Maďarský premiér Viktor Orbán navrhl odložit neformální schůzku předsedů vlád členských států Visegrádské skupiny kvůli vládní krizi v ČR a politickému vývoji kolem české vlády. Schůzka premiérů se měla uskutečnit 24. srpna na severozápadě Maďarska na zámku Fertőd, nedaleko od rakouských hranic. Mezi členské státy Visegrádské skupiny patří Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Předsednictví Visegrádské skupiny po Polsko převzalo Maďarsko. Za polského předsednictví v březnu 2013 diskutovali členské státy ve Varšavě s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem a v červnu 2013 s japonským premiérem Šinzó Abem.
Archiv rubriky: Slovensko
Visegrádská čtyřka uzavřela dohodu o jaderném výzkumu
V Budapešti v pátek země Visegrádské čtyřky (V4) uzavřely dohodu o spolupráci na jaderném výzkumu. Pro Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko jako členy V4 má dohoda přispět ke sdílení informací a zdrojů při hledání trvale udržitelné jaderné energii. Na základě dohody vznikl program V4 G4 Excellence Centre, na kterém se podílejí organizace zabývající se jadernou energetikou z jednotlivých členských států. Program má podpořit vývoj prototypového reaktoru čtvrté generace. Pál Kovács z maďarského Ministerstva pro rozvoj se vyjádřil, že „státy V4 chtějí využít příležitosti, kterou výzkum v jaderné oblasti nabízí„.
Visegrádská čtyřka odmítá další podmínky pro zahájení vstupních rozhovorů EU se Srbskem
Česká republika a další země visegrádské čtyřky, tedy Slovensko, Maďarsko a Polsko, usilují o to, aby Evropská unie nekladla další podmínky pro zahájení vstupních rozhovorů se Srbskem. První rozhovory s Bělehradem by se měly konat v lednu 2014. Na návrh Německa se bude v prosinci ještě konat vrcholná schůzka pro přijetí rámce jednání se Srbskem a mohlo by tak dojít k posunu zahájení rozhovorů. Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko chtějí, aby byl právě tento rámec zamítnut a zahájení rozhovorů se Srbskem bylo potvrzeno. Srbsko usilovalo o zahájení do konce roku 2013, kdy budou zahájena jednání o asociační dohodě s Kosovem a byly by tak oba kroky provedeny najednou.
Střední Evropu trápí záplavy, provoz v centru Prahy bude výrazně omezen
Stovky lidí byly evakuovány důsledkem zvyšujících se hladin řek v Německu, České republice, Rakousku a Švýcarsku. Záplavy si již vyžádaly lidské oběti, v Rakousku zemřel jeden člověk, v České republice dva. V České republice byl vyhlášen stav nouze, v centru hlavního města Prahy je výrazně omezen provoz, uzavřeny byly mnohé linky metra. Většina pražských škol byla pro pondělní den uzavřena. Stav nouze vyhlásily i německá města Pasov a Rosenheim, podle meteorologů by mohla Německo zaplavit stoletá voda. Voda stoupá i v Polsku, kde hasiči zasahovali u stovek případů zatopených sklepů, nebezpečí hrozí i na Slovensku.
Srbští poslanci žádají, aby kosovští Srbové přijali předběžnou dohodu s Kosovem
Srbský poslanec Aleksandar Vucic navštívil srbskou menšinu na severu Kosova, aby ji přesvědčil k přijetí dohody, kterou obě země vyjednaly prostřednictvím Evropské unie. Přestože není dohoda podle poslance „zcela ideální„, měla by být přijata. Dohoda byla uzavřena v dubnu v Bruselu. Na základě dohody Srbsko sice neuznává plnou nezávislost Kosova, připouští ale legislativní moc země nad celým územím. Kosovští Srbové budou moci vytvořit i vlastní policii, která bude fungovat v rámci kosovské justice. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, kosovští Srbové, jichž v zemi žije na 40 000, odmítli uznat kosovskou vládu. Kosovo doposud neuznalo 5 z 27 států EU, jedná se o Španělsko, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Kypr.
Ekonomiky střední Evropy se zpomalují
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zhoršila výhled rozvíjejících se ekonomik ve střední Evropě. Odhad letošního ekonomického růstu zemí střední Evropy snížila EBRD na 0,8 %, přestože doposud počítala s růstem o 1,2 %. Tempo hospodářského růstu se zpomalilo v Polsku a na Slovensku, ekonomiky Maďarska, Chorvatska a Slovinska zůstávají v recesi. Avšak navzdory odhadům se export sledovaných zemí zlepšuje, což by mohlo znamenat zmírnění negativních dopadů finanční krize v eurozóně na hospodářství těchto zemí. Česká republika se mezi tyto země neřadí, protože podle EBRD patří mezi vyspělé země.
Nejvíce zkorumpovanými evropskými zeměmi jsou údajně Chorvatsko a Slovinsko
Podle nových průzkumů je Chorvatsko, které má vstoupit do EU 1. července 2013, jednou z nejvíce zkorumpovaných zemí Evropy. Situace ve Slovinsku, které je v EU od roku 2004 a v eurozóně od roku 2007, je dle průzkumů ještě horší. Informace byly zveřejněny ve výroční firemní zprávě společnosti Ernst & Young poskytující finanční služby. Společnost provedla rozhovor s 3459 členy představenstva společnosti ve 36 zemích po celém světě, včetně 20 členských států EU. Dotazy byly směřovány, zda firmy nabízejí úplatky, aby získaly nebo udržely zakázky. Dále jestli firmy úmyslně falšují zprávy o jejich finančních výsledcích, výkonnosti a hospodaření. V Chorvatsku 90 % lidí uvedlo, že podplácení a úplatkářství je v zemi široce rozvinuté a ve Slovinsku se jednalo dokonce o 96 % lidí. Další země s vysokým procentuálním výsledkem jsou Řecko a Slovensko (84 %), následuje Česká republika (73 %), v Portugalsku (72 %), v Maďarsku (70 %), ve Španělsku (65 %), Rumunsku (61 %) a Itálii (60 %). Nejvyspělejší ekonomiky EU zaznamenaly dobré výsledky, Francie 27 %, Německo 30 % a Velká Británie 37 %. Severské země Finsko a Švédsko vyšel jako nejméně zkorumpovanou s výsledkem 12 %.
Kambodža a Slovensko zahájily první fázi bilaterálních vztahů
Kambodža a Slovensko v úterý zahájily první kolo rozhovorů v rámci diskuse o vzájemných, bilaterálních vztazích. Setkání proběhlo mezi kambodžským tajemníkem ministra zahraničí Ouchem Borithem a slovenským zástupcem ministra zahraničních věcí Peterem Burianem. Bilaterální vztahy obou zemí se týkají oblastí spolupráce v oděvním průmyslu, cestovním ruchu, výstavby a zemědělství. Za centrální oblasti pak oba představitelé považovali především turismus a zemědělství. Cílem následující druhé fáze je podle kambodžského ministra apelovat na slovenské investory, aby v budoucnu vložili své investice právě do oblasti zemědělství a turismu.
Amnesty International vyzývá EU, aby zastavila diskriminaci Romů v Evropě
Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) vyzvala EU, aby zastavila diskriminaci Romů v Evropě. Ředitel programů AI pro Evropu a Střední Asii John Dulhuisen sdělil, že EU musí přijmout opatření a začít uplatňovat sankce na své členské státy, které selhávání v odstraňování diskriminace a násilí proti Romům. Některé praktiky členských států jsou tedy proti zákonům EU, na kterých byla EU vybudována jako instituce. Podle průzkumu odhadovaných 6 miliónů Romů na území EU žije pod národním průměrem ve všech ukazatelích životní úrovně. V zemích, jako jsou Francie a Itálie, má být podle AI stále běžnou praxí násilné vystěhovávání Romů. Podle AI je v České republice, Řecku a Slovensku segregované vzdělávání Romů, což je v rozporu s národními zákony i legislativou EU. Násilné útoky proti Romům a jejich majetku měly proběhnout v Maďarsku, České republice, Bulharsku a Slovensku.
Prezident Miloš Zeman navštívil Slovensko, šlo o první zahraniční návštěvu
Na svou první zahraniční návštěvu zamířil prezident Miloš Zeman v doprovodu své manželky Ivany na Slovensko, kde se setkal se svým protějškem prezidentem Ivanem Gašparovičem. Na tiskové konferenci oba prezidenti pochvalovali dobré vztahy mezi zeměmi a prezident Miloš Zeman je dokonce označil za nadstandardní. Témata, o kterých se hovořilo se, týkala oblasti obchodu či ještě většího posílení vztahů. Prezident Miloš Zeman například zmínil potřebu posílení dopravního spojení mezi ČR a Slovenskem či intenzivnější spolupráce mezi podniky. Jedním z takových podniků by mohla být i firma Cargo.
Prezident Miloš Zeman navrhl na místo velvyslankyně Slovenska Livii Klausovou
Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Hana Burianová ve čtvrtek informovala, že prezident vyslovil přání, že by se bývala první dáma Livie Klausová měla stát velvyslankyní na Slovensku. S prezidentovo nápadem ale nesouhlasí ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Zastává názor, že místo velvyslance by měl zastávat člověk, který je v oblasti diplomacie profesionálem. Podle informací ČT navíc již česká vláda nového velvyslance na Slovensku vybrala. Měl se jím stát generální sekretář ministerstva zahraničí Jaromír Plíšek, jehož jmenování ale prezident Miloš Zeman na poslední chvíli zastavil.
Slovenský premiér Fico na sjezdu ČSSD vyzýval k sociálnímu státu
„V současné krizi Evropa potřebuje sociální stát a nepopulární rozhodnutí musí stát na sociálnědemokratických zásadách,“ apeloval slovenský premiér Robert Fico ve svém vystoupení před delegáty sjezdu ČSSD v Ostravě. Východisko z krize se podle něj nesmí hledat ve zvyšování DPH. Toto řešení odmítla slovenská vláda s tím, že dopadá na nejchudší. Správnou cestou je prý zvýšení daně z příjmů a progresivní dani. Nepopulární rozhodnutí se prý musí dělat i za cenu dočasné ztráty podpory občanů.
Zmocněnec pro romské komunity Pollak na Slovensku chce zefektivnit využívání eurofondů
Slovenský ministr práce a sociálních věcí Ján Richter (Smer) předpokládá, že by Slovensko mohlo dostat v příštím programovém období 2014 až 2020 z eurofondů zhruba 394 milionů USD přímo na řešení otázky romské menšiny. Podle zmocněnce vlády pro romské komunity Petra Pollaka (OľaNO) se Slovensko musí zaměřit na jejich efektivní využívání. V současném období bylo podle zmocněnce Pollaka pro oblast vyčleněno zhruba 294 milionů USD, jejich výsledkem avšak byly spíše projekty, které se na romskou otázku nezaměřovaly. Zmocněnec Pollak například navrhuje povinnou předškolní výchovu, zlepšení infrastruktury či vyřešení nevyrovnaných pozemků pod romskými osadami. „V budoucnu chceme udělat vše pro to, abychom nastartovali program svépomocné výstavby – Evropská komise nám dá peníze například na materiál a Romové si svůj dům postaví sami,“ vysvětlil zmocněnec Pollak.
Strana Sloboda a Solidarita volí nového předsedu
Tvář pravicové opozice se od voleb moc nezměnila, přestože prochází krizí důvěry. Ze čtyř někdejších vládních stran vyměnila svého předsedu jen SDKÚ a o víkendu se rozhodne, jestli svého šéfa změní i Sloboda a Solidarita (SaS). Výsledek tajného hlasování o předsedovi SaS se odhaduje jako velmi těsný. Mezi přední kandidáty patří současný předseda Richard Sulík a Jozef Kollár. Politolog Michal Horský předvídá, že pravice musí provést jednak rekonstrukci svých programů, jednak personální změny, aby získala opět větší voličskou podporu.
Slovenský post NKÚ je i nadále prázdný
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) na Slovensku nemá ani po 5 volbách nového ředitele. Kandidát Vladimír Klimeš, kterého podporují i KDH, SDKÚ a Most-Híd, dostal od poslanců jen 39 ze 126 odevzdaných hlasů. Za zvolení Klimeše nehlasovali kromě Smeru ani poslanci OľaNO, jejichž lídr Igor Matovič před hlasováním přišel do jednacího sálu s cedulí s nápisem „stranické nominace = korupce“. Strana SaS ale hodlá navrhnout Klimeše i potřetí po sobě. Předseda Matovič žádá, aby nového kandidáta vybrali ve veřejném výběrovém řízení za přítomnosti médií.
Slovensko podpoří Kypr výměnou za informace o kyperských firmách
Slovenský premiér Robert Fico po summitu eurozóny oznámil, že podmínkou Slovenska pro souhlas s finanční pomocí pro Kypr bude lepší výměna informací o kyperských firmách působících na Slovensku. „Na Slovensku působí mnoho kyperských firem, které se účastnily privatizace a tendrů. My chceme vědět, kdo jsou skuteční vlastníci, ne kdo jsou ředitelé,“ prohlásil premiér Fico. Kypr potřebuje na záchranu svých bank a odvrácení platební neschopnosti minimálně 14 miliard USD. K výši pomoci mají avšak výhrady i ostatní státy eurozóny, Kypr je totiž podle deníku Pravda podezříván z praní špinavých peněz a je označován jako daňový ráj pro bohaté.
Jednání o novele zákona o veřejných zakázkách bylo na Slovensku odloženo
Diskuse o zásadní novele zákona o veřejných zakázkách na Slovensku skončila, k rozsáhlé právní normě je avšak velké množství pozměňovacích návrhů, a tak předkladatel zákona ministr vnitra Robert Kaliňák (Smer) požádal o odklad hlasování. Nově se bude rozhodovat o novele v úterý 19. Března. Novela má od července změnit pravidla zadávání veřejných zakázek, zásadní změnou, která podle ministerstva vnitra zvýší transparentnost, by mělo přinést zřízení elektronického tržiště pro zakázky běžného zboží, služeb a stavebních prací při tzv. podlimitních zakázkách. Opozice velký rozsah pozměňovacích návrhů kritizovala a novelu označila za chaotickou. Nesouhlasí ani s centralizací veřejných zakázek, která podle ní nebude sloužit veřejnému zájmu a nepřispěje ani k transparentnosti veřejných zakázek.
Za nezaměstnaností na Slovensku nejsou vládní kroky, ale krize
Údaje o struktuře nezaměstnaných podle ministerstva práce a sociálních věcí naznačují, že přestože nezaměstnaných na Slovensku v posledních měsících přibývá téměř nejrychleji v Evropské unii, důvodem nejsou změny v zákoníku práce a nové daňové pravidla, které zavedla vláda. Příčina je podle analytiků hlavně v hospodářské krizi a přílišné otevřenosti slovenské ekonomiky, přesto mohla vláda například obnovit souběh výpovědní lhůty a odstupného. Jiní vládu kritizují za to, že se měla věnovat problému dlouhodobě nezaměstnaných, kteří tvoří asi polovinu ze 400 000 lidí bez práce. Premiér Fico připustil možnost úpravy některých přijatých opatření, kdyby se v budoucnu prokázalo, že brzdí tvorbu pracovních míst.
Ombudsmanka Doubravcová navrhuje vznik Domu lidských práv
Na Slovensku by mohl vzniknout Dům lidských práv, kde by sídlila kancelář veřejného ochránce práv, Slovenské národní středisko pro lidská práva, Centrum právní pomoci a Ústav paměti národa. Tím by se vyřešily i materiální podmínky, protože v současné situaci jde 69% přidělených peněz na nájem, mzdy a pojistné. Ušetřené peníze by se podle ombudsmanky mohly použít například k práci v terénu a v regionech. Iniciativu představila ombudsmanka Jana Dubovcová ve zprávě, kterou se zabýval lidskoprávní výbor parlamentu. Snahu šetřit poslanci sice podporují, ale šéfka poslaneckého klubu Smer Jana Lašáková uvedla, že požadavkem poslanci zabývat nebudou, ombudsmanka má údajně zažádat jako ústavní orgán.
Slovensko schválilo novelu zákona o pobytu cizinců
Okruh cizinců, kteří budou moci dostat dlouhodobý pobyt na Slovensku, se od května rozšíří o osoby s uděleným azylem nebo poskytnutou doplňkovou ochranou. Vyplývá to z novely zákona o pobytu cizinců, kterou ve středu schválili poslanci 93 hlasy. Poslanci v rámci změny legislativy změnily i zákon o azylu, v něm se kromě jiného rozšiřují důvody zániku azylu a zastavení řízení o azylu, nově se upravuje zánik doplňkové ochrany a také se rozšiřují důvody zániku. Podle ministerstva vnitra všechny změny vyplynuly z praxe. Došlo také ke sloučení služby hraniční a cizinecké policie jako dalšího prvku v postupném budování Integrovaného systému řízení vnějších hranic.
Kontroloři si posvítili na restaurace a bary na Slovensku, neuspěla polovina
Kontroloři Finančního ředitelství v únoru během akce s názvem Večerní město, zjistili, že skoro polovina ze 171 barů, restaurací, diskoték a klubů po celém Slovensku krátila daně. Kontrola se poprvé zaměřila i na 15 restaurací v centru Bratislavy, které by měly být ukázkou restauračních služeb, uvedl šéf daňové a celní sekce Finančního ředitelství Daniel Čech. Osm z nich však neprospělo. Některé restaurace nezaevidovaly tržby do pokladny, nevydaly bloky zákazníkům či vydávaly pouze předběžné doklady, které vypadají jako účtenky, ale důkazy o nich ve fiskální paměti pokladny neexistují. Byly uděleny pokuty od 38 USD do 390 USD v závislosti na závažnosti přečinu – nejvyšší jsou třeba za černou pokladnu pod pultem. Do budoucna vláda plánuje tvrdší postihy, např v podobě odnětí živnostenského listu. Zároveň se připravuje i tzv. white list, tedy seznam provozoven, kde kontrola nezjistila žádné porušení zákona. Oblast služeb patří mezi odvětví, kde ročně unikne na daních podle deníku SME až 195 milionů USD.
Slovenské Harakovce jou již dva roky bez řádně zvoleného starosty, o post není zájem
Víkendové volby na post starosty v Harakovce v okrese Levoča nebudou. Řádné komunální volby se konaly v listopadu 2010, nové volby se měly konat 12. března 2011, další by měly proběhnout loni v únoru. Nikdo se ale nepřihlásil a letos se situace opakuje znovu. V nejmenší obci okresu tak nadále tuto funkci vykonává Božena Melíšková (HZDS), protože podle zákona o obecním zřízení vede obec původní starosta až do dob, dokud nový nesloží slib. Melíšková je starostkou a obecní úřednicí zároveň, neboť na úřadě nemají ani jednoho zaměstnance. Starostka, jíž ke konci roku skončil pracovní poměr a momentálně je nezaměstnaná, pracuje nyní pro obec zdarma. Budoucnost v obci vidí pouze ve spojení se sousední větší obcí Dúbrava, jak to bylo do roku 1989. O přičlenění obou obcí však musí rozhodnout obyvatelé obou z nich ve dvou referendech. Potřebná je i legislativní změna, která by přičlenění umožnila.
Slovenské justici nedůvěřují občané ani investoři
Podle průzkumu Eurobarometru slovenské justici nedůvěřuje 67 % občanů. Nezávislý poslanec Radoslav Procházka si myslí, že vláda spoléhá na to, že lidé dnes mají jiné starosti, než trápit se tím, že ve státě nefunguje základní spravedlnost a rovnost před zákonem. Problém slovenské justice podle poslance spočívá v nepředvídatelnosti a nespolehlivosti: „Investoři se nebojí daňové sazby, obávají se, že je někdo povede a místní právní systém s tím nedokáže nic udělat.“ Podle Zprávy o globální konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra z roku 2012 je Slovensko v oblasti vynutitelnosti práva na 140. místě ze 144 hodnocených zemí.