Kurdská vojska neuposlechla v dubnu rozkaz od šíitské vlády, že se mají zúčastnit operace proti převážně sunnitskému městu, nad kterým převzali moc rebelové. Poté kurdští vojáci odmítli svou účast na disciplinární rekvalifikaci a nyní dalo 1070 kurdských členů irácké armády žádost o ukončení svého působení v irácké armádě. Údajně se chtějí zapojit do kurdské povstalecké milice.
Archiv štítku: kurdové
Irák odmítá stahování kurdských bojovníků na své území
Kurdští rebelové se po uzavření mírové dohody s Tureckem začali stahovat z tureckého území do regionů severního Iráku, které jsou Kurdy také obývané. Proti tomuto procesu avšak protestuje centrální irácká vláda, která sice podle prohlášení iráckého ministerstva zahraničí vítá mírovou dohodu mezi Kurdskou stranou pracujících (PKK) a Tureckem, na druhou stranu ale odmítá vstup ozbrojených jednotek na své území. Irácká vláda se obává, že příchod kurdských rebelů by mohl narušit „iráckou stabilitu a bezpečnost“. Obavy irácké vlády se snažil rozptýlit mluvčí PKK Ahmed Deniz, který prohlásil, že „mírový proces není namířen proti nikomu a není důvod se proto obávat.“
Při přestřelce v Iráku zemřelo 23 lidí
Při úterní přestřelce mezi iráckými vojáky a protestujícími přišlo o život 23 lidí. Na 50 lidí z řad vojáků a demonstrantů bylo zraněno. Stalo se tak v improvizovaném táboře sunnitské opozice v Hawiji nedaleko Kirkúku. Střety jsou nejhorší od počátku rozkolu v prosinci 2012, kdy sunnité požadovali odchod šiítského premiéra Nuri al-Malikiho z čela vlády. Reakcí na úterní masakr je zvažovaná demise ministra školství sunnity Mohammeda Tamimiho. V Iráku panuje dlouhodobě sektářské násilí. Pod odchodu armády Spojených států amerických v roce 2011 nebyla irácká vláda schopna se dohodnout na rozdělení politické moci, jež by měla být dělena mezi strany sunnitské, šiítské a kurdské.
Turci staví uprchlické tábory pro syrské menšiny
Turecká vláda do května otevře 2 uprchlické tábory ležící 50 kilometrů od hranic se Sýrií v regionu Mardin, z nichž první bude sloužit výhradně Kurdům ze Sýrie a druhý asyrským křesťanům. Zemi k tomu nutí zvyšující se počet uprchlíků, pro které už nestačí současné ubytovací kapacity. Nově postavený křesťanský tábor, kam se vejde 2 500 azylantů, stojí vedle asyrského kostela, jehož majitel pozemek turecké vládě věnoval. Druhý tábor pojme 3 000 lidí. Právě východní oblast Mardin obývá po Istanbulu nejvíce tureckých Kurdů. V Sýrii, čítající 22 milionů obyvatel, žije zhruba 10% křesťanská menšina. Největší procento uprchlíků však stále tvoří sunnitští Arabové podporující rebely.
Iráčtí Kurdové si připomněli 25 let od chemického útoku na jejich domovy
Kurdové ve městě Halabja na severovýchodě Iráku si u Památníku mučeníků připomněli uplynutí 25 let od 16. března 1988, kdy ke konci irácko-iránské války použila irácká armáda na město obsazené kurdskými rebely chemické zbraně, zejména yperit a nervové plyny. Při útoku irácké armády tehdy bezprostředně zemřelo okolo 5 000 lidí, zejména žen a dětí. Mnoho dalších následně onemocnělo závažnými chorobami jako důsledek kontaminace půdy a vody. U příležitosti tohoto výročí navrhl premiér regionální oblasti Irácký Kurdistán Nechirvan Barzani, aby se 16. březen stal mezinárodním dnem proti chemických zbraním. Hlavní strůjci této akce, bývalý irácký prezident Saddám Hussajn a jeho bratranec Ali Hassan al-Majid, byli mimo jiné i za tento zločin popraveni.
Francouzská policie zatkla podezřelého ze zabití kurdských aktivistek
Francouzská policie zatkla muže, který má mít souvislost se zabitím tří kurdských aktivistek Paříži. Podezřelým je 30letý Omer Guney s tureckou státní příslušností. Státní zástupce oznámil, že muž je již dva roky členem nacionalistické Strany kurdských pracujících (PKK), jejíž zakladatelkou je jedna z jeho obětí. Útok podle analytiků přišel v době, kdy Turecko se s kurdskou menšinou snaží o mírové vyjednávání, úspěšnost jednání by smrt 3 kurdských aktivistek mohla poškodit. Minulý týden tisíce lidí vyšly do ulic v kurdském městě Diyarbakir, aby uctili památku zesnulých aktivistek.
Dva muži podezřelí z vraždy kurdských aktivistek byli zadrženi
Dva muži byli zadrženi v souvislosti s úmrtím tří kurdských aktivistek v Paříži. S informací se francouzská média odvolávají na nejmenované soudní zdroje. Podle zpravodajské agentury AFP se muži narodili v Turecku v roce 1974 a 1982 a žijí v pařížské čtvrti Saint Denis, která se nachází v bezprostřední blízkosti ženské separatistické strany. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan tvrdí, že vraždy byly spáchané jako sabotáž mírových jednání mezi Tureckem a Kurdskou stranou pracujících (PKK). Turecko, USA a EU čin odsoudily jako teroristický. V roce 2012 se zintenzivnily útoky a boje za autonomii tureckých Kurdů, ale za posledních několik měsíců násilí ustupovalo důsledkem mírových jednání.
Desetitisíce lidí se rozloučily s kurdskými aktivistkami
Desítky tisíc lidí vyšly ve čtvrtek do ulic tureckého města Diyarbakır, které je Kurdy považováno za neformální hlavní město tureckého Kurdistánu, aby poctily památku kurdských aktivistek, které byly minulý týden zastřeleny v Paříži. Fidan Dogan, Leyla Söylemez a Sakine Cansız jsou jedny ze zakladatelek separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) a jejich zastřelení může ohrozit mírové rozhovory mezi Ankarou a militantními skupinami. Doposud se nikdo nepřihlásil k odpovědnosti za zabíjení a ani francouzská policie ještě nikoho neobvinila. Předseda Strany pro mír a demokracii (PDP) Selahattin Demirtas, což je hlavní pro-kurdská strana, oznámil, že zabití aktivistek může Kurdy odradit ve snaze hledat mír s Turky.
V Paříži došlo ke vraždě 3 kurdských žen
V Kurdském institutu v desátém pařížském obvodu byla dnes časně ráno nalezena těla 3 žen kurdského původu. Jednou z obětí je zaměstnankyně infocentra institutu a spoluzakladatelka Kurdské strany pracujícíh (PKK). „Vše nasvědčuje tomu, že šlo o popravu, vyšetřování avšak teprve začalo,“ uvedla policie. Členové kurdské komunity ve Francii demonstrují před budovou ministerstva vnitra. Francouzský ministr Manuel Valls vnitra dorazil na místo činu a vraždu označil za „netolerantní“ a vyjádřil soustrast pozůstalým. Turecký stát nedávno jednal s odsouzeným členem PKK Abdullahem Ocelanem o odzbrojení strany. Kurdové jsou blízkovýchodní kmen žijící v oblasti Turecka, Íránu, Iráku a Sýrie. V Evropě jsou zastoupeni nejvíce v Německu a ve Francii. Kurdská menšina podle listu Le Figaro po léta bojuje s útlaky a diskriminací ze strany většinové společnosti.