Na dva tisíce penzionovaných thajských vojáků se sešlo v Bangkoku, protestovali zde proti současné vládě premiérky Yingluck Shinawatra. Celá událost proběhla poklidně a nebylo třeba zásahu policie nebo armády. Kromě vlády vyjádřili svůj nesouhlas i s udělením amnestie pro politické vězně a osoby obviněné z nepřiměřeného použití síly proti protestujícím v roce 2010. Nedělní protestní akci v Bangkoku zorganizovala Organizace na ochranu Siamu a Lidová armáda proti Thaksinovi, jejichž členy jsou i někdejší vysocí důstojníci nebo politici. Všichni společně odmítali předchozí vládu Thaksina Shinawatry, který je bratrem současné premiérky a žije v zahraničí v dobrovolném exilu. Thajsko je nechvalně proslulé svými častými převraty nebo jinými více či méně násilnými protivládními akcemi, další vývoj tedy může směřovat k podobným událostem, jaké potkaly předchozí vlády a to včetně armádní účasti.
Archiv štítku: protest
USA a EU tlačí na Egypt, aby ukončil krizi
Zástupci EU a USA se setkali se zástupci současné egyptské vlády i se stoupenci exprezidenta Mursi. Ze strany USA přijel jednat v minulých dnech náměstek ministra zahraničí William Burns a na setkání s ministrem zahraničí Egypta Nabil Fahmy se k nim připojil i vyslanec EU Bernardino Leon. Snaží se vyvíjet na Egypt tlak, aby našel kompromis a ukončil měsíční krizi, kdy při následných střetech bylo od 3. července zabito minimálně 100 příznivců exprezidenta Mursi. USA a EU vyjádřily obavu poté, co egyptská vláda oznámila, že chce ukončit protest příznivců Muslimského bratrstva v Káhiře. V sobotu ministerstvo vnitra žádalo protestující, aby ukončili své setkání pokojně. Tisíce příznivců exprezidenta Mursi kempuje od jeho sesazení u mešity Rabaa al-Adawiya a na náměstí Nahda.
Egyptská vláda chce ukončit protest příznivců exprezidenta Mursi
Již od začátku července setrvávají příznivci sesazeného exprezidenta Mohammeda Mursi v Káhiře u mešity Rabaa al-Adawiya a poblíž univerzity, nyní vláda rozhodla, že je na čase s tím skončit. Úředník řekl v televizi: „Vláda se rozhodla přijmout veškerá nezbytná opatření k boji proti těmto rizikům a ukončit je.“ Ministr informací Dorreya Sharaf el-Din prohlásil, že pokračující nebezpečná situace následována terorismem a blokádami není dále přijatelná. Tři vrcholní představitelé Muslimského bratrstva jsou obviněni z podněcování k násilí. Mezitím se šéfka diplomacie EU Catherine Ashton a delegace Africké unie setkaly s exprezidentem Mursi, který se dle Ashton má dobře.
Protesty v Egyptě se obešly bez násilí
Tisíce lidí pochodovaly Káhirou, aby vyjádřily nespokojenost se svržením prezidenta Mohammeda Mursi. Menší dav jejich oponentů se shromáždil na náměstí Tahrir. Neopakovaly se bitvy v ulicích jako při demonstrací minulý týden, kdy zemřelo 35 obyvatel a o tři dny později 53 lidí. Student Ahmed Adel řekl: „Jsem zde, abych řekl ne vojenskému převratu a ano Mursi, kterého vidím jako svého legitimního prezidenta, ačkoliv nejsem v Muslimském bratrstvu a ani jsem nehlasoval pro něj.“ Armáda popírá, že by se jednalo o převrat, jen vyjádřila vůli lidu.
Tisíce lidí v Egyptě protestují
Podporovatelé Muslimského bratrstva se shromáždili v Káhiře. Zpívali protivojenské písně, mávali fotografiemi ex-prezidenta Mohammeda Mursi. Chtěli se dostat k prezidentskému paláci, ale cesta jim byla zablokována. Na večer po modlitbách stejně jako jejich oponenti plánují masové setkání na náměstí Tahrir. Armáda se rozmístila, obklopuje důležité budovy a komunikace, chce oddělit znepřátelené skupiny. Nově jmenovaný premiér el-Belblawi by měl v neděli začít kontaktovat možné kandidáty na ministry. Řekl: „Beru dvě kritéria pro příští vládu. Účinnost a důvěryhodnost.“ Muslimské bratrstvo vyloučilo, že by se podílelo na této vládě. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyjádřil obavu ohledně zatýkání členů Muslimského bratrstva.
V Egyptě protestují stoupenci sesazeného prezidenta Mursi
Po pátečních modlitbách se sešli příznivci sesazeného prezidenta Mohammeda Mursi, aby protestovali proti zásahu armády. Tři lidé byli zabiti při střelbě, když se protestující snažili dostat do vojenských kasáren v Káhiře, kde věří, že je držen ex-prezident Mursi. Není jasné, kdo zahájil střelbu. Mluvčí armády popřel, že by vojáci zahájili palbu, používali jen slepé náboje a slzný plyn. Armáda uznala právo na protest, ale nemá dojít k jeho zneužívání. Oznámila též, že sesazení prezidenta není zaměřené proti žádné politické skupině a Muslimské bratrstvo je vítáno při řešení krize. V pátek rovněž jmenovaná hlava státu Adly Mansour rozpustil parlament.
Egyptský prezident Mursi odmítá plán armády
Egyptský prezident Mohammed Mursi v pozdním úterním projevu prohlásil, že je stále legitimní prezidentem. Přiznal právo protestu, ale vyzval k ukončení násilí a respektu ústavy, právního pořádku. Odmítl ultimátum armády, která v pondělí dala 48 hodin na vyřešení situace, a uvedl, že si nenechá nic diktovat. Unikly informace o podrobnosti plánu armády, který předpokládá pozastavení ústavy, rozpuštění parlamentu a nové volby. Prezident Mursi se setkal s šéfem armády generálem al-Sisi, ale nebyly sděleny informace o jednání. Přes noc nejméně 16 lidí přišlo o život u Káhirské univerzity při protestu na podporu prezidenta Mursi a dalších 200 bylo zraněno. Další střety byly hlášeny po celém Egyptě. OSN vyzývá prezidenta Mursi, aby se zapojil do národního dialogu a zahájil demokratický proces.
Pohřeb proreformního duchovního Taheri přerostl v Íránu v protivládní protest
Desítky tisíc lidí se účastnilo pohřbu ajatolláha Jalaluddin Taheri, který zemřel v neděli v Isfahanu. Duchovní Taheri byl oponent proti konzervativnímu vedení Íránu. Během pohřbu lidé provolávali hesla proti vládě, nejvyššího duchovního Alí Chameneí přirovnávali k diktátorovi, chtěli propuštění všech politických vězňů. Jednalo se o největší protest v Íránu během posledních let. Policie proti němu nezasáhla. Analytici se domnívají, že díky blížícím se prezidentským volbám, kdy úřady nechtějí rozčílit lidi.
V Paříži se konal masivní protest proti zákonu umožňující homosexuální manželství
Na 150 000 lidí se v neděli sešlo v Paříži k pochodu proti novému zákonu, který povoluje stejnopohlavní párům manželství. Po střetech s policií bylo na 100 lidí zatčeno. Zákon, jenž rovněž umožňuje stejnopohlavním párům adopci dětí, podepsal prezident Francois Hollande v polovině května po měsících bouřlivých debat. Francouzská společnost je nicméně nad zákonem rozdělena. Opoziční strana UMP slibuje, že pokud bude zvolena, zákon následně zruší. Francie se stala 9. zemí Evropy a 14. státem na světě, který legalizoval manželství stejnopohlavních párů.
Ultra-ortodoxní Židé protestovali v Jeruzalémě proti začlenění do armády
Přibližně 15 000 lidí protestovalo ve čtvrtek v podvečer v Jeruzalémě proti plánu donutit členy ultra-ortodoxní komunity, aby sloužili u armády. Při protestu došlo ke střetům mezi policisty a demonstrujícími. Několik protestujících bylo zatčeno. Rabín David Zycherman řekl: „Vláda chce vykořenit naše tradice a sekularizovat nás, nazývají to tavící kotel, ale lidé nemůžou být roztaveni. Nemůžete změnit náš způsob života.“ Od vzniku Izraele v roce 1948 byli z vojenské povinnosti vyjmuti ultra-ortodoxní, když studují na náboženské škole. Ultra-ortodoxní tvoří přibližně 10 % obyvatelstva. V Izraeli je vojna povinná pro většinu obyvatelstva staršího 18 let, muži chodí na 3 roky a ženy na 2 roky. V loňském roce Nejvyšší soud rozhodl, že výjimka pro ultra-ortodoxní je protiústavní a začala jednání o novém zákoně.
Stovky Kubánců v čele s dcerou Raúla Castra protestovaly proti homofobii
V sobotu se v hlavním kubánském městě Havana uskutečnila demonstrace proti homofóbii. Stovky Kubánců vyjádřily podporu rovnému přístupu k homosexuálům. Někteří demonstranti mávali transparenty se nakreslenou duhou a vykřikovali hesla: „Homofóbie ne, socialismus ano.“ Pochod vedla Mariela Castro, dcera prezidenta Kuby Raúla Castra, která je známou aktivistkou v boji za práva gayů a lesbiček. Právě její snahy přispěly k tomu, že vláda protestní pochod povolila.
Novináři v Mexiku protestují proti násilí a zločinům
V 11 městech v Mexiku vyšly do ulic stovky novinářů, kteří protestovali proti vraždám a zmizením svých kolegů. Mobilizace byla organizovaná simultánně ve všech městech a hlavním důvodem uskutečnění bylo připomenutí si prvního výročí vraždy novinářky Reginy Martínez na jihovýchodě země. Národní komise pro lidská práva oznámila, že od roku 2000 bylo zavražděných 81 novinářů. Poslední případ pochází z 24. dubna, kdy byl fotograf Daniel Martínez Bazaldúa nalezen mrtvý. Zintenzivnění násilí páchaného na novinářích je jeden z důsledků boje proti drogovým kartelům, kterou vyhlásil bývalý prezident Felipe Calderón. Nicméně násilnosti nepřestaly, ani když prezident Calderón opustil úřad, a pokračují dodnes.
Kambodžská opozice protestuje proti státní volební komisi
Hlavní opoziční strana Kambodžská národní strana osvobození (CNRP) zorganizovala nenásilný protest a vyjádřila tak svůj požadavek zásadní reformy státní volební komise. Podle místopředsedy CNRP Kem Sokhy je stávající komise úzce napojena na vládnoucí Kambodžskou lidovou stranu (CPP) premiéra Hun Sena. Požadavek Kambodžské národní strany osvobození přichází v době blížících se parlamentních voleb, které by měly proběhnout 28. července. Místopředseda CNRP Sokha dále dodává, že v současné době by státní volební komise nedokázala zajistit svobodné a spravedlivé volby. CNRP volá po přijetí doporučení zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva v Kambodži a auditu celostátního seznamu voličů. Pokud státní volební komise ani vláda nepodniknou žádné kroky vedoucí k řešení požadavku CNRP, podle místopředsedy Sokha strana a její podporovatelé znovu vyjdou do ulic.
Ve věznici Guantanamo drží hladovku už polovina zadržovaných
Zástupci americké armády uvedli, že 84 vězňů drží v současné době protestní hladovku. Na Guantanamu je celkem zadrženo 166 osob, jedná se tedy o polovinu. Vězni hladovkou protestují proti jejich zadržení, většina z nich má být vězněna bez obvinění. Podle armádních představitelů nikdo není ohrožen na životě, 5 vězňů je v nemocnici a 16 je krmeno nuceně. Hladovka v americkém detenčním zařízení na Kubě začala v únoru a v posledních týdnech velmi rychle stoupal počet lidí, kteří se k protestu připojili. Držení hladovky je pro Guantanamo typickým jevem, ale současný protest je jeden z největších a nejdéle trvajících vůbec.
Stovky tisíc Argentinců protestovaly proti vládě
Ve čtvrtek se v několika velkých argentinských městech uskutečnily protestní průvody proti současné vládě. Jedná se čtvrtou protestní akci v 7 měsících. Cílem pořadatelů bylo sjednotit na náměstí v Buenos Aires 100 000 osob, konečná účast byla o něco nižší. Důvody jednotlivých demonstrantů se lišily. Prezidentka země Cristina Fernández de Kirchner je mnohými kritizována za omezování demokracie na úkor posilování pravomocí vlády. Další ji viní za zvýšení korupce. Mezi důvody, které vyvolaly nepokoje, se nacházela rovněž plánovaná reforma soudnictví či míra inflace v zemi. Opoziční parlamentní politické strany vyjádřily protestu svou podporu. Argentinská prezidentka Cristina Fernández de Kirchner se v době protestu nacházela v Peru na mimořádné schůzi Unie jihoamerických národů (UNASUR), která byla svolána proto, aby se nejvyšší představitelé států Jižní Ameriky vyjádřili k napjaté politické atmosféře ve Venezuele, která zde panuje po prezidentských volbách, které proběhly minulou neděli.
Pákistán odsoudil útoky amerických bezpilotních letounů
Ministerstvo zahraničních věcí Pákistánu ostře odsoudilo útoky amerických bezpilotních letounů, které počátkem tohoto týdne narušily pákistánský vzdušný prostor. Jejich následkem přišly o život nejméně čtyři osoby. Bezpilotní letouny – drony – byly lokalizovány nad Severním Vazíristánem, kmenovým územím na severozápadě Pákistánu, kde posléze vypálily rakety na dům ve vazíristánské metropoli Datta Khel. Podle ministerstva zahraničí jsou podobné jednostranné útoky v rozporu s mezinárodními konvencemi i právem a narušují stabilitu země. Vláda k celé věci dodává, že útoky bezpilotních letounů narušují teritoriální integritu a suverenitu Pákistánu. Jejich následkem by mohlo být výrazné ochlazení vzájemných vztahů. Pákistánská vláda se již obrátila na americkou vládua na základě vzájemného respektu a mezinárodních norem požaduje okamžité zastavení útoků bezpilotních letounů.
Ve věznici na Guantanamu protestují vězni hladovkou
Proti svému věznění v detenčním zařízení na Kubě, kde jsou drženi lidé podezřelí z terorismu, drží protestní hladovku už 130 lidí. Americké úřady počet hladovějících nepotvrdily. Informaci zveřejnil právník Shakera Aamera, který je ve věznici na americké vojenské základně Guantanamo držen už 10 let bez údajně jediného obvinění. Za propuštění Aamera, který se narodil v Saúdské Arábii, ale žil ve Velké Británii a USA, se zvedla mezinárodní kampaň. Podle slov právníka se vězeňská správa snaží protest prolomit, ale zatím marně.
V Chile policie násilně reagovala na útoky ze strany demonstrujících studentů
Tisíce chilských studentů z univerzit a středních škol, kteří demonstrovali za reformy vzdělávacího systému, ve čtvrtek narazili na policii v ulicích hlavního města Santiago de Chile. Nejdřív policie přinutila změnit trasu pochodu, pak někteří protestující začali házet zapálené předměty na policisty, kteří útok opětovali. Na studenty policie použila slzotvorný plyn a vodné dělá. Již více než rok studenti většinou ze soukromých škol organizují demonstrace požadující veřejné, bezplatné a kvalitní školství na všech úrovních. Tenhle protest byl prvním v roce 2013 a podle údajů dvou největších studentských organizací se na něm zúčastnilo přes 20 000 studentů. Oficiální vyhlášení uvádějí jenom 4 000 zúčastněných. Další protest byl zvolán na 11. dubna.
Na 7 Kanaďanů dokončilo protestní pochod, důvodem jsou neuspokojivé životní podmínky
Sedm původních obyvatel Kanady dokončilo protestní pochod proti životním podmínkám v rezervacích. Muži dorazili do hlavního města Ottawy a ukončili tak pochod dlouhý 1 600 km. Náročný pochod začali v lednu v severní části Québecku. Během cesty se k mladým Kanaďanům přidali další protestující a před parlament v hlavním městě Kanady v pondělí dorazily stovky dalších. S protestujícími se má sejít ministr pro záležitosti původních obyvatel Bernard Valcourt. Původní obyvatelé Kanady nesouhlasí s novými zákony o životním prostředí, které by v případě přijetí ohrozily jejich právo lovu a rybolovu a právo pronajímat půdu nepůvodnímu obyvatelstvu.
V Brazílii vystěhovali z budovy starého muzea desítky původních obyvatelů
Policie brazilského města Rio de Janeiro vystěhovala na desítky příslušníků původních kmenů z budovy starého muzea, kterou obývali. Objekt se totiž nachází v blízkosti známého stadionu Maracaná, budova byla postavena v roce 1862 a od té doby sloužila jako Muzeum původních kmenů. Nicméně v roce 1978 bylo muzeum opuštěno a v roce 2006 se do něj nastěhovalo přibližně 60 lidí, z nichž bylo 20 dětí. Budova má být zničena kvůli potřebám Mistrovství světa ve fotbale. Původní obyvatelé proti plánu protestovali, nicméně byli policií vystěhováni a úřady jim přislíbili konstrukci nového kulturního centra.
Kyperský prezident obhajuje záchranný balíček, veřejnost se ale bouří
Kyperský prezident Nicos Anastasiades obhajuje záchranný balíček od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), který v zemi vyvolal vlnu pobouření veřejnosti. Dále uvedl, že dohoda je sice bolestná, ale potřebná k tomu, aby se zabránilo bankrotu několika tisíc malých podniků a posléze i celé země. Jednorázová daň by měla přijít v platnost v úterý 19. března, a proto jsou u bank vidět velké fronty lidí, kteří se snaží své úspory vybrat v hotovosti. Pravicová politická strana prezidenta Anastasiadese Demokratické shromáždění (DISY) potřebuje podporu ostatních frakcí, aby výpomoc mohla být ratifikována. Pro agenturu Reuters předseda parlamentního finančního výboru Nicholas Papadopoulos uvedl, že dohoda je mnohem horším rozhodnutím než očekával. Předseda opozice George Lillikas vyzývá své stoupence k uspořádání protestního shromáždění, protože měl „prezident zradit hlas lidu„.
Bolívijské město protestuje proti novému jménu letiště
Již třetí protest v průběhu několika týdnu se uskutečnil v pátek v bolívijském městě Oruro. Důvodem nespokojenosti lidí je nové pojmenování letiště, které se v současnosti jmenuje Letiště Evo Moralese, které se shoduje s jménem prezidenta Bolívie. Původní plán byl pojmenovat objekt po leteckém hrdinovi Juanovi Mendozza. Za poslední týdny již na letišti proběhly stávky trvající 24 a 48 hodin s cílem odmítnout nové pojmenování, které bylo oficiálně představeno v únoru. Juan Mendoza byl pionýrem bolivijského letectva a jako první absolvoval let mezi La Paz a Buenos Aires. Navíc se stal klíčovou postavou ve válce mezi Bolívií a Paraguayí v rocích 1932 a 1935.
V Chile bylo zatčených 20 příslušníků původního kmenu
Chilská policie zadržela 20 příslušníků původního kmenu Mapučů kvůli jejich účasti v protestu za osvobození Fernanda Millachea. Obviněný Millacheo patří taky do kmene Mapučů, nicméně je v současnosti souzen za zakládání požárů a pokus o vraždu. Již 7 týdnů Millacheo držel ve vězení hladovku, cítí se být nevinným, a proto protestující požadovali jeho propuštění. Téměř jeden milion Mapučů obývá teritorium Chile hlavně v regionu Araucanía, většina z nich žije v chudobě. V lednu 2013 propukly v této oblasti protesty původních obyvatelů za navrácení půdy do jejich rukou, přičemž během těchto akcí zemřel při požáru švýcarský zemědělec s manželkou. Vláda se situaci původních kmenů již snaží vyřešit.