Řecko dostane od dalších 2,2 miliardy USD ze záchranného úvěru

Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil pro Řecko uvolnění 2,2 miliardy USD v rámci finanční pomoci pro Řecko, na němž se MMF podílí s eurozónou. K uvolnění peněz pro Řecko mohlo dojít po čtvrté kontrole, kde země prokázala, že dodržuje podmínky záchranného programu. Aby Řecko podmínky splnilo, poslanci minulý týden schválili nový daňový zákon a dokončení přesunu státních úředníků. Peníze Řecko čerpá od třech mezinárodních věřitelů – Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, přičemž se má celková nacházející finanční pomoc od těchto věřitelů pohybovat ve výši 7,7 miliardy USD.

V Itálii podél dálnic nenatankujete, zaměstnanci čerpacích stanic stávkují

V úterý zaměstnanci italských čerpacích stanic vyhlásili třídenní stávku proti vysokým cenám benzinu. Čerpací stanice podél dálnic budou zavřené až do pátečního rána, kdy je stanoven konec stávky. Jejím cílem je přimět vládu, aby vyvinula větší tlak na producenty paliv a donutila je ceny snížit, protože po Nizozemsku je v Itálii nejdražší benzín v Evropě. Vysoké ceny paliv a způsob nastavení spotřební daně snižují čerpacím stanicím výdělky a hrozí jim zavření. O práci by tak mohly přijít tisíce lidí.

Bývalý generální ředitel Mezinárodního měnového fondu usedl v dozorčí radě ruské banky

Bývalý generální ředitel Mezinárodního měnového fondu (MMF) Dominique Strauss-Kahn se stal členem dozorčí rady Ruské regionální rozvojové banky známé pod anglickým překladem Russian Regional Development Bank, kterou vlastní státní ruský ropný gigant Rosněfť. Strauss-Kahn tak obnovuje svou kariéru na mezinárodní finanční scéně po své rezignaci na funkci generálního ředitele MMF v roce 2011, kdy byl obviněn ze sexuálního napadení pokojské v newyorském hotelu.

V Řecku vypukla stávka proti plošnému propouštění státních zaměstnanců

V Aténách a dalších řeckých městech se konají demonstrace, jejichž heslem je „Generální stávka – jsme lidé, ne čísla“. Stávka je reakcí na plánované rušení míst ve státních podnicích a společnostech s účastí státu. Do konce roku 2014 má o zaměstnání přijít 15 000 lidí, z nichž by 4 000 měly dostat výpověď ještě v roce 2013. Nezaměstnanost v Řecku se již tak přiblížila k hranici 28 %. O generální stávku se zatím nejedná, protože plně nezasáhla všechna odvětví.  Avšak stávka zasáhla celou zemi, ve státních nemocnicích se lidé dočkají pouze bezodkladné péče, řada muzeí a památek zůstává uzavřena, stojí i některé linky autobusové hromadné dopravy. Do stávky se také zapojili na čtyři hodiny novináři a zaměstnanci řízení letového provozu na vnitrostátních linkách. Podle řeckých aerolinií se z toho důvodu neuskutečnilo kolem 30 letů. Hotely, banky, trajekty, taxislužby a aténské tramvaje a metro se do stávky zapojit nechystají, letecký provoz mezi Českou republikou a Řeckem fungoval bez problémů. O mírnějším úsporném opatření chce parlament hlasovat ve středu.

Švýcaři podepsali s Čínou bilaterální smlouvu o volném obchodu

Švýcarsko jako první země kontinentální Evropy v sobotu podepsalo s Čínou dohodu o volném obchodu. Dohoda by podle švýcarského ministra hospodářství Johanna Schneidera-Ammanna mohla začít platit v polovině příštího roku. Čína je po Evropské unii a Spojených státech amerických třetím největším obchodním partnerem Švýcarska, vzájemný obchod mezi těmito státy dosáhl za loňský rok obratu 26,31 miliardy USD, letos ale už za prvních pět měsíců objem dosáhl 22,89 miliardy USD. Jednání zemí o bilaterální smlouvě trvala přes dva roky a podepsali ji čínský ministr obchodu Kao Chu-čcheng a švýcarský ministr hospodářství Johann Schneider-Ammann. Dohoda se věnuje obchodu s průmyslovými a zemědělskými produkty, pravidlům původu zboží, podpoře investic, hospodářské soutěži, transparentnosti státních zakázek a ochraně duševního vlastnictví. Clo na dovoz švýcarských hodinek klesne o 60 %, zásadně se také sníží cla na stroje, farmaceutika a další produkty. Švýcarsko naopak sníží cla na obuv a textilie dovážené z Číny.

Saúdská Arábie mění začátek víkendu

Saúdská Arábie přesune začátek svého víkendu ze čtvrtku na pátek. Díky této změně bude víkend v Saúdské Arábii odpovídat víkendu v ostatních zemích regionu, což pomůže zlepšit vzájemný obchod nebo např. bankovní spolupráci. Stejný návrh byl již v roce 2007 zamítnut, ekonomická lobby ho však nyní znovu nastolila. Saúdská Arábie se navíc po obdobné změně v Ománu stala jediným státem regionu, jehož víkend začínal ve čtvrtek, což komplikovalo spolupráci s ekonomickými centry, jako je například Dubaj.

Další regulace tabákových výrobků v Evropské unii je na cestě ke schválení

Na přísnější regulaci tabákových výrobků se i přes nesouhlas několika zemí, včetně České republiky, většinově dohodly členské státy Evropské unie. Cílem zamýšlené regulace je omezit počet kuřáků, podle Evropské komise totiž na následky kouření umírá v EU každoročně až 700 000 lidí. Návrh na regulaci ale ještě musí schválit Evropský parlament. Dohoda je postavena na základě kompromisu, který původní návrh Evropské komise na regulaci oslabuje. Nynější navrhovaná forma regulace požaduje, aby varování před následky kouření tvořilo 65 % obalu krabičky. Pro prodej cigaret s příchutí bude platit tříleté přechodné období, po uplynulém čase bude prodej těchto cigaret povolen jen v zemích, kde tvoří alespoň 3 % celkové výroby cigaret. Česká republika s návrhem nesouhlasila, protože se obává negativních ekonomických dopadů navrhované regulace, která by mohla vést ke ztrátě pracovních míst. Po kompromisních ústupcích s návrhem nakonec souhlasilo Německo a Španělsko, proti návrhu byly Česká republika, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Konečná podoba tabákové regulace je ovšem stále otevřená.

Návrh na rozpočtový plán EU pro období 2014 – 2020 je schválen

Ve středu oznámil v Bruselu irský vicepremiér Eamon Gilmore, jehož země v současnosti předsedá EU, že se zástupci Evropského parlamentu a členských zemí Evropské unie (EU) shodli po několika měsících jednání na hlavních bodech rozpočtového plánu pro období
2014-2020, který počítá s výdaji přesahující jeden bilion USD. Dohoda bude předložena k definitivnímu potvrzení ministrům zahraničí členských zemí EU příští týden v úterý na plénu Evropského parlamentu na začátku července. Sporný byl především bod o přesouvání nevyužitých peněz do jiných rozpočtových kapitol. Poslanci Evropského parlamentu také požadují, aby v roce 2016 byl rozpočet zrevidován podle ekonomického vývoje. Schválení rozpočtového plánu je rovněž podmíněno doplněním letošního rozpočtu o téměř 15 miliard USD, aby EU neskončila v deficitu. Posíleny budou také podpora zaměstnanosti mladých lidí a Fond solidarity.

Evropská unie a USA navrhují vytvoření Euroamerické unie

Na summitu členských zemí G8 v Belfastu v Severním Irsku politici udělali první kroky k vytvoření Euroamerické unie, dalším možným názvem jsou Spojené státy euroamerické. Jedná se o projekt, do nějž by bylo zapojeno 800 milionů lidí, kteří tvoří téměř polovinu světové ekonomiky a skoro 40 % obchodní výměny na celém světě. Vzájemný obchod mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými v současnosti činí více jak jeden bilión USD ročně, ovšem na základě nových dohod by mohl výrazně stoupnout. Zahájení rozhovorů o obchodní dohodě se uskuteční 8. července ve Washingtonu. K projektu existuje mnoho výhrad od expertů a od jednotlivých potencionálních členských států, ovšem také zde existuje mnoho důvodů, jako je vytvoření ekonomické protiváhy vůči Číně. Rovněž se strany předběžně na summitu dohodly o řešení problematiky daňových rájů.

Italská vláda schválila další reformy ve snaze oživit ekonomiku země

Italská vláda schválila opatření na podporu ekonomiky, která je třetí největší ekonomikou v eurozóně, ovšem potýká se již s dlouhodobou recesí. Italská vláda v čele s premiérem Enricem Lettou chce tak podpořit ekonomický růst, aniž by zvýšila schodek státního rozpočtu. Nová opatření vypracovala podle doporučení a návrhů Evropské komise. V rámci reforem budou uvolněny téměř 4 miliardy USD na projekty v infrastruktuře, které by měly podle odhadů vytvořit až 30 000 pracovních míst. Na projekty pro zlepšení celostátní železniční sítě bude určeno 800 milionů USD, další stovky milionů USD budou použity na opravy školních budov, tunelů a mostů. Přes více jak půl miliardy USD by rovněž měly snížit účty za elektřinu, univerzitám by reformy umožnily zaměstnávat více výzkumníků, také by mělo dojít v určitých oblastech k úpravě daňového systému. Dalšími tématy vládních jednání je zjednodušení byrokracie a nezaměstnanost mládeže, která v současné době přesahuje 40 %. Celková míra nezaměstnanosti v zemi činí rekordních 12 %.

Řecká vláda zastavila provoz veřejnoprávní televize a rozhlasu

V rámci úsporných opatření jsou řecká veřejnoprávní televize ERT a rozhlas ERA od úterní noci mimo provoz.  Tento krok byl učiněn na základě ministerského dekretu, proti němuž se nemohl řecký parlament postavit. Lídři politických stran proto začínají požadovat nové projednání rozhodnutí. Vláda chce vysílání časem obnovit, ovšem s nižším počtem zaměstnanců a po odstranění korupce v organizaci, kde podle jejích slov pracovalo sedmkrát více zaměstnanců, než je v obdobných institucí průměr, a mizely v ní vysoké částky peněz. Někteří zaměstnanci televize odmítli prostory i po skončení vysílání opustit a pokračují v činnosti přes internet. Evropská komise se od rozhodnutí řecké vlády distancuje. Rozhodnutí pozastavit vysílání šokovalo veřejnost. Tisíce lidí proti krokům řecké vlády protestují. Ve čtvrtek postihne zemi celostátní stávka.

Evropská unie zavede od roku 2014 cla na dovoz leteckých pohonných hmot

Dnes evropské komisařství pro zahraniční obchod oznámilo, že od počátku roku 2014 Evropská unie uvalí clo 4,7 % na dovoz leteckých pohonných hmot z Blízkého východu. Cla budou mít výrazný dopad na ceny leteckých pohonných hmot v Evropě a budou představovat komplikaci i pro rafinérie z Blízkého východu, které doposud měly třetinový podíl na evropské denní poptávce 1,2 milionů barelů. Plánované clo může vést k nedostatku leteckých paliv, protože evropské rafinerie nemají kapacitu pro uspokojení evropské poptávky. Rozdíl nebudou údajně schopny vyrovnat ani indické rafinerie.

Kauza Mostecké uhelné společnosti pokračuje, soud předvolal další trojici obžalovaných

V pondělí předvolal švýcarský soud ve městě Belizzona zbývající trojici manažerů Mostecké uhelné společnosti (MUS) Anotnína Koláčka, Jacquese de Grootea a Oldřicha Klimeckého, kteří se nedostavili na první květnové přelíčení. Trojice mužů je podezřelá z praní špinavých peněz a korupce při privatizaci české Mostecké uhelné společnosti. Oldřich Klimecký na pondělní přelíčení opět nedorazil. Obžalovaní vinu popírají, v květnové části procesu první trojice manažerů MUS, Marek Čmejla, Jiří Diviš a Petr Kraus, využila právo nevypovídat. Soud by měl květnovou a červnovou část procesu propojit 24. června. Závěr líčení je plánován na 12. července.

Španělsko úspěšně revitalizuje bankovní sektor

V roce 2008 poznamenala finanční krize španělský bankovní sektor, který dokonce v loňském roce potřeboval velkou kapitálovou injekci. Nyní je podle Evropské centrální banky (ECB) a Evropské komise proces restrukturalizace bank v plném proudu. Zlepšila se již platební schopnost i likvidita španělských bank. Přesto sektor stále ohrožují významné ekonomické problémy. Rovněž je stále nutné sledovat plnění ekonomických závazků Španělska, které se stále potýká s recesí. Hrubý domácí produkt (HDP) Španělska se v prvním čtvrtletí snížil o 0,5 % a práci nemůže najít zhruba čtvrtina obyvatel v produktivním věku. K obdobným závěrům jako instituce EU došel také Mezinárodní měnový fond (MMF).

Evropská unie se chce bránit před ovládnutím solárního trhu Čínou

Evropská komise (EK) uvalila předběžná cla na dovoz levných solárních panelů z Číny, která budou činit 11,8 %. Čína je největší výrobcem solárních panelů na světě, Evropa je největším solárním trhem na světě, z něhož Čína ovládla již 80 %. EU viní Čínu z  prodeje pod výrobní cenoou za účelem vytlačení konkurence z trhu. Cena čínských solárních panelů prodávaných do Evropy by ve skutečnosti měla být o 88 % vyšší, než je v současnosti. Uvalení cla je doposud největším zásahem EU proti dovozu a většina členských zemí s opatřeními EK podle agentury Reuters nesouhlasí. Pokud se Brusel s Pekingem nedohodne na řešení sporu do dvou měsíců, clo se v srpnu zvýší až na 47,6 %, ovšem obchodní válku s největším producentem rozpoutat nehodlá.

Lotyšsko se stane v roce 2014 členem eurozóny

Podle Evropské komise Lotyšsko splňuje podmínky pro přijetí eura v roce 2014, když pobaltská země dosáhla vysokého stupně dlouhodobé ekonomické konvergence s eurozónou. Formální rozhodnutí o zavedení eura v Lotyšsku, které o vstup do eurozóny usiluje, by mělo padnout na zasedání ministrů financí EU 9. července. Lotyšsko by mělo euro zavést 1. ledna 2014 a tímto krokem by se stalo 18. členem eurozóny. Zájem Lotyška o vstup do eurozóny v době krize je podle slov komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehna důkazem důvěry se společnou měnu, která odporuje skeptickým názorům o jejím rozpadu.

Evropská komise provedla razii v podezřelých ropných společnostech

V Nizozemí, ve Velké Británii a v Norsku v úterý Evropská komise podnikla razii v několika firmách obchodujících s ropou, ropnými produkty a biopalivy. Konkrétně se jedná o firmy Royal Dutch Shell, British Petrol, Statoil a o agenturu pro tvorbu cen Platts. Brusel společnosti podezřívá, že manipulovaly s cenami a uzavíraly nelegální cenové dohody. Odbor Evropské komise pro hospodářskou soutěž může neohlášené inspekce v kancelářích podezřených společností provést jako předběžný krok pro vyšetřování.

Jordánský král jmenoval novou vládu

Jordánský král Abdullah jmenoval novou vládu vedenou proreformním premiérem Abdullahem Ensourem. O složení vlády se král Abdullah poprvé radil s parlamentem, neboť ho k tomu zavazují ústavní změny, které byly přijaty na začátku protestů spojených s Arabským jarem. Podle vůdce opozičního Muslimského bratrstva (MB) Zaki Bani Rsheida však byly konzultace pouze „kosmetické“ a vláda proto nepředstaví žádné demokratické reformy. Jordánsko se potýká s vysokým deficitem veřejných financí, který letos dosahuje 3 miliard USD. Pro ekonomiku země je zátěží dovoz pohonných hmot a vysoké sociální výdaje, jenž mají zabránit propuknutí nepokojů podobných těm v okolních arabských státech. Premiér Ensour, který do teď sloužil jako prozatímní premiér, již omezil vládní dotaci na ceny pohonných hmot, čímž vyvolal v zemi nepokoje.

Prezident Obama prosazuje zvýšení soukromých investic do infrastruktury

Podle prezidenta Baracka Obamy by větší příliv soukromých investic do americké infrastruktury vytvořil nová pracovní místa a popohnal by americkou ekonomiku. Prezident Obama představil svůj plán, který počítá s investicí 4 miliard USD na nové půjčky a granty v oblasti infrastruktury. Zároveň představil návrh na vytvoření „infrastrukturní banky“ s kapitálem 10 miliard USD, která by do projektů přilákala investory. Návrh prezident Obama přednesl v přístavu v Miami, který v současné době prochází inovací za 2 miliardy USD.

Libyjská vláda popírá peněžní transakci do egyptské centrální banky

Turecká tiskové agentura Anadolu uveřejnila zprávu, podle které měla Libye zaslat zálohu 2 miliard USD Egyptské centrální bance (CBE) v Káhiře jako podporu národní ekonomiky. Informaci ji měl sdělit Mohammed Fayez Jebril, budoucí libyjský velvyslanec v Egyptě. Libyjský Nejvyšší Národní Kongres (GNC) však celou akci rezolutně odmítá. „Pan Jebril zatím nebyl do funkce jmenován, jeho výroky tudíž nejsou oficiální“, citoval pro deník Al-Ahram vedoucí zahraničního úseku GNC Mohammed Douma. Po této zprávě došlo k zatčení 3 bývalých libyjských úředníků spjatých s vládou bývalého vůdce Muammara Kaddafiho. Tato transakce není jediná, kterou CBE obdržela. V roce 2011 si připsala 4 miliardy USD z blízkovýchodního Kataru.

Izrael obnoví platby Palestinské autonomii

Izraelský premiér Benjamin Netanyahu oznámil, že Izrael začne Palestinské autonomii (PA) opět přeposílat finanční prostředky vybrané jménem PA na jejím území. Izraelská vláda zmrazila finanční transakce minulý rok, když byl Palestinské autonomii v OSN udělen status nečlenského pozorovatelského státu. Jako důsledek musela PA odložit vyplácení mezd 150 000 státních úředníků, což oslabilo tamní ekonomiku. Rozhodnutí o obnovení transakcí přišlo krátce poté, co se na veřejnost dostala zpráva PA varující před „možným institucionálním a politickým kolapsem“. Izrael také nedávno navštívili americký prezident Obama a americký ministr zahraničí John Kerry, není tak vyloučeno, že za obnovu plateb se zasadily i USA.

V jižním Alžírsku protestovali mladí nezaměstnaní

Ve čtvrtek proběhla ve městě Ourgla v jižním Alžírsku demonstrace proti vysoké míře nezaměstnanosti v regionu. Oblast je významná těžbou ropy a zemního plynu. Alžírský premiér Abdelmalek Sellal řekl, že důvody spočívají v nízkém rozvoji jižních regionů a silné konkurenci pracovníků ze severu a zahraničí, které naftařské firmy upřednostňují. Premiér, který se snažil rozčilený dav uklidnit uvedl, že nábor není omezen na lokální zájemce o práci. Podle údajů místních úřadů je nezaměstnanost mezi lidmi pod 35 let 21%.

Nezaměstnanost v USA poklesla

Během února ekonomika USA vytvořila na 236 000 pracovních míst a nezaměstnanost tak klesla na 7,7 %, což je nejnižší míra od prosince 2008. Vývoj předčil veškerá očekávání. Zveřejnění čísel mělo pozitivní dopad na americkou burzu a dolar posílil jak vůči euru, tak vůči jenu. Analytici nyní řeší otázku, zda je pracovní trh dostatečně silný a připravený na výdajové škrty.