Litevská prezidentka Dalia Grybauskaite byla oceněna Mezinárodní cenou Karla Velikého za své zásluhy v evropské politice. Udílení cen se účastnili i nejvyšší představitelé EU, předseda Rady Evropy Herman Van Rompuy, předseda Evropského parlamentu Martin Schulz a německý ministr financí Wolfgang Schäuble, který získal cenu v loňském roce. Prezidentka Grybauskaite je bývalou eurokomisařkou, litevskou exministryní financí a rozpočtu a v roce 2009 se stala první ženou zvolenou na prezidentský post. V zemi se jí přezdívá „železná lady“ kvůli jejímu tvrdému vyjednávacímu stylu a neoblomnému ukládání úsporných opatření, díky nimž se Litva dostala z hospodářské krize bez vnější pomoci. Litva se v současné době připravuje na své předsednictví v EU od 1. července 2013. Předseda Schulz o prezidentce řekl, že je vynikající političkou, která vede odvážnou a přímočarou politiku a kdyby bylo ve vedoucích pozicích více takových politiků, měla by EU méně problémů.
Archiv rubriky: Litva
Litva vyjednává s Gazpromem o nových cenách zemního plynu
Rozhovory v pátek zahájil litevský ministr energetiky Jaroslav Neverovič a zástupce výkonného ředitele Gazpromu Alexander Medveděv. Ministr ve své řeči uvedl, že je znepokojen současnou výší ceny importovaného zemního plynu, která je údajně příliš vzdálená jeho aktuální tržní hodnotě. Vyjednávání o možném snížení ceny je však pro Litvu obtížné, jelikož je na dovozu suroviny z Ruska zcela závislá. Změnu možná v budoucnosti přinese LNG, tedy zkapalněný zemní plyn. O možnou spolupráci v oblasti dodávek tohoto produktu nedávno projevil zájem Katar. Podle některých zdrojů již probíhají jednání mezi zástupci firmy Klaipėda Oil a Qatargas, který je v současnosti největším dodavatelem LNG na světě. Transport kapalného zemního plynu z Perského zálivu by částečně mohl zajišťovat nový litevský tanker, který byl dnes spuštěn na moře v jihokorejské loděnici patřící firmě Hyundai Heavy Industries. Nese příznačné jméno – Nezávislost.
Litevský premiér přezkoumá odmítavé stanovisko k výzkumu zásob břidlicového plynu
Výzkum zamítla parlamentní komise pro ochranu životního prostředí, neboť podle ní ještě nejsou zcela známy veškeré dopady na kvalitu půdy a podzemních vod v místech potenciální těžby. Výzkum se provádí za pomoci tzv. horizontálních vrtů, do kterých je pod vysokým tlakem vháněna směs vody a chemikálií, jež v okolních horninách vytvoří síť prasklin. Z nich se poté začne břidlicový plyn odčerpávat. Litevští vědci odhadují spodní hranici celkových zásob na 30 miliard kubických metrů, což je přibližně desetinásobek roční spotřeby. Jedná se o diskutované téma, jelikož případné započetí těžby by narušilo monopol ruského Gazpromu, na jehož dodávkách zemního plynu je současná Litva plně závislá. Souvislosti se zákulisními tlaky v této záležitosti naznačil lídr opoziční konzervativní strany a bývalý premiér Andrius Kubilius. Litevský předseda vlády Algirdas Butkevicius proto souhlasil s další diskusí k tématu a pečlivým přezkoumáním závěrů parlamentní komise.
Tři banky poskytnou střední a jižní Evropě 38 miliard USD
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Evropská investiční banka (EIB) a Světová banka (SB) se dohodly na dvouleté pomoci vybraným evropským zemím v hodnotě 38 miliard USD, která jim má pomoci překonat ekonomickou krizi. Největší část finanční pomoci dodá EIB a to 25 miliard USD, SB poskytne necelé 8,2 miliardy USD. Finanční prostředky budou směřovat do soukromého i veřejného sektoru. Program se má týkat Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, České republiky, Chorvatska, Estonska, Makedonie, Maďarska, Kosova, Lotyšska, Litvy, Černé Hory, Polska, Rumunska, Srbska, Slovenska a Slovinska. Jak budou finanční prostředky rozděleny mezi jednotlivé země, zatím není jasné.
Ministři zahraničních věcí Litvy, Lotyšska, Estonska a Německa podepsali dokument odsuzující Pakt Ribbentrop-Molotov
Ministři zahraničních věcí Litvy, Lotyšska, Estonska a Německa podepsali ve čtvrtek na schůzce v Rize dokument odsuzující Pakt Ribbentrop-Molotov, a to při příležitosti 73. výročí jeho uzavření. Informoval o tom litevský ministr zahraničí Andronyus Azhubalis, podle jehož slov se „pohled Evropy na historii postupně sjednocuje“. Dalšími tématy tohoto pravidelného setkání byly aktuální hospodářská situace v EU a budoucnost víceletého fiskálního programu, dále Východní partnerství EU, vztahy s Ruskem, situace na Blízkém východě a regionální energetické projekty.
Litevská vláda zamítla konání referenda o výstavbě nové jaderné elektrárny
Vláda litevského premiéra Andriusa Kubiliusa zamítla konání referenda o výstavbě nové jaderné elektrárny v zemi. Výstavba elektrárny poblíž města Visaginas se tak uskuteční. Nové zařízení má nahradit jadernou elektrárnu Ignalina, kterou Litva na žádost EU odstavila v roce 2009.
Litva podepsala s japonskou Hitachi licenční smlouvu o stavbě jaderné elektrárny
Na základě návrhu koncesní smlouvy na výstavbu jaderné elektrárny v litevském městě Visaginas, který včera schválila litevská vláda, budou podíly jednotlivých účastníků smlouvy stanoveny následovně: strategický investor, japonská společnost Hitachi, získá podíl ve výši 20%; 38% bude náležet Litvě, 22% Estonsku a 20% Lotyšsku. V průběhu více než 10 let musí Litva podle propočtů ministerstva financí do projektu investovat přibližně 2,6 miliardy eur, přičemž polovinu této částky si bude muset se státní zárukou vypůjčit. Kritici projektu, mezi něž patří například také druhá nejsilnější parlamentní Litevská sociálně demokratická strana, vládě vytýkají nedostatečnou analýzu jeho financování. Odpůrci se již několik týdnů snaží sehnat 300 tisíc podpisů potřebných k tomu, aby se v této otázce mohlo konat referendum.
Ekonomický růst Litvy v prvním čvrtletí činil 3,9%
O meziročním růstu HDP informoval litevský statistický úřad. I když ekonomický růst Litvy zpomalil oproti minulému roku, přesto patří mezi jeden z nejrychlejších v Evropské unii (EU). Zpomalení ekonomického růstu se od Litvy v prognózách očekává i nadále, zvláště v kontextu evropské dluhové krize.
Pobaltské státy vyzvaly, aby jednání o názvu Makedonie a jednání o její přístupu do EU probíhaly paralelně
Název země by neměl bránit Makedonii v evropském integračním procesu, jednání vedená OSN a přístupová jednání by se měla konat souběžně. Uvádí to dopis pobaltských států Litvy, Lotyšska a Estonska, který naléhá na dánské předsednictví EU, aby začlenilo otázku vstupních rozhovorů Makedonie do programu jednání Rady EU v červnu.
Začalo hospodářské forum Polsko- Střední Evropa- Čína
Účast na akci potvrdilo téměř 1000 podnikatelů z Polska, Číny a států Střední Evropy. Jedním z hlavních cílů je přilákat čínské investice do tohoto regionu. Podnikatelé, kteří se účastní zasedání, představují téměř všechny sektory ekonomiky od oblasti stavebnictví, dopravy a informačních a komunikačních technologií přes potravinářský průmysl, ochranu životního prostředí, nemovitostí či poradenství. Zasedání se také zúčastní premiéři Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Česka, Estonska, Litvy, Lotyšska, Makedonie, Rumunska, Srbska, Slovenska, Slovinska a Maďarska. Albánie a Bulharsko budou reprezentovat vicepremiéři těchto zemí. Následně dojde k bilaterálním jednáním mezi Polskem a některými zmíněnými státy, tématem bude především evropská integrace. Ve středu, za účasti premiérů Polska a Číny, Donalda Tuska a Wena Jiabao,již došlo k podepsání řady dohod mezi oběma státy, mj. v oblasti spolupráce malých a středních podniků, spolupráce v oblasti udržitelné infrastruktury či kulturní spolupráce.
Polské letectvo se zúčastní mise NATO Baltic Air Policing
Rozhodnutí o tomto kroku podepsal polský prezident Bronislaw Komorowski během setkání s prezidentem Lotyšska Andrisem Berzinsem a prezidentem Estonska Toomasem Ilvesem, které předchází summitu NATO v květnu. Baltic Air Policing je úkol související s misí NATO, v němž jde o dohled nad vzdušným prostorem Estonska, Litvy a Lotyšska. Státnici dále hovořili o provádění úplné strategie NATO ve věci ukončení vojenské mise v Afghánistánu do konce roku 2014 a o pokračování v dalších formách pomoci afghánskému státu po převzetí odpovědnosti za jejich vlastní zemi. Padly také názory ohledně nynějších kroků Ruska v Kaliningradu. Jednání se přes pozvání nezúčastnila prezidentka Litvy Dalia Grybauskaite, dle Komorowského je však pozvání nadále aktuální.
Litva schválila fond pro kompenzaci židovského majetku disponující 37 miliony eur
Litva ve středu schválila zvláštní fond pro kompenzaci židovského majetku zabaveného nacistickým Německem během 2. světové války a později přivlastněného Sovětským svazem. Rozhodnutí bylo dosaženo po 15 letech diskusí. Tento krok umožňuje rozdělení 37 milionů eur. Díky zákonu schválenému v minulém roce se přerozdělení odehraje v letech 2013-2023.
Soudní dvůr Evropské unie vynesl rozsudek ve sporu Evropské komise s Českou republikou, Polskem, Slovenskem a Litvou
Podle EK měla ČR zaplatit částku 12,2 milionu eur za přebytečné zásoby některých zemědělských produktů při vstupu ČR do EU. V podobné situaci bylo i Polsko (12,4 milionu eur), Slovensko (3,6 milionu eur) a Litva (3,2 milionu eur). U všech těchto zemí Soudní dvůr EU rozhodnutí EK zrušil.
Litevský ministr vnitra dnes podal demisi
Litevský ministr vnitra Raimundas Palaitis dnes podal demisi. Ta přišla kvůli neshodám mezi ním, prezidentkou Daliou Grybauskaite a premiérem Andriusem Kubiliusem ohledně odvolání vedení instituce pro objasňování finanční kriminality FNTT. Poslední zmíněný rozhodnutí ministra uvítal. Dle některých pozorovatelů by v případě, že by ministr sám nerezignoval, mohly tlaky na jeho odvolání způsobit až vládní krizi.
V Litvě proběhlo shromáždění, které vyzývá k obraně vzdělávání národnostních menšin
5-7 tisíc osob (dle různých zdrojů) se zúčastnilo shromáždění ve Vilniusu, které vyzývalo k obraně vzdělávání národnostních menšin. Slogany demonstrujících říkaly: „Mateřský jazyk – garance kvality vzdělání“. Sobotní protest se konal v den prvního výročí přijetí zákona o vzdělávání, který je kritizován především litevskými Poláky. Dle jejich názoru je tento zákon začátkem konce výuky v menšinových jazycích: polštině, ruštině či běloruštině. Od 1. září 2011 je ve školách národnostních menšin vykládán dějepis a zeměpis týkající se Litvy v litevštině. Ve stejném jazyce je i výuka předmětu „Základy vlastenecké výchovy“. Nově by také národností menšiny měly složit maturitní zkoušku právě v litevštině, oproti dosavadnímu mateřskému jazyku.
Příjmy litevského rozpočtu v únoru překročily cíle vlády
Příjmy litevského rozpočtu překročily v lednu a únoru vládní cíle a oproti loňskému roku vzrostly o 9,9%. Příjmy tak dosáhly 3,36 miliard litevských litas. Uvedlo to ministerstvo financí ve svém prohlášení. Litevská vláda plánuje snížit rozpočtový deficit na 3% HDP v letošním roce z odhadovaných 5,3% v roce 2011.
Litva trvá na tom, aby Srbsko splnilo všechny podmínky pro získání statutu kandidátské země EU
Srbští politici komentovali litevské požadavky jako „politické rozhořčení“. Dle jejich názoru je stanovisko Litvy odůvodněno soutěží kandidátů obou zemí o zisk postu předsedy Valného shromáždění OSN. Dle vyjádření Litvy by ovšem Srbsko mělo nadále pokračovat v normalizaci vztahů s Kosovem. Jednání mezi oběma balkánskými státy bude pokračovat již toto úterý.
Evropská unie očekává výsledky referenda o 2. oficiálním jazyce Lotyšska- ruštině
V sobotu proběhne V Lotyšsku referendum, které by mohlo uzákonit ruštinu jako 2. oficiální jazyk země. Pokud by k tomuto došlo, ruština by se (po ratifikaci zbývajícími 26 státy) stala dalším z oficiálních jazyků Evropské unie (EU). To by mohlo způsobit nečekaný nápor na rozpočet unie, jejíž náklady na tlumočení a překlad úředních dokumentů jsou již teď poměrně vysoké. Mluvčí lotyšské volební komise Kristína Bérziň však uvedla, že se očekává, že referendum nebude úspěšné, kvůli přísným volebním pravidlům. Unie má nyní 23 oficiálních jazyků, chorvatština by se měla stát 24.
Litva pozastavila ratifikaci mezinárodní smlouvy ACTA
Ve středu Litva předběžně oznámila pozastavení ratifikace kontroverzní mezinárodní smlouvy ACTA zaměřené proti padělání. V minulosti ke stejnému kroku přistoupilo i Polsko, Česká republika či Bulharsko. Německo oznámilo, že dohodu nepodepíše, dokud nebudou zodpovězeny otevřené otázky.
Vzdušná mise NATO v Pobaltí byla prodloužena na dobu neurčitou
Severoatlantická rada NATO přijala dnes v Bruselu rozhodnutí prodloužit na dobu neurčitou dohody s pobaltskými zeměmi o dohledu nad vzdušným prostorem nad Pobaltím. Estonský ministr obrany Mart Laar zdůraznil význam tohoto rozhodnutí,
díky kterému dle jeho slov pobaltské země nebudou muset financovat velmi nákladný a složitý systém vzdušné obrany.
Ve Švédsku probíhá 2. den Northern Future Forum
Dnes již druhý den probíhá ve Stockholmu 2. ročník Northern Future Forum (Severní forum o budoucnosti), kde 9 premiéru států severní Evropy -Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska, Švédska a Velké Británie- diskutuje o budoucnosti tohoto regionu. Letošní setkání je zaměřeno na nacházení způsobů jak dosáhnout dlouhodobě udržitelného růstu. Hlavními body diskuse jsou otázky, jak dostat více žen do předních funkcí a získat více žen podnikatelek. Zároveň také, jak přesvědčit občany, aby odcházeli do důchodu v pozdějším věku. Za vzorové státy jsou přitom pokládány Norsko a Island, kam obyvatelé odcházejí do důchodu okolo 67 let.
Premiér Litvy bude jednat s ruským Gazpromem o ceně plynu
Litevský premiér Andrius Kubilius a generální ředitel plynárenské společnosti Gazprom Export Alexander Medvěděv budou během úterní schůzky jednat o ceně ruského plynu pro Litvu, realizaci tzv. třetího energetického balíčku EU a rekonstrukci plynárenských zařízení hlavního litevského dodavatele plynu, společnosti Lietuvos dujos, která z 37,1% patří právě Gazpromu. Litevská vláda již dříve uvedla, že společnost Gazprom nedodržela slib daný při privatizaci Lietuvos dujos, podle nějž měla dodávat Litvě plyn za přiměřenou cenu, a dodává za cenu o 15% vyšší než v sousedních zemích. V reakci na to mluvčí Gazpromu Sergej Kupriyanov uvedl, že společnost působí na litevském trhu v souladu s místními tržními podmínkami a předpisy.
Litevský soud uznal svastiku historickým dědictvím země, její propagace není v zemi trestná
Dle soudu znak svastiky nesouvisí pouze s nacistickým Německem, ale navazuje také na historické dědictví Litvy, proto její propagace v zemi není trestná. S rozhodnutím je značně nespokojen například šéf litevského Institutu monitoringu lidských práv Henryk Mickiewicz. „Rozhodnutí soudu v podstatě povoluje zmilitarizované mládeží, aby v Den nezávislosti pochodovala s plakáty svastiky a hesly Litva pro Litevce“ upozornil.