Kuvajtští šíité, kteří tvoří 30 % populace, získali v nových volbách do kuvajtského 50 členného parlamentu pouze 8 křesel oproti 17, které drželi po posledních prosincových volbách. V novém parlamentu naopak získali 3 křesla liberální poslanci a svou pozici z 5 na 7 křesel posílili i zástupci kuvajtských sunnitů. Nejvíce křesel, 24, získali tradičně zástupci lokálních kmenových skupin. Část opozice, složená z liberálů, islamistů i lokálních kmenů, nové parlamentní volby bojkotovala na protest proti volebnímu zákonu, který podle ní umožňuje vládnoucí rodině manipulovat s výsledky. Bojkot však nebyl tak rozsáhlý, jako v případě předešlých voleb v prosinci 2012.
Archiv štítku: parlamentní volby
Kambodžská vládnoucí strana potvrdila svou převahu
Lidová strana Kambodže (CPP) vedená nejmocnějším mužem země a několikanásobným premiérem Hun Senem znovu zvítězila v parlamentních volbách, čímž naplnila všeobecné očekávání. Kromě dominantního postavení CPP ale výsledky potvrdily i pokračující jihovýchodoasijský politický trend, kdy dominantní subjekty oslabují. Oproti volbám v roce 2008 si CPP výrazně pohoršila, podle dostupných informací získala 68 mandátů v celkem 123členném Národním shromáždění, které jí zajišťují nadpoloviční většinu. Tento výsledek, ač velmi dobrý, ale představuje zhoršení, oproti roku 2008 totiž strana ztratila 22 křesel. Polepšila si naopak opoziční koalice Sama Rainsyho Kambodžská národní strana osvobození, která získala zbývajících 55 mandátů. Informace o výsledcích zveřejnil mluvčí strany CPP a vlády Khieu Kanharith, oficiální data zatím nejsou známa.
Kuvajťané volí do parlamentu podruhé za osm měsíců
Poté, co v Kuvajtu soud nařídil rozpuštění 50-ti členného parlamentu, se nyní konají volby. Opozice v čele s islamisty znovu volá po jejich bojkotu. Došlo ke změně volebního systému, o němž opozice tvrdí, že umožní vládnoucí dynastii Al-Sabah manipulovat s výsledky. Nyní se na rozdíl od předchozích voleb nepodařilo svolat masová shromáždění jako v prosinci loňského roku. Národní demokratická aliance, liberální strana, a většina beduínských kmenů, které minulé volby bojkotovaly, se nyní účastní. Oprávněno volit je přibližně 440 000 Kuvajťanů. První výsledky jsou očekávány v sobotu večer. Na pořádek při volbách dohlíží 11 000 policistů a na jejich korektnost více 30 pozorovatelů z arabských zemích. Poslední dva parlamenty byly zrušeny soudem z procesních důvodů, předchozí zase emírem. Analytici se nedomnívají, že nové volby přinesou politickou stabilitu do země.
Přechodná egyptská vláda složila slib
Nový egyptský přechodný kabinet pod vedením premiéra Hazem al-Beblawiho složil do rukou přechodného egyptského prezidenta Adly Mansoura slib. Jednou z hlavních postav nové vlády je ministr obrany a místopředseda vlády generál Abdel Fattah al-Sisi, který post ministra obrany zastával i za prezidenta Mursího a který stál v čele armády při jeho sesazení na začátku července. Na svém místě zůstal i staronový ministr vnitra Mohammed Ibrahim. Další tři ministerské posty byly svěřeny ženám, které v kabinetu exprezidenta Mursiho žádný post nezastávaly. Na vládě se naopak nepodílí členové Muslimského bratrstva, kteří nabízená křesla odmítli a vládu po složení jejího slibu ihned označili za „nelegitimní“. Nová vláda má v nejbližších dnech zahájit diskuzi o změnách v ústavě a také stanovit harmonogram budoucích parlamentních a prezidentských voleb.
Opoziční lídr Sam Rainsy se může vrátit do Kambodže
Na žádost premiéra Hun Sena udělil kambodžský král Norodom Sihamoni dne 12. července 2013 královskou milost politikovi a opozičnímu lídrovi Samu Rainsymu. Ten se tak po několika letech může vrátit do své vlasti a plně se zapojit do vrcholící předvolební kampaně. Ačkoli kambodžská vláda striktně odmítá, že by se pro tento krok rozhodla na základě nátlaku mezinárodního společenství, jeho vliv je nepopiratelný. Udělení milosti tak velmi příznivě přijali aktéři jako například USA, Nový Zéland, Pákistán, ASEAN a mnoho dalších. Sam Rainsy, lídr opoziční koalice Kambodžská národní strana osvobození, byl donucen uchýlit se do exilu v roce 2009, kdy byl v nepřítomnosti odsouzen k 11 letům odnětí svobody za údajné spáchání několika činů. Mělo jít o odstranění hraničních značek, publikování falešné mapy hranic s Vietnamem a nařčení tehdejšího místopředsedy vlády a ministra zahraničí v jedné osobě Hor Namhonga z aktivního podílení se na zločinech Demokratické Kampučie, tedy Pol Potova režimu Rudých Khmerů. Kambodžská veřejnost udělení milosti přijala s nadšením.
Albánská Demokratická strana hledá po rezignaci lídra Saliho Berishy nového šéfa strany
Bývalý premiér Sali Berisha uznal porážku v parlamentních volbách na konci června a následně rezignoval na post předsedy Demokratické strany (DP). S odstoupením Berishy z funkce lídra DP pravděpodobně zahájí novou kapitolu, Berisha působil nepřetržitě jako předseda DP od založení strany v roce 1991. O post lídra DP se pravděpodobně utkají současný ministr dopravy Sokol Olldashi a bývalý ministr dopravy Lulzim Basha. Oba kandidáti jsou často spojováni s nelegální činností. Olldashi se měl dopustit pašování zboží a drog. Basha byl obžalován za zneužití pravomocí a korupci při jeho působení na ministerstvu dopravy, nicméně Nejvyšší soud žalobu kvůli procedurálním pochybení v roce 2009 zamítl.
Pákistánské statistiky obětí teroristických útoků jsou děsivé
Z nezávislých statistických šetření vyplývají alarmující výsledky, pákistánská bezpečnostní situace je podle nich i nadále velmi vážná. Za první pololetí roku 2013 zahynulo během teroristických útoků nejméně 981 osob, přičemž dalších více než dva a půl tisíce jich bylo zraněno. Militantní a teroristické skupiny na území Pákistánu spáchaly 163 útoků, téměř ve 30 případech se jednalo o sebevražedné atentáty. Velký podíl na těchto vysokých počtech mají i parlamentní volby, které se v Pákistánu konaly 11. května. Dlouho před nimi řada teroristických skupin varovala obyvatelstvo před účastí s tím, že volební mítinky a podobné události, i samotné volby budou cílem jejich útoků. Ze statistik vyšel jako nejhorší měsíc uvedeného období květen. K nejvážnějším útokům došlo v balúčistánské Kvétě, vedeny byly proti tamní komunitě Hazárů. Obecně nejhorší situace panuje v kmenových územích, zejména Chajbar Paštúnchwá, dále pak v Balúčistánu a Sindhu.
USA obvinily Kambodžu z porušování svobody tisku a projevu
Kambodža necelý měsíc před parlamentními volbami čelí silné domácí i zahraniční kritice. Důvodem je údajný zákaz vysílání několika zahraničních rádií. Šéf kabinetu ministerstva informací Chhum Socheat odmítá jakákoli nařčení, podle něj kambodžská vláda pouze požádala některé domácí rádiové stanice, aby nevysílaly program těch zahraničních. Vláda se tímto krokem snaží dosáhnout neutrality domácích médií v průběhu předvolební kampaně, která začala tento týden. Vysvětlení podal Chhum Socheat v reakci na obvinění kambodžské vlády ze strany ministerstva zahraničních věcí USA, které postup vlády označilo za porušování svobody tisku a projevu. Volební kampaň zahájila i strana největšího rivala současného kambodžského premiéra Hun Sena, Sama Rainsyho, který od roku 2009 žije v exilu v USA.
Malajská opozice stále protestuje proti výsledkům květnových voleb
Ačkoli parlamentní volby v Malajsii proběhly již 5. května, vyvolávají stále silné emoce. Opozice nepřestává protestovat proti jejich výsledkům a označuje je za zmanipulované. Koncem tohoto týdne zorganizovala masivní protest v hlavním městě Kuala Lumpur, tisíce jejích příznivců se oblékly do černých oděvů a navzdory varování policie vyrazily do ulic. Od voleb proběhlo po celé Malajsii již několik takových akcí. Tato prozatím poslední se konala na protest proti oficiálnímu ustavení nového parlamentu, 24. června totiž budou noví reprezentanti skládat poslanecký slib. Volby byly šancí na radikální proměnu malajské politiky, stejně jako v předchozích letech je však vyhrála vládnoucí koalice Barisan Nasional. Ta je v Malajsie u moci již více než 50 let.
Kuvajt čekají nové parlamentní volby
V Kuvajtu se budou 25. července konat nové parlamentní volby, jde tak o již o druhé volby do 50členného parlamentu za posledních 8 měsíců. Ústavní soud nařídil rozpuštění parlamentu zvoleného 1. prosince 2012 za úplného bojkotu opozice, která prohlašuje nový volební zákon za neférový a umožňující vládě manipulovat s volbami. Politická nestabilita Kuvajtu tak vede již k šestým parlamentním volbám od roku 2006 a zároveň odsouvá do pozadí potřebné ekonomické reformy.
Kambodžský premiér si je jist vítězstvím v červencových volbách
Předseda vlády Kambodže, který je v této funkci již 28 let, je pevně přesvědčen, že jeho Kambodžská lidová strana zvítězí v červencových parlamentních volbách a on tak na premiérském postu setrvá další pětileté funkční období. Jeho jistotu podporují i volební průzkumy, podle kterých je téměř 80 % obyvatel Kambodže spokojeno s děním v zemi a jejím směřování. Nejčastěji se takto pozitivně vyjadřovali kvůli intenzivnímu zlepšení v infrastruktuře, dopravě a veřejných službách. Na premiérův pokyn již straničtí lídři začínají připravovat nový akční plán, tedy jakýsi program, kterým se bude strana v následujících pěti letech řídit. Svou jistotu Hun Sen vyjádřil při proslovu u příležitosti 64. Mezinárodního dne dětí: „Není pochyb o tom, že Kambodžskou lidovou stranu nikdo neporazí. Je více než jasné, že budu premiérem i v příštích pěti letech„.
Bulharskou vládu nakonec budou sestavovat socialisté
Bojko Borisov, bývalý bulharský premiér a šéf vítězné strany v předčasných parlamentních volbách Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), odmítl mandát k sestavení vlády od bulharského prezidenta Rosena Plevnelieva. Prezident Plevneliev tak pověřil sestavením kabinetu Bulharskou socialistickou stranu. Předseda politické strany GERB Borisov chce tímto krokem umožnit sestavení technokratické vlády v čele s bývalým ministrem financí Plamenem Orešarským, kterého navrhli socialisté. Dalším důvodem byl podle předsedy strany Borisova slib strany voličům, že nebude vstupovat do „bezcharakterních koalic“.
V Malajsii byli zatčeni opoziční lídři
Nedlouho po volbách, které vyhrála dosavadní vládnoucí koalice Národní fronty (Barisan Nasional), došlo k zatčení několika opozičních lídrů. Důvodem pro zadržení bylo údajné pobuřování. Kromě toho byly zajištěny i opoziční tisky, jde o součást akce proti povolebním nepokojům. Zadrženi byli 2 vysoce postavení představitelé opozice a člen nevládní organizace, měli se dopustit pobuřování na politickém fóru dříve v tomto měsíci. V souvislosti s povolební situací a činností opozice byl zatčen i studentský aktivista, který otevřeně vyzýval malajskou veřejnost, aby vyšla do ulic a vyjádřila tak všeobecný nesouhlas s údajnými volebními podvody. Ty měly dopomoci vládnoucí koalici, aby zvítězila, byť velmi těsně, a potvrdila tak svou několik desetiletí trvající dominanci na malajské politické scéně. Po skončení voleb došlo k řadě nenásilných protestních akcích, k celé situaci se vyjádřila i opozice, na niž se kvůli tomu snesla kritika premiéra.
Bulharsko míří k povolebnímu patu, expremiér prosazuje vládu odborníků
Bojko Borisov, vůdce nejsilnější bulharské strany Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) a bývalý bulharský premiér, byl pověřen jako předseda vítězné strany v parlamentních volbách úkolem sestavit bulharskou vládu. Jeho šance jsou avšak malé, protože žádná se tří zvolených parlamentních stran nechce s GERB uzavřít koaliční smlouvu a ani se zavázat k podpoře menšinové vlády. Předseda BERB Borisov vyjádřil v pátek při jednání s bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem své obavy nad povolením koalice Bulharské socialistické strany se stranou turecké menšiny Hnutí za práva a svobody a s nacionalistickou stranou Akta. Podle slov předsedy Bulharské socialistické strany je potřebná technokratická vláda odborníků s jasnými prioritami, protože současnou situaci nelze řešit na základě stranických zájmů.
Pákistánské volby jsou úspěch, tvrdí OSN
Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon pogratuloval občanům a vládě Pákistánu a prohlásil parlamentní volby za úspěšné. Zároveň vyjádřil svou víru v další pozitivní vývoj v zemi, pro kterou tyto volby znamenaly „významný krok směrem k demokracii“. Jedná se o vůbec první klidný a především demokratický přechod od jedné vládě k další, první pákistánskou vládou, která dokončila svůj mandát, aniž by byla svržena, totiž byla až vláda Raji Pervez Ashrafa. Ten po jejím rozpuštění zůstal v čele prozatímního kabinetu fungujícího v období březen až květen 2013. Generální tajemník Ban Ki-Moon ocenil především účast prvovoličů, mladých lidí obecně, a žen. V neposlední řadě se nejvyšší představitel OSN vyjádřil i ke státní volební komisi, jíž díky jejímu úspěchu přislíbil pokračování podpory a asistence.
Nejsilnější stranou je po volbách Pákistánská muslimská liga
Novou pákistánskou vládu bude sestavovat Pákistánská muslimská liga (PML-N) dřívějšího premiéra Nawaz Sharifa. Přestože dosud nejsou známy definitivní a oficiálně potvrzené výsledky, současný stav a další vývoj v přerozdělování mandátů naznačuje, že PML-N je vítězem. Za ní se s výrazným odstupem nachází Pákistánské hnutí za spravedlnost a dosavadní vládní Pákistánská lidová strana prezidenta Zardárího, která zažívá radikální propad. Zbývající politické strany zaznamenaly jen marginální zisky, často pouze v řádech jednotek. PML-N zatím překročila třetinu rozdělovaných mandátů, případný zvrat tedy není vyloučený, nicméně je velmi pravděpodobné, že její náskok ještě vzroste. Ve hře zůstává i varianta zisku absolutní většiny.
Obavy pákistánské vlády z extrémní situace během voleb se nepotvrdily
Během volebního dne 11. května 2013 si útoky militantních nebo fundamentalistických skupin vyžádaly nejméně 32 obětí, přes 200 dalších osob ale bylo zraněno. Podle informací pákistánských médií došlo ke zhruba 40 útokům. Nejhůře zasaženou oblastí byla jihopákistánská provincie Sindh s hlavním městem Karáčí a Balúčistán, i přes snahy vlády zajistit co největší bezpečnost byla většina incidentů spáchána v těsné blízkosti volebních místností či přímo v nich. Původní obavy z extrémního ohrožení se přesto nenaplnily a volby tak podle slov předsedy státní volební komise proběhly v relativním klidu. Volební účast byla nečekaně vysoká, kvůli velkému zájmu musela být prodloužena i doba, kdy bylo možno odevzdávat hlasy. Kromě Národního shromáždění Pákistánci volili i provinční parlamenty, mandáty určené ženám a minoritám budou rozděleny později na základě výsledků. Volby do Národního shromáždění neproběhly ve čtyřech obvodech kvůli zabití kandidátů. Na zajištění bezpečnosti se podílelo 75 000 vojáků, k většině útoků se přihlásila pákistánská větev Talibanu.
Kambodžská opoziční strana potvrdila kandidaturu v parlamentních volbách
Jedna z opozičních stran Kambodžská národní strana osvobození potvrdila kandidaturu v nadcházejících parlamentních volbách, které proběhnou 28. července. Své původní rozhodnutí bojkotovat volby změnila koncem tohoto týdne. Její krok ocenil současný kambodžský premiér Hun Sen a pogratuloval jí k přijetí registrace státní volební komisí. Kambodžská národní strana osvobození v poslední době několikrát obvinila komisi z vyjadřování nadměrné loajality vládnoucí Kambodžské lidové straně a kritizovala i komplikace s registrací voličů, což bylo důvodem k dřívějším oznámením bojkotu voleb. Přestože se nakonec rozhodla kandidovat, některé výhrady má i nadále. Jde především o odstranění jejího lídra Sam Rainsyho ze seznamu voličů, je totiž veden jako odsouzený. Strana, která je známa i pod jménem Strana Sam Rainsyho, je nejvýznamnějším opozičním aktérem, její lídr ale již řadu let působí z exilu v USA.
Kambodžský premiér Hun Sen by rád ve volbách získal dvě třetiny mandátů
Kambodžský premiér chce získat v červencových parlamentních volbách přinejmenším dvoutřetinovou většinu.. V posledních volbách konaných v roce 2008 jeho Lidová strana Kambodže vyhrála s výrazným náskokem, když obsadila 90 ze 123 křesel v dolní komoře. Na premiérově straně jsou rovněž odborníci, kteří předpovídají jeho jasné vítězství. Pokud se jejich predikce naplní, bude mít Hun Sen, jeden z nejdéle sloužících politických lídrů na světě, otevřenou cestu ke svému plánu setrvat na premiérském postu dalších 13 let. Nejmocnějším mužem v Kambodži je od roku 1985.
Malajské parlamentní volby vyhrála dosavadní vládnoucí strana
Barisan Nasional (Národní fronta), tedy koalice, která vládne Malajsii již od získání nezávislosti v roce 1957, zvítězila i v posledních parlamentních volbách konaných dne 5. května 2013. Předseda Státní volební komise Abdul Aziz Mohd Yusof potvrdil předběžné přepočty hlasů a uvedl, že koalice Barisan Nasional zatím získala nadpoloviční většinu poslaneckých mandátů – 112 z celkového počtu 222. Definitivní zisk Barisan Nasional bude znám po ukončení sčítání hlasů, vítězem je ale už nyní.
Kambodžský premiér apeluje na náboženské skupiny v zemi
Mírumilovná koexistence a spolupráce, tak si představuje nejmocnější muž Kambodže, premiér Hun Sen, vzájemné vztahy náboženských skupin. Jedině tak podle něj lze v zemi vybudovat prosperující společnost. V rámci narůstajícího předvolebního boje se obrátil na muslimskou komunitu a zdůraznil, že jeho vláda bude i nadále trvat na otevřené politice svobodného výběru víry a náboženství. Na závěrečném ceremoniálu soutěže v recitaci Koránu vyzval všechny kambodžské náboženské skupiny, aby spolu nadále udržovaly harmonické vztahy. V závěru své řeči premiér Hun Sen dodal, že muslimští obyvatelé Kambodže by měli být šťastní, že žijí právě v této zemi, protože ta nezná žádnou náboženskou diskriminaci, násilí, ani separaci, a preferuje politiku rovných občanských práv, příležitostí i závazků. Premiér v závěru své řeči oznámil úmysl založení Muslimské nadace pro podporu čtení Koránu, která navíc každý rok obdrží subvenci 5 000 USD. Duchovní vůdce kambodžských muslimů jménem komunity přislíbil jako projev vděčnosti podporu premiérskému kandidátovi Hun Senovi v červencových parlamentních volbách.
Malajské parlamentní volby mohou být zlomové
Výsledek těchto voleb totiž určí další směřování země. Voliči rozhodnou, zda u moci setrvá strana Barisan Nasional, které Malajsii vládne již 56 let, nebo dají šanci opoziční Lidové alianci. V takovém případě by Malajsie mohla směřovat ke změně režimu. Barisan Nasional si ale vytyčila ambiciózní cíl, podle slov premiéra Najib Razaka chce získat zpět dvoutřetinovou většinu v parlamentu, kterou ztratila v posledních volbách v roce 2008. Strana postavila svou kampaň na dřívějších tématech jako budování národa nebo posilování ekonomiky, která navzdory globálním problémům slabě rostla. Proti tomu opoziční lídři v čele s Anwar Ibrahimem (Lidová Aliance), chtějí zaujmout voliče vytvořením spravedlivějšího ekonomického prostředí, bojem proti korupci a neoficiálním osobním vazbám mezi politiky, a odmítnutím rasově založené politiky – Malajsie je mnohonárodnostní stát. Malajsané si od voleb slibují mnoho, velmi kladně hodnotí soutěž mezi více účastníky a považují ji za důkaz určitého pokroku a zlepšení. Odhaduje se, že vítězství bude jen těsné.
Strana pákistánského exprezidenta bude bojkotovat volby
V souvislosti s doživotním zákazem kandidovat ve volbách na kterékoli úrovni, který byl udělen bývalému pákistánskému prezidentovi a generálovi Pervez Musharrafovi, se jeho strana rozhodla pro bojkot nadcházejících parlamentních voleb. Mluvčí Pákistánské ligy všech muslimů oznámení rozhodnutí doplnil i vysvětlením důvodů, které k tomu stranu vedly. Liga nesouhlasí s rozhodnutím volební komise ani příslušných soudů a jejich autority obviňuje ze zaujatosti vůči bývalému prezidentovi. Tomu byl doživotní zákaz kandidatury udělen mimo jiné i kvůli zneužití moci během jím vyhlášeného výjimečného stavu v roce 2007. Generální tajemník strany později na tiskové konferenci prohlásil, že nelze očekávat spravedlivé a svobodné volby a vedle zákazu kandidatury pro exprezidenta označil toto očekávání za hlavní důvod bojkotu.