Americká vláda žádá Radu bezpečnosti OSN a sankční výbor, aby zakročily proti íránským zbraní mířících do Sýrie. Americká velvyslankyně u OSN Rosemary DiCarlo řekla: „Výbor by se měl rovněž zabývat stabilním tokem íránských zbraní, vojenské podpory, poradci a školením pro skupiny v Sýrii, Libanonu, Gaze, Jemenu, Iráku a jinde.“ Dle USA Írán již dlouhodobě dodává zbraně režimu prezidenta Bashara al-Assada a ten je použil na masakr Syřanů. V lednu byly íránské zbraně zadrženy u pobřeží Jemenu, podle USA šlo o pokus zastavit přechod v Jemenu. Britský velvyslanec u OSN Mark Lyall Grant tvrdí, že mají informace, že Írán finančně a vojensky podporuje Hizballah a syrský režim. Francie podporuje návrh USA, ale Rusko a Čína jsou proti.
Archiv štítku: Rada bezpečnosti OSN
OSN nemůže přijmout ruskou nabídku pro misi na Golanských výšinách
OSN řekla, že nemůže akceptovat ruskou nabídku, že jeho vojáci nahradí odcházející rakouské v mírové misi na Golanských výšinách, protože dohoda mezi Izraelem a Sýrii brání, aby stálý člen Rady bezpečnosti OSN byl přítomen u jednotek na Golanských výšinách. Mluvčí OSN dodal: „Vážíme si úvahy, že Ruská federace dala nabídku, že poskytne vojáky na Golany.“ Britský velvyslanec u OSN Mark Lyall Grant, který tento měsíc předsedá Radě bezpečnosti řekl, že by jednotka měla zůstat na místě, i když bude mít nižší počet vojáků. Budou hledat vojáky v jiných zemích.
Keňa žádá zastavení soudního procesu proti prezidentovi Kenyattu, OSN to odmítá
Mezinárodní trestní soud (ICC) prošetřuje roli současného prezidenta Uhuru Kenyatta v povolebním násilí po prezidentských volbách v roce 2007. Keňská vláda nyní žádá Radu bezpečnosti OSN, aby proces pozastavila. V dopise vyzývá, aby mezinárodní společenství k respektování suverenity země. Rada bezpečnosti může pozastavit případ až na 12 měsíců, odložení případů může být prodlužováno, nicméně Rada bezpečnosti nemá pravomoci k definitivnímu zrušení procesu. Rada následně ve čtvrtek žádost Keni odmítla a označila za „bizardní“. Soudní proces prezidentem Kenyattou by měl začít v červenci, čelit má především obvinění ze zločinů proti lidskosti. Při volbách v roce 2007 zemřelo na 1 200 lidí a dalších 600 000 lidí přišlo o své domovy.
Rusko varuje EU, aby nezrušilo embargo na dovoz zbraní do Sýrie
Rusko vyzvalo Evropskou unii, aby nerušila zbrojní embargo, které zakazuje dodávat zbraně syrským povstalcům. Velká Británie a Francie požadují, aby EU zrušila omezení, ale zatím jejich lobbying nebyl úspěšný. Podle britského ministra zahraničí Williama Haguea by se měli ministři zahraničí zemí EU, které britsko-francouzský návrh zamítly, setkat v následujících týdnech, aby ho znovu projednaly. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že embargo bylo zbytečné hlavně proto, že dodávky nestátním aktérům jsou zakázány mezinárodním právem. Rusko má stále platný kontrakt na zbraně se Sýrií, ale nedodává jí zbraně, které by mohly být použity v civilním konfliktu. Rusko využívá svého práva veto v Radě bezpečnosti OSN, aby před rozsáhlejšími sankcemi.
Jihoafrická republika připojí své jednotky k misi do Demokratické republiky Kongo
Na konci března schválila Rada bezpečnosti OSN vyslání speciálních jednotek na východ Demokratické republiky Kongo, kde mají „neutralizovat“ rebelské skupiny. V neděli Jihoafrická republika uvedla, že se do mise zapojí vysláním vojáků. V březnu při vojenském převratu ve Středoafrické republice bylo zabito na 13 jihoafrických vojáků, prezident Jacob Zuma nicméně odmítl spojitost mezi vysláním jednotek do Demokratické republiky Kongo a zabitím vojáků ve Středoafrické republice.
KLDR hrozí preventivním jaderným útokem proti USA
Jako reakce na projednávání přísných sankcí proti KLDR, které dnes bude řešit Rada bezpečnosti OSN a které prosazují USA i Čína, pohrozila Severní Korea preventivním jaderným útokem proti USA. „Dokud Spojené státy americké podněcují jadernou válku, budeme využívat své právo na preventivní útok,“ citovala ČT24 severokorejské ministerstvo zahraničí. Rada bezpečnosti OSN bude ve čtvrtek jednat o sankcích, které mají být reakcí na jaderný test KLDR z minulého měsíce. Americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová uvedla, že se bude jednat o jedny z nejtvrdších sankcí, které kdy OSN uvalila. Sankce zároveň odůvodnila slovy, že musí být zřejmé silné odhodlání mezinárodního společenství naplnit jaderné odzbrojování.
Angola a Uruguay chtějí vstoupit do nové etapy vzájemné spolupráce
Uruguayský ministr zahraničí Luis Almagro navštívil Angolu. V hlavním městě Luanda se sešel s angolským prezidentem José Eduardem dos Santem. Oba státy chtějí oživit bilaterální spolupráci. Zaměří se na oblast diplomatických vztahů, zemědělství, kultury, průmyslu, ropné těžby a energetiky. Angola a Uruguay v Luandě podepsaly dohodu týkající se osvobození povinnosti víz pro diplomaty, úřední osoby a některé umělce. Dále zástupci států hovořili o OSN a slíbili si, že navzájem podpoří kandidaturu toho druhého jako nestálého člena Rady bezpečnosti OSN. Ministr zahraničí pro Uruguay Luis Almagro jménem uruguayského prezidenta José Mujicy pozval angolského prezidenta José Eduarda dos Santu do Uruguaye.
OSN: Obě strany v syrském konfliktu páchají válečné zločiny
Poslední zpráva vyšetřovací komise OSN, které mapuje události v Sýrii za posledních 6 měsíců, uvedla, že jak vládní jednotky, tak protivládní síly páchají válečné zločiny včetně zabíjení a mučení a používání teroru proti civilistům. „Vládní jednotky a přidružené milice prováděly nezákonné popravy porušující mezinárodní humanitární právo,“ uvedla zpráva OSN. Protivládní jednotky podle zprávy OSN zase „ohrožují civilisty tím, že umisťují vojenské objekty do blízkosti civilních zón“. Podle vydané zprávy je však intenzita zločinů páchaných vládními silami mnohem větší než intenzita zločinů, které mají na svědomí rebelové. Vedoucí vyšetřovací komise OSN Paulo Pinheiro vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby jednala a ujistila se, že příslušní lidé se budou za své zločiny zodpovídat, eventuálně i před Mezinárodním trestním soudem (ICC).
OSN varovalo jemenského exprezidenta před zasahováním do demokratizace země
Rada bezpečnosti OSN varovala bývalého jemenského prezidenta Ali Abdullah Saleha a jeho bývalého viceprezidenta Ali Salim al-Beidha před zasahováním do demokratické transformace Jemenu. „Exprezident Saleh by neměl podkopávat přechod k demokracii a národní dialog, který podporuje celé mezinárodní společenství,“ uvedl britský vyslanec při OSN Mark Lyall Grant. Po odchodu prezidenta Saleha zformovali politici novou vládu národní jednoty a připravují se na nové volby na rok 2014. Nový proces národního dialogu, který má začít během března, má do politické diskuze zapojit i dosud marginalizované skupiny obyvatel. OSN však varovalo, že celý proces je zatím velmi křehký a mohl by ztroskotat. Rada bezpečnosti OSN rovněž vyjádřila znepokojení nad údajným pašováním zbraní do Jemenu, z kterého tamní vláda obviňuje Irán.
Severní Korea uskutečnila další jaderný test
V úterý ráno Severní Korea simulovala další jaderný výbuch. Podle oficiálních zpráv severokorejské vlády byl test úspěšný. Jeho výsledky jsou velmi podobné jako u testů v letech 2006 a 2009. Severokorejci testují jaderné zbraně i přes celosvětový intenzivní odpor, Rada bezpečnosti OSN v prosinci vydala rezoluci navyšující sankce. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon tento test označil za „hluboce destabilizující provokaci“. Prezident USA Obama požaduje okamžitou mezinárodní reakci.
Jemen obviňuje Irán z pašování zbraní
Jemenský prezident Abd-Rabbu Mansour Hadi vyzval svého iránského protějška, prezidenta Mahmuda Ahmadínežáda, aby Irán přestal pašovat do Jemenu zbraně. Dne 23. ledna totiž jemenská pobřežní stráž zadržela loď nesoucí náklad protiletadlových raket a granátů, podle BBC se spekuluje, že za dodávkou stojí Irán. Jemenská vláda se obává, že Irán spolupracuje s povstalci na jihu země ve snaze oslabit a destabilizovat celý stát. Jemenská vláda kromě výzvy prezidentu Ahmadínežádovi požádala o prošetření záležitosti i Radu bezpečnosti OSN. Pokud by se ukázalo, že Irán je původcem zbraní, šlo by z jeho strany o porušení rezoluce OSN, která uvaluje embargo na iránský vývoz zbraní. Teherán však jakékoli spojení s původem zbraní odmítl.
Vůdce syrské opozice byl pozván do Moskvy
Generální tajemník Národní koalice sil revoluce a syrské opozice Moaz al-Khatib se setkal během mezinárodní Mnichovské bezpečnostní konference s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Po setkání generální tajemník al-Khativ uvedl, že „Rusko má určitou vizi jak řešit konflikt v Sýrii, ještě však musí být projednáno mnoho detailů. Vítáme proto rozhovory, které pomohou zmírnit krizi“. Jednalo se o první rozhovor ministra zahraničí Lavrova s představitelm Syrské národní koalice, po jeho ukončení byl generální tajemník al-Khatib pozván na další jednání do Moskvy. Rusko je dlouhodobě oporou syrského prezidenta Assada, nicméně v poslední době se od něj začíná odklánět. Spolupráce Ruska, jako stálého člena Rady bezpečnosti OSN, je nutná pro jakékoli akce OSN v Sýrii.
Severní Korea považuje USA za hlavního strůjce sankcí, vyhrožuje nukleárním testem a dalšími zkouškami raket dlouhého doletu
Severní Korea ve čtvrtek pohrozila novým nukleárním testem, který se má stát součástí boje proti Spojeným státům americkým. KLDR považuje USA za hlavního aktéra nedávno uvaleným mezinárodních sankcí a za největšího nepřítele severokorejského lidu. KLDR tvrdí, že politika administrativy prezidenta Obamy, která je vedená proti severokorejskému režimu a jeho zbrojnímu programu, právě vstoupila do nebezpečné fáze. Není jasné, kdy by Severní Korea měla podzemní nukleární test uskutečnit. Severní Korea v rámci svého protiúderu proti Spojeným státům americkým také chystá vypustit sérii raket dlouhého doletu, které naposledy otestovala v prosinci, načež zareagovala Rada bezpečnosti OSN zavedením mezinárodních sankcí.
Rada bezpečnosti OSN odsoudila teroristický čin v Alžírsku
Nejvyšší orgán OSN se shodl na tom, že islamističtí radikálové, kteří drželi rukojmí v poušti v plynárenském podniku Ajn Amanasu, musí být tvrdě potrestáni a zároveň vyzývá členské státy OSN k podpoře alžírské vlády. Alžírská armáda zaútočila na obsazený podnik s cílem osvobodit rukojmí, při útoku bylo osvobozeno na 650 osob, při akci však přišlo o život až 30 rukojmích. Některé zdroje uvádějí 32 pachatelů, kteří se podíleli na únosu, z nichž 18 bylo zabito.
Rebelové na severu Mali obsadili další město navzdory přítomnosti francouzských jednotek
V pátek vstoupila Francie do Mali, kde má po boku malijské armády bojovat proti islamistickým rebelům, kteří po vojenském převratu v březnu minulého roku vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad. V neděli se rozhořely boje o město Diabaly, které bylo doposud klíčovou základnou malijské armády. Po deseti hodinách boje převzali rebelové nad městem kontrolu. Situací v Mali se v pondělí má zabývat i Rada bezpečnosti OSN, organizace již v prosinci schválila mandát pro vojenskou intervenci, nicméně rozmístění jednotek se předpokládalo až na podzim letošního roku. Rebelové již pohrozili Francii odplatou za vojenskou účast v konfliktu. „Francie zaútočila na islám a my zaútočíme přímo na srdce Francie,“ řekl mluvčí rebelské skupiny Mujao Abou Dardar. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius nicméně uvedl, že účast země je pouze „otázkou týdnů“.
OSN jmenovala nového zástupce Guiney-Bissau
Novým zástupcem se stane José Ramos Horta, bývalý prezident Východního Timoru a držitel Nobelovy ceny z roku 1996 za práci na mírovém řešení konfliktu ve Východním Timoru. Funkci převezme po rwandském diplomatovi Josephu Mutaboba 31. ledna. José Ramos Horta působil v čele země od roku 2007 do roku 2012. Rada bezpečnosti OSN žádá, aby v Guiney-Bissau vznikla přechodná vláda, na jaře minulého roku v zemi proběhl vojenský převrat.