Sobotní výbuchy si vyžádaly 91 lidských životů. Bomby v autech vybuchovaly na trzích, poblíž kaváren a v parcích, které byly plné lidí slavící konec ramadánu. Většina obětí pocházela z Bagdádu. Ministerstvo zahraničí oznámilo, že nejspíše za útoky stojí irácká odnož al-Kaidy. Nabízí 10 milionů USD za informace vedoucí k usmrcení či chycení vůdce irácké al-Kaidy Abu Bakr al-Baghdadi, který dle ministerstva vzal osobní odpovědnost za teroristické útoky v Iráku od roku 2011. USA odsoudily sobotní útoky, řekly, že útoky udělaly nepřátelé Iráku a mezinárodního společenství. V neděli bylo zabito nejméně 7 lidí, mezi nimi byli 3 muži z protiteroristické jednotky. Premiér Nuri al-Maliki prohlásil již dříve: „Nenecháme naše děti těmto vrahům a těm, co stojí za nimi a podporují je jak uvnitř, tak z venku.“ V Iráku narůstá násilí již delší dobu, panují obavy z návratu sektářského násilí. Šíité si stěžují, že jsou vládou marginalizováni. Konflikt v sousední Sýrii též zhoršuje situaci v Iráku.
Archiv štítku: Nuri Al-Maliki
Násilí v Iráku nepolevuje
Série výbuchů bomb v autech si v pondělí vyžádala více než 50 lidských životů a téměř 200 lidí je zraněno. V okolí Bagdádu vybuchlo 13 náloží v autech v převážně šíitských čtvrtí. Další bomby vybuchly v centru Basry a u terminálů taxíků v Kutu. Od začátku roku tak násilí v Iráku zabilo již 4000 lidí, jen v červenci bylo mrtvých v důsledků útoků 810. Panují obavy, že se navrátí do Iráku plnohodnotný konflikt. OSN tvrdí, že se jedná o největší násilí od roku 2008. Zvyšuje se napětí mezi většinovou šíitskou společností a menšinovou sunnitskou, která se cítí na okraji zájmu vlády Nuri al-Maliki. Ministr vnitra řekl, že násilí je inflitrováno ve společnosti a bez pomoci občanů se ho bezpečnostním silám nepodaří zastavit.
Irácký premiér navštívil Kurdistán, cílem je snaha urovnat vzájemné spory
Po více než 2 letech zamířil v neděli irácký premiér Nuri al-Maliki do Kurdistánu, kde bude jednat o dlouhotrvajícím sporu ohledně ropy a hranicím. Naposledy navštívil premiér Kurdistán v roce 2010, kdy došlo k uzavření tzv. Arbil dohody, na základě níž byla vytvořena vláda mezi většinovými šiítskými muslimy, sunnity a Kurdy. Dohoda nicméně nikdy nebyla plně dodržována, spor tak zůstává především v otázce ropy a sporných území podél společné hranice, Neočekává se, že by nedělní jednání situaci změnilo. Kurdistán k transportu ropy využívá ropovod, který patří irácké vládě, v prosinci minulého roku došlo k přerušení transportu vlivem poplatků.
V Iráku narůstá násilí
Počty mrtvých za poslední dny v Iráku vyrázně narůstají, pozorovatelé říkají, že násilí připomíná odvetné útoky mezi sunnity a šíity z let 2006 a 2007. Premiér Nuri al-Maliki vyzval ke společným modlitbám sunnitů a šíitů. Řekl, že někdo se snaží zemi zavléct do sektářských bojů. V pátek bomby v blízkosti sunnitské mešity v Baquba zabily nejméně 41 lidí. Pátek byl nejkrvavějším dnem za posledních několik měsíců, celkově počet zabitých přesáhl 60. O den později sebevražedný atentátník zabil 12 lidí v blízkosti šíitské svatyně v Kirkúku. V posledních dnech bylo zabito či uneseno několik policistů především v oblasti Anbar. V pondělí násilí pokračuje, útoky hlásí Bagdád s 20 mrtvými a Basra s 11 zabitými. V obou městech jsou desítky zraněných.
Strana iráckého premiéra al-Maliki vyhrála provinční volby
Podle výsledky voleb do provinčních rad v Iráku, které se konaly před dvěma týdny, vyhrála v 7 z 12 provincií strana premiéra Nurí al-Maliki Stát zákona. Volby byly důležitým ukazatelem před parlamentními volbami, které budou příští rok. Volby v provincii Anbar a Niniveh, kde se volby nemohly kvůli bezpečnosti konat, budou 4. července.
Irácký premiér Al-Maliki varoval před sektářskou občanskou válkou
Po třech dnech násilí, kdy bylo v zemi zabito 169 lidí, irácký premiér Nuri Al-Maliki vyzval obyčejné Iráčany, aby „převzali iniciativu a nebyli zticha o těch, kteří chtějí, aby se země vrátila k sektářské občanské válce“. Násilí začalo v úterý, kdy policie zasáhla proti anti-vládním demonstrantům poblíž sunnitského města Hawijah a střety si vyžádaly 53 mrtvých. Demonstrace proti vládě začaly před 4 měsíci, kdy sunnité žádali odstoupení premiéra Al-Malikiho, který je šíita. Obviňovali orgány, že se zaměřují na jejich komunitu a řadu z nich neoprávněně vězní a obviňují z terorismu.
Při přestřelce v Iráku zemřelo 23 lidí
Při úterní přestřelce mezi iráckými vojáky a protestujícími přišlo o život 23 lidí. Na 50 lidí z řad vojáků a demonstrantů bylo zraněno. Stalo se tak v improvizovaném táboře sunnitské opozice v Hawiji nedaleko Kirkúku. Střety jsou nejhorší od počátku rozkolu v prosinci 2012, kdy sunnité požadovali odchod šiítského premiéra Nuri al-Malikiho z čela vlády. Reakcí na úterní masakr je zvažovaná demise ministra školství sunnity Mohammeda Tamimiho. V Iráku panuje dlouhodobě sektářské násilí. Pod odchodu armády Spojených států amerických v roce 2011 nebyla irácká vláda schopna se dohodnout na rozdělení politické moci, jež by měla být dělena mezi strany sunnitské, šiítské a kurdské.
Irák propustil velký počet vězňů
Irácké úřady propustily 175 zadržovaných osob jako ústupek sunitským demonstrantům, kteří protestují proti vládě vedené šíitskými muslimy. Poslanec Hussein Shahristani, který stojí v čele speciálního výboru zformovaného prezidentem Malikim k posouzení požadavků demonstrujících, se jménem Iráku omluvil všem zadržovaným. Připustil, že vězni byli zadržováni protiprávně, na základě „byrokratických procedur v jiném vládním oddělení“. V Iráku již tři týdny probíhají demonstrace zejména v sunnitských provinciích a propuštění zadržovaných bylo jedním ze základních požadavků demonstrantů.
Nespokojenost sunnitů proti iráckému premiérovi neklesá
Irácký premiér šiítského vyznání Nuri Al-Maliki čelí kritice ze strany sunnitské opozice pro svou údajnou sektářskou politiku. Prezident na oplátku pohrozil použitím síly proti účastníkům již 10denních demonstrací, které probíhají ve městech Ramádí na západě Iráku a Samara na východě země, tedy v oblastech se sunnitskou většinou. Na začátku protestu stálo zatčení 10 členů ochrany ministra financí, kteří se hlásili k sunnitskému vyznání. Po odchodu amerických vojsk z Iráku v roce 2011 je moc v zemi neformálně rozdělena mezi několik komunit.