Po šestitýdenních jednáních se obě strany dohodly na řešení sporu, kdy EU zruší cla na čínský dovoz solárních panelů do EU. Dovozní cla stanovila EU minulý měsíc, což vyvolalo nevoli Číny, která v reakci na evropské kroky zahájila šetření evropského dovozu vín do Číny. Součástí nové dohody byla také stanovena minimální dovozní cena solárních panelů z Číny, která podle odhadů činí 0,74 USD za 1 watt výkonu. Před dohodou se cena pohybovala okolo 0,5 USD. Z řad evropských výrobců se ozývají kritické hlasy, které považují dohodnutou cenu za stále dumpingovou. Pro obě strany sporu bylo nalezení řešení sporu zásadní pro budoucí vztahy, jelikož jejich vzájemné obchodní vztahy jsou velmi úzké. Čína představuje největšího světového výrobce solárních panelů a zároveň je pro EU druhým největším obchodním partnerem (za USA). EU je v současnosti největší solární trh a také největší obchodní partner pro Čínu.
Archiv štítku: spor
Argetinsko-paraguayský vztah se vyostřuje kvůli jáderné elektrárně
Argentina jako jeden z největších producentů jaderné energie plánuje vybudovat další jadernou elektrárnu, a to v oblasti Formosa, která leží na hranici Argentiny a Paraguaje. Tento krok pobouřil Paraguay kvůli neochotě Argentiny přistoupit na společný dialog ohledně jaderného projektu. Paraguay oficiálně žádala Argentinu o konzultace, země to ale ignorovala. Později se Argentina vyjádřila, že dialog s Paraguají není možný, jelikož jí bylo pozastaveno členství ve sdružení volného obchodu Mercosur a protože je paraguayská vláda nelegitimní. Paraguay společně s Argentinou patří mezi zakládající členy Mercosuru (5 členů), ale v souvislosti s obviněním a odvoláním paraguayského prezidenta Fernanda Luga, bylo zemi pozastaveno členství. Poslední paraguayské snahy skončily ostrou výměnou názorů, kdy paraguayská politička Olga Ferreira de Lopez nazvala argentinskou prezidentku Cristinu Fernandez de Kircher perverzní ženou. Možnost dialogu je tak na mizivé úrovni. Paraguay se proto obrátila na OSN, aby zasáhla do sporu.
Prezident Jižního Súdánu vyměnil celý kabinet po sporu s viceprezidentem
Prezident Salva Kiir rozpustil vládu, důvody nicméně neuvedl. Podle analytiků jde o výsledek dlouhotrvajícího sporu mezi viceprezidentem Riekem Macharem a prezidentem. Jižní Súdán je nestabilní zemí, ekonomickou situaci ovlivňují především neshody se sousedním Súdán, přes něhož je transportována ropa, která kvůli sporům mezi zeměmi byla na rok zastavena, což negativně ovlivnilo oba státy. Pagan Amum, který byl hlavní vyjednávač mezi Jižním Súdánem a Súdán, byl rovněž z vlády odvolán. V červnu odvolal prezident dva ministry, důvodem bylo obvinění z korupce.
Spor mezi Čínou a Japonskem o soustroví Senkaku eskaluje
Spor ve Východočínském moři se vyostřil poté, co si Japonsko objednalo geologicko-výzkumné lodě, které jsou připravené na rozmístění poblíž sporné hranice. Japonsko ke kroku přistoupilo v reakci na čínské rozšiřování průzkumných a těžebních vrtů ve sporné oblasti souostroví Senkaku. Ve čtvrtek japonská strana varovala Čínu, aby nerozšiřovala své vrty v oblasti sporu, jelikož Japonsko nikdy nebude akceptovat čínský samostatný postup v této záležitosti. Japonsko navíc 9. července vydalo bílou knihu obrany, kterou Čína považuje za urážející. Bíla kniha se vyjadřuje k čínskému postupu ve sporné oblasti: „Tyto kroky spolu s nedostatkem transparentnosti ve vojenských a bezpečnostních záležitostech jsou znepokojující pro celý region a mezinárodní společenství, včetně Japonska. Je proto nezbytné, aby Japonsko záležitosti věnovalo zvýšenou pozornost.„
Chorvatský prezident poprvé navštívil od vstupu země do EU Bosnu a Hercegovinu
Při své pondělní návštěvě označil chorvatský prezident Ivo Josipovic Bosnu a Hercegovinu (BaH) za důležitého partnera. Prezident Josipovic dále uvedl, že Chorvatsko bude pomáhat při další integraci BaH do EU. Dále také konstatoval, že mezi oběma zeměmi je třeba co nejdříve vyřešit hraniční spor o území v délce 100 km. Vztahy mezi Chorvatskem a BaH nedávno také narušil plán na výstavbu mostu na poloostrově Peljesac na jihu Chorvatska, jehož výstavbou by Chorvatsko zamezilo BaH přímému přístupu k moři. Předseda tříčlenného předsednictva BaH Nebojsa Radmanovic konstatoval, že pokud Chorvatsko nezabrání přítupu BaH k moři, BaH nebude nadále bránit výstavbě chorvatského mostu.
EU nabádá Makedonii, aby co nejdříve vyřešila spor o název státu s Řeckem
Komisař EU pro rozšíření Štefan Füle v pondělí uvedl, že spor mezi Makedonií a Řeckem o název státu musí být co nejdříve vyřešen, aby Makedonie mohla pokročit v přístupových jednáních s EU. Füle zároveň konstatoval, že bez rozšíření všech zemí západního Balkánu, nebude EU celistvá. Füle tak reagoval na rozhodnutí summitu Evropské rady z minulého týdne nezabývat se makedonským problémem o název státu. Jako hlavní oblast zájmu západního Balkánu byly na summitu Evropské rady označeny Chorvatsko a Srbsko. Přitom Makedonie získala kandidátský status do EU již v prosinci 2005, v roce 2009 doporučila Evropská komise zahájit s Makedonií přístupová jednání do EU.
Palestinský premiér Hamdallah nabídl svou rezignaci
Podle vládních zdrojů nově jmenovaný premiér Palestiny Rami Hamdallah nabídl svou rezignaci prezidentovi Mahmudovi Abbasovi, ale není jisté, zda on ji přijal. Premiér Hamdallah složil přísahu teprve 6. června. Údajně docházelo ke sporům ohledně autority a premiér měl omezený manévrovací prostor. Pokud by rezignace byla přijata, dle analytiků by to zanechalo negativní následek pro Palestince, kteří se potýkají s finanční krizí, a pro mírové rozhovory s Izraelem, které se snaží obnovit USA.
Egypt pohrozil Etiopii, problémem je výstavba nové hráze na Nilu
Egyptský prezident Mohammed Mursi uvedl, že „všechny možnosti jsou otevřeny“ k jednání o údajné hrozbě pro zásobování vody pro severoafrickou zemi. Důvodem sporu s Etiopií je plán na vybudování hráze na jednom z přítoku Nilu, který nicméně zásobuje Egypt vodou. Prezident Mursi nechce dle svých slov „přivolávat válku“, přesto by projekt za 4,7 miliardy USD mohl ohrozit zásobování Egypta vodou. Podle analytiků se prezident Mursi snaží pouze odvést pozornost od několika domácích a ekonomických problémů. Na přítoku Nilu je rovněž závislý i Súdán.
Irácký premiér navštívil Kurdistán, cílem je snaha urovnat vzájemné spory
Po více než 2 letech zamířil v neděli irácký premiér Nuri al-Maliki do Kurdistánu, kde bude jednat o dlouhotrvajícím sporu ohledně ropy a hranicím. Naposledy navštívil premiér Kurdistán v roce 2010, kdy došlo k uzavření tzv. Arbil dohody, na základě níž byla vytvořena vláda mezi většinovými šiítskými muslimy, sunnity a Kurdy. Dohoda nicméně nikdy nebyla plně dodržována, spor tak zůstává především v otázce ropy a sporných území podél společné hranice, Neočekává se, že by nedělní jednání situaci změnilo. Kurdistán k transportu ropy využívá ropovod, který patří irácké vládě, v prosinci minulého roku došlo k přerušení transportu vlivem poplatků.
Egypt se obává výstavby hráze v Etiopii
Etiopie staví vodní elektrárnu na jednom z přítoku Nilu, který zásobuje vodou Egypt. Elektrárna má stát 4,7 miliardy USD a má být schopna vytvořit elektřinu jako 6 jaderných elektráren. Celkově chce Etiopie investovat do výstavby elektráren na řekách více než 12 miliard USD a stát se tak hlavním vývozcem elektřiny v Africe. Egypt se obává, že výstavba hrází bude mít velký vliv na jeho zdroj vody. Analytici řekli, že spory o vodu, které jsou mezi zeměmi po celá desetiletí, by mohly přerůst do války. V pondělí byli vysocí představitelé Egypta zachyceni na kameru, aniž by o tom věděli, jak mluví o tom, že Egypt musí donutit Etiopii, aby přestala s výstavbou hráze. Krajním řešením je hráz zničit, řekl předseda salafistické strany al-Nour Younis Makhyoun. Za tyto projevy se dosud nikdo z přítomných neomluvil. Etiopská strana se nevyjádřila.
Súdánský ministr zahraničí navštíví sousední Jižní Súdán
Páteční návštěva súdánského ministra zahraničí Ali Ahmed Karti bude první oficiální politickou návštěvu od nařčení Súdánu před 3 týdny, že Jižní Súdán podporuje rebely útočící na jeho území, ti stojí za útoky ve městě Um Rawaba. K útoku se přihlásili rebelové ze 3 povstaleckých skupiny z Darfúru, kde více než desetiletí panují boje mezi nearabskými kmeny a Súdánským lidově osvobozeneckým hnutím severu (SPLM-N). Obě východoafrické země se dohodly v březnu na obnovení ropné produkce po více než roce sporů.
Argentina upozornila na obchodné omezení v Evropské unii, spor se bude řešit ve WTO
Argentina podala oznámení v Ženevě ve Švýcarsku, kde sídlí hlavní orgán Světové obchodní organizace (WTO) pro řešení sporů, přičemž v něm upozorňuje na obchodní omezení dovozu argentinské bionafty do Evropské unie. Podle vysvětlení argentinské vlády chce tímto krokem dosáhnout mezinárodního respektu pro argentinské biopaliva a jeho rovné postavení při vstupu na evropský trh. Argentina považuje podmínky dovozu svého produktu do Evropy za znevýhodněné v porovnání s produkcí samotné Evropy, která je navíc podporovaná vládními financemi. Základní rozhovory mezi oběma stranami sporu můžou trvat až 60 dní. Jestli se do té doby nedohodnou, o jejich sporu bude rozhodovat panel expertů určených mezinárodní organizací.
Opoziční politik byl v Čadu zatčen, důvodem má být pokus o převrat
Několik lidí včetně opozičního poslance Saleh Makki bylo v hlavním městě Čadu Ndjamena zatčeno z důvodu pokusu o „nestabilizující převrat“. Skupina se podle policie na převrat připravovala více než 4 měsíce, přesný počet skupiny policie neuvedla. Čad má za sebou dlouhou historii vojenských převratů, i současný prezident Idriss Deby se k moci dostal po vojenském převratu v roce 1990. Země je od své nezávislosti na Francii v roce 1960 rozdělena mezi arabsko-muslimský sever a křesťanský jih.
Čínské námořnictvo posílilo hlídku u ostrovů Diaoyu
Čínské námořnictvo hlídkuje podle agentury Xinua ve vodách poblíž ostrovů Diaoyu. Ostrovy si dlouhodobě nárokuje Japonsko, Čína i Taiwan. Ve flotile čínského námořnictva, která se nyní u ostrovů pohybuje, je raketový torpédoborec Lanzhou a raketová fregata Hengshui z jihočínské Nanhai. Obě lodě tak hlídkují v oblasti, jež je centrem řady čínsko-japonských konfliktů. Napětí mezi oběma státy eskalovalo v září minulého roku, když japonská vláda jednostranně včlenila ostrovy pod svou správu. Podle velitele flotily Zao Xiaoganga jsou ostrovy Diaoyu součástí Číny už od antiky, a tudíž je současná akce čínského námořnictva legitimní.
Čína chce preferovat dialog ohledně sporných ostrovů, tvrdí její prezident
Čínský prezident Xi Jinping v pátek při návštěvě Bruneje zopakoval ochotu svého země vyjednávat v otázce sporných území ve Východočínském moři. Země ale podle něj nedovolí, aby byla negativně ovlivňována její spolupráce se sdružením (Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN). Prezident Xi chce spolupracovat právě s Brunejí, která je v letošním roce předsedající zemí ASEANu, především v otázkách míru a vzájemné spolupráce mezi členskými státy. Problematika ostrovů ve Východočínském moři by podle čínského prezidenta neměla ovlivňovat vztahy mezi jeho zemí a ASEAN.
Taiwan se zapojuje do sporu o ostrovy ve Východočínském moři
Taiwan v pondělí 1. dubna vyslal novou hlídkovou loď k ostrovům ve Východočínském moři, o které se v minulosti vedl spor hlavně mezi Japonskem a Čínou. „Taiwan nechce promeškat první krok v prosazování nároků nad ostrovy a naléháme na všechny strany, zapojené do tohoto konfliktu, aby se snažily tento problém řešit smírnou cestou,“ řekl taiwanský prezident Ma Ying-jeou. V současné době ostrovy ve Východočínském moři v držení Japonsko, svůj nárok si na ně ale kromě Číny dělá i Taiwan. Japonsko 3 z nich v záři znárodnilo, což vyvolalo protesty v obou zemích.
Jižní Korea protestuje proti učebnicím, důvodem je spor o Dokdo
Vláda Jižní Koreje podala ve středu 27. března oficiální stížnost na japonské středoškolské učebnice, popisující teritoriální spory mezi zeměmi. Podle japonského ministerstva školství, šlo zřejmě o omyl, když se v textu 15 z 21 schválených učebnic objevila informace o tom, že jihokorejský ostrov Dokdo je výsostným územím Japonska. Spor o malý ostrov se táhne už od roku 1952, kdy korejský prezident Li Syn-man nakreslil linku poválečného rozdělení vod a zahrnul do něj i Dokdo. O skutečném vlastníkovi dodnes probíhají debaty. Jihokorejské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení přímo obvinilo japonskou stranu ze snahy měnit „tvář historie“.
Srbsko se chce zaměřit na rozvoj chudého jihu země
Premiér Ivica Dacic v sobotu uvedl, že je třeba ekonomicky pomoci jihu země, která je dosud etnicky rozdělena na Srby a Albánce. Podle premiéra Dacice by přijetí finanční pomoci a strategických projektů mohlo zažehnat napětí mezi oběma etniky na jihu Srbska. Prohlášení předsedy vlády Dacice přišlo poté, co zástupci Albánců v jižním Srbsku začali požadovat sdružení albánských obcí minulý týden.
Chorvatsko se Slovinskem podepsalo dohodu o bankovním sporu
Chorvatská ministryně zahraničí Vesna Pucic a slovinský státní tajemník Tone Kajzer podepsali memorandum, které by mělo vyřešit otázku ohledně dvacetiletého sporu Ljubljanske banky (LB), kde na 130 000 Chorvatů ztratilo v 90. letech své úspory v celkové hodnotě 226 miliónů USD. Memorandum by mělo platit až do ratifikace smlouvy o přistoupení Chorvatska do EU Slovinskem. Na základě memoranda se Chorvatsko zavázalo pozastavit veškerá soudní jednání ohledně LB a nezačínat žádná nová, Slovinsko by mělo co nejdříve začít ratifikační proces přístupové smlouvy Chorvatska a zůstává tak dosud jedinou zemí, která ratifikaci dosud před vstupem Chorvatska do EU 1. července neschválila.
Spor o zisk pojišťovny nemusí Slovensko prohrát
Arbitráž mezi rakouskou Euram Bank, která je bývalým akcionářem zdravotní pojišťovny Apollo, a Slovenskem může pro sousední stát dopadnout dobře. Podle ministerstva financí je arbitráž pro zákaz zisku s akcionáři zdravotní pojišťovny Apollo pro Slovensko částečně úspěšná. Arbitrážní soud totiž rozhodl, že ve většině bodů žaloby nemá pravomoc rozhodnout, může rozhodovat jen v částech, které se týká volného pohybu plateb a investic. Společnost Euram požaduje nahrazení škody, jež vznikla poté, co přes slovenskou dceřinou společnost E.I.C. získal v roce 2007 51 % akcií zdravotní pojišťovny Apollo. Firma po Slovensku žádá odškodnění ve výši 170 milionů USD. Ministryně zdravotnictví Zuzana Zvolenská nedávno předložila vládě návrh zákona na vyvlastnění soukromých zdravotních pojišťoven, Slovensko preferuje vznik jedné velké státní zdravotní pojišťovny.
Bosna a Černá Hora podepíší brzy smlouvu o hranicích
V úterý se sešel bosenský předseda vlády Vjekoslav Bevanda se svým protějškem z Černé Hory Milem Djukanovicem, aby projednali sporné území na hranicích mezi zeměmi, nicméně nikdo přesně neví, kde se na 240 kilometrů dlouhé hranici sporné území přesně nachází. Kromě sporného území státníci jednali o zlepšení hospodářské situace v zemích, společné infrastruktury a možnostech prohloubení obou zemí v evropské integraci.
Argentina si dělá nárok na Falklandy/Malvíny
Argentina pokračuje v dlouhodobém sporu s Velkou Británií o nadvládu nad skupinou ostrovů Falklandy, nazývané též Malvíny. Spor vyostřil v úterý argentinský kancléř, Hector Timerman, když prohlásil při své návštěvě v Londýně: „Argentina bude nejpozději do dvaceti let kontrolovat Falklandy.“ Situaci přiostřil i slovy o tom, že „země chce zlepšit životní úroveň obyvatel ostrovů“. Na Falklandských ostrovech žije 2800 obyvatel a proběhne zde 10. a 11. března referendum, ve kterém se mají obyvatelé vyjádřit, zda nadále chtějí mít status zámořského území Velké Británie. Argentina si činí na ostrovy nárok, považuje nadvládu Velké Británie nad Falklandy za pozůstatek kolonialismu. OSN vydala v roce 1965 rezoluci, že situace na Falklandech je případem kolonialismu a vyzvala obě země k jednání o ostrovech. V roce 1982 Argentina zkusila ostrovy ovládnout vojenskou silou, ale Velká Británie v krátké válce zvítězila. Nyní se o to snaží diplomaticky. Britský ministr zahraničí William Hague považuje názor obyvatel Falklandů za klíčový, tvrdí, že mají právo rozhodnout o své budoucnosti.
Makedonsko-řecká jednání ohledně sporu o název státu by měly pokračovat i na úrovni EU
Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle předložil návrh, podle něhož by Makedonie a Řecko měly dále jednat za dohledu EU o trvajícím sporu mezi zeměmi ohledně názvu státu, který by měl být vyřešen v budoucím horizontu. Podle opatrných reakcí obou zemí se nicméně předpokládá, že na návrh eurokomisaře Makedonie i Řecko přistoupí. Země v současné době jednají ohledně vyřešení sporu o název státu se zprostředkovatelem za OSN Matthewem Nimetzem, další jednání by měla proběhnout 29. a 30. ledna v New Yorku. Název Makedonie podle Řecka naznačuje i nárok na jeho severní provincii, Řecko dosud blokovalo přístupová jednání Makedonie do EU.