Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil pro Řecko uvolnění 2,2 miliardy USD v rámci finanční pomoci pro Řecko, na němž se MMF podílí s eurozónou. K uvolnění peněz pro Řecko mohlo dojít po čtvrté kontrole, kde země prokázala, že dodržuje podmínky záchranného programu. Aby Řecko podmínky splnilo, poslanci minulý týden schválili nový daňový zákon a dokončení přesunu státních úředníků. Peníze Řecko čerpá od třech mezinárodních věřitelů – Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, přičemž se má celková nacházející finanční pomoc od těchto věřitelů pohybovat ve výši 7,7 miliardy USD.
Archiv štítku: reformy
Stávka odborů propukla ve čtvrtek v Brazílii, napětí v zemi pokračuje
Desítky tisíc zaměstnanců se připojily k celonárodní stávce odborů. Klíčové přístavy a několik dálnic bylo zablokováno, mnoho škol a bank zůstalo zavřených a pochody demonstrantů prošly Rio de Janeirem a Sao Paulem. Důvodem stávky podle odborů byla snaha zlepšit pracovní prostředky a lepší veřejné služby. Odbory zároveň žádají pozemkovou a penzijní reformu a kratší pracovní týden. Demonstrace byla nicméně menší než červnové protesty, během níž vyšlo do ulic na jeden milion lidí.
Brazilský senát schválil protikorupční zákon, důvodem je snaha ukončit protesty v ulicích
Nový protikorupční zákon označuje korupci za „ohavný zločin“, na něhož nebude moct být vztažena amnestie či částečné propuštění. Senát zákon přijal i ve snaze ukončit protesty v ulicích, které trvají již třetím týdnem a které žádají zásadní reformy. Zákon nicméně musí být ještě schválen Sněmovnou a podepsán prezidentem. Zákon, jenž se připravuje od roku 2011, navrhuje nejnižší trest za korupci 2 až 4 roky vězení. Brazílie je v posledních letech považována za zemi s rozsáhlou korupcí. Navzdory slibům prezidentky Dilma Rousseff o přijetí zásadních reforem, Brazilci i nadále demonstrují v ulicích.
Nový katarský emír promluvil k národu
Nový katarský emír Sheikh Tamim bin Hamad al-Thani, který v úterý převzal vládu po svém otci, oslovil poprvé katarské občany. Ve svém televizním projevu se věnoval zejména vnitropolitickým záležitostem. Přislíbil mimo jiné zvýšenou pozornost rozvoji lidského kapitálu, odstraňování náboženských rozdílů a toleranci pro všechna světová náboženství. „Nejsme součástí žádného náboženského proudu, který by směřoval ke konfilktu s jakýmkoli jiným náboženstvím,“ prohlásil emír Tamim al-Thani. Zároveň také přislíbil pokračovat v reformní agendě svého otce a v podpoře rozvoje Kataru. Krátce po svém projevu také emír Hamad al-Thani oznámil zásadní změny ve své vládě, které se týkají postu premiéra, ministra zahraničí i ministra vnitra. I tento krok nasvědčuje, že nový emír se bude nejprve soustředit na domácí politiku, se kterou má více zkušeností.
První úspěch protestujících v Brazílii, 75 % zisku z nalezišť ropy půjde na vzdělání
Sněmovna brazilského parlamentu schválila nařízení, díky kterému půjde až 75 % zisku z nových nalezišť ropy půjde na vzdělání a zbylých 25 % bude vynaloženo na zdravotnictví. V původním návrhu zákona vypracovaném prezidentkou Dilmou Rousseff se předpokládalo vynaložení 100 % jenom na školství. Rozhodnutí bylo přijato poté, co se tisíce protestujících shromažďovaly několik dnů ve velkých městech Brazílie na protest proti zvýšeným nákladům na uspořádání Mistrovství světa ve fotbale namísto zvýšení rozpočtu v oblasti vzdělávání a zdravotnictví.
Další regulace tabákových výrobků v Evropské unii je na cestě ke schválení
Na přísnější regulaci tabákových výrobků se i přes nesouhlas několika zemí, včetně České republiky, většinově dohodly členské státy Evropské unie. Cílem zamýšlené regulace je omezit počet kuřáků, podle Evropské komise totiž na následky kouření umírá v EU každoročně až 700 000 lidí. Návrh na regulaci ale ještě musí schválit Evropský parlament. Dohoda je postavena na základě kompromisu, který původní návrh Evropské komise na regulaci oslabuje. Nynější navrhovaná forma regulace požaduje, aby varování před následky kouření tvořilo 65 % obalu krabičky. Pro prodej cigaret s příchutí bude platit tříleté přechodné období, po uplynulém čase bude prodej těchto cigaret povolen jen v zemích, kde tvoří alespoň 3 % celkové výroby cigaret. Česká republika s návrhem nesouhlasila, protože se obává negativních ekonomických dopadů navrhované regulace, která by mohla vést ke ztrátě pracovních míst. Po kompromisních ústupcích s návrhem nakonec souhlasilo Německo a Španělsko, proti návrhu byly Česká republika, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Konečná podoba tabákové regulace je ovšem stále otevřená.
Brazilská prezidentka Rousseff oznámila reformy, důvodem jsou masové protesty
Ve snaze ukončit protesty, které propukly po celé země a které vyhnaly na milion lidí do ulic, představila ve státní televizi prezidentka Dilma Rousseff reformy. Změnou má projít systém veřejné dopravy a vzdělání. Dále prezidentka Rousseff uvedla, že by tisíce lékaře mohly být povolání ze zámoří, aby přispěli ke zlepšení zdravotnického systému. V pátek se konala mimořádná schůze kabinetu, jejímž hlavním tématem byly demonstrace. Prvotně začaly protesty proti zvýšení ceny jízdenek ve veřejné dopravě, následně se demonstrace změnily na protivládní, když vyzývaly k ukončení korupce v politice. Brazilci kritizují i pořádání světového šampionátu ve fotbale, jehož přípravy vyjdou na miliardy USD.
Kuvajt čekají nové parlamentní volby
V Kuvajtu se budou 25. července konat nové parlamentní volby, jde tak o již o druhé volby do 50členného parlamentu za posledních 8 měsíců. Ústavní soud nařídil rozpuštění parlamentu zvoleného 1. prosince 2012 za úplného bojkotu opozice, která prohlašuje nový volební zákon za neférový a umožňující vládě manipulovat s volbami. Politická nestabilita Kuvajtu tak vede již k šestým parlamentním volbám od roku 2006 a zároveň odsouvá do pozadí potřebné ekonomické reformy.
Mezinárodní měnový fond chválí Španělsko, přesto je potřeba nových pracovních míst
Španělsko podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) udělalo výrazný pokrok ve stabilizaci své ekonomiky, přestože neduhem zůstává nízký podíl nových pracovních míst. Nezaměstnanost v jihoevropské zemi je jedna z nejvyšších na kontinentě, pohybuje se v současnosti kolem 27 %. Zároveň musí Španělsko podle MMF přistoupit k bankovním reformám. MMF vyzvalo Španělsko ke změnám v pracovním právu, které by zjednodušovalo pracovní podmínky tak, aby bylo propouštění zaměstnanců snazší. Země by dále měla poskytnout více školení pro mladé lidi a nekvalifikované občany, čímž by se mohla zvýšit jejich šance na pracovním trhu. Navzdory oživení ekonomiky je podle MMF výhled ekonomického růst na další měsíce pro Španělsko spíše nepříznivý.
Italská vláda schválila další reformy ve snaze oživit ekonomiku země
Italská vláda schválila opatření na podporu ekonomiky, která je třetí největší ekonomikou v eurozóně, ovšem potýká se již s dlouhodobou recesí. Italská vláda v čele s premiérem Enricem Lettou chce tak podpořit ekonomický růst, aniž by zvýšila schodek státního rozpočtu. Nová opatření vypracovala podle doporučení a návrhů Evropské komise. V rámci reforem budou uvolněny téměř 4 miliardy USD na projekty v infrastruktuře, které by měly podle odhadů vytvořit až 30 000 pracovních míst. Na projekty pro zlepšení celostátní železniční sítě bude určeno 800 milionů USD, další stovky milionů USD budou použity na opravy školních budov, tunelů a mostů. Přes více jak půl miliardy USD by rovněž měly snížit účty za elektřinu, univerzitám by reformy umožnily zaměstnávat více výzkumníků, také by mělo dojít v určitých oblastech k úpravě daňového systému. Dalšími tématy vládních jednání je zjednodušení byrokracie a nezaměstnanost mládeže, která v současné době přesahuje 40 %. Celková míra nezaměstnanosti v zemi činí rekordních 12 %.
V Iránu proběhlo první kolo prezidentských voleb
Iránci vybírali z 6 kandidátů, kteří byli schválení nejvyšším ústavním orgánem Radou dohlížitelů, jako vhodní kandidáti na post prezidenta, na kterém po 8 letech končí Mahmúd Ahmadínežád. Kvůli velkým frontám před volebními místnostmi byla prodloužena jejich otevírací doba a volby tak skončily až ve 23:00 místního času. Sčítání hlasů začne kolem půlnoci a výsledky by volební komise měla oznámit do 24 hodin, pokud žádný kandidát nezíská 50% hlasů, buden následovat druhé kolo. 50 milionů oprávněných iránských voličů vybíralo mezi 5 konzervativními kandidáty a Hassanem Rouhanim, který se v posledních dnech snažil oslovit proreformně laděné voliče. Kandidát Rouhani poutal pozornost voličů sliby osvobození politických vězňů, reformu médií a výzvami k znovunavázání spolupráce se západem. Jediný umírněně reformní kandidát Rouhani však čelí silným konzervativcům jako jsou teheránský starosta Mohammad Baqer Qalibaf nebo hlavní iránský jaderný vyjednávač Saeed Jalili.
Reforma japonského premiéra Abeho byla oficiálně schválena
„Velký plán“, ekonomická reforma japonského premiéra Shinzo Abeho, byl v pátek oficiálně schválen celým kabinetem. Reforma by měla především pomoci domácímu hospodářskému růstu a k oživení domácí ekonomiky, která tak pomalu roste po dlouhém období stagnace. Podle Kazhushi Nomury, majitele velké japonské firmy Nambu, celý sektor obchodu reformu přijal s nadějí v zotavení japonské ekonomiky do budoucna. Abeho reforma by měla především podpořit export a zároveň navrátit důvěru domácích spotřebitelů. Schválení reformy, podle Kazhushiho Nomury, by mělo Japonsko učinit konkurenceschopné na poli mezinárodního obchodu.
Česká republika přijde o jeden mandát v Evropském parlamentu
Evropský parlament (EP) ve čtvrtek rozhodl o novém přerozdělení poslaneckých mandátů, které bude při volbách v roce 2014 ovlivněno vstupem Chorvatska do Evropské unie a lisabonskou smlouvou, která omezuje počet členů EP na 751. Česká republika bude mít v dalším volebním období v EP místo současných 22 zástupců pouze 21. O jednoho poslance v EP přijde dalších 11 zemí, Chorvatsko dostane 11 mandátů.
Švýcarsko zpřísní azylovou politiku
Ve Švýcarsku voliči podpořili drtivou většinou 80 % kontroverzní krok ke zpřísnění azylových restrikcí. Podle nových pravidel není vojenská dezerce důvodem pro udělení azylu a lidé nyní nemohou žádat o azyl prostřednictvím švýcarských ambasád v zahraničí. V současnosti žádá o azyl ve Švýcarsku 48 000 lidí. Dosud Švýcarsko udělovalo azyl dvakrát více, než je evropský průměr, což vyvolalo výrazný růst imigrace, který začal švýcarskou veřejnost znepokojovat.
Prezident Obama naléhá na reformy v Bahrajnu
Bahrajnský korunní princ Salman navštívil v tomto týdnu Washington a setkal se jak s poradcem pro národní bezpečnost Tony Blinkenem, tak s prezidentem USA Barackem Obamou. Podle mluvčí Rady pro národní bezpečnost Caitlin Haydenové, „prezident vyjádřil podporu USA pro bahrajnskou stabilitu a bezpečnost“. Zároveň prezident Obama také zdůraznil, že „významné reformy, dialog a respekt pro univerzální lidská práva jsou nejlepší cestou pro zajištění míru a bezpečnosti, které si všichni bahrajnští občané zaslouží“. Bahrajnský korunní princ Salman, který se jednání zúčastnil, je považován za příznivce reformního hnutí, a nedávno byl jmenován prvním zástupcem premiéra. Má tak v Bahrajnu, zemi hostící americkou 5. flotilu, pomoci zklidnit napjatou situaci mezi většinovou šíitskou populací a vládnoucí sunnitskou menšinou.
Španělsko úspěšně revitalizuje bankovní sektor
V roce 2008 poznamenala finanční krize španělský bankovní sektor, který dokonce v loňském roce potřeboval velkou kapitálovou injekci. Nyní je podle Evropské centrální banky (ECB) a Evropské komise proces restrukturalizace bank v plném proudu. Zlepšila se již platební schopnost i likvidita španělských bank. Přesto sektor stále ohrožují významné ekonomické problémy. Rovněž je stále nutné sledovat plnění ekonomických závazků Španělska, které se stále potýká s recesí. Hrubý domácí produkt (HDP) Španělska se v prvním čtvrtletí snížil o 0,5 % a práci nemůže najít zhruba čtvrtina obyvatel v produktivním věku. K obdobným závěrům jako instituce EU došel také Mezinárodní měnový fond (MMF).
Na státní návštěvu do USA míří prezident Barmy Thein Sein
Barmský prezident Thein Sein míří do USA na první oficiální státní návštěvu od roku 1966. Ve Washingtonu se setká s prezidentem Barackem Obamou. Spojené státy americké uvedly, že setkání poukazuje na odhodlání podpořit barmskou „vládu, která učinila důležité rozhodnutí přistoupit na reformy„. USA ocenily i nedávné změny, ke kterým Barma přikročila, včetně propuštění disidentů a uvolnění cenzury. K zásadní změně došlo především v roce 2011, kdy byla po téměř 50 letech vojenské vlády v Barmě nastolena vláda civilní, jež nastartovala řadu reforem. Aktivisté však vyjádřili obavy nad udržitelností reforem a náboženským násilím.
Na Kypr dorazila první část finanční pomoci, pomoc by mohlo potřebovat i Slovinsko
První část finanční pomoci od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF), na níž se země po dlouhých jednáních dohodly, již Kypr obdržel. Do jihoevropské země prozatím přišlo 2,6 miliard USD a dalších 1,29 miliard USD by měl Kypr přijmout během 30 dnů. Na setkání ministrů financí zemí eurozony bylo tématem i Slovinsko, které by podle analytiků mohlo brzy požádat EU o finanční pomoc, přestože slovinská vláda představila minulý týden reformy, jak prohlubující se krizi zabránit. Řecko, které se stalo výrazným příjemcem mezinárodní finanční pomoci, dosáhlo podle MMF pokroku, přesto bude potřebovat další strukturální reformy.
Sejdou se ministři G7, hlavním bodem jednání budou bankovní reformy
Ministři financí zení G7 se v pátek setkají se na dvoudenním jednání v Londýně. Jedním z hlavních témat budou bankovní reformy. Setkání ministrů G7 není běžné, v posledních letech se konaly jednání společně s G20 a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Členy seskupení G7 jsou Spojené státy americké, Německo, Japonsko, Velká Británie, Itálie, Francie a Kanada. Dvoudenní jednání v Londýně bude neformální a nebude z něj žádné oficiální prohlášení.
Slovinsko představilo nové reformy, mají zabránit prohlubující se ekonomické krizi
Slovinsko se potýká s hospodářskými problémy, aby se vyhnulo finanční pomoci od EU, představila vláda úsporný balíček. Škrty zahrnují i zvýšení daní, zásadní restrukturalizaci bankovního sektoru a rozsáhlou privatizaci. Slovinsko je v recesi od roku 2011 a podle analytiků je další zemí, která pravděpodobně bude muset požádat EU o finanční výpomoc. Ekonomické situaci země nepomohlo ani snížení ratingu Slovinska od agentury Moody’s. Podle plánu slovinské premiérky Alenky Bratusek a ministra financí Urose Cufera by mělo být zprivatizováno až 15 státních podniků, veřejně druhé největší banky Nova KBM nebo aerolinií Adria Airways. Státní deficit by měl podle premiérky vystoupat letos k 7,8 % vHDP, důsledkem škrtů by se v příštím roce měl snížit na 3,3 %.
Bahrajn zablokoval návštěvu vyslance OSN
Bahranská vláda odložila na neurčito návštěvu zpravodaje OSN Juana Mendeze. Jde už o druhé odložení příjezdu Mendeze do země, což kritizuje zástupce americké lidsko-právní organizace Human Rights First Brian Dooley, který krok nazval „velkou ranou pro důvěryhodnost bahrajnského reformního procesu“. Naznačil také, že bahrajnský režim se bojí odhalení, která by mohlo mezinárodní vyšetřování učinit. Před několika dny navíc americké ministerstvo zahraničí vydalo zprávu o porušování lidských práv v Bahrajnu, která zmiňuje prohřešky jako zadržování občanů na základě vágních obvinění nebo mučení zadržených ve vazbě. Bahrajnské ministerstvo zahraničí nicméně zprávu odmítlo s tím, že postrádá „objektivitu a nezohledňuje pokrok Bahrajnu v ochraně lidských práv“.
Italský prezident nominoval nového premiéra
Italský prezident Giorgio Napolitano dnes nominoval na funkci premiéra místopředsedu Demokratické strany (PD) Enrico Letta a požádal ho, aby sestavil novou koaliční vládu. Dalšími kandidáty byly bývalý premiér Giuliano Amato a starosta Florencie Matteo Renzi. Při výběru předsedy vlády prezident Napolitano spolupracuje s předsedou strany Lid svobody (PDL) Silvio Berlusconim a se současným premiérem úřednické vlády Mario Montim. Prezident Napolitano při svém prvním projevu silně zkritizoval dosavadní úřednickou vládu za jejich nezodpovědnost a prodlužování politicky patové situace. Dále pohrozil, že rezignuje, pokud se strany nedohodnout na koaliční vládě a nebudou spolupracovat v prosazování potřebných reforem.
Barmu rozděluje mezinárodní ocenění pro prezidenta Thein Seina
Mezinárodní krizová skupina (ICG) ocení barmského prezidenta Thein Seina každoročně udělovanou cenou za snahu o mír. K tomuto rozhodnutí ji přiměly demokratické reformy, které prezident inicioval, a mírové snahy. Nadšení mezinárodních aktérů avšak zcela nesdílí domácí úředníci, členové opozice, odborníci ani vůdčí osobnosti etnických minorit v zemi. Jejich názory na prezidenta i vládu se diametrálně liší a pro některé je ocenění Thein Seina naprosto nepřijatelné. Prezident Sein totiž zůstává v úzkém spojení s armádou, která i nadále provádí ofenzivní operace a zneužívá svou moc v oblastech, kde žijí barmská etnika. Prezidenta Seina kritizuje americká lidsko-právní organizace Human Rights Watch.