V úterý to uvedl černohorský ministr zahraničí Igor Luksic, nicméně jako požadavek stanovil, aby byli kosovští Černohorci uznání jako menšina a mohli mít své zastoupení v kosovském parlamentu. Kromě Černohorců nemají statut menšiny v Kosovu také Chorvaté, kosovská vláda avšak slíbila, že statuty obou minorit budou změněny. Černá Hora uznala nezávislost Kosova již v říjnu 2008.
Archiv rubriky: Balkán
Politická strana Sjednocené regiony Srbska vystoupila ze srbské koaliční vlády
Na žádost ministerského předsedy Srbska Ivici Dacice byl ve středu odvolán z funkce ministra financí Mladjan Dinkic, který je předsedou strany Sjednocené regiony Srbska (URS). Samotná URS vystoupila ze srbské koalice. Návrh na odvolání podal premiér Dacic poté, co již bývalý ministr financí Dinkic požadoval vytvoření nových ministerstv. Jméno nového ministra financí by mělo být známo 20. srpna.
Bývalá vládní Demokratická strana v Albánii má nového lídra
Novým lídrem Demokratické strany (DP) se v pondělí stal bývalý ministr dopravy Lulzim Basha, který zvítězil proti svému jedinému soupeři současnému ministrovi dopravy Sokolu Olldashimu s 80 % hlasů. Bývalý předseda DP Sali Berisha následně novému lídru strany Bashovi pogratuloval k vítězství. DP má v současné době 105 tisíc členů, účast ve volbě nového lídra dosáhla 41 %.
Makedonie podepsala s Ruskem dohodu o začlenění do plynovodu South Stream
Energetická smlouva byla podepsána v úterý v Moskvě. Makedonci věří, že tato dohoda pomůže vyřešit zásobovací problémy a zajistí levnější energii firmám i domácnostem. Plynovod South Stream by měla být uveden do provozu v roce 2018, v roce 2030 by měla Makedonie podle odhadů čerpat 2,5 miliard kubických metrů zemního plynu.
Podle komisaře EU pro rozšíření Štefana Füleho Srbsko dosáhlo značných pokroků v cestě do EU
Během návštěvy v srbském Bělehradu eurokomisař Füle také uvedl, že Srbsko musí nadále pokračovat v reformách. Evropská komise by se měla zabývat rámcovým návrhem na jednání Srbska s členy EU během příštího týdne. Nejpozději v lednu 2014 by se poprvé mělo uskutečnit jednání o přistoupení Srbska do EU, dodal eurokomisař Füle ve čtvrtek. Po návštěvě Srbska odcestoval Komisař EU pro rozšíření Füle do Kosova.
Srbské paralelní policejní úřady v Kosovu by měly být brzy zrušeny
Ve středu to uvedl kosovský premiér Hashim Thaci, dále konstatoval, že v současné době byla již činnost těchto institucí zastavena. Tvrzení ministerského předsedy Thaciho potvrdila i kosovská policie a mise EU v Kosovou EULEX. Zrušení srbských institucí v Kosovu probíhá na základě dohody o normalizování vzájemných vztahů mezi Kosovem a Srbskem z 19. dubna. K 1. září by měla být dále pozastavena činnost srbských soudů v Kosovu.
Chorvatský prezident poprvé navštívil od vstupu země do EU Bosnu a Hercegovinu
Při své pondělní návštěvě označil chorvatský prezident Ivo Josipovic Bosnu a Hercegovinu (BaH) za důležitého partnera. Prezident Josipovic dále uvedl, že Chorvatsko bude pomáhat při další integraci BaH do EU. Dále také konstatoval, že mezi oběma zeměmi je třeba co nejdříve vyřešit hraniční spor o území v délce 100 km. Vztahy mezi Chorvatskem a BaH nedávno také narušil plán na výstavbu mostu na poloostrově Peljesac na jihu Chorvatska, jehož výstavbou by Chorvatsko zamezilo BaH přímému přístupu k moři. Předseda tříčlenného předsednictva BaH Nebojsa Radmanovic konstatoval, že pokud Chorvatsko nezabrání přítupu BaH k moři, BaH nebude nadále bránit výstavbě chorvatského mostu.
Makedonie a Srbsko urovnaly obchodní spor
Makedonský ministr obchodu Ljupco Dimovski a jeho srbský protějšek Rasim Ljajic se na čtvrtečním setkání dohodli, že zruší dosavadní obchodní bariéry mezi zeměmi, aby zlepšili vzájemné obchodní a ekonomické vztahy. Obchodní spor mezi Makedonií a Srbskem se rozpoutal po nařízení Makedonie 1. července, která podmínila dovoz srbské mouky a pšenice nákupem většího množství makedonské mouky a pšenice do Srbska. Srbsko následně dalo podnět k prošetření Středoevropské zóně volného obchodu (CEFTA). Následně reagovalo Srbsko omezením importu rajčat a vína z Makedonie. Ve dne 22. července se i po dohodě mezi Makedonií a Srbskem uskuteční jednání v rámci CEFTA.
Kosovo a Srbsko jednají o důležitých dohodách v oblasti telekomunikací a energie
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton uvedla v pondělí, že kosovský premiér Hashim Thaci a jeho srbský protějšek Ivica Dacic pravděpodobně brzy uzavřou zásadní smlouvy v oblasti telekomunikací a energie. Sama baronka Ashton měla v úterý jednat o potencionálních dohodách v Bělehradu s kosovským i srbským premiérem. Podepsání těchto smluv je jednou z podmínek pro Srbsko, aby mohlo započít přístupové rozhovory do EU.
Bosenští muslimové se účastní bojů v Sýrii za radikální islamistickou skupinu Al-Nusra
Bezpečnostní služba v Bosně a Hercegovině (BaH) odhalila, že několik Bosňanů se podílí na bojích v Sýrii v radikální islamistické organizaci Al-Nusra, která má blízko k al-Kaidě. Podnět k šetření poskytlo video z května, na kterém se Bosňané měli před útokem, na syrské město Homs, ukázat. Bezpečnostní služba uvedla, že se jedná o Armena Dzelka, Edina Alijeva, Elvedina Memice a Bajra Ivanovice, který byl v roce 2007 odsouzen za přípravu sebevražedného atentátu. Dzelka a Ivanovic měli odejít do Sýrie v únoru. Muaz Sabic, který byl rovněž identifikován na videu, byl zabit v bojích v dubnu. Dosud není známo, kdo cestu Bosňanů do Sýrie financoval.
Albánská Demokratická strana hledá po rezignaci lídra Saliho Berishy nového šéfa strany
Bývalý premiér Sali Berisha uznal porážku v parlamentních volbách na konci června a následně rezignoval na post předsedy Demokratické strany (DP). S odstoupením Berishy z funkce lídra DP pravděpodobně zahájí novou kapitolu, Berisha působil nepřetržitě jako předseda DP od založení strany v roce 1991. O post lídra DP se pravděpodobně utkají současný ministr dopravy Sokol Olldashi a bývalý ministr dopravy Lulzim Basha. Oba kandidáti jsou často spojováni s nelegální činností. Olldashi se měl dopustit pašování zboží a drog. Basha byl obžalován za zneužití pravomocí a korupci při jeho působení na ministerstvu dopravy, nicméně Nejvyšší soud žalobu kvůli procedurálním pochybení v roce 2009 zamítl.
EU nabádá Makedonii, aby co nejdříve vyřešila spor o název státu s Řeckem
Komisař EU pro rozšíření Štefan Füle v pondělí uvedl, že spor mezi Makedonií a Řeckem o název státu musí být co nejdříve vyřešen, aby Makedonie mohla pokročit v přístupových jednáních s EU. Füle zároveň konstatoval, že bez rozšíření všech zemí západního Balkánu, nebude EU celistvá. Füle tak reagoval na rozhodnutí summitu Evropské rady z minulého týdne nezabývat se makedonským problémem o název státu. Jako hlavní oblast zájmu západního Balkánu byly na summitu Evropské rady označeny Chorvatsko a Srbsko. Přitom Makedonie získala kandidátský status do EU již v prosinci 2005, v roce 2009 doporučila Evropská komise zahájit s Makedonií přístupová jednání do EU.
Evropská unie má 28. člena
Chorvatsko v pondělí vstoupilo do Evropské unie a stalo se tak jejím 28. členem. Po Slovinsku, které přistoupilo do EU v roce 2004, se tak jedná o druhou bývalou jugoslávskou zemi ve společenství. V zemi vstup slavily tisíce lidí, v Záhřebu se oslav zúčastnilo na 30 hlav států. Chorvatsko podalo přihlášku do EU v roce 2003 a v roce 2004 se stalo kandidátskou zemí. O rok později s ním EU zahájila vstupní rozhovory, avšak v prosinci 2008 jednání zablokovalo na rok Slovinsko kvůli sporu s Chorvatskem o vytyčení společní hranice a přístupu k moři. V roce 2011 dvě třetiny hlasujících Chorvatů v referendu odsouhlasily vstup země do EU. Účast na referendu činila 47 %. Poslední překážkou pro vstup Chorvatska do EU byl dlouholetý spor se Slovinskem v souvislosti s bankou Ljublajnska, ten byl ale vyřešen v březnu tohoto roku.
Prezident Miloš Zeman pojede na návštěvu do Záhřebu
Při příležitosti oslav vstupu Chorvatska do EU zavítá do hlavního města země mimo jiné také prezident Miloš Zeman. Tam se ještě před ceremoniálem setká s nejvyšším představitelem Chorvatska – prezidentem Ivem Josipovičem a premiérem Zoranem Milanovičem. Chorvatsko se stane 28. členem EU 1. července 2013.
Visegrádská čtyřka odmítá další podmínky pro zahájení vstupních rozhovorů EU se Srbskem
Česká republika a další země visegrádské čtyřky, tedy Slovensko, Maďarsko a Polsko, usilují o to, aby Evropská unie nekladla další podmínky pro zahájení vstupních rozhovorů se Srbskem. První rozhovory s Bělehradem by se měly konat v lednu 2014. Na návrh Německa se bude v prosinci ještě konat vrcholná schůzka pro přijetí rámce jednání se Srbskem a mohlo by tak dojít k posunu zahájení rozhovorů. Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko chtějí, aby byl právě tento rámec zamítnut a zahájení rozhovorů se Srbskem bylo potvrzeno. Srbsko usilovalo o zahájení do konce roku 2013, kdy budou zahájena jednání o asociační dohodě s Kosovem a byly by tak oba kroky provedeny najednou.
Projekt plynovodu Nabucco je v krizi
Německá společnost OMV, která vede projekt Nabucco West, oznámila, že jejich projekt nebude dodávat zemní plyn z Ázerbájdžánu do Evropy, protože nevyhrál soutěž o kontrakt. Konkurenčním projektem Nabucca je plynovod Trans Adriatic Pipeline (TAP), který je spravován stejně jako Nabucco evropskými těžařskými společnostmi a měl by vést skrze Řecko, Albánii až do Itálie. Skupina společností těžící plyn v Ázerbájdžánu se měla do června rozhodnout o vítězném projektu, který by měl být napojen na vznikající plynovod Transnatolian Pipeline (TANAP) proudící z Ázerbájdžánu do Turecka. Spuštění TANAP do provozu je plánováno na rok 2019. Plány na výstavbu Nabucca vznikaly již v roce 2002, projekt Nabucco West je zmenšenou verzí původních plánů.
Česká republika přijde o jeden mandát v Evropském parlamentu
Evropský parlament (EP) ve čtvrtek rozhodl o novém přerozdělení poslaneckých mandátů, které bude při volbách v roce 2014 ovlivněno vstupem Chorvatska do Evropské unie a lisabonskou smlouvou, která omezuje počet členů EP na 751. Česká republika bude mít v dalším volebním období v EP místo současných 22 zástupců pouze 21. O jednoho poslance v EP přijde dalších 11 zemí, Chorvatsko dostane 11 mandátů.
Navrhovaná doba vězení pro argentinského exprezidenta je 8 let
Argentinský prokurátor v pátek požádal o osmiletý trest odnětí svobody pro argentinského prezidenta z let 1989 až 1999 Carlose Menema. Kromě toho také navrhl zakázat bývalé hlavě státu vykonávat veřejné funkce po dobu 16 let. Carlos Menem byl uznán vinným za nelegální dodávky zbraní Ekvádoru a Chorvatsku v letech 1991 až 1995, oba státy se tehdy nacházely ve válečném stavu a na dodávky zbraní bylo uvaleno embargo. Dvaaosmdesátiletý Carlos Menem obvinění odmítá.
Srbští poslanci žádají, aby kosovští Srbové přijali předběžnou dohodu s Kosovem
Srbský poslanec Aleksandar Vucic navštívil srbskou menšinu na severu Kosova, aby ji přesvědčil k přijetí dohody, kterou obě země vyjednaly prostřednictvím Evropské unie. Přestože není dohoda podle poslance „zcela ideální„, měla by být přijata. Dohoda byla uzavřena v dubnu v Bruselu. Na základě dohody Srbsko sice neuznává plnou nezávislost Kosova, připouští ale legislativní moc země nad celým územím. Kosovští Srbové budou moci vytvořit i vlastní policii, která bude fungovat v rámci kosovské justice. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, kosovští Srbové, jichž v zemi žije na 40 000, odmítli uznat kosovskou vládu. Kosovo doposud neuznalo 5 z 27 států EU, jedná se o Španělsko, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Kypr.
Ekonomiky střední Evropy se zpomalují
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zhoršila výhled rozvíjejících se ekonomik ve střední Evropě. Odhad letošního ekonomického růstu zemí střední Evropy snížila EBRD na 0,8 %, přestože doposud počítala s růstem o 1,2 %. Tempo hospodářského růstu se zpomalilo v Polsku a na Slovensku, ekonomiky Maďarska, Chorvatska a Slovinska zůstávají v recesi. Avšak navzdory odhadům se export sledovaných zemí zlepšuje, což by mohlo znamenat zmírnění negativních dopadů finanční krize v eurozóně na hospodářství těchto zemí. Česká republika se mezi tyto země neřadí, protože podle EBRD patří mezi vyspělé země.
Nejvíce zkorumpovanými evropskými zeměmi jsou údajně Chorvatsko a Slovinsko
Podle nových průzkumů je Chorvatsko, které má vstoupit do EU 1. července 2013, jednou z nejvíce zkorumpovaných zemí Evropy. Situace ve Slovinsku, které je v EU od roku 2004 a v eurozóně od roku 2007, je dle průzkumů ještě horší. Informace byly zveřejněny ve výroční firemní zprávě společnosti Ernst & Young poskytující finanční služby. Společnost provedla rozhovor s 3459 členy představenstva společnosti ve 36 zemích po celém světě, včetně 20 členských států EU. Dotazy byly směřovány, zda firmy nabízejí úplatky, aby získaly nebo udržely zakázky. Dále jestli firmy úmyslně falšují zprávy o jejich finančních výsledcích, výkonnosti a hospodaření. V Chorvatsku 90 % lidí uvedlo, že podplácení a úplatkářství je v zemi široce rozvinuté a ve Slovinsku se jednalo dokonce o 96 % lidí. Další země s vysokým procentuálním výsledkem jsou Řecko a Slovensko (84 %), následuje Česká republika (73 %), v Portugalsku (72 %), v Maďarsku (70 %), ve Španělsku (65 %), Rumunsku (61 %) a Itálii (60 %). Nejvyspělejší ekonomiky EU zaznamenaly dobré výsledky, Francie 27 %, Německo 30 % a Velká Británie 37 %. Severské země Finsko a Švédsko vyšel jako nejméně zkorumpovanou s výsledkem 12 %.
Podle ECB je pro země střední a východní Evropy stále výhodné členství v eurozóně
Člen výkonné rady ECB Joerg Asmussen na výročním zasedání středoevropský a východoevropských bank v Berlíně uvedl, že je stále výhodné pro země střední a východní Evropy, aby usilovaly o členství v eurozóně, a že jejich rozvíjející se ekonomiky jsou potenciální kandidáty k připojení k jednotné měně. Členstvím by se eurozóna stala jejich největším a hlavním obchodním partnerem a země by měly prospěch z nižších transakčních nákladů a odstranila by se kurzovní rizika. Dále si eurozóna uvědomuje, že v současné době nemá dobrou vizitku vzhledem k obtížím, kterým čelí mnoho jejich členů. Ekonomika eurozóny prochází od přelomu roku 2007 a 2008 svou druhou recesí, kdy byla zasažena finanční krizi. Minulý měsíc se Kypr stal pátým členem jednotné měny, který je závislý na finanční pomoci od mezinárodních věřitelů, což vyvolalo pochyby o budoucnosti unijní měny.
EU hodlá zahájit přístupová jednání se Srbskem
Evropská komise vyzývá členské země EU k setkání v červnu, aby zahájily jednání o členství Srbska. Přístupová jednání by mohla započít v novém roce a připojení Srbska k EU je pravděpodobné až po roce 2020. Dohoda mezi Srbskem a Kosovem se stala důležitým mezníkem pro normalizaci a obnovu vztahů na Balkáně po rozpadu Jugoslávie v roce 1990. Srbská vláda přesto trvá na tom, že Kosovu poskytla vysokou míru autonomie, což neznamená, že uznala jeho nezávislost. Podle dohody se jedná o právní uznání Kosova a autonomii v důležitých politických oblastech jako je hospodářský rozvoj, vzdělávání, zdravotnictví, městské a venkovské plánování. Evropská komise dále doporučila zahájit jednání s Kosovem o dosažení Stabilizační a asociační dohody s EU, která je klíčová k budoucím přístupovým jednáním k EU.