Spojené státy americké dočasně uzavřely v neděli 21 svých velvyslanectví a konzulátů v převážně muslimských zemích. Některé evropské státy uzavírají svá velvyslanectví v Jemenu. Kanada oznámila, že uzavře svou misi v Bangladéši. Panují obavy, že al-Kaida plánuje útoky na západní cíle v tomto měsíci. Interpol vydal globální bezpečností upozornění poté, co stovky bojovníků bylo osvobozeno z iráckých věznic. Interpol prosí svých 190 členských států, aby mu pomohly se zjišťováním, zda útoky na věznice v 9 státech včetně Iráku, Libye a Pákistánu bylo propojeno. USA vydaly také globální cestovatelské upozornění pro své občany kvůli možnosti teroristického útoku. V sobotu byla těžká vojenská přítomnost kolem amerického a britského velvyslanectví v hlavním městě Jemenu Sanaa. Ve Washingtonu se sešli nejvyšší američtí představitelé, aby prozkoumali možnou hrozbu. Setkání vedla Susan Rice, poradkyně prezidenta Obamy pro národní bezpečnost. Žádné oficiální prohlášení k setkání nebylo vydáno.
Archiv štítku: útoky
Násilí v Iráku si denně vybírá desítky lidských životů
Úterní útoky zaměřené na šíity na trzích zabily nejméně 46 lidí napříč celým Irákem. Pět automobilových bomb krátce po sobě vybuchly v komerčních čtvrtí Bagdádu. Další mrtví v hlavním městě byli v důsledku střelby. Bombové útoky v severních městech Kirkúk a Mosul také zabíjely. V pondělí série výbuchů na sever od Bagdádu zabila desítky lidí. Celostátní násilí je v Iráku nejhorší od roku 2008. Panují obavy o návrat sektářského násilí. OSN říká, že během dubna až června zemřelo v Iráku 2500 lidí v důsledku útoků.
Nejméně 70 lidí zemřelo během pondělí kvůli útokům v Iráku
Vlna násilí v centrálním a severním Iráku si v pondělí vyžádala nejméně 70 lidských životů a další desítky lidí jsou zranění. Výbušniny ve dvou autech a sebevražedný atentátník zaútočili na trhu ve městě Judaida al-Shat, zemřelo 13 lidí. V Mosulu zemřelo 24 lidí, když auta s bombami najely na kontrolní stanoviště. Desítky lidí byli zabiti při oddělených útocích v Kirkúku, Taji, Tikrit a Tuz Khurmato. Protože útoky jsou každý den, roste obava, že země se vrací k sektářskému násilí. Napětí mezi většinovými šíity a menšinovými sunnity se od konce loňského roku stupňuje. Nicméně k pondělním útokům se nikdo nepřihlásil.
Filipínská vláda se obává útoků teroristů z Abu Sayyaf
Provincie Sulu na jihu Filipín je dlouhodobě zdrojem problémů, velmi často v ní totiž dochází k útokům muslimské teroristické skupiny Abu Sayyaf. Filipínská vláda se útoků obává i nyní, důvodem je možná odplata za oběti z řad teroristů při přestřelce mezi Abu Sayyaf a filipínským námořnictvem. V oblasti byla vyhlášena pohotovost, všechny bezpečnostní jednotky jsou připraveny k případnému zákroku a provádějí preventivní opatření. Situace je vážnější o to, že jednou z obětí byl syn lídra Abu Sayyaf Adzmara Sawadjaliho. Nejpravděpodobnější scénář případné odvety je série bombových útoků nebo únosy, tyto akce jsou pro Abu Sayyaf typické. Skupina je jednou z nejsilnějších protivládních sil na Filipínách, založena byla počátkem 90. let a odhaduje se, že její členská základna čítá zhruba čtyři sta osob.
Francie opouští Mali, začalo první stahování jednotek
Po 4 měsících, kdy Francie začala na severu Mali vojenskou operaci proti islamistickým skupinám, začala stahovat své jednotky ze západoafrické země. Současný francouzský kontingent tvoří 4 000 jednotek, na konci roku by v Mali zůstat jen 1 000 jednotek. Během července by naopak OSN měla vyslat do země mírové jednotky, které by měly dohlížet na uspořádání celostátních voleb. Přestože se během operace podařilo získat většinu severu země pod kontrolu vlády, přesto zůstávají skupiny rebelů v horách a v poušti, odkud podnikají izolované útoky. Minulý týden se zavázalo mezinárodní společenství k poskytnutí pomoci Mali v hodnotě 4 miliard USD.
Boje v Nigérii neubývají na intenzitě, nejednota země i nadále pokračuje
Nigerijská armáda bude podle svých slov pokračovat v útocích na severovýchodě země „tak dlouho, dokud bude potřeba prosadit územní integritu národa“. Začátkem týdne vyhlásil nigerijský prezident Goodluck Jonathan po sérii útoků ze strany militantních skupin stav nouze ve třech státech na severovýchodě země – Borno, Adamawa a Yobě. Zákaz vycházení byl uložen i ve městě Maiduguri, které údajně představuje základnu pro islamistickou militantní skupinu Boko Haram, jež prosazuje zavedení islámského práva šaría. Západoafrická země je dlouhodobě rozdělena mezi islámský sever a křesťanský sever, armáda i militantní skupiny jsou mezinárodními lidsko-právními organizacemi obviňování z rozsáhlého porušování lidských práv.
Obavy pákistánské vlády z extrémní situace během voleb se nepotvrdily
Během volebního dne 11. května 2013 si útoky militantních nebo fundamentalistických skupin vyžádaly nejméně 32 obětí, přes 200 dalších osob ale bylo zraněno. Podle informací pákistánských médií došlo ke zhruba 40 útokům. Nejhůře zasaženou oblastí byla jihopákistánská provincie Sindh s hlavním městem Karáčí a Balúčistán, i přes snahy vlády zajistit co největší bezpečnost byla většina incidentů spáchána v těsné blízkosti volebních místností či přímo v nich. Původní obavy z extrémního ohrožení se přesto nenaplnily a volby tak podle slov předsedy státní volební komise proběhly v relativním klidu. Volební účast byla nečekaně vysoká, kvůli velkému zájmu musela být prodloužena i doba, kdy bylo možno odevzdávat hlasy. Kromě Národního shromáždění Pákistánci volili i provinční parlamenty, mandáty určené ženám a minoritám budou rozděleny později na základě výsledků. Volby do Národního shromáždění neproběhly ve čtyřech obvodech kvůli zabití kandidátů. Na zajištění bezpečnosti se podílelo 75 000 vojáků, k většině útoků se přihlásila pákistánská větev Talibanu.
Pákistán hlásí nejméně 100 obětí útoků militantních skupin za měsíc duben
Nadcházející pákistánské parlamentní volby provází mnoho problémů. Nejvážnějším z nich jsou zvyšující se útoky militantních skupin. V měsíci dubnu podle oficiálních statistik padlo za oběť útokům těchto skupin nejméně 118 osob včetně několika pákistánských politiků a afghánského diplomata, téměř 400 dalších ale bylo zraněno. Během minulého měsíce bylo v Pákistánu spácháno 29 bombových útoků, k většině z nich se přihlásila pákistánská větev Talibanu. V polovině případů šlo o útoky na politické mítinky nebo úřady politiků a státních úředníků. Docházelo k nim po celém Pákistánu, nejhůře zasaženou oblastí však byla provincie Chajbar Paštúnchwá na severozápadě země. Přestože šlo většinou o útoky na civilní cíle, byl zaznamenán i útok na vojenský konvoj v dlouhodobě problematické provincii Severní Vazíristán, vojáci a další příslušníci pákistánských bezpečnostních složek tvoří pětinu celkového (odhadovaného) počtu obětí. Situace v zemi se výrazně zhoršuje s tím, jak se blíží volby – proběhnou již 11. května.
Obětí útoků Talibanu v Pákistánu je i afghánský diplomat
Mezi oběťmi sebevražedného útoku, ke kterému došlo v pondělních ranních hodinách v Péšávaru na severozápadě Pákistánu, je podle informací místních médií i afghánský diplomat Qari Hilal, který působil na tamním afghánském konzulátu. Zpráva o jeho úmrtí již byla úřadem oficiálně potvrzena. Policie dodává, že při útoku zemřela ještě další osoba afghánské příslušnosti, která byla v příbuzenském poměru k Hilalovi. Sebevražedný bombový útok si vyžádal osm mrtvých a nejméně 50 zraněných, mezi nimi jsou i příslušníci pákistánské policie. Totožnost ani věk útočníka zatím nejsou známy, k incidentu se již však přihlásilo islámské fundamentalistické politické hnutí Taliban.
Letáky Talibanu vyzývají Pákistánce k bojkotu voleb
Součástí předvolební kampaně Talibanu je i šíření letáků vyzývajících Pákistánce, aby bojkotovali blížící se parlamentní volby. K jejich distribuci přistoupilo hnutí krátce poté, co náboženští učenci apelovali na obyvatele, aby splnili svou občanskou povinnost a šli volit. Ilegální Tehreek-e-Taliban šíří své letáky s varováním a výzvou k bojkotu především ve velkých městech, jakými jsou třeba Karáčí nebo Péšávar, ale i jinde. Kromě varování před účastí ve volbách vzkazy Talibanu obsahují i výhrůžky. Opakuje se i varování před účastí na akcích sekulárních politických stran. Mluvčí Talibanu Ehsanullah Ehsan uvedl, že demokracie je proti-islámská a jako taková musí být zavržena. Taliban bude pokračovat ve svém boji proti sekulárním silám, prozatím došlo k útokům na lídry a aktivisty tří politických sekulárních stran – Pákistánskou lidovou stranu, Národní stranu Awami a Hnutí Mutahida Qaumi – kvůli jejich podpoře zásahů proti Talibanu.
V Pákistánu sílí agresivní předvolební kampaň Talibanu
Severozápadní oblasti Pákistánu zaznamenaly v posledních dnech výrazný nárůst intenzity pokusů Talibanu o získání voličů, především v případě předvolebních kampaní. Spolu s tím vykazuje region i zhoršení bezpečnostní situace, množí se útoky islámských fundamentalistů proti dominující politické sekulární straně. V uplynulých dnech bylo zaznamenáno minimálně 5 bombových nebo granátových útoků proti Národní straně Awami, kterou do voleb vede Shahid Khan, guvernér provincie Khyber-Pakhtunkhwa. Jeho hlavní politické vize a cíle jsou silně v rozporu se záměrem Talibanu zavést v Pákistánu islámský chalífát. Během jednoho z útoků minulý týden zemřelo nejméně 19 osob, další byly zraněny. Podle informací bývalého člena ředitelství Inter-Services Intelligence je prozatím nejefektivnější kampaní kampaň Talibanu, Národní strana Awami utrpěla velkou kritiku kvůli korupci a neschopnosti fungovat ve vládě. Taliban v nedávné době varoval veřejnost před podporou kterékoli ze sekulárních kandidujících stran.
Pákistán odsoudil útoky amerických bezpilotních letounů
Ministerstvo zahraničních věcí Pákistánu ostře odsoudilo útoky amerických bezpilotních letounů, které počátkem tohoto týdne narušily pákistánský vzdušný prostor. Jejich následkem přišly o život nejméně čtyři osoby. Bezpilotní letouny – drony – byly lokalizovány nad Severním Vazíristánem, kmenovým územím na severozápadě Pákistánu, kde posléze vypálily rakety na dům ve vazíristánské metropoli Datta Khel. Podle ministerstva zahraničí jsou podobné jednostranné útoky v rozporu s mezinárodními konvencemi i právem a narušují stabilitu země. Vláda k celé věci dodává, že útoky bezpilotních letounů narušují teritoriální integritu a suverenitu Pákistánu. Jejich následkem by mohlo být výrazné ochlazení vzájemných vztahů. Pákistánská vláda se již obrátila na americkou vládua na základě vzájemného respektu a mezinárodních norem požaduje okamžité zastavení útoků bezpilotních letounů.
V Pákistánu rostou kvůli blížícím se volbám obavy z Talibanu
Radikalizující se postoje Talibanu vůči pákistánským politikům vyvolávají v zemi čím dál větší obavy. Vyhrocené reakce a útoky na některé politické lídry by mohly negativně ovlivnit průběh a výsledky blížících se voleb. Jen tento měsíc spáchal Taliban již pět útoků na politické skupiny. K přinejmenším dvěma posledním se přihlásil prostřednictvím svého pákistánského mluvčího Ehsanullah Ehsana. Během nich byl na severozápadě země zabit tamní politický lídr, další byl zraněn. Taliban veřejně varoval před útoky následující politické subjekty – Pákistánskou lidovou stranu (strana prezidenta Zardárího), paštunskou nacionalistickou Lidovou národní stranu a urdské Hnutí Mutahida Qaumi. Strany podpořily vládu a bezpečnostní síly v právě probíhajících operacích proti militantům a jejich politiky jsou výrazně sekulárního charakteru. Veřejnosti bylo doporučeno neúčastnit se kterékoli z akcí pořádaných výše zmíněnými stranami.
V indickém Západním Bengálsku propukla regionální politická krize
Federální stát Západní Bengálsko ležící na východě Indie zachvátila politická krize, vyvrcholila úterními útoky na předsedkyni vlády Mamatu Banerjee a ministra financí Amit Mitra v Kalkatě. Za útoky stojí studentští aktivisté podporující hlavní opoziční stranu, kteří jsou organizováni ve skupině „Studenti Indické federace“. Jedná se o mládežnickou organizaci Komunistické strany Indie (marxisté), která vládla v Západním Bengálsku dlouhých 34 let, než ji v roce 2011 vystřídal Všeindický trinamoolský kongres. Příčinou útoků na vládní představitele bylo úmrtí dvaadvacetiletého studenta, rovněž aktivisty, během jeho pobytu v policejní vazbě. Ministr financí Mitra byl po útoku hospitalizován, předsedkyně Banerjee vyvázla bez zranění, z obavy před dalšími útoky však preventivně zrušila plánované jednání s indickým premiérem Manmohan Singhem a ministrem financí Palaniappan Chidambaramem.
Pákistánská vláda očekává zhoršenou bezpečnostní situaci během voleb
Militantní skupiny a skupiny napojené na Taliban podle informací získaných ministerstvem vnitra Pákistánu nehodlají dopustit, aby květnové parlamentní volby proběhly bez problémů. Podle ministerstva je nanejvýš pravděpodobná zvýšená frekvence útoků v době konání voleb. Kvůli riziku se na jednání o bezpečnosti sešli zástupci ministerstva a volební komise, k zajištění bezpečnosti totiž přispějí kromě čistě vojenských jednotek i speciální síly zastoupené mimo jiné personálem civilních zpravodajských služeb a volební komise. Zvýšená bezpečnostní opatření budou přijata především v severozápadní části Pákistánu, která je sídlem militantních a teroristických skupin, jde například o provincii Balúčistán. Veřejnosti je doporučeno dbát opatrnosti a neúčastnit se shromáždění politického charakteru.
Klidný průběh pákistánských voleb zajistí armáda
Státní volební komise Pákistánu se již nemusí vzhledem k situaci v zemi obávat o klidný průběh parlamentních voleb. Pomoc jí přislíbila armáda, která se zavázala poskytnout kompletní podporu. Předběžný termín voleb je stanoven na květen, kvůli sérii bombových útoku v několika částech Pákistánu se však Státní volební komise obává o jejich průběh. Současný parlament bude rozpuštěn k 16. březnu, kdy poslancům skončí mandát, volby pak musí proběhnout do 2 měsíců. Obavy vyvolávají především radikální nábožensko-politická skupina Taliban a ilegální extremistické skupiny. Poslední incident, ke kterému došlo v největším pákistánském městě Karáčí, si vyžádal nejméně 50 mrtvých a 200 zraněných. Jednání o detailech spolupráce Státní volební komise s Velitelstvím vojenských operací již bylo zahájeno.
Ruské speciální síly údajně zneškodnily 6 severokavkazských ozbrojenců
Podle vyjádření mluvčího Národní protiteroristické komise (NAK) jeden z povstalců pocházel z Ingušska. V jeho domě byl nalezen granátomet, podomácku vyrobené bomby a pás s výbušninami užívaný při sebevražedných útocích. Zbylých 5 náboženských extremistů bylo zastřeleno v Dagestánu během útoku na lesní skrýš. Obě republiky se s činností ozbrojenců potýkají dlouhodobě: v Ingušsku si jejich aktivity minulý rok vyžádaly 163 mrtvých a raněných; Dagestán musí kromě radikálního islámu bojovat i s rozsáhlou korupcí a napětím mezi etnickými skupinami, kterých žije v této republice více než 30. V roce 2012 sem bylo kvůli uklidnění situace převeleno 20 000 vojáků z momentálně stabilního Čečenska. Vzhledem k nadcházejícím olympijským hrám v jihoruském Soči je bezpečnostní situace v regionu jednou z aktuálních priorit ruské vlády.
Během iráckých oslav Arba ’een zemřelo nejméně 20 lidí
Mise OSN v Iráku (UNAMI) odsuzuje vlnu útoků, které se uskutečnily minulý týden a které si vyžádaly životy účastníků šíitského náboženského svátku. OSN vyzývá všechny irácké vůdce, aby se zapojili do konstruktivního a mírového dialogu a nereagovali na proběhlé události násilím. Podle zpráv z médií bomba explodovala na parkovišti v městě Musayyib, jižně od hlavního města Baghdadu a vyžádala si více než 20 životů a desítky zraněných.