V úterý napadl Taliban několik budov nedaleko prezidentského paláce v Kábulu, kde sídlí i středisko americké CIA. Během útoku zahynuli tři afghánští členové bezpečnostních sil a čtyři příslušníci Talibanu. Americký prezident Barack Obama a jeho afghánský protějšek Hamid Karzai potvrdili, že jednání s Talibanem zůstanou přerušená. Útok ze strany Talibanu přitom přichází jen týden poté, co se zástupci USA a Talibanu měli v katarské Doha sejít k mírovému jednání, to bylo ale zrušeno po kritice Afghánistánu. Mírové jednání tak i nadále má být vedeno pouze na úrovni Afghánistánu a Talibanu. Americké jednotky by zemi měly opustit na konci roku 2014, pro příští rok jsou naplánované volby.
Archiv štítku: jednotky
Francie opouští Mali, začalo první stahování jednotek
Po 4 měsících, kdy Francie začala na severu Mali vojenskou operaci proti islamistickým skupinám, začala stahovat své jednotky ze západoafrické země. Současný francouzský kontingent tvoří 4 000 jednotek, na konci roku by v Mali zůstat jen 1 000 jednotek. Během července by naopak OSN měla vyslat do země mírové jednotky, které by měly dohlížet na uspořádání celostátních voleb. Přestože se během operace podařilo získat většinu severu země pod kontrolu vlády, přesto zůstávají skupiny rebelů v horách a v poušti, odkud podnikají izolované útoky. Minulý týden se zavázalo mezinárodní společenství k poskytnutí pomoci Mali v hodnotě 4 miliard USD.
Čína nabízí vyslání jednotek do Mali pod záštitou OSN
Více než 500 čínských jednotek by podle deníku Telegraph mohlo pod vedení OSN bojovat proti islámských militantním skupinám na severu Mali, jednalo by se o nejvyšší počet vojáků, které kdy Čína v rámci misí OSN vyslala. Vojenskou operaci v Mali začala Francie v lednu letošního roku, v současnosti je v západoafrické zemi na 6 500 afrických jednotek, OSN by ráda vyslala ještě 3 000 mužů. Čína dlouhodobě blokuje mise OSN, které považuje za zásah do státní suverenity zemí. Poprvé vyslala jednotky až v roce 1992, tj. více jak 20 let po svém vstupu do OSN.
Jednotky Čadu se z Mali začnou pomalu stahovat
„Čadská armáda nemá možnosti na to, aby mohla bojovat guerrillovou válku, jaká se právě odehrává v Mali,“ řekl čadský prezident Idriss Deby. Jednotky Čadu přitom tvoří jeden z největších kontingentů v probíhající vojenské operaci v západoafrickém Mali. Mezinárodní intervenci se podařilo navrátit většinu severu Mali pod kontrolu malijské armády a vlády, nicméně boje se přesunuly do pouštní oblasti Sahary. Čadské jednotky mají zkušenosti s podobnými boji v pouštním prostředí, nicméně podle prezidenta Debyho „čadská armáda již splnila svou misi“. Již dříve uvedla Francie, že během dubna začne stahovat většinu svých jednotek. Následně by do Mali měla OSN vyslat misi o síle 11 000 jednotek
Brazílie vytvoří speciální jednotky pro ochranu svých hranic
Brazilská vláda rozhodla o vytvoření speciální ozbrojené jednotky, jejíž hlavní úlohou bude kontrola hranic brazilského státu Acre. Tímto krokem chce Brazílie bojovat proti velké vlně imigrantů, kteří přicházejí do státu Acre bez dokumentů z Bolívie. Vláda v Acre již tento týden vyhlásila výjimečný sociální stav a požádala o větší pomoc federální vlády, bez níž krizi vyřešit údajně nedokáže. Problémem se taky stává ilegální migrace přistěhovalců pocházejících nejen z Haiti, ale i ze Senegalu, Nigérie a Dominikánské republiky.
Francie vyzývá malijskou vládu k dialogu a ustanovení voleb
Podle francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabius začala obnova bezpečnosti země pod vedením francouzské vojenské operace, která byla zahájena v lednu letošního roku, nyní nutné, aby vláda obnovila i demokratický dialog. Zároveň vyzval k červencovým prezidentským volbám, jejichž termín je podle ministrových slov „zvládnutelný“. V současnosti má Francie v Mali na 4 000 jednotek a Africká unie (AU) dalších 6 300 vojáků. Tento týden by měla v zemi zahájit i výcvikovou misi Evropská unie.
Jihoafrická republika připojí své jednotky k misi do Demokratické republiky Kongo
Na konci března schválila Rada bezpečnosti OSN vyslání speciálních jednotek na východ Demokratické republiky Kongo, kde mají „neutralizovat“ rebelské skupiny. V neděli Jihoafrická republika uvedla, že se do mise zapojí vysláním vojáků. V březnu při vojenském převratu ve Středoafrické republice bylo zabito na 13 jihoafrických vojáků, prezident Jacob Zuma nicméně odmítl spojitost mezi vysláním jednotek do Demokratické republiky Kongo a zabitím vojáků ve Středoafrické republice.
Rebelská M23 odmítá rozhodnutí OSN vyslat do Demokratické republiky Kongo speciální jednotky
Největší rebelská skupina M23, která necelý rok bojovala s konžskou armádou na východě Demokratické republiky Kongo, odmítla rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN vyslat do země speciální jednotky. Jejich vůdce Bertrand Bisimwa, který se do čela postavil poté, co dlouho hledaný generál Bosco Ntaganda se vzdal Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), že stanovisko OSN může ukončit probíhající mírové rozhovory. V Demokratické republice Kongo působí již několik let tzv. modré přilby, tedy mírové jednotky, minulý týden OSN rozhodla o vyslání 2000 speciálních jednotek, které mají „neutralizovat“ povstalecké skupiny.
OSN schválila vyslání speciálních jednotek na východ Demokratické republiky Kongo
Na 2 500 speciálních jednotek, které povedou „cílenou vojenskou operaci“ proti ozbrojeným skupinám na východě Demokratické republiky Kongo, schválila Rada bezpečnosti OSN. Jde o první mandát OSN, jež je postaven na ofenzivním cíli. Jednotky, které vyšlou Tanzanie, Malawi, Mosambik a Jihoafrická republiky, by měly v zemi začít působit od července. OSN již více než 10 let v zemi udržuje mírové jednotky, ty jsou dlouhodobě kritizované pro svou neefektivitu.
Francie stanovila datum odchodu vojáků z Mali, OSN zvažuje vyslání až 11 000 jednotek
Počet francouzských vojáků, kteří od ledna pomáhají malijské vládě na severu země znovu ovládnout území, by se do konce letošního roku měl snížit na 1 000. Stahování jednotek by mělo začít od dubna a do července by z Mali mělo podle francouzského prezidenta Francois Hollanda odjet na 2000 vojáků. OSN mezitím zvažuje vyslání mírových jednotek do západoafrické země, generální tajemník OSN Ban Ki-moon mluví až o 11 000 vojáků, kteří by měli zabránit, aby se sever země dostal opět pod nadvládu islamistických militantních skupin. Pod vedením Africké unie (AU) by do země mělo přijet během dubna na 4 000 jednotek.
Austrálie stáhne většinu svých jednotek z Afghánistánu do konce roku
Podle australského ministra obrany Stephena Smitha stáhne země většinu svých jednotek z jihu Afghánistánu do konce letošního roku a uzavře hlavní základnu v Tarin Kowt, kde působily i mezinárodní jednotky NATO. Postupně by se měla uzavřít i letecká základna NATO v Uruzganu. Většina mezinárodních jednotek pod vedením NATO by měla být stažena do konce roku 2014 a bezpečnost země by tak měla plně přejít pod odpovědnost afghánské armády. V současnosti má Austrálie v asijské zemi na 1 650 jednotek, o další přítomnosti speciálních jednotek po roce 2013 se podle ministra Smitha zatím s afghánskou vládou vyjednává.
Francie stáhne své jednotky z Mali během dubna
Podle francouzského prezidenta Francois Hollande je vojenské operace v Mali již v závěrečné fázi, proto bude možné jednotky ze země v průběhu dubna stáhnout. Prezident zároveň uvedl, že vedoucí představitel rebelů na severu africké země byl zabit, jeho jméno avšak neuvedl. Francie vyslala jednotky do země 11. ledna, během bojů zemřeli 4 francouzští vojáci. V současnosti se v Mali nachází na 4000 francouzských jednotek, dalších 2000 mužů se do bojů zapojují ze sousedního Čadu. Islamistické rebelské skupiny převzaly nad severem země kontrolu v dubnu minulého roku po vojenském převratu.
Izrael zatkl příslušníky Hamasu
Izraelské síly na Západním břehu Jordánu zadržely nejméně 20 členů palestinské organizace Hamas. Mezi zadrženými jsou i 3 členové palestinského parlamentu. Izrael považuje Hamas za teroristickou organizaci, důvody pro aktuální zatýkání jeho členů však zatím neuvedl. Palestinské lidsko-právní organizace zátah odsoudily, podle nich má pouze podkopat sjednocovací proces mezi znesvářenými palestinskými frakce, Hamasem a Fatahem. Podle palestinských zdrojů zadržuje Izrael v současné době více než 4 500 Palestinců, z toho 12 členů parlamentu.
Intervence v Mali slaví první úspěchy, armáda obsadila klíčové město Gao
V sobotu malijské jednotky za pomoci Francie znovuzískaly klíčové město na severu země Gao, které bylo od převratu v držení islamistických skupin. Zabezpečit město pomáhaly i nigerské a čadské jednotky. Úspěch vojenské operace přichází v době, kdy představitelé Africké unie (AU) jednají v etiopské Addis Ababě o vyslání více jednotek do země, v současnosti je v Mali na 5 700 mezinárodních jednotek. V sobotu francouzský premiér Jean-Marc Ayrault řekl, že „dobytí Timbuktu se očekává v brzké době“.
USA připustily svoji chybu ve výcviku malijských jednotek
Generál Carter Ham, velitel amerických jednotek v Africe připustil, že Spojené státy americké částečně selhaly ve výcviku lokálních vojenských jednotek v Mali, které v současné době bojují proti islamistickým rebelům na severu země. Lidskoprávní organizace kritizují jednání malijských jednotek, které během svého postupu zabíjejí Araby a Tuaregy. Generál Carter Ham uvedl, že při výcviku se Američané zaměřili především na taktiku a technickou stránku boje a připustil, že americkým silám se nepodařilo malijským vojáků předat určité hodnoty, morální a etické jednání.
Jednotky Čadu se přesouvají k malijským hranicím
V úterý se podle agentury Reuters čadské vojenské jednotky, nyní působící v Nigeru, přesunuly k hranicím Mali, kde by se měly připojit k vojenské intervenci Africké unie (AU) a Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) na sever Mali. Nigerský prezident Mahamadou Issoufou odsoudil působení islamistických rebelů na severu Mali. Niger již do Mali vyslal technický tým, který působí pod francouzskými důstojníky. Francie se k boji proti rebelům na severu země připojila před 11 dny a vyzývá mezinárodní společenství k utvoření sil, které zabrání další postup islamistických rebelů.
USA vyslaly výcvikovou misi do Afriky
Ministerstvo zahraničních věcí USA oznámilo, že Spojené státy americké vyslaly do 6 afrických zemí více než 100 vojenských trenérů. Americká mise v Nigeru, Nigérii, Burkině Faso, Senegalu, Togu a Ghaně pomůže ve výcviku a dostatečném vojenském vybavení africkým vojenským jednotkám vedenými Hospodářským společenstvím západoafrických zemí (ECOWAS). Jednotky ECOWAS se chystají na zásah v Mali proti islamistickým rebelům, kteří ovládli severní část africké země.
Afghánský prezident Karzai se vrátil z návštěvy USA
Afghánský prezident Hamid Karzai informoval o vyjednáváních, které vedl s americkým prezidentem Barackem Obamou ohledně budoucnosti Afghánistánu. Afghánská delegace v USA požadovala ekonomickou pomoc a naopak vyjadřovala své pochybnosti ohledně přítomnosti amerických pozemních jednotek v zemi. „Nechceme v naší zemi přítomnost amerických vojáků, chceme jejich ekonomickou podporu,“ uvedl prezident Karzai. Podle prezidenta Karzaiho přislíbily USA Afghánistánu i bezpilotní letouny a finance pro vzdělávací systém. Prezident Karzai také odmítl spekulace, že by se bezpečnostní situace v zemi po odchodu jednotek USA zhoršila, očekává naopak její zlepšení, neboť přítomnost jednotek NATO mezi lidmi vidí jako příčinu napětí. Zároveň však nevyloučil přítomnost malého kontingentu zahraničních vojáků v Afghánistánu i po roce 2014, kdy má dojít ke stažení všech jednotek.
Prezident Karzai: Afghánistán stále potřebuje přítomnost USA
Afghánský prezident Hamid Karzai při jediném rozhovoru, který během své návštěvy USA poskytl, odmítl, že by navrhoval úplné stažení amerických jednotek z Afghánistánu. Prezident Karzai podle CNN uvedl, že Afghánistán stále potřebuje určitou míru přítomnosti amerických sil, především pro zajištění širší bezpečnosti a stability země. Proto také prezident Karzai ujistil amerického prezidenta Baracka Obamu o tom, že Afghánistán poskytne imunitu těm americký vojákům, kteří v zemi zůstanou i po roce 2014, na kdy je plánováno úplné stažení ostatních zahraničních vojenských misí. Prezident Hamid Karzai odmítl uvést počet amerických vojáků, kteří by v Afghánistánu měli setrvat, to musí dle afghánského prezidenta rozhodnout USA
Francie zahájila vojenskou intervenci do Mali, USA zvažují připojení
Francie včera zahájila vojenskou intervenci v Mali, podle francouzského prezidenta François Hollanda setrvají jednotky v zemi nezbytně dlouhou dobu, ale v rámci stanov rezolucí OSN. USA dokonce zvažují poskytnutí logistické a zpravodajské pomoci francouzským jednotkám. Rada bezpečnosti OSN schválila vyslání mezinárodních jednotek už v prosinci, s jejich rozmístěním se ale počítá až letos na podzim. Vzhledem k situaci OSN spolu s Hospodářským společenstvím západoafrických států (ECOWAS) ve čtvrtek vyzvala členské státy k okamžitému vyslání mírových jednotek. Islamistické skupiny od jara loňského roku působí na severu Mali, když po březnovém převratu vyhlásily nezávislý stát Azawad. Mise má za cíl pomoci malijské vládě zastavit postup islamistů a znovusjednotit zemi.
Zástupci Afghánistánu a USA jednali o další podobě asijské země
Americký ministr obrany Leon Panetta při schůzce s afghánským prezidentem Hamidem Karzaim uvedl, že společné úsilí v budování suverénního Afghánistánu, který bude schopen sám vládnout a zajistit bezpečnost na svém území, vstoupilo do své poslední fáze. Během návštěvy prezidenta Karzaiho se také řeší podmínky bilaterální bezpečnostní dohody, jež určí počet amerických vojáků, kteří v Afghánistánu zůstanou po odchodu všech zahraničních jednotek, jež je naplánováno do konce roku 2014. Bílý dům v úterý nastínil možnost, že z Afghánistánu budou staženy i všechny americké jednotky. V pátek je na programu třídenní afghánské návštěvy setkání prezidenta Karzaiho s prezidentem Obamou.