Ariel Castro, majitel clevelandského domu, ve kterém byly drženy 3 unesené ženy téměř 10 let, byl obviněn z únosu a znásilnění, kterého se měl dopouštět s každou z unesených žen. Policie zadržela i 2 Castrovi bratry, ale později uvedla, že ti se zločiny nemají pravděpodobně nic společného. Amanda Berryová, Gina DeJesusová a Michelle Knightová byly drženy zvlášť, ale navzájem o sobě věděly. Přístup ven jim byl umožněn za celou dobu pouze dvakrát. V pondělí se Amandě Berryové povedlo uniknout z domu a s pomocí souseda zavolala policii. Berryová během zajatí přivedla na svět dceru, které je v současnosti 6 let.
Archiv štítku: znásilnění
Indický parlament pozastavil svou činnost
Příčinou dočasného zastavení fungování indického parlamentu je vypjatá situace na jeho půdě, kterou způsobily výrazně odlišné postoje jednotlivých stran k nedávnému incidentu hromadného znásilnění pětileté dívky, ke kterému došlo v Novém Dillí. Opoziční Indická lidová strana (BJP) vznesla poměrně radikální požadavek na rezignaci ministra vnitra Sushi Kumar Shindeho, spolu s ostatními opozičními stranami pak vyvolala v parlamentu značný povyk, kvůli kterému byla pozastavena veškerá činnost. K tomu došlo v okamžiku, kdy se již po několikáté jednalo o kontroverzním státním rozpočtu. K požadavku na rezignaci ministra vnitra vedly Indickou lidovou stranu údajné pokusy policie uplatit rodinu oběti, aby o celém případu mlčela.
Human Right Watch: Somálští uprchlíci zažívají různé formy násilí
Mezinárodní lidsko-právní organizace Human Right Watch (HRW) uvedla, že vnitřně vysídlení uprchlíci v Somálsku trpí různými formami násilí, včetně sexuálního znásilňování. Násilí se podle organizace dopouštějí i ozbrojené vládní síly. Vláda, která se ujala moci po dvacetiletém bezvládí minulého července, má zatím jen minimální dopad na zlepšení situace uprchlíků. Mezi uprchlíky má rovněž docházet k diskriminaci na základě jejich etnické příslušnosti.
Maroko pracuje na změně zákona o manželství nezletilých
Pod tlakem veřejnosti začal marocký parlament pracovat na změně zákona, který doposud legalizoval vznik manželství mezi násilníkem a jeho obětí. Sňatkem se totiž útočník vyhnul nástupu do vězení. Loni zemi šokoval případ sebevraždy 16leté Aminy Filali. Ta byla po znásilnění donucena vzít si pachatele za muže. „Podpořili jsme změny směřující k lepší ochraně dětí a mladistvých, nyní budeme moci udělit tresty za znásilnění ve výši až 30 let,“ sdělil agentuře AFP marocký ministr spravedlnosti Mustafa Ramid. Změnu zákona vítají i mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) a různá marocká hnutí za práva žen.
V Maroku se zvažuje změna části zákona o znásilnění nezletilých
Muž, který znásilní dívku, se na základě jednoho článku trestního zákoníku může v Maroku vyhnout soudu a vyšetřování, jestliže si dívku následně vezme za ženu. Nyní marocká vláda zvažuje vypustit z trestního zákonu kontroverzní článek, aktivisté to vítají. Ministerstvo spravedlnosti v pondělí uvedlo, že zvažuje přijetí přísnějších trestů, jakákoliv změna trestního zákoníku musí být schválena oběma komorami parlamentu. Podnětem pro možnou změnu zákona byla smrt 16leté Aminy Filali, která byla donucena vdát se za muže, jenž ji měl znásilnit, po 10 měsících manželství si sama vzala život. V konzervativních, především venkovských, částech Maroka je ztráta panenství u neprovdané dívky, byť důsledkem znásilnění, považována za hanbu celé rodině.
V Chorvatsku je poukazováno na oběti znásilnění během války v 90. letech
Na konferenci ve čtvrtek v hlavním městě Chorvatska prezident chorvatské Iniciativy mládeže pro lidská práva Mario Mazic upozornil na nedostatek právních předpisů, které by zajistily odškodnění znásilněným obětem z 90. let a potrestání viníků. Znásilňování žen během války patří stále k tabuizovaným tématům uvnitř chorvatské společnosti. Podle zprávy chorvatského státního zastupitelství bylo znásilněno 67 žen během války, z toho 19 případů lze označit za válečné zločiny.
Syrským uprchlíkům se nedostává humanitární pomoci, množí se i případy znásilnění
Studie Mezinárodního záchranného výboru (IRC) nazvala situaci ohledně syrských uprchlíků „ohromnou humanitární katastrofou“. Zemi od začátku bojů opustilo na 600 000 uprchlíků, dalších 2,5 milionu opustilo své domovy, ale dosud zůstávají na území Sýrie. „Miliony Syřanů jsou v nouzi a mají malý nebo žádný přístup k humanitární pomoci,“ uvedla zpráva pro IRC. Navzdory mezinárodním příslibům se tak do uprchlických táborů v Sýrii nedostává dostatek humanitární pomoci. V Sýrii se rovněž množí případy znásilnění žen ozbrojenými jednotkami, zejména na kontrolních stanovištích u silnic. Zpráva IRC neoznačila žádnou stranu zcela odpovědnou za tyto činy, nejvíce obvinění však bylo oběťmi vzneseno proti vládním silám a zejména milicím Shabiba.