V Brazílii se stala legální homosexuální manželství

Usnesení brazilské Národní rady spravedlnosti (CNJ) v úterý legalizovalo uzavírání sňatku mezi osobami stejného pohlaví. Odkazuje se na rozhodnutí Nejvyššího federálního soudu (TSF) z roku 2011, podle kterého je svazek osob stejného pohlaví v souladu s ústavou země. Pro uzákonění homosexuálních manželství hlasovalo 14 členů CNJ, pouze 1 hlas zazněl proti. Návrhy zákonů povolující manželství stejnopohlavních párů v Národním kongrese vždy narazily na odpůrce z řad konzervativců, silně je kritizovala také církev. Výsledkem nátlaku bylo, že Národní kongres ani 2 roky po rozhodnutí TSF homosexuální manželství neschválil a CNJ se rozhodla, že nebude vyčkávat dál

V pondělí podepsal prezident Miloš Zeman dva zákony, poprvé ve svém úřadě

Prezident Miloš Zeman v pondělí stvrdil svým podpisem dva zákony. První zákon se týká daňové novely, podle níž nebudou církve osvobozeny od daně z příjmu při prodeji vráceného majetku. Církvím bude vrácen majetek v hodnotě 75 miliard korun. Osvobození od daně z příjmu bude platit pouze pro nabytí majetku. Druhý podepsaný zákon se týká novely o evidenci výbušnin tak, jak to stanovují požadavky EU. Tato norma zároveň zakazuje vlastnit výbušninu bez jednoznačného označení.

Američtí katolíci vidí v novém papeži velkou naději

Americkým katolíkům a arcidiecézím od Los Angeles po Miami až k Bostonu se zamlouvá výsledek volby papeže a chválí zvolení již bývalého kardinála z Buenos Aires Jorge Maria Bergoglia. Podle katolických věřících v USA papež František znamená velkou naději pro modernizaci církve a zaujatí tvrdšího postoje ke skandálům se sexuálním zneužíváním dětí, které pověst církve haní. Thomas Wenski, arcibiskup Miami uvedl, že latinskoamerický původ nového papeže je velmi významný i pro USA. Únorový průzkum veřejného mínění ukázal, že Američané očekávají určité změny v církvi. Na 58 % amerických katolíků vyslovilo názor, že papež by měl umožnit kněžím se oženit a 60 % se domnívalo, že nový papež by měl pocházet z rozvojového regionu, například z Jižní Ameriky.

Ústavní soud odmítl návrh na předběžné opatření vůči církevním restitucím

V úterý odmítl Ústavní soud (ÚS) návrh poslanců ČSSD na pozastavení plnění smluv o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Vláda tak může plnit smlouvy dál. ÚS odmítl návrh pro nepříslušnost ÚS. Poslanci ČSSD podali návrh na předběžné opatření proto, že neschvalovali kroky vlády, která urychlila podpis smluv s jednotlivými církvemi a nevyčkala na rozhodnutí ÚS. Ústavní soudci se ale v úterý zároveň zavázali, že stížnostmi na církevní restituce se bude zabývat přednostně a výsledek by měl být znám během několika měsíců.

 

Církve vítají podpis smlouvy o církevních restitucích, opozice ho naopak kritizuje

V pátek byla podpisem stvrzeny smlouvy o finančním vyrovnání státu s církvemi. Smlouvy podepsal premiér a zástupci 16 náboženských a církevních společností. Během následujících 35 let tak stát vyplatí církvím celkem 59 miliard korun. Církve zhodnotily takový postup jako jednoznačný posun k větší nezávislosti státu. Kroky vlády Petra Nečase týkající se církevních restitucí byly naopak kritizovány opozicí, která podobu restitucí dokonce napadla ústavními stížnostmi. Ústavní soud (ÚS), který záležitost posoudí, se sejde až v úterý. Premiér Petr Nečas argumentoval, že vláda jednala přísně podle práva.

Argentina: církev je spoluodpovědná za zločiny spáchané v letech 1976 – 1983

Soud v provincii La Rioja ve středu prohlásil, že katolická církev spolupracovala s vojenským režimem, který v Argentině probíhal v letech 1976 až 1983, a nese tak vinu za některé zločiny proti lidskosti. Obvinil církev z tolerování vražd kněží z progresivních hnutí, které považovala za své nepřátele. Podle soudců není postoj církve minulostí, tvrdí, že i dnes převládá neochota spolupracovat na vyšetřování zločinů spáchaných za vojenské vlády. Soud pronesl výroky o katolické církvi při soudním procesu se 3 bývalými členy armády Lucianem Benjamínem Menéndezem, Luisem Fernandem Estrella a Domingem Benitem Verem. Ti byli odsouzeni za vraždu kněží Carlose de Diose Muriase a Gabriela Longuevilla v roce 1976.

Možní nástupci papeže Benedikta XVI. jsou i z Latinské Ameriky

Papež katolické církve Benedikt XVI. v neděli oznámil svou rezignaci k poslednímu únorovému dni. V diskuzi o jeho nástupci jsou mezi nejčastěji zmiňovanými jmény i duchovní z Latinské Ameriky, právě zde žije 42 % z 1,2 miliardy katolických věřící. Za nejsilnějšího latinskoamerického kandidáta je považován Odilo Pedro Scherer, který je arcibiskupem v Sao Paolu s největší brazilskou diecézí. Brazílie je země s největším počtem katolických věřících na světě. Druhým skloňovaným jménem z Brazílie je Joao Braz de Aviz, který v lednu 2011 převzal vedení Kongregace pro řeholníky a náboženské instituce. Dalším latinskoamerickým favoritem je Leonardo Sandri. V letech 2000 – 2007 zastával ve Vatikánu 3 nejvyšší post jako sekretář pro veřejné záležitosti. Druhým navrhovaným Argentincem je Jorge Bergoglio, který byl jediným výrazným rivalem při volbě nyní odstupujícího papeže Benedikta XVI, anebo zástupce Hondurasu Oscar Rodríguez Maradiaga, jenž zdůrazňuje sociální spravedlnost a výrazně kritizuje korupci a drogové kartely.

Washingtonská národní katedrála začne oddávat homosexuální páry

V jedné z největších katedrál na světě a v sídle Episkopální církve Washingtonské národní katedrále budou nově oddávány páry stejného pohlaví. Episkopální církev, jež čítá zhruba 2 miliony členů, podporuje rovné postavení homosexuálních a heterosexuálních párů, čímž se liší od většiny amerických křesťanských církví. Ve většině amerických států je homosexuální manželství zakázáno. Rozhodnutí Washingtonské národní katedrály má především symbolický obsah, jelikož se jedná o historicky důležité národní místo, kde během ledna proběhne bohoslužba v rámci prezidentské inaugurace.