Místopředseda Evropského parlamentu (EP) Othmar Karas a šéf zahraničního výboru EP Elmar Brok požadují po Evropské komisi rychlé prověření, zda vznik vlády v České republice neodporuje unijním hodnotám a respektuje principy lisabonské smlouvy. Prezident Miloš Zeman zareagoval s odpovědí, že by se europoslanci a Evropská komise měli nejprve seznámit s českou ústavou. Evropská komise politický vývoj v ČR sleduje, ale nechce záležitost komentovat.
Archiv štítku: parlament
Indonésie ruší příspěvky na paliva, očekává se zvýšení cen
Po měsících politického jednání a debat indonéský parlament ruší dotace na pohonné hmoty, podle analytiků je možné očekávat až 33% nárůst cen. Rozhodnutí parlamentu může zvýšit inflaci, v zemi již protestují desítky lidí. Důvodem pro zrušení dotací byla snaha o snížení rozpočtu, přepracovaný rozpočet na příští rok představil v pondělí parlament, z uspořených peněz za příspěvky chce vláda poskytnout pomoc ve výši 910 milionů USD nejchudším rodinám. Datum, kdy k zrušení dotací na pohonné hmoty dojde, zatím nebylo stanoveno, očekává se, že ministr financí Chatib Basri svolá tiskovou konferenci během úterý.
Kuvajtský nejvyšší soud rozpustil parlament
Poslední volby do parlamentu, které se konaly v prosinci, bojkotovala opozice kvůli volebním pravidlům. V zemi poté protestovaly masy lidí. Soud udělal rozhodnutí o rozpuštění parlamentu poté, co emír nařídil změnu volebního systému. Analytici říkají, že je to ukazuje na změny v Perském zálivu. Nové datum voleb ještě nebylo stanoveno. Před rokem také rozpustil nejvyšší soud parlament, který ovládala současná opozice.
Česká republika přijde o jeden mandát v Evropském parlamentu
Evropský parlament (EP) ve čtvrtek rozhodl o novém přerozdělení poslaneckých mandátů, které bude při volbách v roce 2014 ovlivněno vstupem Chorvatska do Evropské unie a lisabonskou smlouvou, která omezuje počet členů EP na 751. Česká republika bude mít v dalším volebním období v EP místo současných 22 zástupců pouze 21. O jednoho poslance v EP přijde dalších 11 zemí, Chorvatsko dostane 11 mandátů.
Řecká vláda zastavila provoz veřejnoprávní televize a rozhlasu
V rámci úsporných opatření jsou řecká veřejnoprávní televize ERT a rozhlas ERA od úterní noci mimo provoz. Tento krok byl učiněn na základě ministerského dekretu, proti němuž se nemohl řecký parlament postavit. Lídři politických stran proto začínají požadovat nové projednání rozhodnutí. Vláda chce vysílání časem obnovit, ovšem s nižším počtem zaměstnanců a po odstranění korupce v organizaci, kde podle jejích slov pracovalo sedmkrát více zaměstnanců, než je v obdobných institucí průměr, a mizely v ní vysoké částky peněz. Někteří zaměstnanci televize odmítli prostory i po skončení vysílání opustit a pokračují v činnosti přes internet. Evropská komise se od rozhodnutí řecké vlády distancuje. Rozhodnutí pozastavit vysílání šokovalo veřejnost. Tisíce lidí proti krokům řecké vlády protestují. Ve čtvrtek postihne zemi celostátní stávka.
Britská vláda shromažďuje internetová data o svých občanech
Britská vláda přiznala, že její odposlouchávací centrála Government Communications Headquaters (GCHQ) shromažďuje internetová data o občanech Velké Británie. Ovšem podle britského ministra zahraničí Williama Haguea se vše odehrává v mezích zákona a systém zajišťuje rovnováhu mezi svobodami a ochranou soukromí osobo a mezi bezpečností země. Palčivou a stále nezodpovězenou otázkou je přístup GCHQ k americkému špionážnímu programu Prism, který britské zpravodajské službě umožňuje získávat soubory a emaily firem sídlících mimo území Velké Británie například z Googlu, Skypu nebo Facebooku. V pondělí bude celá záležitost na programu dolní sněmovny britského parlamentu.
Egyptský ústavní soud považuje horní komoru parlamentu za neplatnou
Shura, neboli horní komora egyptského parlamentu, která byla ustanovena na základě prezidentského výnosu, je podle ústavního soudu neplatná. Po nových volbách by tedy měla být komora rozpuštěna. Shura byla ustanovena prezidentem Mohammedem Mursím, aby vypracovala novou verzi ústavy. Ústava byla přijata navzdory mezinárodní kritice i domácím protestům v referendu v prosinci. Přitom se nejedná o první případ prohlášení neústavnosti legislativního orgánu v Egyptě. Prozatím není jasné, jak se vláda k rozhodnutí ústavního soudu postaví. Podle soudce by činnost komory měla zůstat minimálně do nových parlamentních voleb, jejichž datum konání zatím nebylo stanoveno.
Nově zvolený pákistánský parlament poprvé zasedal
Dne 1. června 2013 se k prvnímu zasedání sešel nově zvolený pákistánský parlament. Svou činnost zahájil složením slibu všech nových poslanců a poslankyň do rukou předsedkyně dosavadního parlamentu Fehmidy Mirzaové. Kromě celonárodního parlamentu zahájila svou činnost i čtyři provinční shromáždění. Parlament na začátku příštího týdne přikročí k volbě svého předsedy a jeho zástupce a pak se již bude věnovat každodenním záležitostem. Volba premiéra je stanovena na 5. června, jistým vítězem je Nawaz Sharif, jehož strana Pákistánská muslimská liga má nadpoloviční většinu v dolní komoře. Ještě před zasedáním se všechny parlamentní strany sešly, aby projednaly strategii pro nadcházející dny. V premiérské volbě se proti Sharifovi postaví Javed Hashmi, předseda Pákistánského hnutí za spravedlnost, které je třetí nejsilnější parlamentní stranou.
Libanon odložil volby na konec roku 2014
Libanonský parlament hlasoval o odložení voleb. Poslanci si prodloužili mandát do listopadu 2014, tedy skoro o rok a půl. Odůvodnili to bezpečnostní situací. Napětí v zemi vzrostlo, když se Hizballah zapojil přímo do bojů v Sýrii. Poslanci navíc nedokázali přijmout nový volební zákon. Pověřenému premiérovi Tammam Salam se mezitím již dva měsíce nedaří sestavit vládu. Očekává se, že obnoví svou snahu poté, co bylo parlamentu prodlouženo období. Demonstranti před parlamentem házeli rajčata a provolávali hesla: „Neuspěli jste. Jděte domů.“
Keňští poslanci budou hlasovat o navýšení svých platů, již nyní patří k nejvyšším v Africe
Navzdory rozsáhlým protestům budou poslanci keňského parlamentu hlasovat o znovu zvýšení svých mezd, současný návrh počítá s měsíčním platem ve výši 10 000 USD, průměrná mzda se přitom pohybuje kolem 1 700 USD. Prezident Uhuru Kenyatta vyzval poslance, aby respektovali úspornou politiku, která má z ušetřených peněz vybudovat nová pracovní místa. Prezident avšak nemá pravomoci k zabránění navýšení mezd. Plat poslanců ve východoafrické zemi, který Keňská komise pro mzdy a odměny (SRC) doporučila snížit na 6 300 USD, přitom patří k nejvyšší nejenom v Africe, zákonodárci nicméně tvrdím, že snížení jejich mezd bylo nelegální. V parlamentu v současnosti po březnových volbách zasedá 416 zákonodárců, z toho 349 v poslanecké sněmovně a 67 v senátu.
Na Ukrajině se konal první pochod homosexuálů, v Rusku se naopak zatýkalo
Přestože soud pochod homosexuálů hlavním městem Ukrajiny Kijevem zakázal, na 100 aktivistů uskutečnilo první pochod v zemi. Policie zatkla 13 lidí, kteří se snažili pochod přerušit. Homofóbie je totiž na Ukrajině rozšířená a všeobecně přijímaná. Aktivisté plánovali svůj první pochod již minulý rok, ten byl na poslední chvíli odvolán důsledkem výhrůžek ze strany pravicových radikálů. V sousedním Rusko bylo naopak na 20 homosexuálních aktivistů zatčeno, když se pokoušeli o pochod k parlamentu, který nedávno schválil zákon zakazující „homosexuální propagandu“, důvodem je podle ruských poslanců ochrana dětí.
Bulharskou vládu nakonec budou sestavovat socialisté
Bojko Borisov, bývalý bulharský premiér a šéf vítězné strany v předčasných parlamentních volbách Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), odmítl mandát k sestavení vlády od bulharského prezidenta Rosena Plevnelieva. Prezident Plevneliev tak pověřil sestavením kabinetu Bulharskou socialistickou stranu. Předseda politické strany GERB Borisov chce tímto krokem umožnit sestavení technokratické vlády v čele s bývalým ministrem financí Plamenem Orešarským, kterého navrhli socialisté. Dalším důvodem byl podle předsedy strany Borisova slib strany voličům, že nebude vstupovat do „bezcharakterních koalic“.
Barmský parlament schválil prodloužení stavu ohrožení státu
Přestože náboženské nepokoje z nedávné doby, které se objevily především v centrální části Barmy ve správní oblasti Mandalaj, se již podařilo uklidnit, situace zůstává vážná. Důkazem je krok, pro který se počátkem tohoto týdne rozhodli poslanci svazového parlamentu. Na jeho mimořádném zasedání schválili prodloužení stavu ohrožení státu, který byl prezidentem země vyhlášen 22. března ve čtyřech okresech v centrální Barmě. Bude tak platit dalších 60 dnů. Život v postižených oblastech se již vrátil do normálu, proběhla policejní šetření a došlo k potrestání viníků, důsledky událostí jsou však velmi vážné, nejde totiž o ojedinělou nebo oblastně úzce vymezenou záležitost. Problém náboženského násilí jakožto i vzájemných vztahů mezi buddhistickou většinou a muslimskou menšinou je v Barmě přítomen dlouhou řadu let a v současnosti představuje značné komplikace demokratizačnímu procesu. Jakékoli řešení je proto více než žádoucí.
V Afghánistánu je projednáván zákon zakazující násilí na ženách
Již v roce 2009 prezident Hamid Karzai dekretem schválil zákon zakazující násilí na ženách, sňatky dětí a nucená manželství, dosud ale neprošel parlamentem. Někteří zákonodárci se zákon snaží protlačit i parlamentem, který je k němu spíše negativně nakloněn, neboť se obávají, že by v budoucnosti mohl být prezidentský dekret zrušen. Poslední projednání jeho schvalování zablokovali fundamentalisté. Někteří poslanci naopak tvrdí, že by se zákon dále neměl v parlamentu schvalovat, aby nedošlo k jeho případnému zrušení. „Neměli bychom si hrát s tímto zákonem, který je už tak úspěšný,“ říká členka afghánské Nezávislé komise pro lidská práva Soraya Sobjang.
V Brazílii se stala legální homosexuální manželství
Usnesení brazilské Národní rady spravedlnosti (CNJ) v úterý legalizovalo uzavírání sňatku mezi osobami stejného pohlaví. Odkazuje se na rozhodnutí Nejvyššího federálního soudu (TSF) z roku 2011, podle kterého je svazek osob stejného pohlaví v souladu s ústavou země. Pro uzákonění homosexuálních manželství hlasovalo 14 členů CNJ, pouze 1 hlas zazněl proti. Návrhy zákonů povolující manželství stejnopohlavních párů v Národním kongrese vždy narazily na odpůrce z řad konzervativců, silně je kritizovala také církev. Výsledkem nátlaku bylo, že Národní kongres ani 2 roky po rozhodnutí TSF homosexuální manželství neschválil a CNJ se rozhodla, že nebude vyčkávat dál
Předčasné parlamentní volby v Bulharsku zatím vyhrává pravice
V předčasných parlamentních volbách v Bulharsku podle předběžných výsledků vede pravicová strana Občané za evropský rozvoj Bulharska v čele s bývalým premiérem Bojkem Borisovem, který chtěl před 3 měsíci odebrat české energetické společnosti ČEZ Bulharia licenci na distribuci elektřiny v zemi. Otázka cen energií hraje ve volbách klíčovou roli. Politická strana Občané za evropský rozvoj získala podle prvních odhadů 31 % hlasů, ale zatím nedosáhla většiny a v 240členném parlamentu bojuje přibližně o 100 mandátů. V těsném závěsu za stranou Občané za evropských rozvoj je opoziční strana Bulharská socialistická strana s prozatím 25 % hlasů. Je pravděpodobné, že většiny nikdo nedosáhne a sestavit stabilní a akceschopnou vládu bude velmi obtížné.
Parlament Kambodže ratifikoval smlouvu o námořní dopravě mezi ASEAN a Čínou
Národní shromáždění Kambodže ratifikovalo smlouvu upravující námořní dopravu mezi členskými státy Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a Čínou. Příslušné orgány v prohlášení uvádějí, že se jedná o klíčový prvek pro rozvoj multilaterální ekonomických a obchodních vazeb. Pro ratifikaci se vyjádřilo 75 ze 76 zákonodárců přítomných hlasování. Dohoda ošetřuje především podmínky pro transport osob a zboží. Smlouva byla podepsána v roce 2007 na summitu ASEAN v Singapuru a na jejím vytvoření se podíleli především ministři dopravy členských zemí. Kambodža si od ratifikace slibuje upevnění mezinárodní spolupráce a zlepšení a nárůst námořního rozvoje v zájmu kambodžské ekonomické prosperity. Definitivně platnou se smlouva stane v okamžiku, kdy ji ratifikují všechny členské státy, v současnosti tak chybí již jen schválení parlamentem Indonésie.
Další obětí útoků Talibanu je pákistánský politik
S blížícími se parlamentními volbami se v Pákistánu výrazně zhoršuje bezpečnostní situace, jen během uplynulého týdne bylo zaznamenáno nejméně dvě desítky útoků na předvolební mítinky nebo úřady místních politiků. Mezi oběťmi posledního z nich je i nezávislý politik kandidující do provinčního parlamentu Balúčistánu Abul Fateh Magsi. Podle informací zástupce policejního komisaře došlo k útoku během akce v rámci politické kampaně a motivem může být politická rivalita. Vzhledem ke komplikující se bezpečnostní situaci byly volby v oblasti odloženy, státní volební komise zatím nestanovila nový termín. K útoku se nepřihlásila žádná z militantních skupin v oblasti, útočník zůstává neznámý a policie po něm nadále pátrá. Situaci v oblasti nyní kontrolují bezpečnostní jednotky.
Bangladéšskému parlamentu bude poprvé v historii předsedat žena
Vládnoucí strana v Bangladéši Liga Awami se jednomyslně shodla na novém předsedovi jednokomorového Národního shromáždění – Shirin Sharmin Chowdhury. Bangladéšskému parlamentu tak bude poprvé v historii země předsedat žena. V současné době vykonává funkci státního tajemníka pro záležitosti žen a dětí, proti ní na post předsedy parlamentu nikdo nekandidoval, opoziční Bangladéšská národní strana totiž parlament a činnost v něm bojkotuje. Až dosud vykonával funkci předsedy parlamentu Abdul Hamid, minulý týden se stal prezidentem země. Shirin Sharmin Chowdhury vstoupila do politiky v roce 2009, kdy se Liga Awami stala vládní stranou, poslanecký mandát získala na základě kvóty pro zastoupení žen v politice. Třísetčlenný bangladéšský parlament na jejím základě garantuje 50 mandátů ženám, zvýhodněny jsou i během voleb, kdy musí soupeřit se svými mužskými protějšky. Většinu těchto poslaneckých mandátů obsazuje vládní strana.
Prezidenta Dagestánu nebudou volit občané
Namísto toho jej bude vybírat ruský prezident. Přímá volba byla dagestánským parlamentem zrušena poměrem hlasů 74 ku 9. Oficiálním důvodem jsou obavy z jejich průběhu. Severokavkazskou republiku obývá přes 30 etnik, jejichž vzájemné vztahy jsou velmi komplikované. Společnost rozdělují i odlišné postoje k islámu. Především kvůli vyznavačům jeho radikální formy je současný Dagestán nejnebezpečnější oblastí Ruské federace. Aktuálním prezidentem země je Ramazan Abdulatipov, který započal své čtyřleté funkční období v lednu 2013.
Jordánský král jmenoval novou vládu
Jordánský král Abdullah jmenoval novou vládu vedenou proreformním premiérem Abdullahem Ensourem. O složení vlády se král Abdullah poprvé radil s parlamentem, neboť ho k tomu zavazují ústavní změny, které byly přijaty na začátku protestů spojených s Arabským jarem. Podle vůdce opozičního Muslimského bratrstva (MB) Zaki Bani Rsheida však byly konzultace pouze „kosmetické“ a vláda proto nepředstaví žádné demokratické reformy. Jordánsko se potýká s vysokým deficitem veřejných financí, který letos dosahuje 3 miliard USD. Pro ekonomiku země je zátěží dovoz pohonných hmot a vysoké sociální výdaje, jenž mají zabránit propuknutí nepokojů podobných těm v okolních arabských státech. Premiér Ensour, který do teď sloužil jako prozatímní premiér, již omezil vládní dotaci na ceny pohonných hmot, čímž vyvolal v zemi nepokoje.
Rebelové ve Středoafrické republice chtějí po převratu rozpustit parlament a zrušit platnost ústavy
Poté, co o víkendu rebelové v tzv. Selekově koalici, obsadili hlavní město Bangui a do čela země se jmenoval jejich vůdce Michel Djotodia, prohlásili, že platnost ústavy bude pozastavena a parlament bude rozpuštěn. Důvodem je podle jejich představitele Djotodi přechod k demokratickému zřízení prostřednictvím „věrohodných a transparentních voleb“. Nové volby by se měly konat během 3 let. Podle OSN uprchly desítky tisíc obyvatel do sousedního Kamerunu, kam se uchýlil i prezident Francois Bozize, a Demokratické republiky Kongo.
Kuvajtský parlament schválil udělení občanství až 4 000 osob
Kuvajtští poslanci odhlasovali zákon o udělení občanství 4 000 osobám, které se sice ke kuvajtskému občanství hlásí, ale oficiálně jsou považovány za nelegální obyvatele. Těchto osob, nazývaných Bidun, je v Kuvajtu asi 106 000 a jedná se o ty, kteří při vyhlášení kuvajtské nezávislosti v roce 1961 nezažádali o občanství nebo neměli potřebné dokumenty k tomu, aby jim bylo přiděleno. Jde také o potomky osob bez občanství a osoby, které byly v 60. letech najaty do bezpečnostních složek a v zemi se usídlily. Od 80. let se situace Bidunů zhoršovala a nyní nemohou pracovat ve státní správě, mají omezený přístup k zdravotnictví, vzdělání atd. V posledních dvou letech propukaly mezi Biduny nepokoje, které často potlačovala policie. Nynější zákon označila kuvajtská vláda za „základ pro řešení problému Bidunů“.