V pondělí zemřelo během bombového útoku na komplex budov NATO v afghánském Kábulu 10 lidí. Za útokem stojí militantní hnutí Taliban, které se k činu přihlásilo. Mezi zabitými jsou 2 civilisté, 4 strážci objektu a všichni 4 militantní útočníci. Při podobném útoku v minulém týdnu na prezidentský palác a kancelář americké rozvědky CIA zemřelo 8 lidí. Již 12 let bojuje Taliban proti jednotkám NATO a Spojeným státům americkým. Od března se jedná již o 7 útok Talibanu v Kábulu.
Archiv rubriky: NATO
Taliban zaútočil na americkou základnu v Afghánistánu navzdory oznámení o jednání
Při útoku, který se odehrál jen pár hodin poté, co USA oznámily přímé jednání s Talibanem, zemřeli 4 američtí vojáci. Mluvčí Talibanu Zabihullah Mujahid potvrdil, že skupina stojí za útokem na leteckou základnu Bagram, která leží nedaleko hlavního města Kabulu. Jednou z podmínek pro jednání, která mají začít ve čtvrtek v Kataru, bylo, že se Taliban musí vzdát jakéhokoliv násilí. Přitom plánované rozhovory označil prezident Barack Obama za „významný krok kupředu“. Jednání se mají uskutečnit v Kataru, kde Taliban otevřel svou první oficiální zahraniční pobočku. V úterý NATO předalo odpovědnost nad bezpečností země afghánským silám, mezinárodní jednotky mají Afghánistán opustit na konci roku 2014. Nicméně víra v domácí politiky a bezpečnostní síly je v Afghánistánu velmi nízká.
NATO bude diskutovat o výcviku bezpečnostních složek Libye
Ministři obrany NATO budou kvůli vzrůstající přítomnosti teroristické skupiny al-Kaida na jihu Libye diskutovat o možnosti výcviku libyjských bezpečnostních složek. Požádal o to libyjský premiér Ali Zeidan na setkání s generálním tajemníkem NATO Anders Fogh Rasmussen minulý týden. Ministři obrany budou také mluvit o výcviku bezpečnostních sil Afghánistánu a poprvé o kyberbezpečnosti. V Libyi hrálo NATO důležitou roli při pádu režimu vůdce Muammara Kaddafiho. Ustavilo bezletovou zónu a preventivně letecky zasáhlo. Libye je nyní v bezpečnostním vakuu, které se nedaří vládě zaplnit. Na jih země se přesunula řada islamistů z Mali.
Bolivijský prezident nechce latinskoamerické státy v NATO
Prezident Bolívie Evo Morales v pondělí označil přání Kolumbie zapojit se do Severoatlantické aliance (NATO) za hrozbu pro celý region Latinské Ameriky. Vážnost situace podle něj vyžaduje mimořádnou schůzi Rady bezpečnosti Unie jihoamerických názorů (UNASUR). Prezident Evo Morales prohlásil, že vstupem Kolumbie do NATO by byly porušeny mírové smlouvy podepsané UNASUR a vzrostlo by riziko vojenských zásahů v regionu ze strany NATO. Dále také vidí v případném přiblížení organizace NATO možnou destabilizaci levicových vlád v Jižní Americe, zejména v Ekvádoru, Nikaragui, Venezuele a právě Bolívii. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos požádal o členství v NATO v neděli. Z NATO již zaznělo, že vstup Kolumbie není pro její geografickou polohu možný, organizace se avšak nebrání užší spolupráci s jihoamerickou zemí.
Česká armáda přistupuje k úsporám, o práci by mělo přijít na 1 500 lidí
Profesionální armáda v České republice bude od července o 1 500 lidí menší, o práci přijdou především civilní zaměstnanci, třetina z 1 500 propuštěných se bude týkat vojáků, včetně důstojníků. Podle ministerstva obrany by se mělo ušetřit na 700 milionů korun. Dvě velká velitelství v Olomouci a Staré Boleslavi v rámci úspor zaniknou. Ve Staré Boleslavi vznikne Ředitelství vojenské logistické agentury, která bude o 50 zaměstnanců menší. V Olomouci má být propuštěno 450 až 500 zaměstnanců. Namísto velitelství v Olomouci a Mladé Boleslavi vzniknou dvě menší v Praze – Velitelství pozemních sil a Velitelství vzdušných sil, každý po 50 vojácích. Sníží se rovněž počet zaměstnanců na samotném ministerstvu obrany. Rozpočet ministerstva se dlouhodobě snižuje, Česká republika neplní dohodu NATO, která zavazuje k poskytování 2 % HDP na obranu. Jde o druhé největší propouštění v armádě v historii země.
Evropská komise v týdnu rozhodne o rozšiřování EU
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová v tomto týdnu navštíví západní Balkán, aby se mohla Evropská komise rozhodnout, zda doporučí zahájení nových jednání o členství v EU. Srbsko si přístupová jednání zkomplikovalo odmítnutím dohody zprostředkované EU na řešení etnického rozdělení v bývalé provincii Kosovo. Další kandidátem, se kterým by mohla být zahájena jednání, je Černá Hora a případně Makedonie, která si úsilí o vstup do EU i NATO zablokovala kvůli sporům se sousedním Řeckem. Albánie má prozatím odepřen status kandidátské země EU, jelikož neprovedla potřebná právní opatření. Kosovo také hodlá požádat o přistoupení. Nabídka Bosny a Hercegoviny podle evropského komisaře pro rozšíření Štefana Füleho je odložená kvůli naléhavým reformám ústavy.
NATO podpořilo reformy v Černé Hoře, do roku 2014 by se země mohla stát členem
Na jednání v úterý v Bruselu podpořilo NATO Černou Horu v reformách a dalším úsilí, aby se Černá Hora mohla stát členem severoatlantické aliance, po setkání generálního tajemníka Anderse F. Rasmussena se černohorským premiérem Milem Djukanovicem. Černá Hora chce být připravena na vstup NATO do jejího příštího summitu v roce 2014, který se má týkat otázky rozšíření členské základny. Černá Hora se zaměřuje při plnění reforem na posílení právního státu a bezpečnost. Podle veřejných průzkumů se nicméně více než 50 % Černohorců v pondělí vyslovilo proti vstupu do NATO.
Austrálie stáhne většinu svých jednotek z Afghánistánu do konce roku
Podle australského ministra obrany Stephena Smitha stáhne země většinu svých jednotek z jihu Afghánistánu do konce letošního roku a uzavře hlavní základnu v Tarin Kowt, kde působily i mezinárodní jednotky NATO. Postupně by se měla uzavřít i letecká základna NATO v Uruzganu. Většina mezinárodních jednotek pod vedením NATO by měla být stažena do konce roku 2014 a bezpečnost země by tak měla plně přejít pod odpovědnost afghánské armády. V současnosti má Austrálie v asijské zemi na 1 650 jednotek, o další přítomnosti speciálních jednotek po roce 2013 se podle ministra Smitha zatím s afghánskou vládou vyjednává.
Afghánský prezident Karzáí mluví o zahraničních spojencích jako o „přítěži“
Na konci svého mandátu označil afghánský prezident Hamíd Karzáí přítomnost Američanů v zemi jako přítěž. Podle svých slov spojenci využívají případných útoků ze strany Talibanu jako záminku k delší vojenské působnosti. Prezidentův tiskový mluvčí Aimal Faizi uvedl, že mise v Afghánistánu je „bezcílná a zbytečná“, čímž pobouřil místní politickou třídu. Na 20 politických uskupení podepsalo prohlášení, ve kterém prezidentovi výroky označují za ohrožení ekonomické budoucnosti. Opozice tvrdí, že prezident již nemá podporu parlamentu a je označován za loutku, která „drží“ s Talibanem i Západem. Severoatlantická aliance (NATO) vyplácí roční sumu ve výši 4,1 miliardy USD afghánským armádním silám, na čemž se dohodla na summitu v Chicagu. I po odchodu NATO v roce 2014 bude Afghánistán pravděpodobně potřebovat jeho pomoc k zajištění stability.
USA zrušily závěrečnou fázi protiraketové obrany kvůli námitkám Ruska
Americký ministr obrany Chuck Hagel oznámil, že USA zrušily závěrečnou fázi evropského systému protiraketové obrany kvůli silnému odporu Ruska, podle něhož se jedná o hlavní překážku ve spolupráci týkající se snížení jaderných zbraní. Američtí úředníci ve Washingtonu věří, že ve skutečnost jde o obecnější politické a strategické námitky proti rozšiřování americké vojenské přítomnosti ve východní Evropě. Modernizované štíty proti raketám středně dlouhého doletu měly být rozmístěny v Polsku na ochranu proti potenciální hrozbě z Blízkého východu. Úsilí o přeorganizovat protiraketový program vyvolalo ostrou kritiku v Polsku. Ministr obrany Hagel zdůraznil, že stále pokračuje silný závazek USA k protiraketové obraně NATO.
Podle velitele ISAF projev prezidenta Karzaiho může podněcovat Afghánce k násilí
Podle velitele mise ISAF v Afghánistánu generála Josepha Dunforda nedělní projev afghánského prezidenta Hamida Karzaiho ohrozil spojenecká vojska Severoatlantické aliance (NATO). Generál Dunford prohlásil, že poznámky prezidenta Karzaiho by mohly podnítit afghánské bezpečnostní složky k útoku proti zahraničním vojákům. Prezident Karzai o víkendu uvedl, že USA a Taliban se tajně domlouvají na prodloužení konfliktu. Zároveň prohlásil, že se obě strany snaží přesvědčovat Afghánce o zhoršení situace, které nastane po odchodu USA ze země.
Nehoda vrtulníku v Afghánistánu si vyžádala 5 mrtvých amerických vojáků
V pondělí večer došlo v jižní části Afghánistánu k nehodě helikoptéry, kterou nepřežilo 5 amerických vojáků. O několik hodin dříve zemřeli další 2 Američané, když je zastřelil afghánský policista. Pondělí se tak stalo dnem, během kterého zemřelo nejvíce amerických vojáků v Afghánistánu od začátku roku. Příčina nehody vrtulníku se zatím vyšetřuje. Podle představitelů koaličních sil NATO v Afghánistánu v době nehody nebyla zaznamenána žádná aktivita nepřítele.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil posílení armády
Jako hlavní hrozby ruské národní bezpečnosti označil rozšiřování NATO východním směrem, výstavbu amerického protiraketového štítu v Evropě a postupnou militarizaci Arktidy. Ruskou armádu se pokoušel reformovat předchozí ministr obrany Anatolij Serdjukov. Ambiciózní plán odstartoval v roce 2007, kdy mu byly přislíbeny dotace ve výši 750 miliard USD. Ty měl resort inkasovat rovnoměrně do roku 2020. Ministrův postup byl však vnímán jako příliš radikální, především kvůli zeštíhlování důstojnického sboru, a tak byl v listopadu 2012 na jeho místo dosazen konzervativnější Sergej Šojgu. Někteří analytici tvrdí, že reformní snahy by měly směřovat jiným směrem, než jaký určil ruský prezident Vladimir Putin. Upozorňují především na všudypřítomné šikanování nováčků staršími vojáky a korupci, která vede až k 20% ztrátám přidělených finančních prostředků.
Afghánistán zažil další sebevražedné útoky
V neděli ráno došlo v Afghánistánu ke 2 výbuchům. V diplomatické enklávě v Kábulu se podařilo bezpečnostním složkám zneškodnit 3 útočníky a další zranit. Taliban, jež má atentáty na svědomí, uvedl, že svoji pozornost zaměřuje na takzvané „zelené zóny“. Druhý útok se odehrál v Jalalabádu na východě země u hranic s Pákistánem, kde se terčem stal komplex afghánské tajné služby. Teroristé se cíleně zaměřují na vojenské útvary. Podle mluvčího organizace Taliban Zabiullaha Mujahida tak bojují proti afghánské vládě a jejím spojencům NATO. OSN v úterý konstatovala nižší počet atentátů oproti předchozím rokům.
Americký generál John Allen se nestane velitelem vojsk v Evropě
Americký generál a bývalý velitel mezinárodní mise ISAF v Afghánistánu John Allen se nakonec nestane vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě, jak se předpokládalo. Generál Allen chce odejít do důchodu, především kvůli zdravotním problémům své manželky. Prezident Obama jeho přání ukončit kariéru plně respektuje a uvedl, že si velmi cení práce generála Allena a že ho považuje za skutečného patriota. V čele mise ISAF byl generál John Allen vystřídán generálem Josephem Dunfordem před několika dny. Generál Dunford by měl být posledním velitelem vojsk NATO v Afghánistánu.
Entita Republika srbská chce uspořádat referendum před vstupem Bosny a Hercegoviny do NATO
Prezident entity Republiky srbské Milorad Dodik v pondělí při svém návratu ze zahraniční cesty v Rusku uvedl, že před vstupem Bosny a Hercegoviny do NATO by se nejprve mělo uskutečnit referendum na celostátní úrovni. Většina Srbů v Bosně a Hercegovině je proti vstupu země do NATO především kvůli bombardování Srbska v roce 1999. Rusko je důležitým partnerem Republiky srbské, návštěva prezidenta Dodika v Rusku se týkala především projektu na výstavbu plynovodu South Stream skrz entitu, dohoda o výstavbě by měla být podepsána mezi zeměmi do konce května. Dohoda avšak pravděpodobně bude vyžadovat i souhlas a spolupráci Bosny a Hercegoviny.
Joseph Dunford se stal novým velitelem mise ISAF
Generál John Allen, který se pravděpodobně stane vrchním velitelem spojeneckých vojsk v Evropě, byl vystřídán na postu velitele afghánské mise ISAF generálem Josephem Dunfordem. Odcházející velitel mezinárodních sil v Afghánistánu Allen uvedl, že NATO je na cestě k vítězství. Generál Dunford by měl být posledním velitelem mise, který bude dohlížet na stažení většiny zahraničních vojsk z Afghánistánu. K předání velení došlo v neděli během ceremoniálu na velitelství ISAF v Kábulu.
Bosna musí splnit poslední krok před podepsáním Akčního plánu členství do NATO
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rassmusen při své návštěvě v hlavním městě Bosny Sarajevu uvedl, že pokud chce Bosna pokročit v jednáních o členství do NATO, musí registrovat výši bosenského vojenského majetku. Přitom dohoda o registraci majetku byla sjednání již v roce 2012, dosud však nebyla implementována. Registrace majetku je poslední podmínka, která brání podepsání Akčního plánu členství (MAP) a následného vstupu Bosny do NATO. Pokud se Bosna stane členem NATO a EU, zajistí si podle odborníků zároveň ekonomický růst, příliv zahraničních investic a snížení pracovní nezaměstnanosti.
Bývalý kanadský důstojník byl odsouzen za špionáž
Bývalý důstojník kanadského námořnictva Jeffrey Delisle byl odsouzen k 20 letům vězení za špionáž. Delisle přiznal, že po dobu 4 let poskytoval Ruské federaci tajné dokumenty, které Kanada sdílela s USA a dalšími členskými státy NATO. Jeffrey Delisle pracoval v úseku námořnictva, kde měl přístup k přísně tajným informacím, které kopíroval na paměťovou kartu a výměnou za peníze je e-mailem posílal do Moskvy. Za svoji činnost získával měsíčně 3 000 USD.
Malá jednotka vojáků bude vyslána z Rumunska do oblasti nepokojů v Mali
Rumunská nejvyšší rada obrany (CSAT) v úterý potvrdila, že skupina 10 vojenských důstojníků se připojila k misi EU, která by měla pomoci jednotkám v severoafrickém státu Mali s výcvikem vojáků. Po březnovém převratu vyhlásily islamistické skupiny na severu Mali nezávislosti státu Azawad, což podnítilo k intervenci Francii, která je bývalým kolonizátorem země. Mise EU o počtu 450 osob by měla působit v Mali do konce března. CSAT ve svém prohlášení dále uvedla, že chce snížit počet rumunských vojáků v zahraničních misích z 2036 na 1724. Přestože se Rumunsko prezentuje jako věrný spojenec USA a NATO, na 65 % Rumunů nesouhlasí s vysíláním vojáků na zahraniční mise. Dosud bylo zabito na 20 rumunských vojáků při misi v zahraničí.
Srbské děti byly zraněny výbuchem v Mitrovici v severním Kosovu, EU žádá uklidnění situace
Srbský tříletý chlapec a devítiletá dívka byli zraněni výbuchem ručního granátu, který byl vhozen do jejich domu v severním Kosovu ve městě Mitrovica. Jedná se již o třetí útok za posledních 24 hodin. V této oblasti přetrvává násilí mezi Srby a Kosovskými Albánci od roku 2008, ale společenské napětí se v současné době zvyšuje, přestože EU zvyšuje tlak na obě strany prostřednictví mírových rozhovorů k normalizaci vztahů. NATO vede asi 6000 mezinárodních mírových jednotek umístěných v Kosovu, zatímco EU řídí bezpečnostní a policejní operace známé jako mise EULEX. EU dává Srbsku jasně najevo, že pokračující spor s Kosovem zůstává překážkou jejich vstupu do EU.
Albánie žádá Řecko, aby byl zrušen válečný stav mezi zeměmi
Zrušení válečného zákona, který deklaruje válečný stav mezi Albánií a Řeckem a který platí do 2. světové války, by podle albánského ministra zahraničí Edmonda Panariti posunul vztahy mezi zeměmi na novou úroveň. Zákon vznikl poté, co italské jednotky v Albánii napadly Řecko v říjnu 1940, řecký parlament tento zákon dosud nezrušil. Paradoxně Albánie i Řecko jsou členy NATO a Řecko je zastáncem integrace Albánie do EU.V době vlády komunismu v Albánii byly hranice mezi zeměmi uzavřené. V roce 2012 albánský premiér Sali Berisha označil při 100. výročí vzniku země některá řecká města jako historickou část Albánie, což popudilo řecké ministerstvo zahraničí. V současné době musí řešit obě země problém, kdy etničtí Albánci, kteří se narodili v Řecku, mají albánské doklady, což by mělo vyřešit přepsání pasů do řečtiny.
Afghánistán: NATO očekává větší aktivitu Talibanu
„S přibližujícím se termínem odchodu vojsk NATO z Afghánistánu v roce 2014 se očekává větší intenzita útoků organizace Taliban proti afghánským vojákům,“ řekl v pátek jeden z členů Severoatlantické aliance (NATO) v Bruselu. Po odchodu armád západních států ze země bude veškerá bezpečnost v rukou místní armády a policie. Washington zatím neupřesnil počet amerických vojáků, kteří zůstanou po roce 2014 v Afghánistánu, jisté však je, že prezident Barack Obama bude od Kábulu požadovat slib o jejich právní ochraně.