K násilným střetům mezi členy dvou znepřátelených komunit dochází od začátku týdne na jihu Guineje, nedaleko hranic s Pobřežím slonoviny. Ty se odehrávají mezi kmenem Guerzů, vyznávajícím především křesťanství nebo místní náboženství, a Konianků, hlásícím se k islámu. V případě jihu země se však nejedná první konflikt. Již dvacet let se celá Guinea potýká s náboženským a etnickým rozdělením země. Obě strany jsou celou dobu zásobovány zbraněmi z okolních zemí, například z Libérie, Sierry Leone a Pobřeží slonoviny, kde v posledních deseti letech stále ve větší míře probíhají ozbrojené konflikty a odkud přichází množství ozbrojenců. Již během prvního týdne tak bylo během násilností zabito skoro sto lidí a zdá se, že číslo není konečné.
Archiv rubriky: Sierra Leone
USA uvalily sankce na 4 libanonské občany, měli podporovat Hizballáh
Podle amerického ministerstva financí byly uvaleny sankce na Ali Ibrahim al-Watfa, Abbase Loutfe Fawaze, Ali Ahmad Chehade a Hicham Nmer Khanafer za vyjednávání se zástupci Hizballáhu, jehož mají USA na seznamu teroristických skupin. Pro Hizballáh měli muži v západní Africe, konkrétně v Sierra Leone, Senegalu, Pobřeží slonoviny a Gambii, rekrutovat nové členy. Podle USA je dlouhodobým spojencem Írán, který negativně ovlivňují finanční sankce kvůli jeho údajnému jadernému programu. Hizballáh také podle USA rozšiřuje svou působnost z Blízkého východu do Afriky, Bulharska nebo Thajska.
Začal odvolací soud s exprezidentem Libérie
Exprezident Libérie Charles Taylor, který byl Speciálním soudem pro Sierru Leone v Haagu pod záštitou OSN odsouzen k 50letého odnětí svobody za zločinům proti lidskosti a verbování dětských vojáků, se proti rozsudku odvolal. Bývalý prezident byl shledán vinným v 11 bodech, nicméně i nadále své obvinění odmítá. V úterý se bude soud jeho odvoláním zabývat. Exprezident opakovaně žádá liberijskou sněmovnu o vyplacení doživotní renty ve výši 25 000 USD. Bývalý prezident se stal první hlavou státu, která byla odsouzena mezinárodním soudem.
Nepálský plukovník Kumar Lama byl zatčen ve Velké Británii
Plukovník Kumar Lama byl zatčen britskou policií ve svém domě ve Východním Sussexu a byl obviněn ze zločinů proti lidskosti spáchaných v Nepálu během občanské války v roce 2005. Údajně se měl plukovník dopustit úmyslného týrání v kasárnách Gorusinghe v Kapilvastu. Zatčení vyvolalo rozhořčení nepálské vlády, která ihned žádá jeho propuštění. Plukovník Kumar Lama v současné době pracuje pro OSN v Jižním Súdánu, předtím sloužil jako člen mírových jednotek OSN v Sierra Leone a Libanonu.
Poslední skupina liberijských uprchlíků se vrátila zpět do země
Podle komisařky pro lidská práva OSN (UHNCR) Melissy Fleming se během posledního víkendu roku 2012 navrátilo zpět z Guiney 724 liberijských uprchlíků. Repatriační program OSN fungující od roku 2004 pomohl 155 560 uprchlíkům, každý z nich obdržel malý peněžní grant, který mu pomůže začít nový život. Program se snaží o zajištění práce pro uprchlíky, poskytuje stipendia a pomoc při získávání pozemků pro výstavbu nových domů. Liberijská občanská válka trvala 14 let, k ukončení došlo v roce 2003. V některých sousedních zemích, jako například v Pobřeží slonoviny, Ghaně, Guiney, Mali, Nigérii, Sierre Leone či Gambii uprchlíci strávili více než 20 let.
Opozice v Sierra Leone považuje uplynulé volby za zfalšované
Největší opoziční strana Sierra Leone People’s Party (SLPP) považuje parlamentní volby a volby do lokálních samospráv, které začaly 17. listopadu, za zfalšované. V parlamentu měla strana získat 40 % křesel, prezidentský kandidát SLPP Julius Maada Bio skončil na druhém místě za současným prezidentem Ernes Bai Koroma, který post obhájil. Podle SLPP byly některé lístky předem vyplněné a vhozené do volební urny, nicméně mezinárodní pozorovatelé považují volby za transparentní a pokojné.
Až 10 % hlasů bylo ve volbách v Sierra Leone neplatných
Předsedkyně volební komise Christiana Thorpe uvedla, že v prezidentských volbách v Sierra Leone bylo na 10 % neplatných hlasů. Ve volbách zvítězil dosavadní prezident Enest Bai Koroma, když porazil zbylých 8 kandidátů. Volby nyní budou muset být znovu přepočteny po stížnostech opozice. Spolu s prezidentskými volbami se konaly i volby do parlamentu a místních samospráv, výsledky zbylých dvou voleb by měly být známy ve čtvrtek.
Prezidentský post v Sierra Leone obhájil Ernest Bai Koroma
Volební komise oznámila, že současný prezident Ernest Bai Koroma vyhrál prezidentské volby v Sierra Leone, když získal 59 % hlasů. Druhý skončil Julius Maada Bio, který dostal 38 % hlasů, celkově se voleb zúčastnilo 8 kandidátů. Mezinárodní pozorovatelé označili volby za transparentní. Volební účast měla dosáhnout 87,3 %. Výsledky parlamentních voleb a voleb do lokálních samospráv zatím nejsou známy.
V Sierra Leone začaly prezidentské, parlamentní a lokální volby
Od konce občanské války v roce 2002 začaly již třetí všeobecné volby, v nichž si obyvatelé zvolí nového prezidenta, parlament a místní samosprávy. Proti současnému prezidentovi Ernest Bai Koroma se postaví 8 kandidátů. O převahu v parlamentu se bude ucházet strana prezidenta Koroma Všelidový kongres (APC), Lidová strana Sierra Leone (SLPP) a Lidové hnutí za demokratickou změnu (PMDC). Výsledky by měly být známé do 10 dnů. Přes svůj rychlý ekonomický růst zůstává v zemi na 6 milionů obyvatel, kteří žijí za méně než 1,25 USD na den.
ECOWAS se připravuje na vojenský vstup do Mali
Vojenská intervence Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) by měla mít tři fáze. Prozatímní malijský prezident Dioncounda Traore, který na začátku září oficiálně požádal o vojenskou pomoc v boji proti islamistickým militantním skupinám na severu země, předpokládá, že teprve ve třetí fázi nasadí ECOWAS vojáky. Velvyslanec OSN z Pobřeží slonoviny Youssoufou Bamba nasazení vojáků až ve třetí fázi odmítá a na jednání Rady bezpečnosti OSN uvedl, že takové rozhodnutí bude obtížné a strategicky nerozumné. ECOWAS společně s Africkou unií (AU) žádá OSN o mandát k intervenci. OSN si ale vyžádalo přesné plány operace. Jednání Valného shromáždění OSN o situaci v oblasti Sahelu je naplánované již na tento měsíc. Mali upadlo do politického chaosu poté, co v březnu armáda provedla vojenský převrat. Humanitární situace v Mali se podle politiků a mezinárodních organizací zhoršuje.
Mezinárodní měnový fond schválil vyplacení půjčky Sierra Leone v hodnotě 6,9 milionů USD
V pondělní Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil, že vyplatí západoafrické zemi půjčku ve výši 6,9 milionů USD a dodal, že ekonomické vyhlídky Sierra Leone jsou v letošním roce příznivé z důvodu zvýšených příjmů ze železné rudy. V roce 2010 získala Sierra Leone od MMF půjčku v hodnotě 45,4 milionů USD k obnově země po občanské válce, která proběhla v letech 1991 až 2002. Příjmy západoafrického státu pocházejí především z exportu minerálů. MMF předpokládá, že by se příjmy z nerostných surovin mohly zvýšit až o 51,4 % v letošním roce.
Velká Británie poskytne finanční pomoc na boj s cholerou v Sierra Leone
Britská vláda uvedla, že poskytne dva milióny liber na boj s epidemií cholery, jež propukla v západoafrickém státě Sierra Leone. Onemocnění podlehlo již 200 lidí a více než 1200 je infikováno. Prezident Sierry Leone Ernest Bai Koroma vyhlásil stav národní nouze a vláda požádala o mezinárodní pomoc. Kromě britské rozvojové agentury Departement for International Developement (DflD), jež dodává do oblasti pohotovostní lékařskou pomoc a vodu zde působí Červený kříž, nadace Zachraňte děti (STC) či Mezinárodní záchranný výbor (IRC).
Červený kříž: V Sierra Leone propukla epidemie cholery
Podle Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) propukla v západoafrické zemi jedna z nejhorších epidemií cholery, proti níž je nutné okamžitě zasáhnout. Na začátku měsíce IFRC požádala o 1,14 milionů USD na snížení výskytu cholery. Počet úmrtí stoupl na 200, v sousední Guinei zemřelo na choleru, která se šíří znečištěnou vodou, na 100 lidí. Výskyt nakažených cholerou se čítá na tisíce. Cholera podle IFRC může způsobit vážnou humanitární krizi.
USA má v Africe tajně trénovat vojsko proti Al-Shabaab v Somálsku
Před dvaceti lety Spojené státy americké přišly v Somálsku o 18 vojáků a dva vrtulníky Black Hawk. Podle zprávy, kterou přinesl Los Angeles Times, tajně vytváří USA vojsko o síle 15 000 mužů z pěti afrických států, kteří mají pomoci v boji proti militantní skupině Al-Shabaab. Zpráva uvádí, že vojsko finančně i materiálně podporuje americké ministerstvo zahraničí a Pentagon. Hlavní město Sierra Leony Freetown, jež je jednou ze základen americké armády v Africe, má být místem, kde jsou vojáci cvičeni. „Obamova administrativa se snaží dosáhnout amerických vojenských cílů s minimálním rizikem úmrtí amerických vojáků a vyhnutí se veřejné diskuzi,“ píšee se podle íránské Press TV ve zprávě. Náklady na nasazení afrických vojáků do Somálska stály za minulé čyři roky necelých 700 milionů USD.
Rada bezpečnosti OSN zrušila zákaz vycestování 17 Liberijcům
OSN zrušila sankce v podobě zákazu vycestování a zmražení majetku 17 Liberijcům, včetně dvou bývalých manželek exprezidenta a odsouzeného válečného zločince Charlese Taylora. Svůj krok Rada bezpečnosti OSN neodůvodnila. Charles Taylor byl v dubnu odsouzen Zvláštním soudem pro Sierru Leone v Haagu za poskytování zbraní, střeliva a potravin pro povstalecké síly v Sierra Leone k 50 rokům vězení.
Haagský tribunál odsoudil Charlese Taylora k 50 letům vězení
Speciální soud pro Sierru Leone v Haagu pod záštitou OSN odsoudil bývalého liberijského prezidenta k 50 rokům vězení. Státní žalobci žádali trest ve výši 80 let vězení. Bývalý prezident, zvaný „řezník z Monrovie“, se může proti rozsudku odvolat. 64letý Charles Taylor byl shledán vinným v 11 případech obžaloby, mimo jiné z vraždy, znásilňování a verbování dětských vojáků během válek v Libérii a Sierra Leone mezi léty 1991-2002. Svou vinu Taylor i nadále odmítá.
Státní zástupci žádají 80 let vězení pro Charlese Taylora
Minulý týden odsouzený bývalý liberijský prezident by mohl dostat za válečné zločiny, včetně verbování dětských vojáků, během občanských válek v Libérii a Sierra Leona až 80 let vězení. Charles Taylor svou vinu odmítá. O výši trestu rozhodne speciální soud pro Sierra Leonu v Haagu 30. května.
Bývalý liberijský prezident Charles Taylor byl shledán vinným za válečné zločiny
Speciální soud pro Sierra Leonu v Haagu pod záštitou OSN shledal bývalého liberijského prezidenta vinným z válečných zločinů. Jde o prvního afrického prezidenta odsouzeného mezinárodním tribunálem. Charles Taylor byl shledán vinným ve všech jedenácti případech obžaloby, mimo jiné z vraždy, znásilňování a verbování dětských vojáků během válek v Libérii a Sierra Leone, během nichž bylo zabito více než 50 000 lidí. Charles Taylor i nadále vinu odmítá a celý proces považuje za politicky motivovaný. O výši trestu se rozhodne 30. května.
V minerálních dolech v Sierra Leone propukly protesty
Během dvoudenních protestů za vyšší platy a lepší pracovní podmínky ve městě Bumbuna, 15 kilometrů od minerálního dolu Tonkolili, zemřela jedna žena a nejméně 6 dalších bylo zraněno. Protesty vypukly v úterý a pokračovaly i ve středu. Ve čtvrtek se mnozí vrátily zpět do práce. Společnost African Minerals‘ Sierra Leone označila protesty za „projev občanské neposlušnosti“.
ECOWAS zvažuje možnost pozastavení členství Mali
Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) jedná o pozastavení členství Mali poté, co v této zemi došlo k vojenskému převratu. Pozastavení členství má být signálem, že organizace odmítá vojenské převraty jako politická řešení. Dalším krokem může být uvalení sankcí. Na jednání byli přítomni představitelé států Benin, Burkina Faso, Ghany, Toga, Libérie, Nigeru a Sierra Leone.
OSN požaduje podání vysvětlení vlády Sierra Leone k nákupu zbraní
Sierra Leone podle OSN v lednu nakoupila útočné zbraně ve výši několika milionů dolarů. Zbraně, zahrnující i těžké kulomety a granátomety, jsou určeny nově rozšířenému polovojenskému oddílu policie. Přestože na zemi není uvaleno zbrojní embargo, v rámci zachování míru v oblasti, žádá OSN vysvětlení. V listopadu se v zemi konají volby a nákup zbraní může být podle OSN považován za snahu ovlivnit volby.
Jednotky Etiopie, Ugandy, Burundi a Džibuti se stáhnou ze Somálska do konce dubna
Při setkání náčelníků generálních štábů zemí, jejichž jednotky nyní operují v Somálsku (Keňa, Etiopie, Uganda, Burundi a Džibuti), padlo rozhodnutí, že jednotky Etiopie, Ugandy, Burundi a Džibuti, které podporují vojáky působící v rámci mise Africké unie v Somálsku (AMISOM), by se měly ze Somálska stáhnout do 30. dubna 2012. Důvodem setkání v etiopském hlavním městě Addis Abeba je snaha ujasnit detaily působení jednotlivých armád poté, co padlo rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o rozšíření mise AMISOM na 17 731 vojáků. V současnosti v Somálsku působí 9 000 vojáků Ugandy a Burundi v rámci mise AMISOM a dalších 2 500 mužů Ugandy, Burundi a Džibuty spolu s etiopskými a keňskými jednotkami, které jsou nezávislé na misi AMISOM ovšem operují v součinnosti s ní. Zatímco Etiopie své jednotky stáhne, vojáci Keni a Džibuti budou začleněni v rámci rozšíření kontingentu do mise AMISOM. Stejně tak se očekává, že do června do země vyšle 850 mužů také Sierra Leone.
Nová naleziště ropy v Libérii a Sierra Leone
Ropné společnosti African Petroleum a Anadarko oznámily nalezení nových zdrojů ropy na území těchto dvou států. Přesto je zapotřebí rozsáhlého výzkumu, na kolik jsou naleziště využitelná pro komerční účely. Pro země, které se stále zotavují z dlouhotrvajících občanských válek, by nová naleziště mohla znamenat rychlejší ekonomický rozvoj.