Jihofilipínskou provincii Maguindanao zasáhla v důsledku nízkého tlaku vlna intenzivních dešťů, které vyvolaly extrémně silné povodně, oznámila Národní rada pro snižování rizik přírodních katastrof. Povodně podle informací Rady mohly bezprostředně ohrozit až 250 tisíc obyvatel provincie. V současné době je postiženo nejméně 180 vesnic a 20 obcí, na další informace státní agentura a další příslušné orgány teprve čekají. Vláda okamžitě zahájila jednání o pomoci a dosud ze státního rozpočtu uvolnila cca 100 tisíc USD. Finanční pomoc je určena především pro postižené Filipínce, dohromady se jedná asi o 50 tisíc rodin.
Archiv štítku: finanční pomoc
Vietnam obdržel od Dánska velkorysou nabídku rozvojové pomoci
V období let 2013 a 2014 Dánsko poskytne Vietnamu rozvojovou pomoc ve výši zhruba 100 milionů USD. Podle informací, které poskytl dánský velvyslanec ve Vietnamu John Nielsen na tiskové konferenci v Hanoji, bude pomoc zaměřena především na komunity nejchudších obyvatel země. Dánové patří mezi nejštědřejší dárce v oblasti jihovýchodní Asie, již v roce 2012 věnovali Vietnamu přes 50 milionů USD a dalšího 2,5 milionů USD v rámci půjčky se zvýhodněnou úrokovou sazbou. Vzájemná spolupráce Dánska s Vietnamem se podle velvyslance zaměřuje především na „zelenou energii“, boj s klimatickými změnami a znečištěním životního prostředí, rozvoj obchodu a management kultury. Obě země hodlají ve spolupráci pokračovat a nadále ji rozšiřovat a posilovat. Oficiální diplomatické styky spolu státy navázaly v roce 1971.
Finanční pomoc pro novou egyptskou vládu přislíbila Saudská Arábie
Saúdská Arábie schválila v úterý finanční pomoc nové egyptské vládě ve výši 5 miliard USD, oznámil to saudský ministr financí Ibrahim Alassaf. Část prostředků bude Egyptu poskytnuta v hotovosti a část ve formě energetických produktů, zejména ropy, neboť Egypt v současnosti trpí nedostatkem pohonných hmot. Pomoc ve výši 3 miliard USD přislíbily nové vládě i Spojené arabské emiráty (SAE), které patřily a stále patří k silným kritikům Muslimského bratrstva, spojeného se svrženou egyptskou vládou. Dosud největší sponzor Egypta je Katar, který poskytl již 10 miliard USD. Katar však silně podporoval právě Muslimské bratrstvo. Po jeho svržení zůstává další finanční pomoc od Kataru nejistá, ačkoli nový katarský emír Tamim al-Thani vyjádřil nové egyptské vládě podporu.
EU pomůže České republice s řešením nezaměstnanosti
Lídři členských zemí EU se na setkání dohodli, že v příštích dvou letech rozdělí 7,8 miliard USD mezi regiony, které trápí nezaměstnanost. Kritériem pro přidělení financí je nezaměstnanost, kterou v daném regionu postihuje více než čtvrtinu obyvatel, zejména mladých lidí. V případě ČR se jedná o kraj Ústecký a Karlovarský, kam se také část z vyčleněných peněz doststane. Prezident EU Herman van Rompuy navíc sdělil, že k dohodnutým 7,8 miliardám USD přibudou možná ještě další 2,6 miliardy USD.
Indie poskytne finanční pomoc Kašmíru
Finanční pomoc ve výši 61 milionů USD poskytne indická vláda oblasti Kašmíru spadající pod její správu. Důvodem je zemětřesení z počátku května, která zasáhlo několik okresů a zničilo naprostou většinu budov. Před vydáním rozhodnutí o finanční pomoci oblast navštívil ministr zdravotnictví Ghulam Nabi Azad. Na obnovu oblasti a pomoc postiženým obyvatelům přispěje i regionální vláda, minulý týden ohlásila, že ze svého rozpočtu za tímto účelem vyčlenila 4,5 milionu USD. Přestože k nejsilnějším otřesům došlo již 1. května, vláda a odborníci se ale stále obávají dozvuků zemětřesení, Kašmír totiž leží v oblasti s vysokou seismickou aktivitou. Následkem otřesů zemřely dvě osoby, zhruba stovka dalších byla zraněna.
Mezinárodní společenství se zavázalo k poskytnutí pomoci Mali ve výši 4 miliard USD
Na mezinárodní konferenci Francie prostřednictvím prezidenta Francois Hollanda přislíbila 2,5 miliard USD západoafrické zemi Mali, které by ji měly napomoct v demokratické obnově. Konference se konala poprvé od začátku francouzské intervence do Mali v lednu letošního roku. Zbylé finanční prostředky poskytne Evropská unie, z nich má dojít k obnově vládních a armádních institucí, opravě zničené infrastruktury, organizaci prezidentských voleb a stimulaci ekonomiky. Po vojenském převratu na jaře minulý rok obsadili islamističtí rebelové sever země a vyhlásili nezávislý stát Azawad. Na desítky tisíc uprchlíků se v současnosti nachází i v sousední Burkině Faso, Mauritánii a Nigeru.
Na Kypr dorazila první část finanční pomoci, pomoc by mohlo potřebovat i Slovinsko
První část finanční pomoci od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF), na níž se země po dlouhých jednáních dohodly, již Kypr obdržel. Do jihoevropské země prozatím přišlo 2,6 miliard USD a dalších 1,29 miliard USD by měl Kypr přijmout během 30 dnů. Na setkání ministrů financí zemí eurozony bylo tématem i Slovinsko, které by podle analytiků mohlo brzy požádat EU o finanční pomoc, přestože slovinská vláda představila minulý týden reformy, jak prohlubující se krizi zabránit. Řecko, které se stalo výrazným příjemcem mezinárodní finanční pomoci, dosáhlo podle MMF pokroku, přesto bude potřebovat další strukturální reformy.
Velká Británie pořádá konferenci věnovanou Somálsku, má pomoci jeho stabilizaci
V úterý začala v hlavním městě Velké Británie Londýně mezinárodní konference, která je zaměřená na Somálsko a jeho rekonstrukci po více než dvacetiletém bezvládí. Velká Británie a další státy se podle BBC dohodly na odeslání 130 milionů USD finanční pomoci pro Somálsko. Na 77 milionů USD bude určeno pro obnovu bezpečnostních sil země. Mezi roky 2010 až 2012 také zasáhl východ Afriky hladomor, který si podle OSN vyžádal na 260 000 mrtvých. Přes postupnou rekonstrukci Somálská má militantní islamistická skupina Al-Shabaab kontrolu nad velkým územím země. Podobná konference se konala i minulý rok v Turecku.
Podle ECB je pro země střední a východní Evropy stále výhodné členství v eurozóně
Člen výkonné rady ECB Joerg Asmussen na výročním zasedání středoevropský a východoevropských bank v Berlíně uvedl, že je stále výhodné pro země střední a východní Evropy, aby usilovaly o členství v eurozóně, a že jejich rozvíjející se ekonomiky jsou potenciální kandidáty k připojení k jednotné měně. Členstvím by se eurozóna stala jejich největším a hlavním obchodním partnerem a země by měly prospěch z nižších transakčních nákladů a odstranila by se kurzovní rizika. Dále si eurozóna uvědomuje, že v současné době nemá dobrou vizitku vzhledem k obtížím, kterým čelí mnoho jejich členů. Ekonomika eurozóny prochází od přelomu roku 2007 a 2008 svou druhou recesí, kdy byla zasažena finanční krizi. Minulý měsíc se Kypr stal pátým členem jednotné měny, který je závislý na finanční pomoci od mezinárodních věřitelů, což vyvolalo pochyby o budoucnosti unijní měny.
Finanční pomoc může Kypr dostat z rozpočtu Evropské unie
Evropská unie poskytne ze svých fondů Kypru finance na podporu ekonomického růstu a zvýšení zaměstnanosti. Evropská komise tak přerozdělí Kypru z evropských regionálních fondů 27,3 milionů USD. Peníze budou k dispozici pro malé a středně velké podniky a pro rozvoj městský a venkovských oblastí. Kypr by se měl díky poskytnutým financím lépe vypořádat s finanční krizí a s hospodářskými problémy. Podpora z rozpočtu EU nesouvisí s programem mezinárodní pomoci pro Kypr, který zajišťuje Mezinárodní měnový fond (MMF). O tuto pomoc požádal kyperský prezident Nikos Anastasiadis.
OSN poskytne Barmě rozvojovou pomoc
V období let 2013 až 2015 obdrží Barma od OSN v rámci rozvojového programu částku 150 miliónů USD. Plán tříletého programu byl podepsán mezi barmským ministrem národního plánování, ekonomiky a rozvoje a Rozvojovým programem OSN (UNDP) v Nay Pyi Taw u příležitosti návštěvy delegace OSN v Barmě, kterou vedl zástupce generálního tajemníka Ajay Chhibber. OSN schválila Barmě rozvojovou pomoc poté, co jí byl v lednu 2013 udělen status „normální země“. Delegát OSN Chhibber se zároveň setkal s předsedou dolní komory barmského parlamentu Shwe Mannem a diskutovali spolu o bilaterální spolupráci agentur OSN a barmského parlamentu.
Katar hostí konferenci o Dáfrúru
Katar hostí dvoudenní konferenci o rozvoji a rekonstrukci súdánské provincie Dárfúr, která má za úkol najít zhruba 7,2 miliardy USD na pomoc místní ekonomice a obyvatelům. Velká Británie již před začátkem konference přislíbila příspěvek minimálně 52 milionů USD. Podle BBC se však objevují hlasy, které koncept pomoci zpochybňují, zejména kvůli přetrvávající nestabilitě v regionu. Tento názor sdílejí i někteří obyvatelé Dárfúru, kteří proti probíhající konferenci protestovali právě s poukazem na špatnou bezpečnostní situaci, jenž je třeba zlepšit před zahájením obnovy provincie. Podle návrhu rozvojové strategie, která byla publikována před začátkem katarské konference je však nepravděpodobné, že by někdy nastaly ideální podmínky pro zahájení rekonstrukce. V minulých letech probíhal v Dárfúru konflikt mezi arabskou centrální vládou a dárfúrskými černými Afričany, kteří se cítí být diskriminováni.
Slovensko podpoří Kypr výměnou za informace o kyperských firmách
Slovenský premiér Robert Fico po summitu eurozóny oznámil, že podmínkou Slovenska pro souhlas s finanční pomocí pro Kypr bude lepší výměna informací o kyperských firmách působících na Slovensku. „Na Slovensku působí mnoho kyperských firem, které se účastnily privatizace a tendrů. My chceme vědět, kdo jsou skuteční vlastníci, ne kdo jsou ředitelé,“ prohlásil premiér Fico. Kypr potřebuje na záchranu svých bank a odvrácení platební neschopnosti minimálně 14 miliard USD. K výši pomoci mají avšak výhrady i ostatní státy eurozóny, Kypr je totiž podle deníku Pravda podezříván z praní špinavých peněz a je označován jako daňový ráj pro bohaté.
Ministři financí eurozóny projednávají záchrannou půjčku pro Kypr
Ministři financí eurozóny na schůzi v Bruselu projednávali záchrannou půjčku pro Kypr. Předseda schůze nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem ujistil, že v dalším měsíci bude dohoda konkrétně dořešena. Práce na záchranném fondu, který by měl obsahovat finanční podporu 22,8 miliard USD, byly pozastaveny, dokud nebude znám výsledek prezidentských voleb na Kypru. Evropská komisař pro hospodářské záležitosti Olli Rehn řekl, že by dohoda měla vzít v úvahu nezávislý audit ohledně praní špinavých peněz, který schválila nová kyperská vláda. Ministři financí rovněž projednali otázku, zda zmírnit úvěrové podmínky záchranných půjček Irsku a Portugalsku. Komisař Rehn řekl, že prodloužení úvěrových splatností je důkazem důvěry v prováděné ekonomické a finanční reformy.
Na Kypru probíhá volba nového prezidenta
Předseda pravicové demokratické strany (DISY) Nicos Anastasiades, jemuž vyjádřila podporu německá kancléřka Angela Merkelové, má v průzkumech veřejného mínění 15 bodů náskok nad svým hlavní soupeřem levicovým Stavros Malas. Předseda Anastasiades nepředpokládá, že vyhraje s 50% většinou, kterou potřebuje na vítězství, takže se nejspíš proběhne druhé kolo voleb 24. února. V době volby prezidenta Kypr zasáhla globální finanční krizi a v červnu se stal 5. členem eurozóny, který požádal o finanční pomoc. V důsledku restrukturalizace řeckého státního dluhu utrpěly kyperské banky velké ztráty, čímž byl Kypr vyloučen z mezinárodních finančních trhů, a proto byla vláda nucena požádat o finanční pomoc EU. Kypr zažádal o 22,7 miliard USD od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), což je v porovnání s ostatními zeměmi malá částka, ale zhruba se rovná hrubému kyperskému domácímu produktu. Někteří investoři vyjádřili obavy o neschopnosti splatit své dluhy a také o silných vazbách na Rusko, které jim rozšířilo úvěr o 3,3 miliard USD na konci roku 2011.