Kuba rozvíjí alternativní zdroje energie

Na jaře Kuba spustila solární farmu se 14 000 panely. Farma leží přibližně 300 kilometrů od Havany v provincii Cienfuegos. Jde o solární projekt z celkových sedmi spuštěných farem za poslední období. Kuba je nicméně dlouhodobě závislá na dodávkách ropy ze zahraničí. Vedení země bylo donuceno ke změnám poté, co neuspěl pokus o vlastní těžbu ropy v pobřežních vodách Kuby. Prezident země Raul Castro proto vytvořil 7 pracovních skupin, které mají vytvořit patnáctiletý plán pro alternativní zdroje energie, čímž by se zajistila větší energetická soběstačnost země a snížila by se závislost na ropě. Plán má zahrnovat solární, větrnou energie a také energii z biomasy.

Čínský prezident navštívil Kubu

Čínský prezident Xi Jinping ve středu navštívil Kubu, kde se setkal s Miguelem Diazem-Canelem, viceprezidentem Rady státu. Prezident Xi Jinping prostřednictvím něj vzkázal pozdravy a brzké uzdravení současnému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a vůdci Fidelu Castrovi. Podle čínského prezidenta Čína udržuje s Kubou velmi přátelské vztahy. Svou návštěvu na Kubě sám prezident Jinping chápe jako příležitost k prohloubení vzájemných vztahů a vzájemnou podporu ekonomického a hospodářského růstu. „Čína by chtěla dál pracovat na otevřenějším vztahu s Kubou a to jak v oblasti mezinárodních tak regionálních záležitostí,“ řekl médiím k příležitosti své návštěvy čínský prezident.

Pokračující studená válka mezi USA a Kubou

Vztahy mezi Kubou a USA se zkomplikovaly především na přelomu 50. a 60. let 20. století. Roku 1959 revolucionáři v čele s Fidelem Castrem svrhli tamní diktátorský režim a chopili se moci. Oba státy se nemohly shodnout v ekonomických otázkách a začala Kuba usilovat o větší nezávislost na USA. Vzájemné vztahy obou zemí se definitivně zhoršily po roce 1961, když se Kuba přihlásila k mocenskému bloku komunistických zemí vedených SSSR. Rozpoutala se mezi studená válka, která částečně trvá dodnes.

I po pádu železné opony sankce pokračují

Raúl Castro s brazilskou prezidentkou Dilma Rousseff.

Raúl Castro s brazilskou prezidentkou Dilma Rousseff.

Nejdiskutovanějším prvkem ve vztazích obou států je hospodářské embargo, které USA vyhlásily vůči Kubě roku 1960 a o dva roky později jej zpřísnily. Kubánští novináři používají místo slova embargo výraz blokáda. Obchodní embargo znamená, že Kuba nesmí vyvážet své zboží do USA a naopak. Další země také nesmějí Kubě prodávat žádný produkt nebo zařízení, které obsahuje více než 10 % součástí pocházejících z USA. Zároveň ostatní země nesmějí prodávat do USA produkty ani zařízení obsahující kubánské suroviny.

Čtěte dále ->

Stovky Kubánců v čele s dcerou Raúla Castra protestovaly proti homofobii

V sobotu se v hlavním kubánském městě Havana uskutečnila demonstrace proti homofóbii. Stovky Kubánců vyjádřily podporu rovnému přístupu k homosexuálům. Někteří demonstranti mávali  transparenty se nakreslenou duhou a vykřikovali hesla: „Homofóbie ne, socialismus ano.“ Pochod vedla Mariela Castro, dcera prezidenta Kuby Raúla Castra, která je známou aktivistkou v boji za práva gayů a lesbiček. Právě její snahy přispěly k tomu, že vláda protestní pochod povolila.

Dceři kubánského prezidenta Raúla Castra odmítly vystavit víza do Spojených států amerických

Spojené státy americké odmítly kladné vyřízení žádosti o víza, kterou podala dcera současného kubánského prezidenta Raúla Castra. Mariela Castro byla do Spojených států amerických pozvána na slavnostní odevzdávání cen, kde by měla být taky oceněna za své aktivity v ochraně prav homosexuálů. Ministerstvo zahraničních věcí podle prohlášení aktivistů zamítlo přístup Mariely Castro, i když nedávno navštívila New York. Mariela Castro pracuje jako ředitelka Národního centra pro sexuální výchovu na Kubě, kde organizuje také kampaně za ochranu prav homosexuálů.

Prezident Kuby Raúl Castro plánuje rezignovat k roku 2018

Přestože byl včera současný prezident Kuby Raúl Castro znovuzvolen Národním shromážděním do své funkce na další období 5 let, oznámil, že se rozhodl po jeho skončení rezignovat na post prezidenta Kuby. Prezident Castro taky prohlásil, že si je vědom diskuze, kterou jeho rozhodnutí vyvolá v následujících dnech. Za svého viceprezidenta si vybral Miguela Díaza Canela, který má 52 let. Jmenováním do funkce získal viceprezident Díaz Canel šanci na nástupnictví po prezidentu Castrovi. Stal by se tak prvním kubánským lídrem, který se přímo nezúčastnil revoluce v roku 1959. Bývalý prezident Fidel Castro se na začátku zasedání Shromáždění objevil, nicméně nepronesl žádný projev.

Na Kubě probíhají parlamentní a lokální volby

Více než 8, 6 milionů Kubánců bude v neděli volit 612 poslanců do Národního shromáždění lidové moci a 1 269 členů do patnácti Provinčních shromáždění. Voleb se mohou zúčastnit všichni občané starší 16 let. Po volbách bude ustanoven parlament, z něhož vznikne Státní rada (Consejo del Estado) čítající 31 členů. Státní rada zvolí svého předsedu, který je zároveň hlavou státu. Je pravděpodobné, že opět podpoří Raúla Castra, pro kterého by to bylo jeho druhé prezidentské období. Disident Manuel Cuesta Morúa kritizuje absenci více politických stran, na Kubě existuje pouze Komunistická strana Kuby (PCC). Další odpůrce režimu a mluvčí Kubánské komise pro lidská práva a národního usmíření (CCDRHN) Elizardo Sánchez kritizuje Parlament jako orgán, který má mít pouze funkci pouze reprezentativní.

Kubánský prezident Raúl Castro přijel do Chile na summit EU a CELAC

Na očekávaný summit Evropské unie (EU) a Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC) přijel do hlavního města Chile i prezident Kuby Raúl Castro. Jeho návštěva se zapsala do historie jako první návštěva představitele Kuby této latinskoamerické země od roku 1971. Prezident Castro obdrží v Santiagu funkci dočasného předsedy CELAC. Navíc chilská vláda požádá o spolupráci prezidenta Castra při ještě stále neuzavřeném vyšetřování smrti senátora z roku 1991. Údajně se vrazi senátora Jaimeho Guzmána nacházejí na území Kuby.

Argentinská prezidentka se setkala s prezidentem Spojených arabských emirátů

V Abú Dhabí se v rámci asijského turné konalo setkání argentinské prezidentky Cristiny Fernández de Kirchner a prezidenta Spojených arabských emirátů Jalifa bin Zayed al Nahyana. Prezidentka Fernández de Kirchner se snaží svojí cestou hlavně prezentovat obchodní aktivity mezi latinskoamerickým a asijským regionem. Během své cesty se zúčastní otevření 6. Světového summitu energie budoucnosti a pak bude pokračovat do Indonésie a Vietnamu. Před návštěvou Spojených arabských emirátů se prezidentka Fernández de Kirchner střetla s venezuelským viceprezidentem Nicolásem Madurom a kubánským prezidentem Raúlom Castrom a jeho bratrem Fidelem Castrom.