Po šestitýdenních jednáních se obě strany dohodly na řešení sporu, kdy EU zruší cla na čínský dovoz solárních panelů do EU. Dovozní cla stanovila EU minulý měsíc, což vyvolalo nevoli Číny, která v reakci na evropské kroky zahájila šetření evropského dovozu vín do Číny. Součástí nové dohody byla také stanovena minimální dovozní cena solárních panelů z Číny, která podle odhadů činí 0,74 USD za 1 watt výkonu. Před dohodou se cena pohybovala okolo 0,5 USD. Z řad evropských výrobců se ozývají kritické hlasy, které považují dohodnutou cenu za stále dumpingovou. Pro obě strany sporu bylo nalezení řešení sporu zásadní pro budoucí vztahy, jelikož jejich vzájemné obchodní vztahy jsou velmi úzké. Čína představuje největšího světového výrobce solárních panelů a zároveň je pro EU druhým největším obchodním partnerem (za USA). EU je v současnosti největší solární trh a také největší obchodní partner pro Čínu.
Archiv rubriky: Čína
Expanze ruských energetických společností na Dálný východ nebude úplně podle jejich představ
Ruské plynárenské společnosti očekávají od expanze na Dálný východ velké zisky, především v souvislosti s exportem zemního plynu do Číny a Japonska. Je ale mnoho důvodů, proč jejich ambiciózní plány nebudou zřejmě zcela úspěšné. Čína sice stále navyšuje spotřebu zemního plynu, ale zároveň zvyšuje i svou domácí produkci suroviny. Ruským společnostem (Gazprom, Rosněft a Novatek) navíc silně konkurují středoasijské země (Kazachstán, Turkmenistán a Uzbekistán), které se před dvěma lety dohodly na prodloužení plynovodu až do Číny. Kvůli poměrně velké konkurenci musejí ruské společnosti přistupovat na nižší ceny plynu, než za jakou je prodáván do Evropy. Podobně Japonsko chystá kroky, které povedou k poklesu importu plynu. Především se japonská vláda snaží obnovit provoz jaderných reaktorů v zemi s uplatněním nových bezpečnostních pravidel pro jadernou energetiku.
Austrálie volá po rozvoji uranového sektoru
Australský ministr nerostných zdrojů Gary Gray ve svém projevu na konferenci o australském uranu řekl, že je nutné, aby se australský uranový průmysl pozvedl a zvyšoval svou produkci. Je podle něj důležité mít takový uranový průmysl, který dokáže pokrýt celosvětovou poptávku, která podle odhadů brzy překoná stávající nabídku. Austrálie disponuje téměř 40 % světových zásob uranu, ale zásobuje pouze 19 % světového trhu. Čína je jedním z největších odběratelů na světě, která sama produkuje přibližně 1000 tun za rok, ale podle predikcí bude do roku 2020 spotřebovávat 20 000 tun ročně. Stejně tak významným odběratel bude Indie. V Indii a Číně má podle plánů během dvou následujících dekád vzniknout 35 reaktorů. To jsou významné příležitosti pro australský uranový průmysl, které je nutné využít.
Spor mezi Čínou a Japonskem o soustroví Senkaku eskaluje
Spor ve Východočínském moři se vyostřil poté, co si Japonsko objednalo geologicko-výzkumné lodě, které jsou připravené na rozmístění poblíž sporné hranice. Japonsko ke kroku přistoupilo v reakci na čínské rozšiřování průzkumných a těžebních vrtů ve sporné oblasti souostroví Senkaku. Ve čtvrtek japonská strana varovala Čínu, aby nerozšiřovala své vrty v oblasti sporu, jelikož Japonsko nikdy nebude akceptovat čínský samostatný postup v této záležitosti. Japonsko navíc 9. července vydalo bílou knihu obrany, kterou Čína považuje za urážející. Bíla kniha se vyjadřuje k čínskému postupu ve sporné oblasti: „Tyto kroky spolu s nedostatkem transparentnosti ve vojenských a bezpečnostních záležitostech jsou znepokojující pro celý region a mezinárodní společenství, včetně Japonska. Je proto nezbytné, aby Japonsko záležitosti věnovalo zvýšenou pozornost.„
Čína se vrátila k plánu vybudovat nejdelší podmořský tunel
Čínský projekt výstavby nejdelšího podmořského tunelu na světě vznikl již v roce 1994 a plánovaný rok dostavby měl být rok 2010, ale k výstavbě nedošlo. V současné době se čínská vláda k tomuto projektu vrátila a chystá se investovat do projektu přibližně 42 miliard USD, přičemž roční příjmy z tunelu se odhadují na 3 miliardy ročně. Podmořský tunel by měl spojovat čínská pobřežní města Jen-tchaj a Ta-lien na severovýchodě země a cesta tunelem by měla ušetřit přibližně 997 kilometrů cesty mezi regiony. Nicméně dosud není známý termín dokončení.
Ghana je na cestě stát se významným vývozcem plynu
Západoafrická země Ghana ve spolupráci s čínskou energetickou společností Sinopec začala budovat továrnu na zpracování zemního plynu z ropného pole na ghanském jihozápadním pobřeží. Projekt, který by za plného provozu měl zpracovat denně 150 milionů kubických metrů, se potýkal s problémy ohledně plateb pro čínské společnosti podílející se na výstavbě. Potřebnou částku Sinopecu předala minulý týden China Development Bank (CDB) jménem Ghana National Gas Company, což bylo součástí dohody o půjčce ve výši 3 miliard USD z roku 2011 mezi CDB a Ghanou. Továrna doplní ghanské zdroje energie, čímž přispěje k zajištění rychle rostoucí domácí energetické poptávky, která činí 1400 MW za den a ročně vzrůstá o 10 %. Navíc by se Ghana mohla stát dalším významným exportérem plynu v Africe.
USA žádá OSN o akci proti íránským dodávkám zbraní do Sýrie
Americká vláda žádá Radu bezpečnosti OSN a sankční výbor, aby zakročily proti íránským zbraní mířících do Sýrie. Americká velvyslankyně u OSN Rosemary DiCarlo řekla: „Výbor by se měl rovněž zabývat stabilním tokem íránských zbraní, vojenské podpory, poradci a školením pro skupiny v Sýrii, Libanonu, Gaze, Jemenu, Iráku a jinde.“ Dle USA Írán již dlouhodobě dodává zbraně režimu prezidenta Bashara al-Assada a ten je použil na masakr Syřanů. V lednu byly íránské zbraně zadrženy u pobřeží Jemenu, podle USA šlo o pokus zastavit přechod v Jemenu. Britský velvyslanec u OSN Mark Lyall Grant tvrdí, že mají informace, že Írán finančně a vojensky podporuje Hizballah a syrský režim. Francie podporuje návrh USA, ale Rusko a Čína jsou proti.
Čína chce do roku 2015 výrazně navýšit kapacity solárních elektráren
Čínská vláda v pondělí schválila nový energetický cíl. Do roku 2015 chce navýšit domácí kapacitu solárních elektráren na 35 gigawattů (GW). Ročně by mělo docházet k navyšování solárních kapacit o 10 GW. Čínská vláda se tímto krokem zřejmě snaží ulevit domácím producentům solárních panelů, kteří mají problém s odbytem po celém světě. Čína v současnosti představuje největší producenta solárních panelů, navíc velmi levných. Ostatní světové společnosti produkující solární panely mají problém čínským panelům konkurovat. Mnohé země proto přistoupily k antidumpingovým opatřením. Podle analytiků je ale nepravděpodobné, že by se Číně podařilo dosáhnout cíle 35 GW, především kvůli nedostatečné infrastruktuře v zemi a nutnosti uvolnit velké množství financí na dotování cenově nekonkurenceschopné solární energie.
Čína na nátlak obyvatel ukončila projekt továrny na zpracování uranu
Stovky lidí protestovaly v pátek proti stavbě továrny na zpracování uranu v provincii Guangdong na jihu Číny. Šlo především o obyvatelstvo z provincie Guangdong a obyvatelé z blízkých ostrovů Macau a Hong Kongu. Místní úřady proto rozhodly projekt ukončit. Projekt v hodnotě 6 miliard USD představoval komplex o rozloze 230 hektarů, který měl zajistit přibližně ½ čínské poptávky po jaderném palivu. Čína pomocí projektu chtěla přispět k naplnění cíle, kdy do roku 2020 chce produkovat 5 % energii z jádra. Událost nicméně ukazuje, že čínské vedení je citlivější vůči veřejnému mínění, především v oblasti zdraví a životního prostředí. Přesto čínská vláda cenzurovala zprávy ohledně protestů.
Rozhovory mezi Čínou a USA o vzájemných investicích se mohou obnovit
Čína souhlasí s obnovením jednání ohledně bilaterální investiční dohody, která může otevřít nové možnosti pro podnikání v obou zemích. Americké firmy by tak mohly získat větší přístup na čínský trh, kde roste poptávka. „Závazek, který byl dnes udělán, je významným průlomem. Čína poprvé souhlasí s jednáním o dohodě, která zahrnuje veškeré oblasti trhu,“ řekl ministr financí Jacob Lew. Zatímco na americkém trhu čínské společnosti prosperují, v Číně čelí americké firmy mnohým překážkám.
Čína poskytne Nigérii půjčku ve výši 1,1 miliardy USD
Dohoda o nízkoúrokové půjčce byla sjednána v Pekingu ve středu mezi nigerijským prezidentem Goodluckem Jonathanem a čínským prezidentem Xi Jinpingem. Peníze mají směřovat na výstavbu silnic, letištních termínů ve čtyřech městech a železniční linku v hlavním městě Nigérie. Čínské společnosti již nyní staví potřebnou infrastrukturu v západoafrické zemi v hodnotě 1,7 miliard USD. Čína patří mezi nejvýznamnější investory v Africe, důvodem mají být zásoby nerostného bohatství na africkém kontinentu. Nigérie je největší africký producent ropy, problémem zůstává nedostatečná infrastruktura, většina obyvatelstva navíc žije v chudobě.
Švýcaři podepsali s Čínou bilaterální smlouvu o volném obchodu
Švýcarsko jako první země kontinentální Evropy v sobotu podepsalo s Čínou dohodu o volném obchodu. Dohoda by podle švýcarského ministra hospodářství Johanna Schneidera-Ammanna mohla začít platit v polovině příštího roku. Čína je po Evropské unii a Spojených státech amerických třetím největším obchodním partnerem Švýcarska, vzájemný obchod mezi těmito státy dosáhl za loňský rok obratu 26,31 miliardy USD, letos ale už za prvních pět měsíců objem dosáhl 22,89 miliardy USD. Jednání zemí o bilaterální smlouvě trvala přes dva roky a podepsali ji čínský ministr obchodu Kao Chu-čcheng a švýcarský ministr hospodářství Johann Schneider-Ammann. Dohoda se věnuje obchodu s průmyslovými a zemědělskými produkty, pravidlům původu zboží, podpoře investic, hospodářské soutěži, transparentnosti státních zakázek a ochraně duševního vlastnictví. Clo na dovoz švýcarských hodinek klesne o 60 %, zásadně se také sníží cla na stroje, farmaceutika a další produkty. Švýcarsko naopak sníží cla na obuv a textilie dovážené z Číny.
Čína by měla řešit své spory s Indií formou spolupráce, prohlásil čínský premiér
Čína a Indie by měly řešit své územní problémy dialogem, konzultacemi a kooperací v zájmu stability v celém regionu, prohlásil v pátek čínský premiér Li Keqiang. Premiér tak učinil u příležitosti návštěvy indického ministra obrany A. K. Antonyho v Pekingu. Podle čínského premiéra může rozšiřování vojenské spolupráce obou zemí hrát důležitou úlohu v sino-indickém strategickém partnerství. Čínský premiér také připomněl, že Čína a Indie jsou důležitými partnery a sousedy. Jejich společný rozvoj je, podle premiéra Li Keqianga, požehnáním pro celou Asii.
Čínský prezident se setkal s předsedou španělského Kongresu
Čínský prezident Xi Jinping se v pátek setkal s Jesusem Posadou, předsedou španělského Kongresu poslanců, jedné z komor španělského parlamentu. Během jejich společného setkání prezident připomněl dobré bilaterální vztahy mezi oběma státy a více než 40 let od zavedení společných diplomatických vztahů. „Španělsko je jedním z nejvýznamnějších evropských partnerů Číny,“ řekl během Posadovy návštěvy prezident. Dále pak prohlásil, že jeho země chce rozšířit spolupráci se Španělskem do oblasti ekonomie a kultury. Prezident také potvrdil, že by v budoucnu Čína chtěla mnohem více spolupracovat s celou EU a to i přes stávající spory o dodávky čínských solárních panelů do EU.
Čínská flotila narušila japonský námořní prostor
Čínská flotila ve čtvrtek proplula výsostnými japonskými vodami a chtěla se připojit k ruské pacifické flotile. V odpovědi na toto porušení námořního prostoru Japonsko vyslalo sledovací letoun a ozbrojený torpédoborec ke sledování čínských plavidel a pořízení dokumentace. O případu ve čtvrtek informovala japonská média. Čínská flotila sestávající se ze čtyř torpédoborců, dvou fregat a jedné zásobovací lodi, podle japonských úřadů narušila bezpečnostní prostor Japonska, a proto bylo nutné její pohyb monitorovat.
Premiér Abe ostře kritizoval čínskou politiku vůči Japonsku
Japonský premiér Shinzo Abe ve středu kritizoval Čínu za její přístup ke sporným územním otázkám. Premiér tak učinil na setkání své strany, den po oficiálním zahájení předvolebních kampaní k příležitosti parlamentních voleb, které vypuknou 21. července. Premiérovo prohlášení je dalším z řady diplomatických sporů mezi Čínou a Japonskem, které eskalovaly námořním dohledem u sporných ostrovů ve Východočínském moři. Premiér Abe ve svém projevu zdůraznil, že čínské chování, porušující mezinárodní směrnice a dohody, nesmí být světovou veřejností tolerováno.
Indie se chce stát největším světovým importérem uhlí
V současnosti je největším světovým importérem uhlí Čína, domácí poptávka po uhlí se nicméně zpomaluje ve snaze využívat alternativní zdroje energie a snížení velkého znečištění čínského ovzduší. Indie již v současnosti představuje důležitého importéra uhlí, jelikož je 3. největší spotřebitel uhlí na světě. V Indii se 60 % elektřiny získává z uhelných elektráren a v roce 2012 spotřeba činila 298,3 milionů tun s ročním nárůstem 9,9 %, což je nejvýraznější růst od roku 1981. Indie se navíc potýká s častými výpadky elektřiny, které ochromují nejen ekonomický růst země. Podle odhadů by Indie Čínu mohla předběhnout do roku 2014.
Čínský bankovní systém je i navzdory stávající krizi sektoru stabilní
Čínský bankovní systém je stabilní, přestože přetrvávají obavy z úvěrové krize, vyplývá z nedělního oficiálního prohlášení čínské bankovní regulatorní komise. Obavy ze špatných půjček zpomalují růst na trhu s akciemi. Čína by podle komise měla být ve svém bankovním systému mnohem více disciplinovaná uprostřed sílících obav. Celosvětová krize se tak dotkla i čínského bankovnictví, přestože nyní zažívá mírný růst. Páteční audit, který komise provedla v bankách, odhalil, že některé čínské banky porušují pravidla regulace. Na druhou stranu má čínské bankovnictví přebytek rezerv a to ve výši 244 miliard USD.
Jihokorejská prezidentka promluvila ke studentům čínské univerzity
Jihokorejská prezidentka Park Geun-hye v sobotu navštívila čínskou univerzitu v Tsinghua, kde promluvila ke studentům. Ve své řeči studenty povzbuzovala k překonávání životních překážek. Přiznala se, že jejím největším snem bylo stát se vynikající elektronickou inženýrkou, ale smrt matky a později i otce ji její životní plány změnily. Podle prezidentky je v životě důležitá dostatečně silná vůle a upřímnost. Svou řeč k čínským studentům pak zakončila přáním, aby obě země dál spolupracovaly na rozvíjení vzájemných bilaterálních vztahů a v budování společné prosperity minimálně dalších 20 let. Prezidentka po návštěvě univerzity zavítala na prohlídku mauzolea terakotové armády.
Velká Británie má podle odhadů větší zásoby břidlicového plynu než Čína
Poté, co v minulém roce britská vláda zrušila moratorium na průzkum ložisek břidlicového plynu, rozběhly se průzkumné vrty, které odhalily významné zásoby suroviny. Současné zásoby břidlicového plynu ve Velké Británii se odhadují až na 72 bilionů metrů krychlový, přičemž potvrzené zásoby tvoří 41 bilionů, což znamená, že by Velká Británie mohla mít větší zásoby než Čína, která měla dosud největší zásoby na světě. Velká Británie jako největší evropský spotřebitel plynu vidí v dosud alternativním zdroji možnost, jak vyřešit energetickou situaci země do budoucna, jelikož v Severním moři docházejí zásoby plynu. Ze zásob břidlicového plynu by Velká Británie mohla čerpat desítek let, přičemž ložiska se nacházejí po celém území státu. Britská vláda v současnosti aktivně podporuje průzkum břidlicových ložisek.
Dvě historické bronzové sochy se vracejí zpět do Číny
Dvě bronzové sošky, ztvárňující zvířecí hlavy králíka a krysy, se v pátek téměř po 150 letech vrátily zpět do Číny, konkrétně do pekingského národního muzea. Sochy v minulosti koupila rodina Pinaudových, která je vlastníkem francouzské společnosti Kering. Rodina sochy věnovala čínské vládě. Obě sochy byly v minulosti zcizeny z pekingského Letního paláce během druhé opiové války roku 1860. Čína se pokoušela zastavit jejich prodej na aukci v roce 2009. Sošky např. vlastnil i módní návrhář Yves Saint Laurent. Návrat sošek zpět do Číny oznámila rodina Pinaudových už v dubnu. Pátečního ceremoniálu v pekingském muzeu se zúčastnil i čínský vicepremiér Liu Yandong a Francois Pinaud, který vicepremiérovi předal certifikát o darování obou sošek. Sošky jsou součástí většího cyklu, čítajících 12 zvířecích hlav, které jsou inspirovány zvířecím čínským horoskopem. Místo, kde se nachází zbytek cyklu je neznámé. Čína sochy vnímá jako součást svého historického dědictví a podle BBC by se mělo jednat o jejich urychlený návrat do země původu.
Francouzský prezident v úterý přivítal investory z Číny
Francouzský prezident Francois Hollande v úterý řekl, že jeho země chce být atraktivnější především pro čínské investory. Toto prohlášení patřilo skupině čínských podnikatelů a potenciálních investorů, kteří prezidenta navštívili v Elysejském paláci. „Evropa potřebuje Čínu, pro to, aby mohla růst, a Čína potřebuje Evropu k rozvíjení svých obchodních aktivit,“ řekl na setkání francouzský prezident. Podle francouzské investiční agentury je Čína osmým největším zahraničním investorem ve Francii a za poslední rok uskutečnila v evropské zemi 31 investičních projektů. Francouzský prezident se také vyjádřil k obchodnímu sporu mezi Čínou a EU o dodávky solárních panelů. Prohlásil, že obě strany by se měly vyhnout jednostrannému řešení této situace.
Tříčlenná posádka čínské kosmické lodi je zpět na Zemi
Skupina tří astronautů se ve středu přibližně kolem osmé hodiny ranní vrátila zpátky na Zem. Státní televize takřka v přímém přenosu sledovala přistání části plavidla s posádkou do louky na mongolském území. V kontrolním centru po dosednutí plavidla na zem zavládla slavnostní nálada, jak uvedla televize. Jako první z plavidla vystoupil velitel mise Nie Heisheng, následovaný Wang Yangping, jedinou ženou v posádce, která v rámci této mise podnikla několik online přednášek z kosmu pro vybrané čínské studenty základních a středních škol. Wang Yangping je teprve druhou astronautkou v historie čínského kosmického programu.