR bude provozovat německo-kanadské konsorcium
Novými provozovateli českých plynovodů Net4Gas bude německá pojišťovna Allianz a kanadské investiční skupina Borealis. Společnost RWE s nimi podepsala smlouvu o prodeji provozovatele. RWE považuje konsorcium za spolehlivého dlouhodobého investora, který přinese rozvoj společnosti. Celková hodnota plynovodů Net4Gas je 41,3 miliard korun. Dokončení celé transakce se očekává v druhé polovině roku.
Premiér Kyrgyzstánu souhlasí s prodejem plynovodné sítě ruskému Gazpromu
Obchod by se měl uskutečnit koncem března. Konkrétní podmínky budou ještě projednávány, hlavním požadavkem středoasijské země je ale souhlas Gazpromu s následnou modernizací plynového potrubí. Kyrgyzstán měl s dodávkami zemního plynu problémy naposledy v prosinci roku 2012, kdy bylo několik týdnů přerušeno zásobování ze strany Kazachstánu i Uzbekistánu kvůli problémům s financováním zvýšené poptávky zapříčiněné hlubokými mrazy. Kyrgyzstán má s Ruskem silné ekonomické a politické vazby. Necelý milion obyvatel středoasijské země v Rusku pracuje a ušetřené finance, které míří na konta rodinných příslušníků, posilují domácí ekonomiku. Moskva aktivně přispívá k modernizaci kyrgyzské armády a má v zemi svou leteckou základnu.
Byly zahájeny práce na iránsko-pákistánském plynovodu
Pákistánský prezident Asif Ali Zardari a iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád slavnostně otevřeli stavbu plynovodu spojujícího jejich země. Pákistán si od nového plynovodu slibuje zlepšení své špatné energetické situace. Proti projektu se vyjádřily USA, neboť tvrdí, že projekt umožní Iránu exportovat více plynu a tak obcházet embargo, které na zemi uvalilo mezinárodní společenství kvůli jejímu jadernému programu. USA také nabídly Pákistánu jiná řešení energetické krize, například import plynu z Turkmenistánu přes Afghánistán. Podle BBC je však možné, že pákistánský prezident Zardari si chce před nadcházejícími volbami upevnit pozici a nechce proto ustupovat nátlaku USA. K nátlaku USA na Pákistán se vyjádřil i iránský prezident Ahmadínežád: „Existují lidé, kterým se nelíbí rozvoj Iránu, Pákistánu a jiných zemí, proto si vymysleli výmluvu – jadernou otázku – k vyvíjení tlaku na Irán a k zabrzdění jeho rozvoje. Zemní plyn však s jadernou energií nemá nic společného.“
Kazachstán pohrozil omezením exportu zemního plynu do Ruska
V případě, že se obě země nedohodnou na cenových podmínkách, bude část z aktuálního ročního objemu 7 miliard metrů krychlových přesměrována jižním směrem, pravděpodobně do Číny. Využito by při tom mělo být přes 1400 km dlouhé potrubí Beineu – Bozoi – Shymkent, jehož dokončení se plánuje na podzim roku 2014. S energetickými vztahy obou zemí souvisí i nedávná ratifikace smlouvy o dodávkách ropy, která byla s Ruskem podepsána v roce 2010. Umožnila Kazachstánu každý rok čerpat 6–7 milionů tun ruské ropy bez nutnosti platit za ní celní poplatky. Smlouva vyprší 1. ledna 2014.
Ukrajinský prezident Janukovyč projevil zájem o ázerbájdžánský zemní plyn
Klíčová je nyní otázka jeho dopravy. Z podmořského naleziště Shah Deniz v Kaspickém moři vede plynovod do Gruzie a Turecka. Prezident Ukrajiny naznačil, že by se jeho země mohla podílet na výstavbě úseku mířícího z Anatolského poloostrova do plynových zásobníků na ukrajinských hranicích. Tento krok by výrazně snížil aktuální závislost země na dodávkách ruského zemního plynu, o což se Kyjev snaží dlouhodobě. Nabídl by alternativního dodavatele i dalším středoevropským státům. Ukrajina v minulých letech krátce čerpala plyn například z Turkmenistánu. K jeho transportu však musela využívat potrubí vedoucí přes Rusko, které si účtovalo vysoké tranzitní poplatky. Potenciální výstavbu alternativního plynovodu přímo z Turkmenistánu na Ukrajinu blokuje právě Ázerbájdžán, přes jehož území by musel vést.
V březnu začnou práce na iránsko-pákistánském plynovodu
Podle pákistánských úřadů začnou 11. března 2013 práce na plynovodu, který má dodávat iránský plyn Pákistánu. Ke konečné dohodě došlo na návštěvě pákistánského prezidenta Asif Alí Zardárího v Iránu. Na iránské straně byl podle pákistánských úřadů plynovod již dokončen a v květnu má začít stavba na pákistánském území. Dlouho odkládaná stavba by měla pomoci Pákistánu, který trpí nedostatkem energie. Již loni proto pákistánský ministr zahraničí Hina Rabbani Khar prohlásil stavbu plynovodu za „pákistánský národní zájem, který bude realizován bez ohledu na vnější faktory“. Ke stavbě plynovodu se totiž zdrženlivě staví USA, které se obávají, že jeho stavba by mohla porušit sankce uvalené na Irán.