Na oficiálních stránkách Pražského hradu se v pondělí objevila informace o plánu prezidenta Miloše Zemana navštívit obě dvě komory Parlamentu ČR. Ve středu bude prezident Miloš Zeman přítomen na jednání vlády. Premiér Petr Nečas sdělil, že očekával prezidentovu návštěvu již minulý týden, nicméně minulou středu byla upřednostněna schůzka prezidenta s hejtmany. Čtvrtečního jednání Senátu se zúčastní hlava státu po 6 letech, neboť jeho předchůdce Václav Klaus byl naposledy na jednání horní komory přítomen v roce 2007. Současný prezident Miloš Zeman nedávno uvedl, že se jednání vlády bude účastnit vždy, pokud se bude projednávat nějaký důležitý zákon, v minulosti například penzijní či daňová reforma nebo církevní restituce.
Archiv štítku: parlament
Nová izraelská vláda složila slib
Nová izraelská vláda vedená staronovým premiérem Benjaminem Netanyahuem složila slib poté, co jí izraelský parlament vyslovil důvěru. Vláda, vytvořená po dvouměsíčním vyjednávání, se skládá ze strany Likud premiéra Netanyahua, dále z pravicové strany Židovský domov (Jewish Home) a ze středové strany Yesh Atid. Poprvé po deseti letech se koalice neúčastní ultra-ortodoxní židovské strany. Ve svém projevu k parlamentu prohlásil premiér Netanyahu, že „Izrael bude připraven učinit s Palestinci, kteří budou chtít vyjednávat v dobré víře, historický kompromis, který navždy ukončí izraelsko-palestinský konflikt“. Palestinci přitom požadují jako předpoklad k jednáním ukončení výstavby izraelských osad na okupovaném palestinském území. Ministerstva obrany a bydlení, která mají výstavbu osad na starost, ale obsadili ministři naklonění další výstavbě.
Návrh na revizi barmské ústavy prošel parlamentem
Barmská ústava bude revidována, s definitivní platností o tom rozhodla dolní komora parlamentu, když schválila návrh poslanců vládnoucího Sdružení rozvoje a solidarity Svazu. V nejbližší době tak dojde k ustavení všestranické komise, která v ústavě z roku 2008 provede patřičné změny. Ústava, které je vyčítána nedemokratičnost, vešla v platnost poté, co ji schválilo celonárodní referendum. To však vyvolalo rozsáhlé spekulace, údajně totiž bylo zmanipulováno tehdejší vládou. Od roku 2010 dochází v Barmě k uvolňování poměrů, vojenská vláda se změnila v polocivilní a v neposlední řadě byly povoleny další strany, z nichž nejdominantnější je nyní opoziční Národní liga pro demokracii vedená Aung San Suu Kyi. Změna ústavy je výrazným posunem v barmském vývoji, tím spíše, že návrh na revizi základního dokumentu byl podán členy vládnoucí strany.
Poslanci vládnoucí barmské strany přišli s návrhem na revizi ústavy
Barmský parlament bude jednat o možné změně ústavy platné od roku 2008. Ústava je mnohými pokládána za nedemokratickou, mimo jiné výrazně znevýhodňuje prezidentské a viceprezidentské kandidáty, jejichž příbuzní žijí v zahraničí. Barmská ústava je velmi často kritizována i kvůli garanci čtvrtiny poslaneckých mandátů armádě. Poslanci z řad vojáků pak nejsou voleni, nýbrž dosazováni nejvyšším velením. S návrhem na revizi ústavy paradoxně přišli bývalí generálové Aye Myint a Thein Zaw, kteří jsou vysoce postavenými členy vládnoucí strany Sdružení rozvoje a solidarity Svazu. Ta má své zázemí právě v armádě. Vojenská junta předala vládu v roce 2011, kdy byl prezidentem zvolen Thein Sein, v témže roce získala Národní liga pro demokracii vedená disidentkou Aung San Suu Kyi v doplňovacích volbách 43 mandátů. Suu Kyi považuje revizi ústavy za klíčový krok směrem k plnohodnotné demokracii.
Činnost indického parlamentu narušila opozice
Opoziční protesty a nekázeň dočasně znemožnily indickému parlamentu jeho práci. Důvodem byly údajné pozemkové obchody člena rodiny Gandhiů. Šéfkou vládnoucího Národního kongresu je totiž další člen této rodiny, Sonia Gandhi. Opozice, jíž dominuje Indická lidová strana (BJP), požaduje prošetření celé záležitosti. Konfliktními tématy mezi vládnoucí stranou a opozicí jsou ale i situace etnických Tamilů na Srí Lance nebo zamítnutí Itálie vydat dva její námořníky, jimž by v Indii hrozil soudní proces. Jsou obviněni ze zabití indických rybářů, které si však údajně spletli s piráty. Podle opozice, a především pak její levicové části, je italský krok vinou vlády. Situace v indickém parlamentu se v poslední době zkomplikovala již po několikáté.
Maroko pracuje na změně zákona o manželství nezletilých
Pod tlakem veřejnosti začal marocký parlament pracovat na změně zákona, který doposud legalizoval vznik manželství mezi násilníkem a jeho obětí. Sňatkem se totiž útočník vyhnul nástupu do vězení. Loni zemi šokoval případ sebevraždy 16leté Aminy Filali. Ta byla po znásilnění donucena vzít si pachatele za muže. „Podpořili jsme změny směřující k lepší ochraně dětí a mladistvých, nyní budeme moci udělit tresty za znásilnění ve výši až 30 let,“ sdělil agentuře AFP marocký ministr spravedlnosti Mustafa Ramid. Změnu zákona vítají i mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) a různá marocká hnutí za práva žen.
Barmský parlament schválil kontroverzní armádní rozpočet
Rozpočet v předpokládané výši 1,15 miliard USD schválil koncem týdne barmský parlament. Pro rozpočet hlasovala naprostá většina poslanců, výdaje na vojenskou techniku budou podle tohoto rozpočtu o polovinu vyšší než v loňském roce. Armádní dotace tak budou opět největší položkou ve státních výdajích. Schválení rozpočtu vyvolává napětí, panují totiž obavy z přílišné dominance barmské armády, která má rovněž zaručenou čtvrtinu poslaneckých mandátů. Armádní rozpočet představuje zhruba 20 % celkového státního rozpočtu, ve srovnání se školstvím, kam poplyne necelých 5 %, nebo zdravotnictvím se 4 %. Podle Stockholm International Peace Research Institute investují do armády větší procentuální část státního rozpočtu již jen Afghánistán, Singapur, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty (SAE).
V Bosně byl přijat zákon o posunutí sčítání lidu na říjen
Bosenský parlament přijal v úterý zákon, který posune o 6 měsíců sčítání lidu na říjen. Zákon byl přijat na základě návrhu Rady ministrů důsledkem technických problémů v bosenském statistickém úřadu. Sčítání lidu v Bosně se uskuteční poprvé od války za nezávislost v letech 1992 až 1995, poslední sčítání se uskutečnilo v roce 1991.
Ruští státní úředníci možná nebudou moci investovat v zahraničí
Navrhuje to ruský prezident Vladimir Putin prostřednictvím souboru zákonů, které se budou v nejbližších dnech projednávat na půdě ruského parlamentu. Jejich přijetí by znamenalo zavedení tříměsíční lhůty, během které by se museli vzdát zahraničních bankovních účtů a akcií všichni vysoce postavení úředníci, zákonodárci, soudci a ředitelé státem vlastněných podniků. Iniciativa je reakcí na fakt, že jsou státní úředníci a politici velmi často zapojeni do organizované finanční kriminality. Kritici návrhu namítají, že se jedná o ryze populistický krok, který nebude parlamentem schválen, a slouží pouze ke zvýšení popularity ruského prezidenta.
Indická vláda má před sebou těžký úkol, chce prosadit ekonomické reformy
Parlament Indie má před sebou klíčové jednání o státním rozpočtu, na němž se vláda pokusí prosadit své návrhy zákonů na ekonomickou reformu. Kontroverzní jsou především návrhy z oblasti pojištění, důchodů a bankovního sektoru. Jejich prosazení je ale více než žádoucí, ekonomická situace Indie byla v poslední době složitá, země se potýkala s vysokou inflací. Vláda již představila plán fiskální konsolidace a přijala opatření, která by v příštím desetiletí měla do Indie přivést investory a výrazně zvýšit počet pracovních míst. Ministr financí Palaniappan Chidambaram musí předložit návrh rozpočtu nejpozději příští týden, dosavadní jednání byla neúspěšná kvůli postoji opozice.
Nepál zvolí Ústavodárné shromáždění
Vládnoucí i opoziční strany Nepálu se shodly na termínu voleb do druhého Ústavodárného shromáždění, vyhlášeny byly na 5. května 2013. Dočasnou vládu povede nejvyšší soudce Khil Raj Regmi. Nové shromáždění bude mít 491 členů, část bude zvolena přímo a část poměrně. Funkční období je stanoveno na 5 let. Hlavním úkolem Ústavodárného shromáždění bude vypracování nové ústavy, poté se shromáždění přemění v parlament. Největším problémem je zahrnutí institutu volené vlády, stávající prozatímní ústava podobné právo nezná. První Ústavodárné shromáždění bylo rozpuštěno loni v květnu, aniž by vyhlásilo novou ústavu.
Bahrajn údajně rozbil teroristickou buňku
Bahrajnská policie se střetla s demonstranty, kteří se shromáždili na pohřbu Husseina al-Jaziriho, šestnáctiletého demonstranta zabitého při demonstracích před několika dny. Krátce poté prohlásil bahrajnský ministr vnitra Sheikh Rashid bin Abdullah Al Khalifa, že „zadržely bahrajnské úřady členy teroristické buňky složené z osmi bahrajnských členů“. Podle vyjádření ministerstva vnitra panuje podezření, že údajná skupina dostávala výcvik i finance od Iránu, Iráku a Libanonu. Od čtvrtka, kdy v Bahrajnu uplynuly dva roky od začátku nepokojů, čelí země nové vlně demonstrací požadujících zmenšení vlivu královské rodiny a zvýšení pravomocí parlamentu. Protesty ještě zesílily poté, co při nich zahynul právě demonstant Hussein al-Jaziri.
Na Kubě probíhají parlamentní a lokální volby
Více než 8, 6 milionů Kubánců bude v neděli volit 612 poslanců do Národního shromáždění lidové moci a 1 269 členů do patnácti Provinčních shromáždění. Voleb se mohou zúčastnit všichni občané starší 16 let. Po volbách bude ustanoven parlament, z něhož vznikne Státní rada (Consejo del Estado) čítající 31 členů. Státní rada zvolí svého předsedu, který je zároveň hlavou státu. Je pravděpodobné, že opět podpoří Raúla Castra, pro kterého by to bylo jeho druhé prezidentské období. Disident Manuel Cuesta Morúa kritizuje absenci více politických stran, na Kubě existuje pouze Komunistická strana Kuby (PCC). Další odpůrce režimu a mluvčí Kubánské komise pro lidská práva a národního usmíření (CCDRHN) Elizardo Sánchez kritizuje Parlament jako orgán, který má mít pouze funkci pouze reprezentativní.
V Maroku se zvažuje změna části zákona o znásilnění nezletilých
Muž, který znásilní dívku, se na základě jednoho článku trestního zákoníku může v Maroku vyhnout soudu a vyšetřování, jestliže si dívku následně vezme za ženu. Nyní marocká vláda zvažuje vypustit z trestního zákonu kontroverzní článek, aktivisté to vítají. Ministerstvo spravedlnosti v pondělí uvedlo, že zvažuje přijetí přísnějších trestů, jakákoliv změna trestního zákoníku musí být schválena oběma komorami parlamentu. Podnětem pro možnou změnu zákona byla smrt 16leté Aminy Filali, která byla donucena vdát se za muže, jenž ji měl znásilnit, po 10 měsících manželství si sama vzala život. V konzervativních, především venkovských, částech Maroka je ztráta panenství u neprovdané dívky, byť důsledkem znásilnění, považována za hanbu celé rodině.
Demonstranti v Jordánsku volají po bojkotu voleb
Tisíce demonstrantů v Jordánsku požadují odložení parlamentních voleb, které se mají konat příští týden. K páteční demonstraci v hlavním městě Ammanu se sešlo přes 2 000 osob. Protestů se účastní mladí aktivisté i členové Muslimského bratrstva, největší jordánské opoziční skupiny. „Odmítáme kosmetické změny v odpověď na naše požadavky reforem,“ hlásaly transparenty členů Islámské akční fronty, politické odnože Muslimského bratrstva, na páteční demonstraci. Demonstranti volají po zmenšení pravomocí jordánského krále Abdullaha II a požadují, aby své pravomoci, jako jmenování a rozpuštění vlády, předal parlamentu. Král Abdullah přislíbil, že parlament vzniklý z těchto voleb vytvoří vládu sám , změny ústavy však vyloučil.
V Moskvě se demonstrovalo proti nového zákonu adopce
Desítky tisíc lidí se v neděli vydaly na pochod přes centrum Moskvy na protest proti novému zákonu, který zakazuje adoptování ruských dětí americkými občany. Demonstranti požadovali zrušení ruského parlamentu a z davu se ozývaly i hesla jako „Putin je vrah dětí“. Zákon byl vypracován jako reakce na americký tzv. Magnitsky zákon, který zakazuje ruským úředníkům obviněným z porušování lidských práv vstup do USA. Moskva označila postoj USA za otevřené vměšování se do vnitřních záležitostí Ruska.
Velká část albánských politických činitelů jsou daňoví dlužníci
Portál Balkaninsight zveřejnil data, podle kterých albánský prezident Bujar Nishani, předsedkyně Parlamentu Jozefina Topalli dluží státu poplatky na registrační dani vozidel od roku 2010. Mezi dlužníky státu patří i ministr financí Ridvan Bode, ministr dopravy Sokol Olldashi, ministr zdravotnictví Vangjel Tavo a ministr kultury Aldo Bumci. Ze 140 poslanců v Parlamentu dluží na registrační dani vozidel 45 poslanců, a to jak z vládnoucí středo-pravicové koalice, tak i z opozičních socialistů.
Ústavní soud v Egyptě přezkoumá legitimnost horní komory parlamentu
Již v červnu egyptský Ústavní soud rozpustil dolní komoru poté, co uznal, že volební zákon, který platil pro obě komory parlamentu, byl nespravedlivý. V neděli zasedal soud poprvé od listopadu, kdy prezident Mursi rozšířil prezidentskými dekrety své pravomoci. Na dalším jednání 15. ledna bude soud projednávat legitimitu ústavodárného sboru, jenž vypracoval návrh ústavy, kterou Egypťané schválili v referendu. Pravomoci horní komory parlamentu byly novou ústavou rozšířeny, pokud by soud tedy rozhodl, že senátoři byli zvoleni nelegálně, musela by být horní komora rozpuštěna. Nové volby by se pravděpodobně konaly spolu s parlamentními, které se musí konat do dvou měsíců od schválení ústavy. Nová ústava rovněž snížila počet soudců Ústavního soudu z 18 na 11, soud podle agentury Reuters opustili největší odpůrci prezidenta Mursího.