Nikaragua si chce plnit svůj sen, postaví nový průplav

Prezident Nikaragui Daniel Ortega prosazuje výstavbu průplavu. Autorem snímku je Roosewelt Pinheiro/ABr.

Prezident Nikaragui Daniel Ortega prosazuje výstavbu průplavu. Autorem snímku je Roosewelt Pinheiro/ABr.

Nikaragua sní více než 100 let o konstrukci průplavu mezi Tichým a Atlantickým oceánem. Přání středoamerické země  se během následujících deseti letech může stát realitou. Stavbu kanálu potvrdil prezident Nikaragui Daniel Ortega, v polovině května. Náklady na jeho konstrukci jsou odhadovány na 30 až 40 miliard USD. Plán nicméně nepočítá se zapojením řeky San Juan, jež prochází v těsné blízkosti státních hranic s Kostarikou, která projekt dlouho odmítala

Neshody s Kolumbií a Kostarikou

Právě případné využití řeky San Juan pro průplav vzbuzovalo v Kostarice silné emoce. Kostarická vláda tvrdila, že kanál využívající řeku San Juan nemůže vzniknout bez jejího souhlasu, protože část jednoho jejího břehu řeky spadá pod správu Kostariky. Také argumentovala tím, že by stavební dílo u hranic mělo dopad na ekosystém Kostariky. Nikaragua obviňovala Kostariku ze snahy bojkotovat projekt. Vytyčením nové trasy kanálu se situace zklidnila. Čtěte dále ->

V Mexiku bylo zachráněných na 165 unesených migrantů

Mexická armáda osvobodila na 165 migrantů, kteří byli zadržováni v domě ve státě Tamaulipas nacházející se v blízkosti hranic se Spojenými státy americkými. Mezi zachráněnými byli rovněž děti a dvě těhotné ženy. Kromě 14 občanů mexické národnosti skupino tvořilo 77 Salvadorců, 50 lidí z Guatemaly, 23 z Hondurasu a jeden Ind. Lidé byli uneseni na různých místech a následně zadržováni v nelidských podmínkách v malé haciendě. Zóna, ve které se dům nachází, je ovládána kartelem Zet známém svou násilností a agresivitou. Vládní statistiky předpokládají, že každý rok se v Mexiku na cestě do Spojených států amerických zastaví přinejmenším 100 000 nelegálních migrantů, kteří se stávají lehkou kořistí pro organizovaný zločin.

Export ve Střední Americe vzrostl o 9 %, import o 3 %

Celkový vývoz Guatemaly, Hondurasu, Kostariky, Nikaragui a Salvadoru se v prvních 2 měsících tohoto roku zvýšil o 9 % ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Export letos dosáhl za leden a únor 4,93 miliardy USD. Nejdůležitějším obchodním partnerem pro tento region jsou USA, které koupily zboží za 1,57 miliardy USD, obchod se sousedními zeměmi přinesl 1,21 miliardy USD, Evropa zaplatila středoamerickým zemím za dovezené produkty 736 milionů USD. Import za první 2 měsíce letošního roku s hodnotou 9,16 miliardy USD představoval proti minulému roku zvýšení zhruba o 3 %.

Haiti se stalo místem prezidentského summitu

Po 3 letech od devastujícího zemětřesení se Haiti stalo místem regionálního prezidentského summitu, na kterém 6 prezidentů diskutovalo o přípravě na zvládání přírodních katastrof. V městě Puerto Príncipe se sešli prezidenti Mexika Enrique Peňa Nieto, Kolumbie Juan Manuel Santos, Chile Sebastián Piňera, Guatemaly Otto Pérez Molina, Hondurasu Porfirio Lobo Sosa a Dominikánské republiky Danilo Medina. Prezident Haiti Michel Martelly zdůraznil, že zorganizování tak důležitého summitu jednoznačně ukazuje pokroky jeho země v odstraňování následků katastrofy, při které zemřelo přibližně 200 000 lidí.

Kolumbie byla odebrána z „černé listiny“ Interamerické komise pro lidská práva

Po více než 10 letech byla Kolumbie odstraněna z „černé listiny“ Interamerické komise pro lidská práva (CIDH), nicméně na seznamu zůstala Kuba, Honduras a Venezuela. Podle správy CIDH zveřejněné v úterý musí tyto 3 země zlepšit svůj přístup k ochraně lidských prav. Kolumbie se na seznamu objevovala nepřetržitě od roku 2000, po důkladném šetření situace v prosinci roku 2012 bylo rozhodnuto ji z listiny odebrat. Naproti tomu správa velmi špatně hodnotí stav lidský práv ve Venezuele, která byla do seznamu začleněna v roce 2002. V zemi chybí nezávislost soudnictví, stále častěji se objevuje zneužívání trestů a neobvyklé nejsou ani útoky proti zastáncům lidských prav v médiích.

Za 7 let dohody o volném obchodu s USA export Nikaraguy vzrostl o 133 %

Nikaragua spolu s Kostarikou nejčastěji využívá dohodu o volném obchodu (DR-CAFTA), která sdružuje Dominikánskou republikou, Guatemalu, Honduras, Kostariku, Nikaraguu, Salvádor a USA.  V Nikaragui vstoupila smlouva v platnost v dubnu roku 2006.  Oproti roku 2005 v zemi vývoz vzrostl o 133 %. DR-CAFTA nejvíce zvýhodnila prodej kávy, třtinového cukru, mořských plodů a textilního zboží. USA by uvítaly, kdyby jim Nikaragua dodávala více arašídového másla a dalších mlékárenských produktů a také masa.

Celnice v Hondurasu ročně získá ročně úplatky v hodnotě 120 milionů USD

Podle studie, kterou připravil honduraský finanční úřad, pochází nejvíce úplatků z Mexika a Panamy.  Za jejich pomoci se obchodníci nejčastěji chtějí vyhnout placení celních poplatků. Další část peněz si celníci nezákonně vydělávají falšováním dokumentů. Honduraská vláda se snaží zvýšit počet kvalifikovaných pracovníků celnic a zájemci se účastní veřejného konkurzu. Vláda odhaduje, že pro lepší fungování celnic je potřeba zaměstnat ještě dalších 130 lidí. Ředitel finančního úřadu José Oswald Guillén tvrdí, že současná honduraská vláda, je první, která s problémem korupce na celnicích bojuje.

Spojené státy americké zmrazily majetek údajného obchodníka s drogami z Hondurasu

Ministerstvo financí Spojených států amerických zmrazilo v úterý přistup ke všemu majetku nacházejícímu se na území tohoto státu, který patří údajnému leaderu honduraské skupiny obchodujícími s drogami. José Miguel Handal Pérez se v současnosti uchází o místo v kongresu v Hondurasu, nicméně on a jeho rodina od úterního dne mají zakázány jakékoliv obchodní a finanční operace spojené se Spojenými státy americkými. Podle ministerstva financí je José Miguel Handal Pérez odpovědný za pašování kokainu přes Kolumbie a Venezuelu do Mexika.

Nelegální honduraští přistěhovalci byli z USA deportováni

V pondělí pokračovala deportace Hondurasanů, kteří nelegálně pobývali ve Spojených státech amerických. Letadlo s přistěhovalci, kteří byli zadrženi během Velikonoc, přistálo v honduraském městě San Pedro Sula. V prvních 3 měsících letošního roku se muselo vrátit zhruba 6 600 honduraských uprchlíků. Podle Centra pro návrat přistěhovalců (CAMR) tvoří většinu z nich muži ve věkovém rozmezí 18 a 30 let. Loni bylo z území USA deportováno 32 340 Hondurasanů letecky a 20 710 osob pozemními komunikacemi. Obyvatelé Hondurasu migrují do  USA za lepší životní úrovní a pracovními místy. Mnoho z nich také prchá před násilím, které v Hondurasu šíří organizovaný zločin a mládežnické gangy.

Námořní vojsko osvobodilo 104 Středoameričanů, kteří byli v Mexiku zajati

V mexickém městě Nuevo Lareda, které se nachází v mexickém státu Tamaulipas u hranic se státem Texas, objevili námořníci  budovu, ve které bylo vězněno 102 Hondurasanů a 2 Salvadorci. Vojáci zasáhli poté, co jeden z obyvatelů města Nuevo Laredo nahlásil podezřelé aktivity v blízkosti domu. Motivem únosů migrantů, kteří se snaží projít přes Mexiko do Spojených států amerických, bývá nejčastěji vydírání příbuzných nebo je únosci využívají jako pracovní sílu.

Švýcarsko podpoří ekonomicky Honduras a Nikaraguu

Honduras a Nikaragua obdrží od švýcarské vlády celkem 210 milionů USD, které jsou určeny na programy zabývající se politikou, sociálními problémy a životním prostředím. „Spolupráci jsme zahájili letos a potrvá do roku 2017, jejím cílem je rozvoj regionu,“ řekl ředitel Švýcarské kooperace pro Střední Ameriku Hubert Eisele. Projekty schvalují Státní kancelář pro hospodářské záležitosti (SECO) a Švýcarská agentura pro rozvoj a spolupráci (DEZA). Pro Nikaraguu je určeno 100 milionů USD, pro Honduras 110 milionů USD. Výrazným problémem obou zemí je chudoba, v současnosti jí  trpí 42 % Nikaragujců a 60 %  Hondurasanů. Peníze mají rovněž pomoci vytvořit novou veřejnou politiku, zabývat se problémem násilí proti ženám a hledat strategie pro přizpůsobení se klimatickým změnám.

Ratingová agentura Moody’s snížila Hondurasu rating

Agentura Moody’s přidělila latinskoamerické zemi ratingový stupeň B2 a přehodnotila tak honduraskou ekonomiku ze stabilní na negativní. Důvodem je zhoršení fiskální politiky v roce 2012 a nízká pravděpodobnost zlepšení v letošním roce. Podle agentury Moody’s země letos nesplní požadavky Mezinárodního měnového fondu (MMF). Hodnocení agentury Moody’s přichází několik dní po oznámení honduraské vlády, že je připravena vystavit státní dluhopisy v hodnotě 750 milionů USD, současná situace jejich prodej může zkomplikovat.

Peru jmenovalo nové velvyslance pro Honduras, Řecko, Maroko a Kuvajt

Vláda Peru na základě listin zveřejněných v deníku El Comercio jmenovala nové velvyslance pro Honduras, Řecko, Maroko a Kuvajt. Novým zástupcem Peru v Hondurasu bude Guillermo González Arica, který je známý jako bývalý generální sekretář prezidentské kanceláře během vlády bývalého prezidenta Alejandra Toleda v období od roku 2001 do roku 2006. Velvyslanec González Arica přebere úřad po bývalém velvyslanci Helí Peláez Castro, který nastoupí na velvyslanectví v Kuvajtu. Diplomat Jorge Román Morey se stane novým velvyslancem v Řecku a diplomat Carlos Velasco Mendiola povede velvyslanectví v Maroku.

Honduras plánuje rozšíření těžby minerálů

Podle prezidenta Asociace honduraské těžby kovů (Anamimh) Santos Gabino Carvajala se těžba minerálů v Hondurasu po přijetí nového zákona rozšíří, očekává se příliv nových investorů.  „Můžeme přilákat investory z Číny, Indie, Velké Británie, Itálie, Německa, Brazílie, či Chile. V Hondurasu se nachází kvalitní železné rudy, jsou zde naleziště zlata a stříbra, stejně jako dalších minerálů a drahých kamenů,“ uvedl. Podle odhadů může těžba přinést zisky až 3,5 miliardy USD.

Možní nástupci papeže Benedikta XVI. jsou i z Latinské Ameriky

Papež katolické církve Benedikt XVI. v neděli oznámil svou rezignaci k poslednímu únorovému dni. V diskuzi o jeho nástupci jsou mezi nejčastěji zmiňovanými jmény i duchovní z Latinské Ameriky, právě zde žije 42 % z 1,2 miliardy katolických věřící. Za nejsilnějšího latinskoamerického kandidáta je považován Odilo Pedro Scherer, který je arcibiskupem v Sao Paolu s největší brazilskou diecézí. Brazílie je země s největším počtem katolických věřících na světě. Druhým skloňovaným jménem z Brazílie je Joao Braz de Aviz, který v lednu 2011 převzal vedení Kongregace pro řeholníky a náboženské instituce. Dalším latinskoamerickým favoritem je Leonardo Sandri. V letech 2000 – 2007 zastával ve Vatikánu 3 nejvyšší post jako sekretář pro veřejné záležitosti. Druhým navrhovaným Argentincem je Jorge Bergoglio, který byl jediným výrazným rivalem při volbě nyní odstupujícího papeže Benedikta XVI, anebo zástupce Hondurasu Oscar Rodríguez Maradiaga, jenž zdůrazňuje sociální spravedlnost a výrazně kritizuje korupci a drogové kartely.

Zisky z exportované zeleniny přinesly v roce 2012 Hondurasu zisk více než 100 milionů USD

Honduras rozvíjí prodej zeleniny, která se pěstuje především v regionu Comayagua. Mezi nejrozšířenějšími druhy zeleniny je mrkev, chilli papričky, okurky, lilek, melouny a některé druhy orientální zeleniny, jako například okra. Za prodané okurky Honduras utržil v loňském roce více než 100 milionů USD, za  chili papričky 24 milionů USD. V tomto roce pěstitelé chtějí opět překonat hranici 100 milionů USD v exportu. Jako další cíl si stanovili objevit nové trhy, do kterých bude možné zeleninu vyvážet. Honduras se nově soustředí také na prodej papriček jalapeño, které jsou vysázeny na ploše zhruba 300 hektarů.

Ve seznamu nejnebezpečnějších měst světa dominuje Latinská Amerika

Již druhý rok za sebou se umístnilo město San Pedro Sula v Hondurasu na prvním místě žebříčku nejnebezpečnějších měst světa. Ve statistikách se porovnávají data z let 2011 a 2012, které naznačují největší zhoršení v oblasti bezpečnosti a veřejného násilí v státech Honduras, Venezuela a Mexiko. V nejnebezpečnějším městě světa bylo zaznamenaných 1 218 vražd na 719 447 obyvatelů. Kromě měst z Latinské Ameriky se v seznamu objevilo jenom New Orleans a Detroit ze Spojených států amerických a Kapské město v Jihoafrické republice.

Mexická policie zachránila 39 imigrantů

Mexická policie potvrdila, že v sobotu osvobodila 39 imigrantů, kteří byli v zajetí zločineckých skupin obchodujících s lidmi. Oběti pocházejí z Hondurasu, Salvadoru a Guatemaly. Únosci je drželi v regionech v blízkosti hranic se Spojenými státy americkými. Během osvobozovací akce byl zadržen jeden Mexičan podezřelý z trestné činnosti únosů a obchodu s lidmi. Migranti, kteří se chtějí dostat přes mexické území do Spojených států amerických, se stále častěji stávají oběti útoků silných drogových kartelů, které mezi svoje činnosti taky zahrnují únosy a následný obchod s lidmi.

Guatemala a Honduras se v boji proti násilí chtějí inspirovat Salvadorem

Guatemalu a Honduras zaujala především politika snažící se o příměří mezi gangy, což vede ke snížení kriminality a násilí. Ministři obrany všech 3 zemí se již setkali a společně plánují strategii boje proti násilí. Guatemala, Honduras a Salvador tvoří tzv. Severní trojúhelník – jedná se o nejnebezpečnější oblasti střední i jižní části kontinentu.

Venezuela, Kolumbie, Kuba a Honduras jsou na černé listině Interamerické komise pro lidská práva

Podle každoroční zprávy Interamerické komise pro lidská práva (CODH) by měly tyto země více respektovat lidská práva. Prezident  CODH José de Jesús Orozco Henríqueze dodal, že by tyto země měly  zapracovat na svém systému ochrany obyvatelstva a na plnění základních práv člověka. Všechny tyto země se umístily na černé listině CODH i v roce 2010. Problémem Kolumbie jsou především paramilitaristické organizace, Honduras má pak jeden z nejvyšších počtů vražd na 1000 obyvatel na světě.

Kriminalita a násilí stojí Honduras ročně až 10% HDP

To vyplývá ze zprávy, která byla zveřejněna Světovou bankou. V roce 2010 se Honduras stal zemí s nejvyšším počtem vražd. Ročně zde připadá 82,1 vražd na 100 000 obyvatel. Za rok 2010 tak přišlo o život na 6200 osob. Zástupce Světové banky Giuseppe Zampaglione oznámil, že v roce 2011 se počet vražd zvýšil na 7 104. Dodal, že ,,v zemi není rodiny, která by nebyla ovlivněna strachem a násilím“. Zástupce Světové banky se k věci vyjádřil u příležitosti setkání expertů na veřejnou bezpečnost, které se konalo v honduraském městě San Pedro Sula. To proslulo dvakrát vyšším počtem vražd, než je národní průměr.

Američtí zákonodárci hrozí snížením pomoci Hondurasu ve věci vyšetřování vražd

Dopis adresovaný americké ministryni zahraničí Hillary Clinton podepsalo na 94 členů Kongresu. V něm žádají snížení vojenské a policejní pomoci Hondurasu, který bojuje s vysokým číslem vražd novinářů. Tento krok zdůvodňují faktem, že honduraská vláda nezaznamenala žádný větší úspěch v boji proti kriminalitě. Jen od nástupu momentálního prezidenta Porfirio Lobo Sosy v roce 2010 bylo v zemi zabito 19 novinářů. Podle statistik lokálních skupin pro podporu lidských práv je Honduras jednou z nejnebezpečnějších zemí pro novináře. Právě tyto skupiny spekulují i o snaze vlády mít nadvládu nad médii. Prezident Lobo Sosa to ale popřel.

Americký vice- prezident nabídl větší pomoc pro střední Ameriku

To oznámil americký vice- prezident Joe Biden při své návštěvě Hondurasu. Tato pomoc by se měla týkat hlavně boje proti drogovému průmyslu a násilí. Právě tyto dvě věci jsou jedněmi z hlavních problémů středoamerických států. Podle slov pana Bidena americký Kongres od roku 2008 pomohl středoamerickým státům částkou 361 milionů dolarů. Dodal, že bude vznešen požadavek do Kongresu, díky kterému by pro boj s drogovými kartely získaly středoamerické státy dalších 107 milionů dolarů. Pan vice- prezident se při svém proslovu ale nezmínil o případné legalizaci drog. Proti té je USA tvrdě proti.