Švédsko obnoví diplomatické postavení Palestiny v zemi

Švédský parlament odhlasoval status palestinského velvyslanectví na svém území. Švédsko se tak stalo 9. evropskou zemí, která Palestinu uznala. Loni v listopadu země jakožto člen OSN podpořila usnesení o vzniku samostatného státu Palestina. Ratifikace smlouvy mezi Stockholmem a Ramalláhem je domluvena na červen letošního roku. Velvyslanectví bude sloužit jako kterékoli jiné, tedy vydávat cestovní doklady a zastupovat palestinské zájmy v severské zemi. Mezi zeměmi, které chtějí zřídit zastoupení Palestiny na svém území, jsou Česká republika, Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Malta a Kypr.

V Košicích se lidé brání těžbě uranu

Potenciální těžba uranu v lokalitě Kurišková – Jahodná vyvolává v Košicích protesty nevládních organizací a samosprávy. V čele aktivistů stojí Ladislav Rovinský, který chce docílit zákazu těžby uranu na 50 let a tvrdí, že těžba a manipulace s uranem způsobuje řadu onkologických onemocnění. Ministerstvo životního prostředí chystá novelu, která by zakazovala samosprávám právo veta, připomínkování chystané novely zákona byla možné pouze do čtvrtka. Firma Ludovika Energy se brání proti protestům, projekt je po 6 letech ve finální fázi geologického průzkumu a realizace technicko-ekonomických studií. Pokud půjde vše podle plánů firmy, povolovací proces by měl začít ve třetím čtvrtletí roku 2016 a od roku 2018 by se začaly konstrukční práce.

Slovenská společnost Energetické centrum půjde před soud

Dodavatel alternativních energií na Slovensku společnost Energetické centrum měl porušovat zákon. „U kontrolované firmy jsme zjistili porušení zákona ve velkém rozsahu při dodávce elektřiny a plynu. Některá provinění jsou méně závažné, jiná více,“ uvedl ve čtvrtek šéf Úřadu pro regulaci síťových odvětví Jozef Holjenčík. Společnost dodávala energie, které překračovaly povolené ceny až o 300 %, nedodržovala lhůty na reklamace a nepodávala úřadu potřebné informace o přeplatcích. Nyní jí hrozí pokuta až 13 milionů USD. Regulační úřad kontroloval i ostatní dodavatele, závažné porušení u nich nenašel.

Slovensko by letos mohlo snížit deficit pod 3 % HDP

Slovenský eurokomisař pro ekonomické a finanční záležitosti Olli Rehn řekl, že podle Evropské komise může letos Slovensko splnit svůj cíl a sníží svůj dluh pod 3 % HDP. Jestli se vládě podaří realizovat plánový rozpočet, se ukáže až příští rok, kdy Evropský statistický úřad potvrdí, zdali škrty a vyšší daně měly na snížení pozitivní vliv a deficit se tak dostal pod hranici 3 %. Podle poslance SaS Josefa Kollára bude třeba dalších škrtů, především na výdajové straně rozpočtu, aby se snížení podařilo.

Za přestupky dětí mají zodpovídat rodiče, opětovně navrhuje slovenský poslanec

Slovenský poslanec za SDKÚ Ludvík Kanika znovu předložil do sněmovny novelu zákona o přestupcích, podle které by odpovědnost za přestupky nezletilých nesli rodiče nebo jejich zákonní zástupci. Poslanec Kanika novelu zdůvodňuje potřebou bojovat proti přestupkové imunitě části obyvatelstva, která má důsledkem současného zákona značné možnosti, jak se vyhnout pokutám za spáchané přestupky. Novelou by se měly odstranit situace, kdy rodiče záměrně nechávají děti páchat přestupky s vědomím, že nemohou být trestaní. Pokud by pachatel neměl na zaplacení sankce, navrhuje poslanec náhradní řešení v podobě prospěšných prací. Pokud by rodiče k prospěšným pracím nepřistoupily, pokuta by se zvyšovala. V případě, že by pachatel varování v podobě zvýšení pohledávky ignoroval i potřetí, stal by se přestupek trestným činem maření výkonu soudního rozhodnutí se sazbou od 1 do 5 let. Návrhem se bude parlament zabývat příští úterý.

Na důchod se bude muset na Slovensku pracovat déle

Penzijním věkem je nyní na Slovensku 62 let, k tomu byla potřeba mít odpracováno 15 let. K dosažení důchodu podle nového návrhu bude potřeba mít odpracováno 20 nebo až 30 let. Kdo odpracuje méně, nebude od státu dostávat penzi, jen nižší sociální dávky. Vláda svůj krok zdůvodňuje stárnutím populace. Zatímco před 60 lety bylo zhruba 300 000 penzistů, dnes je jich více než milion a počet bude přibývat. S prodlužováním minimálního počtu odpracovaných let souhlasí analytici i opozice. Podobně minimální počet odpracovaných let pensistům zvyšují i jiné státy. V Maďarsku je hranice 20 let, v Polsku 25 let, v Česku to bude 35 let a v Rakousku 45 let.

Na funkci předsedy slovenské NKÚ je pouze jediný kandidát

Na post předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu Slovenska znovu kandiduje pouze Vladimír Klimeš, jehož do funkce navrhla strana SaS. Klimeš má také podporu dalších opozičních stran SDKÚ, KDH a Mostu-Híd. Na posty dvou místopředsedů NKÚ dostala Kancelář Národní rady SR pouze jednoho kandidáta, poslanci Mikuláš Huba a Radoslav Procházka navrhli Milana Galandu. Nová volba předsedy NKÚ se bude konat na schůzi Národní rady Slovenska 14. března.

Spor o zisk pojišťovny nemusí Slovensko prohrát

Arbitráž mezi rakouskou Euram Bank, která je bývalým akcionářem zdravotní pojišťovny Apollo, a Slovenskem může pro sousední stát dopadnout dobře. Podle ministerstva financí je arbitráž pro zákaz zisku s akcionáři zdravotní pojišťovny Apollo pro Slovensko částečně úspěšná. Arbitrážní soud totiž rozhodl, že ve většině bodů žaloby nemá pravomoc rozhodnout, může rozhodovat jen v částech, které se týká volného pohybu plateb a investic. Společnost Euram požaduje nahrazení škody, jež vznikla poté, co přes slovenskou dceřinou společnost E.I.C. získal v roce 2007 51 % akcií zdravotní pojišťovny Apollo. Firma po Slovensku žádá odškodnění ve výši 170 milionů USD. Ministryně zdravotnictví Zuzana Zvolenská nedávno předložila vládě návrh zákona na vyvlastnění soukromých zdravotních pojišťoven, Slovensko preferuje vznik jedné velké státní zdravotní pojišťovny.

Na Slovensku je nedostatek léků, většina se totiž vyváží

V lékárnách se již začaly psát pořadníky důsledkem nedostatku medikamentů. Jde hlavně o léky pro pacienty se srdečními, neurologickými a onkologickými problémy. Ústav pro kontrolu léčiv může vývoz zakázat, jestliže léky chybí na domácím trhu. Firmy prodávají část léků do zahraničí za vyšší cenu a část na Slovensko, čímž se země někdy ocitne bez dostatečného množství léků. Čekající pacient si může koupit lék v zahraničí, nicméně tam za něj zaplatí plnou cenu. Léky koupené v zahraničí totiž pojišťovna neproplácí.

Pokuta by mohla být odečtena ze sociálních dávek, navrhuje se na Slovensku

Zmocněnec vlády pro romské komunity Peter Pollák představil návrh zákona, který má řešit tzv. přestupkovou imunitu lidí odkázaných na sociální dávky. Hodlá jím změnit současný stav, kdy člověk, který nemá na zaplacení pokut, může páchat libovolný počet přestupků. Podle nového zákona by se výše pokuty, kterou má dotyčný zaplatit, odečetla z jakékoliv sociální dávky, kterou má dostat. Tím by odpadly i výdaje za vymáhání a hlavně odměna exekutorům, která je často mnohonásobně větší než vymáhaná částka. Zákon se zmocněnec Pollák rozhodl připravit jako vládní, aby se k němu mohl vyjádřit každý, kdo k tomu má co říci.

Český a slovenský prezident si navzájem udělili státní vyznamenání

První návrh o vzájemném udělení vyznamenání bylo slyšet i na tiskové konferenci v době, kdy byl prezident Václav Klaus na státní návštěvě v Bratislavě. Slovenský prezident Ivan Gašparovič tehdy naznačil, že by možnost udělení vyznamenání prezidentovi Václavu Klausovi byla. Obdobně reagoval i prezident Václav Klaus. Ve středu projednala vláda na žádost prezidenta návrh o udělení Řádu bílého lva slovenskému prezidentovi, návrh byl následně přijat. Slovenský prezident Ivan Gašparovič zase udělí prezidentovi Klausovi vyznamenání Řádu bílého dvojkříže I. třídy.

Česká republika má šestou nejnižší nezaměstnanost v EU

Lednová statistika nezaměstnanosti v České republice se zastavila na 7 %. Jde o věkovou skupinu mezi 15 až 64 let. Více nezaměstnaných je žen (8,3 %), muži tvoří jen 6,1 %. Nezaměstnanost v České republice je šestá nejnižší  v Evropské unii, přestože je o 0,2 % větší než v minulém roce. Nižší nezaměstnanost má již jen Nizozemsko, Rumunsko, Lucembursko, Německo a vůbec nejnižší má Rakousko. Slovensko má po Řecku, Španělsku a Portugalsku nezaměstnanost nejvyšší, dosahuje zde až  na 14,9 %.

Na Slovensku ubude sanitek s lékaři

Místo lékařů budou ambulancí jezdit profesionální záchranáři. Lékařů je totiž na Slovensku nedostatek. Od dubna ze sítě záchranářské služby v Bratislavě, Košicích, Šahách nebo Dobšinej ubude 27 sanitek s lékaři a vznikne tzv. Rychlá zdravotnická pomoc (RZP). Ušetřené peníze se mají použít na zlepšení záchranného systému jako celku. Ministerstvo zdravotnictví i asociace záchranářů tvrdí, že na kvalitě pomoci pacientům se to neprojeví. Lidé se však obávají, že se k těžkým případům lékaři nedostanou včas.

Slovenská vláda změnila rozdělení investiční pomoci

Slovenský vládní kabinet ve středu schválil nařízení, na základě kterého by měly nejvyšší nabídky získat investiční projekty, jež směřují do odvětví s vysokou přidanou hodnotou umístěné v zaostalých regionech Slovenska. Toto rozdělení by mělo podle ministerstva hospodářství umožnit poskytnout vyšší procento pomoci odvětvím hospodářství s vysokou přidanou hodnotou a naopak omezuje pomoc pro hospodářská odvětví, které jsou z hlediska tvorby přidané hodnoty méně atraktivní. Výše investiční podpory bude í nadále závislá na míře nezaměstnanosti v daném regionu. Nové nařízení vlády by mělo začít platit od 15. března tohoto roku.

Slovenské PPS Group se daří a plánuje přijímat nové pracovníky

Strojařská společnost PPS Group Detva přijímá zpět pracovníky, které před časem propustila, reaguje tím na pozitivní vývoj objednávek od hlavních odběratelů. Mluvčí Pavel Machava přiznává, že pokud bude růst objednávek pokračovat, zaměstnat by společnost mohla více lidí. V PPS Group mají i stoupnout platy a to až o 4,5 %. Šéf detvanských odborů Stanislav Ľupták je ale opatrný. Varuje, že i když odhady firmy jsou optimistické, přijímání zaměstnanců závisí na objednávkách. Společnost ohlásila v listopadu vlnu propouštění důsledkem klesající poptávky.

Strany Most-Híd a SMK budou v krajských volbách kandidovat společně

Strany Most-Híd a SMK půjdou do voleb v Banskobystrickém kraji jako jedna strana, neboť ani jedna strana nemůže sestavit úplnou kandidátku. Spolupráci ve volbách, které se budou konat na jaře, podepsali v pondělí zástupci stran Zsolt Simon (Most-Híd) a Péter Csúsz (SMK). Dohodli se také, že strany proti sobě nepovedou negativní kampaň.

Slovenské dráhy prodělávají

Slovenské vlaky nejsou ziskové a podle deníku Pravda potřebují dotace od státu. Vysoká cena jízdenek odrazuje Slováky k cestování vlakem. Slevu poskytují Slovenské dráhy jen na regionálních tratích v podobě cestovného Regional na vzdálenosti do 60 kilometrů, kde je 15% sleva ze základní ceny. Národní dopravce by rád zachoval provoz na všech tratích, nicméně přiznává, že v budoucnu bude muset některé trati zrušit.

Prezident Klaus na svou poslední státní návštěvu vyjel na Slovensko

V úterý se setkali prezidenti České republiky a Slovenska.  Oba prezidenti se shodli na tom, že zemím se vede lépe než kdyby působily v rámci společného státu. V této souvislosti prezident Ivan Gašparovič uvedl, že takové vztahy, jaké mezi ČR a Slovenskem dnes panují, by nebyly, pokud by se stát nerozpadl. Dodal, že obě země „mají mezi sebou nyní čistý stůl„. Prezident Václav Klaus se setká i se slovenským premiérem Robertem Ficem. Prezident Václav Klaus se s prezidentem Gasparovičem oficiálně setkává při státních návštěvách již 9 let.

Na 7 světových odborníků přijelo zkontrolovat Temelín

Na 7 odborníků z Ruska, Arménie, Slovenska a Maďarska bude v rámci mise WANO Follow-up týden prověřovat bezpečnost jaderné elektrárny Temelín. Bude kontrolováno celkem 10 oblastí, skupina se rovněž zaměří na to, jak elektrárna dodržuje doporučení z roku 2011. WANO je mezinárodní organizace provozovatelů jaderných elektráren. Vznikla jako reakce na havárii jaderné elektrárny v Černobylu, jejím cílem je vyměňovat a předávat si informace, které pomohou zvýšit úroveň všech jaderných elektráren. Výsledky prohlídky nicméně budou veřejnosti dostupné.

Prezidentem by neměl být politik, ozývá se na Slovensku

Předseda občanské společnosti OĽaNO Igor Matovič uvedl, že  by politici neměli kandidovat na post prezidenta a post by měl připadnout občanskému kandidátovi. Tím odmítl i případnou nominaci Radoslava Procházky, kterého ostatní politici považují za dobrého kandidáta, naopak doporučil zakladatele nadace Dobrý Anjel Andreje Kisku. Prezidentské volby se budou konat na jaře 2014. Svou kandidaturu zvažuje bývalý předseda KDH Ján Čarnogurský nebo europoslanec SDKÚ Peter Šťastný. Často se ozývá i jméno ministra zahraničních věcí Miroslava Lajčáka či expremiérky Ivety Radičová, oba prozatím kandidaturu odmítli.

Tendr na nové trolejbusy v Bratislavě se bude možná opakovat

Do soutěže o tendr v hodnotě 93 milionů USD na dodávku trolejbusů v Bratislavě se přihlásil jen jeden zájemce. Primátor Milan Ftačnik proto chce soutěž zopakovat, neboť má údajně pochybnosti o její transparentnosti. Kdyby se soutěž znovu vyhlásila do několika týdnů, bylo by možné vše stihnout do srpna 2015, není zatím zřejmé, zdali by se podmínky tendru změnily. Ředitel dopravního podniku Ľubomír Belfi nicméně námitky k tendru odmítá. Jediný výrobce, který potvrdil, že se do soutěže přihlásil, je česká Škoda s karosérií od SOR Libchavy. Ostatní zájemce měly odradit podmínky tendru. Škoda spolu se SOR již dodaly trolejbusy do Žiliny, Bánské Bystrici či Prešova.

Slovenský agent CIA byl zadržen v Íránu

Slovenská média informovala o zadržení slovenského občana Mateje Valúcha, který je údajným agentem CIA působícím od loňského léta v Íránu. Podle slovenského deníku Sme šestadvacetiletý muž zprostředkovával americké zpravodajské službě CIA informace o teheránském vědeckém pokroku. Kvůli údajné špionáži byl Slovák minulý týden zadržen. Doposud nebyl umožněn přístup slovenských, ani jiných západních diplomatů k zadrženému muži v Teheránu.

Eurozóna může zavést novou daň z finančních transakcí

Na 11 zemí eurozóny odsouhlasilo možnost zavedení daně z finančních transakcí, čímž by se zvýšila odpovědnost bank. Ministři financí členských států chválili novou daň na zasedání v Bruselu, jejíž znění bylo zpracováno na základě 40 let starého návrhu amerického ekonoma James Tobin. Evropský komisař Algirdase Šemety, odpovědný za daňovou politiku, řekl, že zavedení daně z finančních transakcí je významným milníkem v daňové historii.  Hlasování se zdržela Velká Británie, Lucembursko, Česká republika a Malta. Evropská komise předloží návrh na novou daň v únoru a ostatní země EU mají stále možnost do programu vstoupit. Kritici tvrdí, že daň nemůže správně fungovat, pokud nebude globálně rozšířena, minimálně na celoevropské úrovni.