Čínští turisté i nadále zůstávají nejpočetnější skupinou návštěvníků Thajska a za tento rok jich doposud do této země přijelo přibližně 3 milióny, uvedl v úterý thajský turistický úřad. Meziročně Thajsko navštíví asi 1 milión čínských turistů, což je mimochodem průměr za uplynulé tři měsíce tohoto roku. O 8 % se tak zvýšil počet asijských turistů, kteří do Thajska zavítají, o 15 % pak narostl počet všech zahraničních návštěvníků země. Turisty do Thajska údajně lákají stabilní politické prostředí, krásné scenérie, rozvíjející se ekonomika a především bohatá historie. Cestovní ruch je pro Thajsko jednou z důležitých položek příjmu.
Archiv rubriky: Čína
Čínský Sinopec odkoupil 10% podíl v angolské ropné společnosti
China Petrochemical Corporation, jinak známá i jako Sinopec, se dohodla s americkou Marathon Oil Corporation na odkoupení jejího 10 % podílu v angolské ropné společnosti. Podle dohody by Sonopec měl zaplatit 1,52 miliard USD. Již v roce 2011 odkoupil Sinopec dalších 5 % podílu od francouzské společnosti Total. Čínské ropné společnosti dlouhodobě expandují, Čína si chce zajistit energetickou bezpečnost a snaží se uspokojit zvyšující se domácí poptávku. Dohodu, která by měla asijské zemi přinést 533 milionů barelů ropy, nicméně ještě musí schválit čínská i angolská vláda. V minulém roce vyhrála firma Sinopec nabídku na ropný průzkum v Afghánistánu.
Solární konflikt mezi Čínou a Evropou eskaluje
Evropská unie stanovila během června prozatímní clo ve výši 11,8 % na solární zařízení dovážené z Číny. Pokud se strany nedohodnou na řešení problémů, EU přistoupí v srpnu k dalšímu zvyšování, a to až na pětinásobek. Jedná se o největší antidumpingové opatření ze strany EU. Čína jako největší světový producent solárních panelů na evropské kroky reaguje tím, že přesouvá výrobu solárních zařízení do zahraničí, hlavně do Jižní Afriky a Turecka. Tím se čínské společnosti se vyhnou evropskému celnímu opatření. Na červnové konferenci v Pekingu se obě strany vyjádřily, že chtějí dojít k řešení, které by nepoškozovalo ani jednu stranu.
Rusko nadále přesouvá energetickou pozornost k Číně
Rusko potvrzuje trend odklonu od Evropy, kde v důsledku dluhové krize klesá poptávka po energetických surovinách. Ruská ropná společnost Rosněft uzavřela dlouhodobou smlouvu s čínskou ropnou společností China National Petroleum Corporation (CNPC) o navýšení ropných dodávek z Ruska. Dohoda zahrnuje ruské dodávky na 25 let, kdy výše dodávek do Číny dosáhne až 600 000 barelů za den. Odhadovaná hodnota smlouvy je 270 miliard USD.
Barmský prezident přivítal čínského představitele
Barmský prezident Thein Sein se v pondělí sešel s Yangem Jienchim, čínským státním radou, v barmském hlavním městě Nay Pyi Taw. Oba političtí představitelé konstatovali, že vztahy mezi oběma státy jsou tradičně přátelské. Cílem návštěvy čínského představitele je prohloubení čínsko-barmského partnerství především v oblastech ekonomiky, rozvoje a infrastruktury. Podle vyjádření barmského prezidenta, by se jeho země chtěla ucházet o křeslo v Asociaci jihovýchodních asijských národů (ASEAN) právě s pomocí Číny. Čína naopak chce v Barmě investovat do vzniku nové obchodní zóny.
Čína chce v budoucnosti pokročit v průzkumu kosmu, řekl čínský prezident
Čínský prezident Xi Jinping v pondělí prohlásil, že si čínský lid přeje mnohem větší kroky v prozkoumávání kosmického prostoru. Prezident tak učinil po videorozhovoru s čínskými astronauty, kteří se momentálně nacházejí na oběžné dráze v kosmické stanici Tiangong- 1. Čínský prezident pak třem astronautům popřál mnoho zdaru při dokončení jejich mise. Mise čínské posádky je výjimečná v tom, že v rámci ní bylo 60 miliónům studentů ze základních a středních škol umožněno online se připojit k první vesmírné učební hodině.
Čínské lodě i nadále pokračují v hlídkování ostrovů ve Východočínském moři
Čínské námořní lodě dál pokračují ve hlídkování prostoru kolem ostrovů ve Východočínském moři. Poslední pohyb čínských lodí byl nahlášen v sobotu, oznámila Státní oceánská správa (SOA) ve svém oficiálním prohlášení. Flotila skládající se z typů lodí Haijian prováděla hlídku kolem ostrovů, které si nárokují hned tři země a to Čína, Japonsko a Taiwan. Tři typy lodí Haijian, z nichž např. Haijian 51 má šířku 87,7 m a maximální rychlost 18 uzlů, jsou součástí čínského námořnictva už od roku 2005.
Čína a Rusko podepsaly dohody o dodávkách ropy
Čína a Rusko prohlubují svou dosavadní existující spolupráci v oblasti energetického průmyslu a v sobotu společně podepsaly dohodu o dodávkách ropy z Ruska do Číny v hodnotě 270 miliard USD, přibližně na 25 let. Tyto dodávky by měly být realizovány v objemu 360 miliónů metrických tun do Číny a jejich start je naplánován na červenec letošního roku, jak informovala ruská i čínská média s odkazem na vládní zdroje. Igor Senchin, vedoucí pracovník ruského státního ropného podniku Rosňeft, byl v médiích často citován, když na ruském ekonomickém fóru, konaném v Saint Petersburgu, dodávky ropy do Číny fakticky potvrdil. Dodávky do Číny by měly být realizovány přes dnes již existující Východosibiřský pacifický ropovod, který končí v čínském regionu Mohe, v provincii Heilongijang.
Aktivita čínských manufaktur klesá
Aktivita čínských manufaktur v červnu prudce poklesla, vyplývá to z předběžného průzkumu bankovního holdingu HSBC. Bankovní manažerský index nákupu (PMI) se v červnu snížil na hranici 48,3, z květnové hodnoty 49,2. Data přicházejí v době, kdy Čína řeší problematiku zotavování vlastní ekonomiky. V posledním týdnu navíc Světová banka (SB) zemi snížila index předpovědi ekonomického růstu pro letošní rok. SB tedy nyní očekává, že Čína poroste o 7,7 % oproti předcházející prognóze, která předpokládala s 8,4% růstem. Qu Hongbin, hlavní ekonom čínské pobočky mezinárodního holdingu HSBC, ve své analýze zdůrazňuje, že pokles aktivity čínských manufaktur souvisí s nízkou vnější poptávkou a je třeba tento stav chápat jako výzvu pro pozvolný nárůst domácí poptávky.
Nejvíce přistěhovalců žijících v Japonsku pochází z Číny, říká nový výzkum
Ze statistiky japonského ministerstva spravedlnosti, o které v úterý informoval zpravodajský web jnocnews.jp, vyplývá, že nejvíce Číňanů žije v současné době právě v Japonsku. Poslední statistická data ukazují, že v Japonsku žije přibližně 652 000 Číňanů, což je 32 % z celkového počtu cizinců, žijících na území Japonska. Druhým národem, který je na japonském území početně hojně zastoupen, jsou přistěhovalci z korejského poloostrova a to v počtu 530 000. Přitom v minulosti bylo japonských občanů čínské národnosti mnohem více, přibližně až 700 000. Většina z nich se však odstěhovala po silném zemětřesení v roce 2011 či po nedávných a stále ještě probíhajících sporech okolo ostrovů ve východočínském moři. Ze statistiky dále vyplývá, že většina čínských obyvatel Japonska je připravena a ochotna se vrátit zpět.
Čínský prezident navštívil Kubu
Čínský prezident Xi Jinping ve středu navštívil Kubu, kde se setkal s Miguelem Diazem-Canelem, viceprezidentem Rady státu. Prezident Xi Jinping prostřednictvím něj vzkázal pozdravy a brzké uzdravení současnému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a vůdci Fidelu Castrovi. Podle čínského prezidenta Čína udržuje s Kubou velmi přátelské vztahy. Svou návštěvu na Kubě sám prezident Jinping chápe jako příležitost k prohloubení vzájemných vztahů a vzájemnou podporu ekonomického a hospodářského růstu. „Čína by chtěla dál pracovat na otevřenějším vztahu s Kubou a to jak v oblasti mezinárodních tak regionálních záležitostí,“ řekl médiím k příležitosti své návštěvy čínský prezident.
Čínský premiér volá po zpřísnění kontrol a vymýcení korupce ze státní správy
Čínský premiér Li Keqiang naléhal na auditory, aby zpřísnili vlastní kontrolu a pokusili se zabránit korupci. Premiér tak učinil v rámci své pondělní inspekční cesty do Národního kontrolního úřadu. Premiér řekl, že jde o jeho vůbec první inspekční cestu do podřízeného úřadu a že jde o signál, jak důležitou roli vnitřní kontrole Čína přisuzuje. Audit zastává podle premiéra nezastupitelnou funkci v budování spravedlivé a čestné administrativy. Premiér při své inspekční cestě zdůrazňoval potřebu po zlepšení vnitřních kontrolních mechanismů, které pomohou vymýtit korupci ze státní správy.
Čína spouští projekt s prodejem emisních povolenek na uhlík
Čína je světově největším obchodníkem s uhlíkovými emisemi. V úterý bylo představeno první testovací schéma obchodu s uhlíkem, projekt, který se spouští v Shenzenu. Testovací schéma si klade za cíl snížit množství uhlíku v sedmi regionech do roku 2014 tak, aby v následujícím roce byl projekt rozšířen i do ostatních čínských regionů. Obchod s emisními povolenkami, který čínská vláda realizuje, by měl povzbudit domácí firmy k tomu, aby omezily počet zdraví škodlivých plynů vypouštěných do atmosféry a zachovávaly přitom dynamiku průmyslové výroby.
Etiopský premiér je na návštěvě Číny
Etiopský premiér Haleirmariam Desaleg ve čtvrtek navštívil Peking, aby zde s čínským premiérem Li Keqiangem podepsal celou řadu dohod o vzájemné ekonomické a obchodní spolupráci. Čína chce i nadále podle premiéra pomáhat africkým zemím. Premiér Haleirman tak zahájil svou pětidenní oficiální návštěvu Číny a jde také o jeho vůbec první zahraniční návštěvu od doby svého jmenování. Oba premiéři se shodli, že ekonomiky obou zemí se vzájemně dobře doplňují a je potřeba povýšit bilaterální vztahy na vyšší úroveň.
Diplomatické aktivity japonského premiéra oslabují spory s Čínou, informuje Xinhua
Od převzetí svého úřadu se japonský premiér Shinzo Abe snažil vybudovat časté diplomatické kontakty s Čínou. Ačkoli prozatím japonský premiér a členové jeho vlády navštívili 30 států, v čínském sousedství a více než 10 států, mezi kterými převažuje Indie a Barma, dostalo naopak pozvání k návštěvě Japonska. Jak v týdnu od 10. do 14. června informovala čínská zpravodajská agentura Xinhua, spor o ostrovy ve Východočínském moři eskaluje a premiérovi diplomatické aktivity jsou zahraničními médii interpretovány jako snahu Japonska o dominantní postavení v Asii. Ostrovy ve Východočínském moři nejsou jediným bodem sváru mezi Japonskem a Čínou. Dalším územím, o které Čína projevuje zájem, je teritorium v Jihočínském moři.
Vietnamsko-čínské obchodní vztahy posilují
Prezident Vietnamu Truong Tan Sang podnikne ve dnech 19. až 21. června oficiální státní návštěvu Čínské lidové republiky, učiní tak na základě pozvání čínského prezidenta Xi Jinpinga. Informaci o plánované zahraniční cestě zveřejnil na tiskové konferenci mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Luong Thanh Nghi. Spolupráce obou zemí konstantně posiluje navzdory změnám v jejich ekonomikách v prvním čtvrtletí roku 2013, bilaterální obchod nadále roste a momentálně se pohybuje okolo hodnoty 14,3 mld. USD, což představuje meziroční nárůst o 20,6 %. Cílem obou zemí je navýšit do roku 2015 vzájemný roční obchodní obrat až na 60 mld. USD.
Čínské zemědělské úřady povolily dovoz geneticky modifikované sóje z Brazílie
Čínské zemědělské úřady vydaly ve čtvrtek biocertifikáty třem novým zámořským druhům geneticky modifikovaných sojových bobů. Tato osvědčení umožňují tyto boby dovážet do Číny jako materiál pro domácí zpracování. Nové geneticky modifikované druhy sojových bobů jsou odolnější vůči hmyzu a herbicidům. Vzápětí ihned přišla pozitivní reakce od brazilského ministra zemědělství Antonia Adradeho, který přivítal, že mezi povolenými druhy, které se mohou dovážet do Číny, jsou druhy z Brazílie. O dovozu brazilských sojových bobů bylo už předem diskutováno mezi čínským ministrem zemědělství Hanem Changfu a jeho brazilským protějškem Adradem. V měsíci dubnu Brazílie importovala 7,154 miliónů tun sojových bobů v hodnotě kolem 3,8 miliard USD. Jenom do Číny bylo z Brazílie dovezeno 5,604 miliónů tun.
Jachtařský průmysl v Číně očekává v budoucnosti výrazný růst
Čínský jachtařský průmysl očekává v nadcházejících letech růst, během roku 2020 se produkce čínských jachet má pohybovat okolo 100 000 kusů, v následujících letech bude stoupat o 3000. Jachtařství by mělo dosáhnout zisků 8,16 miliard USD, vyplývá z oficiální zprávy Asociace čínského jachtařského průmyslu. Podle generálního tajemníka Asociace Zhenga Weihanga čínskému jachtařskému průmyslu pomáhá podpora ze strany vlády a v neposlední řadě stoupající životní standard Číňanů.
Čína a Rusko zahájily desetidenní společné vojenské cvičení
Čína a Rusko v úterý oficiálně zahájily desetidenní obranné cvičení, které se uskutečnilo v Pekingu. Na 46 vojáků z jednotky „Sněžný leopard“, anti-teroristického elitního týmu Čínské lidové armády a 29 příslušníků ruské jednotky zvláštního nasazení se zúčastnili společných cvičných operací, jejichž hlavním cílem je zdokonalení se v úkolech pozemních operací a taktice. Kromě společných cvičných operací ještě probíhají vojenská cvičení ve střelbě, simulaci záchrany rukojmí a přepadávání teroristických základen. Oba státy už společné vojenské cvičení provedly, naposledy v roce 2007.
Čínská kosmonautka bude studenty vyučovat přímo z kosmického prostoru
Čína v úterý odpoledne úspěšně vyslala do vesmíru raketu s trojčlennou lidskou posádkou. Velitel posádky Nie Haisheng, jeho zástupce Zhang Xiaoguang a jediná žena na palubě Wang Yaping vysílali v rámci své mise přenos pro studenty z vesmírné stanice 300 kilometrů nad zemí. Wang Yaping členka posádky čínské rakety, je zároveň první učitelkou ve vesmíru, která studenty bude seznamovat s procesem přizpůsobování se kosmickému prostoru a pomůže jim porozumět Newtonovým zákonům, které ve vesmíru fungují. „Díváme se dopředu, abychom studentům přiblížili mystický a překrásný vesmír,“ řekla sama Wang médiím.
Čína posílá do vesmíru raketoplán s lidskou posádkou, je v ní i kosmonautka
Čínský raketoplán s lidskou posádkou Shenzhou-10 by měl odstartovat v úterý v 17:38 místního času, řekla Wu Ping, mluvčí čínského vesmírného programu pro let s lidskou posádkou na pondělní tiskové konferenci. Kosmická loď ponese do vesmíru trojčlennou posádku, dva muže a jednu ženu. Wang Yaping, jediná členka úterní čínské vesmírné mise, pochází z rodiny farmáře z východní Číny. Je teprve druhou astronautkou v historii čínského vesmírného programu. Patnáctidenní mise mimo samotnou cestu bude obsahovat i cyklus testů v čínském orbitálním laboratorním modulu Tiangong-1.
Čínské firmy jsou největšími investory v USA
Čínské firmy patří k největším investorům ve USA, tvrdí americká zpravodajská agentura Reuters. Čínské investice v USA za část letošního roku zatím činí 10,5 miliard USD. Největší objem z této částky činí fůze a akvizice čínských a amerických firem. Čínské firmy ve USA investují především do softwarových firem, do oblasti výroby počítačových komponentů, do strojního průmyslu a v neposlední řadě také do oblasti farmakologie. K podpoře čínských zájmů ve USA přispívá i fakt, že čínští vládní i regionální představitelé hojně navštěvují USA a vyhledávají investiční příležitosti a setkávají se s potenciálními investory.
Čínský index spotřebitelských cen v květnu výrazně stoupnul
Čínský index spotřebitelských cen (CPI) v květnu stoupnul o 2,1 % za rok, uvádí ve své zprávě uveřejněné v neděli čínský národní statistický úřad. Do výše CPI se nejvíce promítl pokles domácích cen zeleniny, který v meziobdobí dubna a května spadly o 13,8 %. Výsledná hodnota CPI odpovídá předpokladu analytiků, kteří předpovídali hodnotu 2,5 %, jak ve svém komentáři k výsledkům národního statistického úřadu potvrdil Wang Jung, analytik z čínského centra pro mezinárodní ekonomické směny u příležitosti vládního think-tanku.