Novým lídrem Demokratické strany (DP) se v pondělí stal bývalý ministr dopravy Lulzim Basha, který zvítězil proti svému jedinému soupeři současnému ministrovi dopravy Sokolu Olldashimu s 80 % hlasů. Bývalý předseda DP Sali Berisha následně novému lídru strany Bashovi pogratuloval k vítězství. DP má v současné době 105 tisíc členů, účast ve volbě nového lídra dosáhla 41 %.
Archiv rubriky: Albánie
Albánská Demokratická strana hledá po rezignaci lídra Saliho Berishy nového šéfa strany
Bývalý premiér Sali Berisha uznal porážku v parlamentních volbách na konci června a následně rezignoval na post předsedy Demokratické strany (DP). S odstoupením Berishy z funkce lídra DP pravděpodobně zahájí novou kapitolu, Berisha působil nepřetržitě jako předseda DP od založení strany v roce 1991. O post lídra DP se pravděpodobně utkají současný ministr dopravy Sokol Olldashi a bývalý ministr dopravy Lulzim Basha. Oba kandidáti jsou často spojováni s nelegální činností. Olldashi se měl dopustit pašování zboží a drog. Basha byl obžalován za zneužití pravomocí a korupci při jeho působení na ministerstvu dopravy, nicméně Nejvyšší soud žalobu kvůli procedurálním pochybení v roce 2009 zamítl.
Projekt plynovodu Nabucco je v krizi
Německá společnost OMV, která vede projekt Nabucco West, oznámila, že jejich projekt nebude dodávat zemní plyn z Ázerbájdžánu do Evropy, protože nevyhrál soutěž o kontrakt. Konkurenčním projektem Nabucca je plynovod Trans Adriatic Pipeline (TAP), který je spravován stejně jako Nabucco evropskými těžařskými společnostmi a měl by vést skrze Řecko, Albánii až do Itálie. Skupina společností těžící plyn v Ázerbájdžánu se měla do června rozhodnout o vítězném projektu, který by měl být napojen na vznikající plynovod Transnatolian Pipeline (TANAP) proudící z Ázerbájdžánu do Turecka. Spuštění TANAP do provozu je plánováno na rok 2019. Plány na výstavbu Nabucca vznikaly již v roce 2002, projekt Nabucco West je zmenšenou verzí původních plánů.
Volby v Albánii by měly podle EU obnovit důvěru lidí ve vládu
EU vyzvala Albánii, aby obnovila důvěru svých lidí v červnových parlamentních volbách. Podle mezinárodních pozorovatelů se v Albánii konají svobodné a spravedlivé volby již od jejich přechodu k demokracii od režimu diktátora Envera Hodži, tedy téměř 20 let. Albánie je členem NATO a chce se připojit i k EU, ale USA vyjádřily obavy, protože vláda premiéra Sali Berisha nahradila členy ústřední volební komise. Dále albánská vláda opustila vládní koalici a připojila se k vedoucí opozici před volbami 23. června. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová se domnívá, že je nejdůležitější, aby volby proběhly v souladu s mezinárodními a evropskými normami. Situace je zkouškou pro Albánii ohledně fungování jejích demokratických institucí a možného pokroku k EU. Nabídka k přístupovým jednáním byla pozastavena právě z důvodů politické polarizace, obav o demokracii, pomalých reforem, kdy má mladá albánský demokracie stále sklony k nestabilitě.
Evropská komise v týdnu rozhodne o rozšiřování EU
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová v tomto týdnu navštíví západní Balkán, aby se mohla Evropská komise rozhodnout, zda doporučí zahájení nových jednání o členství v EU. Srbsko si přístupová jednání zkomplikovalo odmítnutím dohody zprostředkované EU na řešení etnického rozdělení v bývalé provincii Kosovo. Další kandidátem, se kterým by mohla být zahájena jednání, je Černá Hora a případně Makedonie, která si úsilí o vstup do EU i NATO zablokovala kvůli sporům se sousedním Řeckem. Albánie má prozatím odepřen status kandidátské země EU, jelikož neprovedla potřebná právní opatření. Kosovo také hodlá požádat o přistoupení. Nabídka Bosny a Hercegoviny podle evropského komisaře pro rozšíření Štefana Füleho je odložená kvůli naléhavým reformám ústavy.
Parlamentní volby v Albánii budou sledovat stovky pozorovatelů
Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR), zřízený Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), požádal členské země, aby vyslaly do Albánie na 400 pozorovatelů před parlamentními volbami v červnu. Albánie je permanentně kritizována za nedemokratický průběh voleb, poslední parlamentní volby v roce 2009 vyvolaly politickou krizi. Parlamentní červnové volby jsou velmi důležité pro Albánii při posouzení další integrace země do EU. Albánie si volí každé 4 roky 140 poslanců parlamentu.
V Albánii byly přeobsazeny ministerské posty
Albánský parlament jmenoval ve čtvrtek nové ministry a místopředsedu vlády. Současný ministr kultury Aldo Bumci byl jmenován do funkce ministra zahraničí, do čela ministerstva kultury nastoupil básník Vishar Zhiti. Poslanec za vládní Demokratickou stranu (DS) Florian Mima byl jmenován ministrem průmyslu a obchodu. Gynekolog Halim Kosova se stal ministrem zdravotnictví a dosavadní ministr školství Myqerem Tafaj bude vykonávat i post místopředsedy vlády. Změny na ministerstvech se odehrály za podpory 72 hlasů politiků z celkové počtu 144 křesel v parlamentu poté, co vládní Socialistické hnutí za integraci (LSI) se přidalo ve středu k opoziční Socialistické straně před nadcházejícími parlamentními volbami. Od roku 2009 tvořila LSI s vládní DS koalici, LSI vznikla v roce 2004.
Na jihu Srbska chtějí Albánci postavit nový památník věnovaný albánským partyzánům
Albánci na jihu Srbska chtějí vybudovat památník obětem, které zemřely během partyzánské války se srbskými jednotkami v roce 2001. Památník by měl zabírat rozlohu 3 000 metrů čtverečních ve vesnici Oraovica, kde se odehrál jeden z největších střetů mezi srbským vojskem a Osvobozeneckou armádou měst Preseva, Medvedje a Bujanovace (UCPMB). Výstavbu památníku, který by měl stát asi 128 000 USD, navrhla Oraovica. Památník má být podle plánu z velké části postaven do 15. května, kdy se bude konat výročí bojů. Památník věnovaný albánským partyzánům v Presevu, které se nachází nedaleko Oraovice, byl přitom násilně odstraněn srbskými jednotkami v lednu. Je tedy otázkou, jak se k záměru vystavit nový památník postaví srbské úřady v Bělehradu.
Krevní msta stále ztěžuje život v Albánii
Zvykové právo neboli Kanun dosud postihuje řadu Albánců po celé zemi, přestože se děje v menší míře, než tomu bylo po pádu komunismu. Statistiky o krevní mstě nejsou dostatečně zdokumentované. Jedním z důvodů je, že se jedná v albánské společnosti o tabuizované téma nebo schopnost dokázat při zločinech, jestli se jednalo o krevní mstu. Podle oficiální statistiky období let 2001 až 2012 se uskutečnilo 98 vražd z krevní msty, ve stejném období mělo být do vykonání krevní msty zapojeno 1 559 rodin. Případy krevní msty se vyskytují po celé Albánii, uplatňování Kanunu je avšak více typické pro sever Albánie, který je kvůli hornatým oblastem více nedostupný a tradičnější. Krevní msta je založená na principu „oko za oko, zub za zub“ a může být vykonána na kterémkoliv mužském rodinném příslušníkovi, nicméně nejsou z krevní msty v současné době vyjímáni i děti a ženy.
Mezi Albánií a Kosovem jsou napjaté obchodní vztahy
Poté, co Kosovo zablokovalo z Albánie dovoz mléka, Albánie reagovala zákazem dovozu kosovské mouky do země. Kosovo reagovalo zákazem dovozu albánského mléka na zvýšený obsah škodlivého množství aflatoxinů, Albánie v zákazu dovozu mléka vidí komerční zájmy Kosova. V březnu podepsal albánský ministr zahraničí Edmond Panariti se svým kosovským protějškem Enverem Hoxhajem dohodu o hospodářské spolupráci, která má především řešit obchodní problémy mezi zeměmi. Podle Albánie hospodářská dohoda dosud nezačala řádně fungovat.
Společnost ČEZ podala stížnost u EU na Bulharsko
Český výrobce elektrické energie ČEZ podal u Evropské komise stížnost proti Bulharsku kvůli vládnímu rozhodnutí odebrat společnosti licenci v balkánských zemích. Vysoké ceny za elektřinu společnosti ČEZ zapříčinily v Bulharsku veřejné protesty a nakonec pád vlády premiéra Boiko Borisova. Bulharští energetičtí regulátoři obviňují ČEZ z porušení zákonů o zadávání veřejných zakázek. Společnost ČEZ se obhajuje, že nezjistila žádné podstatné chyby v rámci její činnosti a že obvinění by nemělo vést ke ztrátě licence. Ředitel distribuce a zahraničních aktivit ČEZu Tomáš Pleskač uvedl, že společnost ČEZ požádala Evropskou komisi o nezávislé posouzení situace s cílem zjistit objektivní a spravedlivé zacházení. Společnosti ČEZ byla kvůli konfliktům odebrána licence v Albánii a firma musela odejít ze země a uhradit odpisy v hodnotě 289 miliónů USD.
EU tlačí na Albánii, aby dodržela demokratické normy při parlamentních volbách
Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle poukázal v pondělí při projevu na konferenci v Tiraně na potřebu dodržení demokratických norem při nastávajících parlametních volbách, aby mohla Albánie pokročit v jednáních s EU o získání kadidátského statusu, který Rada EU odmítla Albánii udělit za velké nedostatky v prosinci 2012. Albánie je dlouhodobě kritizována za nesplnění mezinárodních standardů při volbách, poslední parlamentní volby v roce 2009 vyvolaly politickou krizi, která nebyla dosud zcela vyřešena. Albánská Ústřední volební komise (CEC) čelí kritice za to, že nebude díky vnitřní politické roztříštěnosti dohlížet na demokratický průběh voleb.
Albánci žádají po obvinění muže z pedofilie a usmrcení chlapce zavedení trestu smrti
V neděli zatkla policie muže, který byl následně obviněn z pedofilie a usmrcení 11letého chlapce. Během zatýkání nalezla policie v bytě zadrženého muže dalšího 10letého chlapce, který měl být unesen a násilím zadržován. Albánci nyní žádají opětovné zavedení trestu smrti, který byl zrušen v roce 1992. Premiér Sali Berisha vystoupil s prohlášením, že Albánie jako člen Rady Evropy zavést trest smrti, podle stanov organizace, nemůže. Premiér Berisha také uvedl, že vláda začala pracovat na posílení sankcí za zločiny, spáchanými na dětech a ženách. Podle socialisty Eglantina Gjermeniho celý případ poukázal především na neschopnost řešit vysokou kriminalitu v zemi a selhání soudního systému.
Sever Albánie zasáhly povodně
Regiony na severu Albánie Skadar, Drač, Valona, Lezha a Fürer zaplavila ve čtvrtek a v pátek částečně voda. Voda zasáhla na 2 000 hektarů oblast Skadaru včetně samotného města, na 950 hektarů půdy se ocitlo pod vodou v oblasti Lezha. Na desítky osob musely být evakuovány. Záplavy zasahují severní oblasti v Albánii téměř každý rok již posledních 5 let, mnoho rodin čeká dosud na odškodnění, které jim přislíbila albánská vláda.
Zisky ČEZ oproti minulému roku poklesly
Energetická společnost ČEZ si v rámci ročních příjmů pohoršila. Čistý zisk klesl o 1,5 %, tedy na 40,2 miliardy korun. ČEZ navíc očekává pokles i u letošního celkového zisku a to na 37 miliard korun. Menší zisk za loňský rok byl údajně ovlivněn nepříznivou situací ČEZ v Albánii, kde firma ztratila 5,8 miliard korun. Další ztráty se ale neočekávají, jelikož společnost své působení v Albánii již ukončila. Očekávání nižšího meziročního zisku pro tento rok je i důsledkem nepříznivého vývoje Evropských energetických trhů, výrazného poklesu cen silové elektřiny a nižšího přídělu emisních povolenek pro výrobu.
Německý ministr zahraničí požaduje po Albánii nezávislé parlametní volby
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle vyzval Albánii, aby dodržela mezinárodní standardy při konání parlamentních voleb, které by se měly uskutečnit v červnu. Zároveň minister Westerwelle varoval před nacionalistickou rétorikou některých albánských činitelů, která se stupňuje od 100. výročí vzniku Albánie v listopadu 2012. Prohlášení ministr Westerwelle učinil na společné tiskové konferenci s albánským ministrem zahraničí Edmondem Panaritim.
ČEZ zahájil mezinárodní arbitráž proti Albánii
Důvodem, proč skupina ČEZ zahájila proces mezinárodní arbitráže proti Albániii, je snaha o uhrazení škody, kterou způsobila součást českého ČEZ v Albánii – CEZ Shpërndarje. Škoda ve výši 270 milionů USD měla vzniknout v důsledku nechráněné investice CEZ Shpërndarje. Arbitráž může být zahájena poté, co uplyne 6 měsíců od zahájení jednání a strany nebudou schopny dohody. ČEZ bude usilovat o náhradu co největší sumy, kterou vložil do investic v Albánii. Albánská součást CEZ Shpërndarje působí v zemi od roku 2009. Nicméně v posledních měsících se objevily spory o dodávkách a distribuci elektřiny. V lednu 2013 byla skupině ČEZ odebrána licence Albánským regulačním úřadem.
Eurokomisař pro rozšíření navštíví Albánii před parlametními volbami
Současná situace ohledně nadcházejících červnových parlamentních voleb je napjatá, vládní Demokratická strana (DP) premiéra Saliho Berishy a opoziční Socialistická strana (SPA), jejímž předsedou je Edi Rama, se nedokážou shodnout na průběhu voleb. Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle chce svojí návštěvou docílit navázání dialogu mezi politickými stranami a přijetí dalších reforem. Samotná ústřední volební komise (CEC) je politicky rozdělena, podle některých názorů je otázkou, zda bude moci dohlížet na průběh svobodných a spravedlivých voleb. Poslední parlamentní volby v roce 2009 zapříčinily politickou krizi, která trvá dosud.
Albánie bojuje se špatným stavem ekonomiky snížením úrokové sazby
Albánská centrální banka ve středu snížila úrokovou sazbu o 0,25 % na 3,75 %, aby se pokusila oživit ekonomiku v zemi. Snížení úrokové sazby by mělo pomoci snížit náklady na financování, zvýšit úroveň ekonomiky a přilákat investory. Podle zprávy Světové banky (SB), uveřejněné v prosinci 2012, Albánie čelí riziku dvojité recese, která by mohla mít vážný dopad na celkovou hospodářskou situaci v zemi včetně zvýšení již tak vysoké nezaměstnanosti.
Země západního Balkánu přitvrdí v přistěhovalecké politice
Ve středu se sešli zástupci 6 zemí západního Balkánu v hlavním městě Bosny Sarajevu, aby projednali otázku migrace, azylu a uprchlictví. Albánie, Bosna a Hercegovina (BaH), Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora a Srbsko se obávají znovuzavedení vízové povinnosti, jelikož balkánské země často slouží díky liberální vízové politice s EU jako tranzitní země do západních evropských zemí, jedná se většinou o obyvatele Afghánistánu, Pákistánu a Palestiny. Země se zavázaly přijmout některá opatření jako například zkrácení lhůty při rozhodování žádosti o azyl.
Reportéři bez hranic zveřejnili index mediální svobody, balkánské země si veskrz pohoršily
Nezávislá organizace Reportéři bez hranic zveřejnila zprávu o mediální svobodě. Srbsko se umístilo na 63. místě z celkového počtu 179 zemí, na které se zkoumání vztahovalo. V roce 2012 Srbsko zabíralo ještě 80. místo. Podle zprávy Srbsko částečně reformovalo legislativní ustanovení, ale stále má co zlepšovat. Problém svobody tisku obecně v balkánských zemí je zakořeněn v represivních praktikách z doby komunistického režimu. Na 64. místě se umístilo Chorvatsko, Bosna a Hercegovina (BaH) získala 68. místo, Albánie 102., Bulharsko 87. a Kosovo 85. místo. Na spodní příčce z balkánských zemí se umístila Makedonie na 116. místě. Špatné hodnocení souvisí s nedostačnými právními předpisy, špatným přístupem k informacím, fyzickým a psychickým násilím proti žurnalistům a s nedostatkem nezávislosti na státu a místních firem. Nejvyšší mediální svoboda je ve Finsku, Nizozemsku a Norsku, Česká republika obsadila 16. místo.
Albánie si má zajistit lepší obraz země v zahraničí americkými lobbistickými firmami
Podle údajů americké neziskové organizace Sunlight Foundation vládní i opoziční strany v Albánii mají uzavřené smlouvy s americkými vlivnými lobbistickými firmami, mezi které patří Podesta Group, Blue Star Strategies, Dutko International, BKSH & Associates a Rasky Baerlain Strategic Communications. V letech 2009 až 2010 bylo z Albánie vyplaceno americkým lobbistickým firmám na 1,38 milionu USD. V současné době se chystá albánská vláda podepsat kontrakt s další lobbistickou společností Patton Bogs, která by měla zlepšit obraz Albánie před červnovými parlamentními volbami v USA. Firma Patton Bogs již sloužila jako poradce při privatizaci albánské ropné společnosti ARMO.
Albánie vytvořila další překážku na cestě do EU
Česká republika pohrozila blokací přistoupení Albánie do EU kvůli jejímu sporu s českou elektrárenskou společností ČEZ. Český premiér Petr Nečas uvedl, že vidí odebrání lincence od ČEZ v Albánii za negativní signál, který by mohl velmi ohrozit dosavadní oboustranné přátelské vztahy. Albánský ministr hospodářství Edmond Haxhinasto ve čtvrtek reagoval na ochlazení vztahů s ČR tím, aby byly spor ohledně ČEZ a integrace do EU posuzovány odděleně. Albánie se nyní především obává ustoupení zahraničních investic do země a odklon od Albánie ze zemí střední a východní Evropy.