Protesty v Turecku pokračují dvoudenní stávkou

Konfederace pracovníků veřejného prostoru vyzvala k dvoudenní stávce důsledkem probíhajících protivládních demonstrací po celém Turecku. Úterní a středeční stávka by měla dopadnout na provoz škol, univerzit i státních úřadů. Konfederace, která sdružuje na 240 000 zaměstnanců a na 11 odborů, nazvala jednání vlády za „státní teror“ a obviňuje vládu z oslabování demokracie v zemi. Protesty si vyžádaly již druhou oběť, tisíce lidí bylo zatčeno. Premiér Erdogan odjel na návštěvu do Maroka a tvrdí, že se situace v zemi zlepšuje.

Mezinárodní společenství se zavázalo k poskytnutí pomoci Mali ve výši 4 miliard USD

Na mezinárodní konferenci Francie prostřednictvím prezidenta Francois Hollanda přislíbila 2,5 miliard USD západoafrické zemi Mali, které by ji měly napomoct v demokratické obnově. Konference se konala poprvé od začátku francouzské intervence do Mali v lednu letošního roku. Zbylé finanční prostředky poskytne Evropská unie, z nich má dojít k obnově vládních a armádních institucí, opravě zničené infrastruktury, organizaci prezidentských voleb a stimulaci ekonomiky. Po vojenském převratu na jaře minulý rok obsadili islamističtí rebelové sever země a vyhlásili nezávislý stát Azawad. Na desítky tisíc uprchlíků se v současnosti nachází i v sousední Burkině Faso, Mauritánii a Nigeru.

Pákistánské volby jsou úspěch, tvrdí OSN

Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon pogratuloval občanům a vládě Pákistánu a prohlásil parlamentní volby za úspěšné. Zároveň vyjádřil svou víru v další pozitivní vývoj v zemi, pro kterou tyto volby znamenaly „významný krok směrem k demokracii“. Jedná se o vůbec první klidný a především demokratický přechod od jedné vládě k další, první pákistánskou vládou, která dokončila svůj mandát, aniž by byla svržena, totiž byla až vláda Raji Pervez Ashrafa. Ten po jejím rozpuštění zůstal v čele prozatímního kabinetu fungujícího v období březen až květen 2013. Generální tajemník Ban Ki-Moon ocenil především účast prvovoličů, mladých lidí obecně, a žen. V neposlední řadě se nejvyšší představitel OSN vyjádřil i ke státní volební komisi, jíž díky jejímu úspěchu přislíbil pokračování podpory a asistence.

Libyjský ministr obrany stáhl rezignaci na svůj post

Jen několik hodin trvalo rozhodnutí libyjského ministra obrany Mohammeda al-Barghathi o své rezignaci, následně ji stáhl. Důvodem jeho odstoupení mělo být obklíčení ministerstva spravedlnosti a ministerstva zahraničních věcí ozbrojenci, kteří požadovali přijetí zákona, jenž by zamezil vykonávat veřejnou funkci všem, kteří působili za vlády vůdce Muammara Kaddafiho. „Nikdy nepřistoupím na politiku násilí. Je to útok na demokracii, jíž jsem přísahal chránit,“ při rezignaci uvedl. Premiér Ali Zeidan potvrdil, že ministr na svém postu i nadále zůstává.

Prezident Spojených států amerických Obama odmítá obvinění venezuelského prezidenta Madura

Venezuelský prezident Nicolás Maduro po prezidentských volbách, které se v zemi konaly v dubnu, obvinil amerického občana Timothy Tracyho z organizace studentských protestů s cílem vyvolat nestabilitu režimu. Tohle obvinění prezident Spojených států amerických  Barack Obama označil za nesmyslné a v plném rozsahu ho odmítl. Zároveň prohlásil, že Venezuela již v minulosti používala podobné obvinění vůči Spojeným státem americkým. Na druhou stranu se venezuelský prezident Maduro vyjádřil na adresu prezidenta Obamy nelichotivě a označil ho za „velkého šéfa ďáblů“. Následně ho obvinil z finanční podpory opozice a snahy zničit venezuelskou demokracii.

Kanada nesouhlasí s místem setkání zástupců Commonwealthu, vybrána byla Srí Lanka

Kanadský ministr zahraničních věcí uvedl, že Kanada nesouhlasí se zvoleným místem setkání vládních zástupců zemí Commonwealthu, kterým se pro letošní listopad stala Srí Lanka. Ministr John Baird uvedl, že Srí Lanka selhala v základních hodnotách Commonwealthu, kterými jsou „svoboda,  demokracie, lidská práva, vláda práva a dobré vládnutí“. Kanada tak odkazuje na 26 let trvající válku proti Tamilům, která po sobě zanechala až 100 000 obětí. Obě strany konfliktu v současné době čelí obvinění z porušování lidských práv. Srí Lanka na svoji obranu uvedla, že na pořádání setkání se dohodly všechny země Commonwealthu.

Bolivijský prezident: USA připravují státní převrat ve Venezuele

Prezident Bolívie Evo Morales v úterý odsoudil rozhodnutí USA podpořit požadavek na přepočítání voličských hlasů po nedělních prezidentských volbách ve Venezuele. Řekl, že nelze upřít opozici právo na svou existenci, ale podotkl, že výsledky voleb se musí respektovat. Prohlásil: „Jsem přesvědčen, že za tímto prohlášením USA se skrývají přípravy státního převratu ve Venezuele. USA svým postojem narušují venezuelskou demokracii.“ A ve své kritice USA bolivijský prezident Evo Morales pokračoval: „USA nemají právo zpochybňovat výsledky voleb v žádné zemi v Latinské Americe nebo kdekoliv jinde ve světě.“

S blížícím se závodem F1 zesilují Bahrajnu protesty

Tisíce Bahrajnců demonstrovaly poblíž hlavního města Manamy. Dav nesl pro-demokratické transparenty s hesly jako „demokracie je naše právo,“ a vykřikoval protivládní hesla. Policie skupinu nerozehnala, ačkoli demonstranti otevřeně kritizovali bahrajnského krále Hamada al-Khalifu a předsedu vlády Khalifa bin Salmana al-Khalifu. Hlavní bahrajnská šíitská opoziční skupina al-Wefaq zorganizovala demonstrace tak, aby vrcholily v době, kdy se v Bahrajnu koná závod Formule 1 a přítomni tak budou zástupci všech světových médií. Vůdce strany al-Wefaq Sheikh Ali Salman uvedl, že protesty nemají nijak narušovat chystaný závod, ale mají podpořit „požadavek Bahrajnců na přechod k demokracii“.

Kubánská disidentka Yoani Sánchez navštívila Věž svobody v Miami

Yoani Sánchez, známá kubánská bloggerka a disidentka, na své cestě po světě navštívila Věž svobody v Miami ve Spojených státech amerických. Během svého projevu vyzvala lidi k jednotě. „Bylo nám řečeno, že ti Kubánci, kteří odjeli, byli nepřátelé. Na této cestě jsem se naučila, že to není pravda,“ prohlásila 37letá bloggerka Sánchez, která momentálně cestuje po světě v rámci své 80denní cesty. Navíc čelila kritice za rozhodnutí vrátit se do vlasti po skončení svého putování. Rovněž vyslovila své přání po Kubě, která nebude rozdělená podle politických názorů.

EU tlačí na Albánii, aby dodržela demokratické normy při parlamentních volbách

Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle poukázal v pondělí při projevu na konferenci v Tiraně na potřebu dodržení demokratických norem při nastávajících parlametních volbách, aby mohla Albánie pokročit v jednáních s EU o získání kadidátského statusu, který Rada EU odmítla Albánii udělit za velké nedostatky v prosinci 2012. Albánie je dlouhodobě kritizována za nesplnění mezinárodních standardů při volbách, poslední parlamentní volby v roce 2009 vyvolaly politickou krizi, která nebyla dosud zcela vyřešena. Albánská Ústřední volební komise (CEC) čelí kritice za to, že nebude díky vnitřní politické roztříštěnosti dohlížet na demokratický průběh voleb.

Strana barmské disidentky Aung San Suu Kyi zvolí své vedení

Barmská strana Národní liga pro demokracii (NLD) vedená disidentkou Aung Suu Kyi pořádá svůj první celostranický sjezd. Téměř 900 členů bude volit vedení strany, stane se tak poprvé za 25 let její existence. Národní liga pro demokracii se snaží v duchu současných reforem demokratizovat a proměnit se v životaschopnou a skutečně relevantní politickou stranu.  V roce 2015 se v Barmě budou konat parlamentní volby, NLD se do té doby chce stát fungující stranou schopnou kandidovat. Podle jednoho ze zakladatelů Tin Ooa je nutné, aby strana prošla obnovou a vnitřní demokratizací, jedině tak se může úspěšně podílet na demokratizaci země. Lídři strany byli dosud dosazováni vládnoucí stranou Sdružení rozvoje a solidarity Svazu, vnitrostranické volby byly zakázány a mnoho jejích představitelů bylo vězněno.

Bahrajn údajně rozbil teroristickou buňku

Bahrajnská policie se střetla s demonstranty, kteří se shromáždili na pohřbu Husseina al-Jaziriho, šestnáctiletého demonstranta zabitého při demonstracích před několika dny. Krátce poté prohlásil bahrajnský ministr vnitra Sheikh Rashid bin Abdullah Al Khalifa, že „zadržely bahrajnské úřady členy teroristické buňky složené z osmi bahrajnských členů“. Podle vyjádření ministerstva vnitra panuje podezření, že údajná skupina dostávala výcvik i finance od Iránu, Iráku a Libanonu. Od čtvrtka, kdy v Bahrajnu uplynuly dva roky od začátku nepokojů, čelí země nové vlně demonstrací požadujících zmenšení vlivu královské rodiny a zvýšení pravomocí parlamentu. Protesty ještě zesílily poté, co při nich zahynul právě demonstant Hussein al-Jaziri.

OSN varovalo jemenského exprezidenta před zasahováním do demokratizace země

Rada bezpečnosti OSN varovala bývalého jemenského prezidenta Ali Abdullah Saleha a jeho bývalého viceprezidenta Ali Salim al-Beidha před zasahováním do demokratické transformace Jemenu. „Exprezident Saleh by neměl podkopávat přechod k demokracii a národní dialog, který podporuje celé mezinárodní společenství,“ uvedl britský vyslanec při OSN Mark Lyall Grant. Po odchodu prezidenta Saleha zformovali politici novou vládu národní jednoty a připravují se na nové volby na rok 2014. Nový proces národního dialogu, který má začít během března, má do politické diskuze zapojit i dosud marginalizované skupiny obyvatel. OSN však varovalo, že celý proces je zatím velmi křehký a mohl by ztroskotat. Rada bezpečnosti OSN rovněž vyjádřila znepokojení nad údajným pašováním zbraní do Jemenu, z kterého tamní vláda obviňuje Irán.

Evropská komise: Rumunsko nesplňuje nároky na ochranu demokracie a právního státu

Evropská komise EU (EK) kritizuje Rumunsko, že nedostatečně chrání demokracii a právní stát, podle EK může politická rozepře ohrozit demokracii v zemi. Předseda levicové rumunské vlády Victor Ponta byl EK vyzván k urychlení reforem. EK ve své zprávě uvedla, že Rumunsko již přijalo některé kroky k udržení ústavního práva, ale stále je vyvíjen politický tlak na systém soudnictví, který podkopává protikorupční úsilí v zemi. Evropská komise dodává, že Rumunsko čelí nedostatečnému respektu k nezávislosti soudnictví a nestabilitě soudních orgánů. Od vstupu do EU před 6 lety, Rumunsko nedokázalo přesvědčit evropské partnery, že jejich právní systém a protikorupční snahy se stabilizují a posílí. Koncem loňského roku Evropská komise zablokovala potenciální platbu 1,3 miliard USD z rozvojových fondů pro Rumunsko z důvodné obavy o podvodu při zadávání veřejných zakázek.