Bývalý ministr školství ve vládě vůdce Muammara Kaddafiho Ahmed Ibrahim byl shledán vinným z podněcování k násilí proti rebelům v roce 2011. Soud ho odsoudil k trestu smrti, nicméně dle jeho právníka Salima Danse má být rozsudek ještě potvrzen nejvyšším soudem. Soudce zjistil, že exministr Ibrahim nutil obyvatele Sirte, rodného města bývalého vůdce Kaddafiho, tvořit ozbrojené gangy a bojovat proti rebelům. Aktivisté za lidská se obávají, že soudy v Libyi nepostupují v souladu s mezinárodními standardy.
Archiv štítku: trest smrti
Únosce z Ohia vinu nepřiznal
Ariel Castro, který ve svém domě držel 3 unesené ženy téměř deset let, nepřiznal u soudu vinu za únos ani za znásilnění. Ariel Castro čelí 329 bodům obžaloby, z čehož se 139 týká znásilnění, 177 únosu a 2 vraždy. Pokud bude Ariel Castro uznán vinným, hrozí mu trest smrti. Jedné z žen držených v domě v Clevelandu se podařilo na začátku května utéct a po zavolání policie byly osvobozeny i zbylé dvě. Ariel Castro během středečního výslechu nepromluvil. Minulý týden byl přemístěn z cely s preventivním dohledem, kde byl kvůli riziku spáchání sebevraždy.
V Egyptě odsoudili 5 cizinců k trestu smrti za pašování drog
Egyptský soud odsoudil k trestu smrti pověšením 5 cizích státních příslušníků. Jedná se o občana Velké Británie, 3 ze Seychel a Pákistánce. Čtyři prvně jmenovaní byli v soudní síni v Hurghadě drženi v kleci. Pátý byl odsouzen v nepřítomnosti, protože se mu podařilo utéct při zatýkání. Odsouzeni byli zatčeni v roce 2011 za držení 3 tun hašiše. Britské ministerstvo zahraničí údajně dělá vše proto, aby k rozsudku nedošlo. Odsouzeným byla zároveň uložena pokuta ve výši více než 13 milionů USD. Proti verdiktu soudu se mohou odvolat. Rozsudky smrti se v Egyptě provádí výjimečně.
Americký voják obviněný ze zabití 16 afghánských civilistů přizná svoji vinu
Voják Robert Bales, který je obviněný ze zabití 16 afghánských civilistů, přizná na slyšení 5. června svoji vinu, aby se vyhnul trestu smrti. Uvedli to Balesovi obhájci. Robert Bales v březnu roku 2012 opustil americkou základnu v Kandaháru a vydal se do okolních vesnic, kde zabil 16 lidí a dalších 6 zranil. Většina z nich byly ženy a děti. Rodinní příslušníci zabitých Afghánců jsou nad zjištěním, že útočník nemusí zemřít, rozhořčeni. Žalobce původně uvedl, že bude žádat trest smrti. K popravě nebyl v USA odsouzen žádný voják už 50 let.
Únosce z Ohia týral i svoji ženu, teď mu hrozí trest smrti
Příbuzní Ariela Castra uvedli, že únosce 3 mladých žen v minulosti týral svoji ženu i děti a zamykal je doma. Castro svoji ženu Grimildu Figueroaovou surově bil, srážel ze schodů nebo jí vykloubil rameno. Figueroaová od manžela utekla v roce 1996 a následně se rozvedli. Kvůli těžké nemoci však loni zemřela. Státní zástupce zvažuje, že Castra, který ve svém domě držel 3 unesené ženy téměř 10 let, zažaluje i z vraždy. Únosce své zajatkyně totiž bil do břicha, čímž u žen vyvolal potrat. Může mu tak hrozit i trest smrti. Policie původně podezírala i 2 Castrovy bratry, ale nakonec je propustila. Se zločinem nemají nic společného, což dosvědčily samy unesené ženy.
Papua-Nová Guinea zvažuje znovu zavedení trestu smrti
Vláda Papuy-Nové Guiney čelí silné kritice mezinárodních lidsko-právních aktivistů kvůli svému záměru zavést v zemi opět trest smrti. K těmto úvahám dovedl vládu intenzivní nárůst kriminality a násilí. Podle premiéra Petera O’Neilla záměr vlády podporuje většina Papuánců, jedním z mnoha důvodů je i nedávný incident, kdy byla zaživa pálena a poté sťata mladá žena. Premiér rovněž požaduje zpřísnění trestů pro trestné činy znásilnění a drogově motivované – v prvním případě navrhuje doživotí, ve druhém pak dlouhodobé odnětí svobody. V neposlední řadě prohlásil, že „tu budou maximální tresty, jaké tato země nikdy předtím nezažila“. Přestože právní řád Papuy-Nové Guiney vynesení rozsudku smrti umožňuje, právní praxe tento institut nezná. Teoreticky je možné takto potrestat velezradu, pirátství a úmyslnou vraždu, naposledy se tak místní soudy ale rozhodly v roce 1954. To chce nyní vláda Papuy-Nové Guiney s ohledem na situaci v zemi změnit.
Džochar Carnajev byl převezen do vězení, po vyslechnutí svých práv přestal komunikovat
Obviněný z bombového útoku v Bostonu Džochar Carnajev přestal komunikovat poté, co mu soud objasnil jeho právo nevypovídat a právo na advokáta. Soudkyně Marianne Bowlerová Carnajeva poučila o jeho právech a zároveň ho informovala o vznesených obviněních. Žalobce uvedl, že může požadovat až trest smrti. Jelikož Džochar Carnajev uvedl, že nemá dostatečné prostředky na to, aby si pořídil vlastního právníka, byl mu přidělen úředně. Podle policie byl podezřelý 19letý Carnajev v pátek převezen z nemocnice do vězeňského zařízení Fort Devens v Massachusetts.
Bangladéšský oděvní průmysl čeká stávka textilek
Poté, co se tento týden v bangladéšské metropoli Dháce zřítila tovární budova, v jejíchž troskách nalezlo smrt více než 300 osob, ohlásila Asociace bangladéšských výrobců a vývozců oděvů záměr zorganizovat celonárodní generální stávku. O víkendu tak zůstanou zavřené textilky v celém Bangladéši. Rozhodnutí Asociace je mimo jiné i reakcí na páteční blokádu dopravy, kterou mají na svědomí desítky tisíc dělníků oděvního průmyslu. Ti požadují trest smrti pro majitele zřícené budovy a okamžité zatčení majitelů pěti dalších společností, které v budově měly své provozovny. Výtržnosti, ke kterým dochází nejen v Dháce, mají zatím za následek zničení zhruba stovky vozidel a požáry v několika továrnách. Záchranné operace budou probíhat do soboty, ačkoli šance na nalezení živých osob je již jen minimální. Zřícenou budovu, která byla postavena bez potřebných povolení příslušných autorit, vlastní vládnoucí Bangladéšská liga Awami premiérky Sheikh Hassinové. Kromě oděvních dílen se v budově nacházela i bankovní pobočka a řada obchodů.
Indický soud vynesl rozsudek smrti nad mužem obviněným z terorismu
Soud v západoindickém městě Pune vynesl konečný verdikt nad Himayat Baigou obviněným z teroristického útoku, který měl spáchat v roce 2010. Při útoku na podnik German Bakery v Pune v únoru 2010 zahynulo 17 lidí, mezi oběťmi byli kromě místních i osoby cizí státní příslušnosti. Více než 60 dalších osob bylo zraněno. Indičtí mudžahedíni, k nimž odsouzený patřil, jsou zodpovědní i za řadu dalších útoků v této oblasti. Po dvou letech vyšetřování a soudních procesů byl Himayat Baiga 18. dubna 2013 odsouzen k trestu smrti.
Irák popravil 21 lidí za terorismus, Írán 9 odsouzených za vraždu
Irák vykonal v úterý 21 rozsudků smrti. Všichni popravení byli Iráčané odsouzení kvůli spojení s terorismem. Počet poprav v Bagdádu se tak letos vystoupal na 50. Ministr spravedlnosti Hassan al-Shammari trvá na tom, že tresty smrti budou nadále používány přes mezinárodní kritice. Ve stejný den v Íránu bylo popraveno 9 lidí usvědčených z ozbrojených loupeží, vražd a únosů v jižní provincii Fars.
V Bangladéši byl zatčen editor listu s opozičním obsahem
Dhácká policie zatkla vydavatele listu Amar Desh Mahmudura Rahmana, který svým obsahem podporu opozici. Hlavním obviněním, které proti němu bylo vznešeno, je údajné pobuřování, čelí avšak řadě dalších. Bangladéš je paralyzován demonstracemi a stávkami, které se nezřídka mění v násilné konflikty a komplikují dopravu po celé zemi, většinu akcí zorganizovaly islamistické skupiny napojené právě na opozici. Tyto skupiny rovněž vytvořily seznam 13 požadavků, z nichž nejradikálnějším je požadavek trestu smrti pro ty, kteří zneváží jméno Prorokovo. Míří tím především na blogery kritizující představitele opozičních islamistických stran, během tohoto týdne byli čtyři z nich zatčeni pro urážku islámu. Situace se zhoršuje, bangladéšští blogeři na oplátku požadují trest smrti pro osoby souzené za údajné zločiny spáchané během bangladéšské války za nezávislost před více než 40 lety. Vývoj v zemi může ohrozit i její ekonomiku, po ukončení stávek volají obchodní organizace z textilního průmyslového odvětví, ze kterého zemi plynou nejvýznamnější zisky.
Bývalý americký voják může čelit trestu smrti za spolupráci i islamistickou skupinou
Podle státního zástupce by bývalému americkému vojákovi, který bojoval proti syrské vládě se skupinou al-Nusra Front, jež má být údajně napojena na teroristickou skupinu Al-Kaida, mohl hrozit až trest smrti. Poprava by Ericu Harrounovi hrozila v případě, kdyby se zjistilo, že jeho činy způsobily smrt. Podle Harrounovi výpovědi postřelil 10 lidí, ale zatím není jasné, zda někoho skutečně zabil. Podle obhájce obviněného skupina al-Nusra Front sdílí stejný názor na režim Bashara al-Assada a bojuje za jeho odstoupení. Eric Harroun sloužil u americké armády mezi lety 2000 až 2003, kdy byl po autonehodě kvůli zdravotním důvodům propuštěn.
Žalobci budou žádat trest smrti pro střelce z denverského kina
Američtí žalobci budou žádat trest smrti pro Jamese Holmese, který v červenci loňského roku zastřelil v kině v Denveru 12 lidí a dalších 60 zranil. V pátek žalobci odmítli nabídku advokáta obžalovaného k přiznání viny, čímž by se trestu smrti mohl vyhnout. Střelba v coloradském kině na půlnoční premiéře filmu Temný rytíř povstal byla jednou z nejhorších v historii USA. Obhajoba se snaží dosáhnout nižšího trestu pro mladého střelce na základě jeho nepříčetnosti v době útoku. Vyšetřování avšak prokázalo, že James Holmes se na čin připravoval dlouho dopředu. Soudní líčení bylo posunuto na únor 2014.
Albánci žádají po obvinění muže z pedofilie a usmrcení chlapce zavedení trestu smrti
V neděli zatkla policie muže, který byl následně obviněn z pedofilie a usmrcení 11letého chlapce. Během zatýkání nalezla policie v bytě zadrženého muže dalšího 10letého chlapce, který měl být unesen a násilím zadržován. Albánci nyní žádají opětovné zavedení trestu smrti, který byl zrušen v roce 1992. Premiér Sali Berisha vystoupil s prohlášením, že Albánie jako člen Rady Evropy zavést trest smrti, podle stanov organizace, nemůže. Premiér Berisha také uvedl, že vláda začala pracovat na posílení sankcí za zločiny, spáchanými na dětech a ženách. Podle socialisty Eglantina Gjermeniho celý případ poukázal především na neschopnost řešit vysokou kriminalitu v zemi a selhání soudního systému.
Saudská Arábie zvažuje zrušení veřejných poprav stětím
Saudskoarabská ministerská komise se zabývá změnou způsobu veřejných poprav v Saudské Arábii. Ty jsou dosud prováděny stětím hlavy na veřejnosti, proti tomuto způsobu se však objevují protesty, které požadují provádění poprav pomocí smrtelných injekcí aplikovaných ve vězení, jak je tomu např. v určitých státech USA. Ministerská komise však jako alternativu navrhuje popravu zastřelením. V Saudské Arábii je možno udělit rozsudek smrti za vraždu, ozbrojenou loupež, znásilnění a pašování drog. Letos už bylo v zemi popraveno 15 osob, za rok 2012 jich bylo celkově 76.
Nepokoje v Bangladéši pokračují
Protesty a násilné střety, které v Bangladéši vyvolal trest smrti pro lídra Islámské strany, pokračují již čtvrtým dnem. V sobotu se demonstranti střetli s bezpečnostními složkami země, incident si vyžádal další zraněné a mrtvé. Protesty se rozšířily po celé zemi, dochází k útokům na domovy vládních příznivců i úřady. Islámská strana (Jamaat-e-Islami) a Bangladéšská nacionalistická strana vedená bývalou premiérkou Khaled Ziaovou se otevřeně postavily za protestující část obyvatelstva a rovněž se vyslovily pro třídenní celostátní generální stávku, která by měla začít v neděli. Trvají na tom, že rozsudky jsou nespravedlivé a politicky motivované. Obvinění se i nadále týká 7 dalších předních politiků strany Jamaat-e-Islami.
Příznivci bangladéšské Islámské strany se bouří
Zatímco většina obyvatel Bangladéše přivítala potrestání válečných zločinů spáchaných během války o nezávislost v roce 1971 pozitivně, příznivci Islámské strany se bouří. K nepokojům dochází především na severu země, kde je podpora strany nejsilnější. Poté, co byl její lídr Sayedee tento týden odsouzen k trestu smrti, rozpoutala se vlna násilí, která si vyžádala již nejméně 40 obětí. Strana i příznivci rozsudek odmítají, podle nich je politickou vendetou a sám Sayedee popírá veškerou vinu. Kromě protestů nebo konfliktů s policií došlo i k otevřenému střetu mezi příznivci opoziční Islámské strany a podporovateli vládnoucí strany Liga Awami. Předseda strany Sayedee je již třetím odsouzeným, doposud padl doživotní trest a trest smrti.
Trest smrti dostal současný lídr bangladéšské Islámské strany
Jedním z rozsudků, které padly v procesu vyšetřování zločinů z války o nezávislost na Pákistánu v roce 1971, je trest smrti pro současného lídra Islámské strany Delawar Hossain Sayedeeho. Zvláštní soudní tribunál pro válečné zločiny soudil Sayedeeho za zločiny proti lidskosti. V poslední době se tak jedná již o několikátého člena fundamentalistické islámské strany, který byl odsouzen. Rozsudku byl obyvatelstvem přijat kladně, některé předchozí rozsudky byly považovány za příliš mírné a dokonce proti nim propukly demonstrace v hlavním městem Dháce. Podle místních se země stále vzpamatovává z krvavého konfliktu, který se odehrál v roce 1971 a jemuž padly za oběť téměř 3 miliony Bangladéšanů.
Saudská Arábie odvolala svého velvyslance na Srí Lance
Tento krok učinilo saudskoarabské ministerstvo zahraničí v reakci na stažení Srí Lanského velvyslance ze Saúdské Arábie. „Na základě rozhodnutí vlády Srí Lanky stáhnout svého velvyslance v našem království, odvolalo naše ministerstvo zahraničí svého velvyslance na Srí Lance kvůli dalším konzultacím,“ citovala agentura SPA mluvčího saúdskoarabského ministerstva zahraničí. Mezi oběma zeměmi panuje napětí od 9. ledna 2013, kdy byla v Saudské Arábii popravena Srí Lanská občanka Rizana Nafuek, která pracovala jako chůva u saúdské rodiny. Rizana Nafuek byla obviněna, že v roce 2005, když byla ve věku pouhých 17 let, udusila kojence, o kterého se měla starat. Popravu obviněné odsoudilo mezinárodní společenství včetně OSN a USA. Srí Lanka také zakázala svým občankám mladším 25 let vycestovat do Saudské Arábie, aby tam pracovaly jako chůvy.
Egyptské protesty blokují přístav Port Said
Několik tisíc egyptských demonstrantů zablokovalo v egyptském přístavním městě Port Said cesty do přístaviště a shromáždilo se okolo státních budov ve městě. Účastníci protestu požadovali spravedlnost kvůli několika desítkám demonstrantů, kteří byli zabiti při nepokojích minulý měsíc. Nedělní nepokoje nazvané „den občanské neposlušnosti“ byly iniciovány skalními fanoušky Port Saidského fotbalového klubu al-Masry. Ti protestují proti rozsudkům smrti, které byly uděleny 21 osobám z Port Saidu za účast na rok starých nepokojích během fotbalového zápasu Port Said a Káhira. Během tohoto zápasu došlo k nepokojům, které se vyžádaly několik desítek obětí.
Ruský ministr vnitra souhlasí s trestem smrti ve výjimečných případech
Zároveň však v televizním interview ministr vnitra Vladimir Kolokoltsev zdůraznil, že tento názor nevyslovuje z pozice ústavního činitele, ale běžného občana. Rozhovor se týkal událostí z 2. února 2013, kdy byla v Naberežnyje Čelnyj, druhém největším městě ruské republiky Tatarstánu, zavražděna 8letá dívka. Trest smrti byl v Rusku zakázán v roce 1999 na základě verdiktu ústavního soudu. Volání po jeho znovuzavedení sílí v závislosti na aktuálních událostech, na půdě parlamentu se projednávalo například po teroristických útocích v moskevském metru v roce 2010.
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton požaduje pozastavení poprav v Íránu
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Catherine Ashton vyzývá Írán k pozastavení popravy 5 členů arabské menšiny z důvodu obav, že s muži nebyl vykonán spravedlivý soud a byli nuceni k přiznání. Zároveň odmítá vyjádření vlády, že popravy jsou nutné a žádá íránské orgány o vysvětlení. Lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) a Human Rights Watch (HRW) uvedly, že muži byli odsouzeni na základě obvinění z terorismu kvůli vazbám na zakázanou kulturní instituci, která podporuje jejich arabské dědictví. Evropská unie je dlouhodobým kritiku trestu smrti na celém světě, Írán často kritizuje za porušování lidských práv.
Za zabití afghánských civilistů hrozí americkému seržantovi trest smrti, hájí se posttraumatickým syndromem
Seržant Robert Bales, který se účastnil misí v Iráku a Afghánistánu a který v březnu 2012 krutým způsobem zavraždil 16 afghánských civilistů a z toho 9 dětí, trpí podle Balesova obhájce posttraumatickým syndromem. Balesův obhájce John Henry Brown se odvolává na odborný posudek lékařů. Robertu Balesovi hrozí za vraždu až trest smrti. Obhajoba se v soudním líčení odvolává na svědky, podle kterých trpěl seržant Bales psychickými problémy. Špatný psychický stav Roberta Balese, který mohlo způsobit i zranění hlavy na jedné z misí, může mít vliv na konečné rozhodnutí soudu.