Maďarské ministerstvo hospodářství uvedlo, že vládní agentura pro správu dluhu (AKK) převedla na účet Mezinárodního měnového fondu (MMF) zbývajících 2,15 miliardy USD, a tím předběžně splatili svůj úvěr. Koncem roku 2008 Maďarsko podepsalo s MMF dohodu o poskytnutí záložního úvěru na 26 miliard USD. Předčasným splacením země podle ministerstva ušetří na úrocích 15,6 miliónů USD. Od jmenování nového premiéra Viktora Orbána v roce 2010 je maďarská vláda s MMF ve sporu, jelikož podmínky pro poskytnutí úvěru Orbánův kabinet považuje za zbytečný cizí vliv na jeho hospodářskou politiku. MMF na druhou stranu často kritizoval některé kroky vlády, například snižování rozpočtového deficitu nestandardními způsoby, uvalením daní na banky a některé podnikatelské sektory, zestátněním soukromých penzijních fondů. Guvernér maďarské centrální banky György Matolcsy vyzval MMF k uzavření jejich místního zastoupení v Budapešti, protože po splacení úvěru již není nutné zastoupení dál udržovat.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
Řecká nezaměstnanost dosáhla v květnu rekordních 27,6 %
Řecký statistický úřad uvedl, že míra nezaměstnanosti v zemi v květnu 2013 dosáhla rekordních 27,6 %, oproti 23,8 % v květnu minulého roku. Nejvíce nezaměstnaných je ve věku 15-24 let, a to 64,9 %. Řecko prochází šestým rokem recese. Zpráva o nezaměstnanosti se objevila krátce před tím, než se setkal řecký premiér Antonis Samaras s americkým prezidentem Barackem Obamou ve Washingtonu. Na schůzce americký prezident Obama pochválil řeckou vládu za přijetí opatření ke snížení státního dluhu a prohlásil, že úsporná opatření by měla vyvážit opatření na podporu růstu a podpořit zaměstnanost. Řecko je první zemí eurozóny, která obdržela mezinárodní finanční pomoc v květnu 2010. Země minulý měsíc obdržela další výpomoc 6,8 miliardy eur od EU, MMF a ECB.
Rumunsko dostane další půjčku od EU a Mezinárodního měnového fondu
Celková výše půjčky dosáhne téměř 5,3 miliard USD, z které obě mezinárodní organizace poskytnou každá polovinu částky. Půjčka by měla být čerpána 2 roky a je určena především pro nalákání investorů do Rumunska a k ozdravení rumunské ekonomiky. Smlouva o poskytnutí půjčky by měla být podepsána na podzim.
Dle OSN byl červenec nejkrvavější měsíc v Iráku za několik let
Mise OSN v Bagdádu informovala, že 1 057 lidí bylo zabito kvůli násilí v Iráku. Od začátku roku tak již zemřelo 4 137 občanů a dalších 9 865 bylo zraněno. Gyorgy Busztin, zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona v Iráku, řekl: „Vliv násilí na civilisty je stále znepokojivě vysoký. Iráčtí političtí vůdci musí přijmout okamžitá a rozhodná opatření k zastavení nesmyslné krveprolití.“ Sunnitské militantní islamisté se zaměřují na šíitské čtvrti a podařilo se jim také vloupat do dvou věznic. Počet obětí v červenci je nejvyšší za více než pět let. Nejvíce obětí pochází z hlavního města Bagdádu, následují Salahuddin, Ninewa, Diyala, Kirkuk a Anbar.
Egyptská vláda chce ukončit protest příznivců exprezidenta Mursi
Již od začátku července setrvávají příznivci sesazeného exprezidenta Mohammeda Mursi v Káhiře u mešity Rabaa al-Adawiya a poblíž univerzity, nyní vláda rozhodla, že je na čase s tím skončit. Úředník řekl v televizi: „Vláda se rozhodla přijmout veškerá nezbytná opatření k boji proti těmto rizikům a ukončit je.“ Ministr informací Dorreya Sharaf el-Din prohlásil, že pokračující nebezpečná situace následována terorismem a blokádami není dále přijatelná. Tři vrcholní představitelé Muslimského bratrstva jsou obviněni z podněcování k násilí. Mezitím se šéfka diplomacie EU Catherine Ashton a delegace Africké unie setkaly s exprezidentem Mursi, který se dle Ashton má dobře.
Násilí v Iráku nepolevuje
Série výbuchů bomb v autech si v pondělí vyžádala více než 50 lidských životů a téměř 200 lidí je zraněno. V okolí Bagdádu vybuchlo 13 náloží v autech v převážně šíitských čtvrtí. Další bomby vybuchly v centru Basry a u terminálů taxíků v Kutu. Od začátku roku tak násilí v Iráku zabilo již 4000 lidí, jen v červenci bylo mrtvých v důsledků útoků 810. Panují obavy, že se navrátí do Iráku plnohodnotný konflikt. OSN tvrdí, že se jedná o největší násilí od roku 2008. Zvyšuje se napětí mezi většinovou šíitskou společností a menšinovou sunnitskou, která se cítí na okraji zájmu vlády Nuri al-Maliki. Ministr vnitra řekl, že násilí je inflitrováno ve společnosti a bez pomoci občanů se ho bezpečnostním silám nepodaří zastavit.
Řecko dostane od dalších 2,2 miliardy USD ze záchranného úvěru
Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil pro Řecko uvolnění 2,2 miliardy USD v rámci finanční pomoci pro Řecko, na němž se MMF podílí s eurozónou. K uvolnění peněz pro Řecko mohlo dojít po čtvrté kontrole, kde země prokázala, že dodržuje podmínky záchranného programu. Aby Řecko podmínky splnilo, poslanci minulý týden schválili nový daňový zákon a dokončení přesunu státních úředníků. Peníze Řecko čerpá od třech mezinárodních věřitelů – Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, přičemž se má celková nacházející finanční pomoc od těchto věřitelů pohybovat ve výši 7,7 miliardy USD.
Maďarsko hodlá splatit půjčku od MMF v předstihu
Maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že Maďarsko splatí půjčky od MMF v předstihu o několik měsíců. Maďarsko si v letech 2008 a 2009 během globální finanční krize půjčilo od MMF celkem 26 miliard USD a zbývá uhradit finanční závazek zhruba 27 miliardy USD. Většinu z této částky hodlá Maďarsko splatit do konce tohoto léta a zbytek v následujícím roce. Premiér Orbán ohlásil oficiálně na konferenci pořádané v rumunském městě Baile Tusnad, že Maďarsko uhradí celou částku před termínem letos v létě.
Eurozóna schválila uvolnění další finanční pomoci Řecku
Ministři financí eurozóny EuroGroup umožnili vyplatit další finanční pomoc ze záchranného úvěru pro zadlužené Řecko. Výpomoc zhruba 7,6 miliard USD musí ještě schválit v jednotlivých členských státech EU. Uvolnění další části pomoci je podle EuroGroup už jen formalita, jelikož země splnila legislativní podmínky, které žádali mezinárodní věřitelé MMF, ECB a Evropská komise. Řečtí poslanci schválili nový daňový zákon a uskutečnili poslední kroky k dokončení kontroverzního přesunu státních úředníků. Řecko má od věřitelů slíbeno celkem 318 miliard USD a zatím obdržely zhruba 90 % této částky. Trojka mezinárodních věřitelů bude na podzim zjišťovat, zda vláda bude potřebovat další úspory ke splnění rozpočtových cílů pro roky 2015 a 2016. Vládní koalice však další úspory odmítá, protože vůči pomoci narůstá odpor ve společnosti.
Argetinsko-paraguayský vztah se vyostřuje kvůli jáderné elektrárně
Argentina jako jeden z největších producentů jaderné energie plánuje vybudovat další jadernou elektrárnu, a to v oblasti Formosa, která leží na hranici Argentiny a Paraguaje. Tento krok pobouřil Paraguay kvůli neochotě Argentiny přistoupit na společný dialog ohledně jaderného projektu. Paraguay oficiálně žádala Argentinu o konzultace, země to ale ignorovala. Později se Argentina vyjádřila, že dialog s Paraguají není možný, jelikož jí bylo pozastaveno členství ve sdružení volného obchodu Mercosur a protože je paraguayská vláda nelegitimní. Paraguay společně s Argentinou patří mezi zakládající členy Mercosuru (5 členů), ale v souvislosti s obviněním a odvoláním paraguayského prezidenta Fernanda Luga, bylo zemi pozastaveno členství. Poslední paraguayské snahy skončily ostrou výměnou názorů, kdy paraguayská politička Olga Ferreira de Lopez nazvala argentinskou prezidentku Cristinu Fernandez de Kircher perverzní ženou. Možnost dialogu je tak na mizivé úrovni. Paraguay se proto obrátila na OSN, aby zasáhla do sporu.
Marocký král Mohammed VI přijal demisi pěti ministrů
Počátkem července odstoupilo pět ministrů z konzervativní strany Istiqlal, která do té doby vládla v koalici s islamistickou Stranou spravedlnosti a rozvoje. Istiqlal se nelíbilo rychlé snižování dotací na jídlo a pohonné hmoty, které postihuje chudé. Král Mohammed VI požádal o setrvání ministrů v úředech, dokud nebude nová vláda. Premiér Abdelilah Benkirane má nyní možnost začít vyjednávat o nové vládě. Řekl, že bude jednat se všemi stranami ve snaze nalézt nového koaličního partnera. Dotování potravin a pohonných hmot vyjde Maroko ročně na 6,4 % HDP, vláda tyto výdaje chce snížit na pětinu. Maroko je kritizováno Mezinárodním měnovým fondem za pomalé přijímání reforem.
Portugalský prezident podpořil koaliční vládu v čele s dosavadním premiérem
Portugalský prezident Anibal Cavaco Silva podpořil koaliční středopravou vládu v čele s dosavadním premiérem Pedro Passos Coelho. Dodal, že „nejlepším řešením politické krize je, aby současná vláda zůstala u moci a dokončila záchranný program“. Prezident Silva tak rozhodl po páteční neúspěšné snaze tří hlavní politických portugalských stran dohodnout se, jak postupovat s náročnými úspornými opatřeními, které vyvolali mnoho protestů a demonstrací v celé zemi. Krize vyvolala obavy, že země nebudu schopná dodržet podmínky splácení jejich záchranné půjčky (78 miliardy eur) od věřitelů MMF, ECB a Evropské komise. Někteří analytici dokonce navrhují, aby dluhem zatížená země usilovala o další finanční výpomoc. Krize a dlouhodobá recese vyvolaly i nestabilitu vlády a začátkem měsíce podali demisi ministr zahraničí Paulo Portas, který nebyl spokojen s rozsahem úsporných opatření nutných ke splnění podmínek stanovených ze strany věřitelů a ministr financí Vitor Gaspar, kvůli nedostatečné podpoře jeho přístupu k úsporných opatřením, které společnost považuje za důvod recese a finanční krize.
Rumunsko chce uzavřít novou preventivní smlouvu s EU a Mezinárodním měnovým fondem
Od středy mají probíhat jednání o nové preventivní smlouvě mezi Rumunskem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Rumunsko doufá, že by smlouva mohla být podepsána na podzim. Rumunský premiér Victor Ponta uvedl, že nová smlouva by měla pomoci Rumunsku zlepšit důvěryhodnost v očích zahraničních investorů a pomoci restrukturalizovat státní firmy. Výši částky případné finanční pomoci od MMF premiér Ponta nezmínil.
Desítky tisíc Egypťanů demonstrovaly, hlášeni jsou tři mrtví
Stoupenci a odpůrci svrženého prezidenta Mohammeda Mursi se střetli ve městě Mansoura, které leží v nilské deltě. Následkem toho zemřeli tři lidé. V Káhiře u mešity Rabaa al-Adawiya, kde se stoupenci ex-prezidenta Mursi shromažďují již od jeho svrhnutí, se sešlo přibližně 10 000 lidí a vydalo se směrem k vojenskému areálu, nesli fotografie ex-prezidenta Mursi a skandovali hesla. Ale vojáci je zablokovali. V blízkosti mešity al-Azhar lidé házeli kameny na přívržence ex-prezidenta Mursi a poblíž prezidentského paláce policie použila slzný plyn. Jinak shromáždění v Káhiře bylo poklidné, jak organizátoři žádali. Demonstrovalo se i v Alexandrii a dalších městech po celém Egyptě. V menším množství se sešli i příznivci svržení, ti skandovali: „Armáda a lidé jsou jedno!“ Dočasný prezident Adly Mansour řekl, že budou chránit revoluci a usilovat o stabilitu. Téměř 100 lidí bylo již zabito při střetech od 3. července, kdy byl ex-prezident Mursi odstaven od moci armádou. Mezitím OSN tlačí na současné vedení Egypta, aby zveřejnilo, proč je ex-prezident Mursi zatčený a kdy bude souzen. Tým OSN čeká na povolení, aby mohl vyjet do Egypta vyšetřovat střílení před kasárnami z 8. července, kdy bylo zabito více než 50 lidí.
OSN varuje před negativním vlivem války v Sýrii pro děti
Leila Zerrougui, zvláštní zástupkyně OSN pro děti a ozbrojené konflikty, varuje před negativními vlivy pro děti po návštěvě Sýrie, kde mluvila jak s vládními představiteli, tak povstaleckými veliteli. Nyní již třetí rok konfliktu v Sýrii donutí generaci dětí vyrůstat jako negramotné, plné nenávisti a náchylnější k radikalizaci. Obě strany války páchají násilí na dětech. OSN tvrdí, že již tisíce dětí bylo zabito a existují případy, kdy byly děti mučeny. Zpráva OSN, která byla vydána v červnu, tvrdí, že obě strany konfliktu využívají děti jako sebevražedné atentátníky a lidské štíty. Leila Zerrougui vyzývá, aby byly děti ušetřeny.
Palestinci budou jednat o mírovém plánu, návrh ministra Kerryho podpořila Liga arabských států
Palestinský prezident Mahmud Abbas se sejde s dalšími palestinskými lídry, aby řešili možnost obnovení mírových rozhovorů s Izraelem. Úředníci tvrdí, že jednání prezidenta Abbase s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym v Jordánsku bylo průlomové, ale nesdělili podmínky, za jakých je prezident Abbas ochoten obnovit mírové rozhovory. Již dříve prezident Abbas naznačil ochotu jednat za podmínky zmražení výstavby izraelských osad, ale ve středu dal Izrael závěrečné schválení výstavbě nových 700 obydlí. Prezident Abbas svolal na čtvrteční jednání do Ramallahu představitele Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) a Fatahu. Wasel Abu Yousef, člen OOP řekl: „Očekáváme, že slyšíme od prezidenta myšlenky předložené ministrem Kerrym. Bude tam diskuse o těch myšlenkách a všichni budou říkat, co si o tom myslí. Závěr bude obecným konsensem.“ Hamas, který ovládá Gazu, neustále neguje mírovou strategii prezidenta Abbase. Návrhy ministra Kerryho na obnovení mírových rozhovorů byly schváleny výborem Ligy arabských států. Ministr Kerry byl na šesté návštěvě regionu, kde se snaží restartovat mírové rozhovory, které byly přerušeny před dvěma lety kvůli výstavbě osad. Izrael přislíbil zvážení návrhu. Ministr Kerry nabídl Palestincům 4 miliard USD ekonomických pobídek.
Kuvajt objevil nová naleziště ropy a zemního plynu
Kuvajtská ropná státní společnost Kuwait Oil Co. našla na západě země nová naleziště ropy a zemního plynu. Nově nalezená pole se nacházejí poblíž města Kabed nedaleko od známých polí Manageesh. Kuvajt vyčlenil 100 miliard USD na investice do ropných projektů, jako je například budování nových rafinérií. Kuvajtský dlouhodobý plán počítá s navýšením ropné produkce do roku 2020 na 4 miliony barelů denně, přičemž v současné době produkuje 2,65 milionů barelů za den. Za rok tak Kuvajt vydělá na exportu 97 miliard USD. Podle dat Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC) disponuje Kuvajt ověřenými zásobami ropy ve výši 101,5 miliard barelů. Kuvajt chce ale diversifikovat svou ekonomiku závislou na ropě a rozvíjet těžbu zemního plynu. Zásoby zemního plynu v Kuvajtu se odhadují na 63 bilionů kubických metrů.
Bývalý generální ředitel Mezinárodního měnového fondu usedl v dozorčí radě ruské banky
Bývalý generální ředitel Mezinárodního měnového fondu (MMF) Dominique Strauss-Kahn se stal členem dozorčí rady Ruské regionální rozvojové banky známé pod anglickým překladem Russian Regional Development Bank, kterou vlastní státní ruský ropný gigant Rosněfť. Strauss-Kahn tak obnovuje svou kariéru na mezinárodní finanční scéně po své rezignaci na funkci generálního ředitele MMF v roce 2011, kdy byl obviněn ze sexuálního napadení pokojské v newyorském hotelu.
Na 180 let dlouhotrvající spor o nadvládu nad souostrovím
Východní část souostroví Fakland. Autorem snímku je Apcbg.
Velká Británie i Argentina si přivlastňují souostroví Falklandy, nazývané Latinoameričany též Malvíny. Ostrovy, na kterých žije necelých 3 000 obyvatel, mají statut zámořského území Velké Británie. Argentina avšak dělá vše proto, aby to změnila. Ve hře jsou ropa či zisky z rybolovu, ale také strategická pozice.
Od roku 1833 kontroluje skupinu ostrovů Falklandy Velká Británie. Argentina považuje její nadvládu za pozůstatek kolonialismu. OSN dala v roce 1965 v tomto bodě Argentině za pravdu a vydala rezoluci, která vyzývá obě země k jednání o ostrovech. Velká Británie avšak s Argentinou jednat odmítá a odvolává se na přání obyvatel Falkland patřit k Velké Británii. Čtěte dále ->
OSN: Uprchlická krize Syřanů je nejhorší za 20 let
Šéf OSN pro uprchlíky Antonio Guterres řekl, že průměrně 6000 Syřanů utíká denně a 5000 lidí průměrně zemře každý měsíc. „Neviděli jsme odliv uprchlíků eskalovat v takovém děsivém množství od rwandské genocidy téměř před 20 lety.“ Varoval, aby se konflikt nepřilil do celého regionu. Uprchlická krize má dopad na sousední Libanon, Jordánsko a Irák. Šéfka OSN pro pomoc Valerie Amos sdělila, že 6,8 milionů Syřanů potřebovalo naléhavou pomoc. Dle ní obě strany konfliktu neplní svou povinnost chránit civilisty. Ivan Simonovic, zástupce generálního tajemníka OSN pro lidská práva řekl: „V Sýrii se dnes vážné porušují lidská práva, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti jsou pravidlem.“ V Radě bezpečnosti byla zablokovány akce proti prezidentovi al-Assadovi ze strany Ruska a Číny. Syrský velvyslanec u OSN Bashar Ja’afari tvrdí, že syrská vláda se snaží dělat vše pro zajištění humanitárních a základních potřeb obyvatelstva.
Mali čekají na konci července parlamentní a prezidentské volby
Parlamentní a prezidentské volby, které byly v loňském roce odloženy kvůli vojenskému převratu, proběhnou v Mali 21., respektive 28. července. Jejich vyhlášení bylo možné až po zrušení výjimečného stavu na začátku měsíce. V souvislosti s organizací voleb bude v Mali posílena bezpečnost opírající se zejména o francouzskou armádu, která v oblasti působí od začátku roku. Pro její angažování se vyslovil při své návštěvě Paříže i generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který zároveň vyzval všechny zúčastněné strany k akceptaci výsledků voleb, ať budou jakékoliv. Jedním z nejvážnějších favoritů na vítězství v prezidentských volbách, které jsou více sledovány než parlamentní, je Ibrahim Buobacar Keita, bývalý premiér Mali a prozápadní kandidát, kterého podporuje devět parlamentních stran.
USA žádá OSN o akci proti íránským dodávkám zbraní do Sýrie
Americká vláda žádá Radu bezpečnosti OSN a sankční výbor, aby zakročily proti íránským zbraní mířících do Sýrie. Americká velvyslankyně u OSN Rosemary DiCarlo řekla: „Výbor by se měl rovněž zabývat stabilním tokem íránských zbraní, vojenské podpory, poradci a školením pro skupiny v Sýrii, Libanonu, Gaze, Jemenu, Iráku a jinde.“ Dle USA Írán již dlouhodobě dodává zbraně režimu prezidenta Bashara al-Assada a ten je použil na masakr Syřanů. V lednu byly íránské zbraně zadrženy u pobřeží Jemenu, podle USA šlo o pokus zastavit přechod v Jemenu. Britský velvyslanec u OSN Mark Lyall Grant tvrdí, že mají informace, že Írán finančně a vojensky podporuje Hizballah a syrský režim. Francie podporuje návrh USA, ale Rusko a Čína jsou proti.
Súdánský prezident al-Bashir opustil Nigérii kvůli obavě ze zatčení
Prezident Súdánu Omar al-Bashir opustil předčasně Nigérii kvůli obavě, že by mohl být zadržen. Právníci lidsko-právních aktivistů podali v pondělí návrh u Federálního nejvyššího soudu, aby byl prezident al-Bashir zatčen kvůli obvinění z genocidy a válečných zločinů v Darfúru. Súdánský prezident al-Bashir přijel na pozvání Nigérie na summit Africké unie (AU), která má 53 členů. Unie odmítá spolupracovat s evropským soudem. Mezinárodní trestní soud vydal dva zatykače na súdánského prezidenta al-Bashira v roce 2009 a 2010 kvůli zločinům proti lidskosti. V minulosti Nigérie byla nucena předat mezinárodně hledaného zločince ex-prezidenta Libérie Charlese Taylora, který byl v Haagu odsouzen na 50 let.