Šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová se v hlavním egyptském městě Káhiře setká na jednání s viceprezidentem Muhammadem Baradejem, s prozatímním prezidentem Adlím Mansúrem a zástupci politických sil. Egypt v současnosti prožívá těžkou politickou krizi, která se blíží stavu občanské války. Demonstrace a násilnosti probíhají od 3. července, kdy vojsko přinutilo prezidenta Muhammada Mursího odstoupit z funkce. Tento víkend při krvavých střetech stoupenců svrženého egyptského prezidenta Mursího s policisty a vojáky zahynulo v Káhiře 72 lidí. K Mursího stoupencům patří hlavně islamisté z Muslimského bratrstva, kteří neuznávají jeho svržení a považují ho za legálně a demokraticky zvoleného prezidenta. Odpůrci Mursího vlády a politiky tvrdí, že vládl nekompetentně a vlekl Egypt do společenského konfliktu.
Archiv štítku: diplomacie
Evropská unie má 28. člena
Chorvatsko v pondělí vstoupilo do Evropské unie a stalo se tak jejím 28. členem. Po Slovinsku, které přistoupilo do EU v roce 2004, se tak jedná o druhou bývalou jugoslávskou zemi ve společenství. V zemi vstup slavily tisíce lidí, v Záhřebu se oslav zúčastnilo na 30 hlav států. Chorvatsko podalo přihlášku do EU v roce 2003 a v roce 2004 se stalo kandidátskou zemí. O rok později s ním EU zahájila vstupní rozhovory, avšak v prosinci 2008 jednání zablokovalo na rok Slovinsko kvůli sporu s Chorvatskem o vytyčení společní hranice a přístupu k moři. V roce 2011 dvě třetiny hlasujících Chorvatů v referendu odsouhlasily vstup země do EU. Účast na referendu činila 47 %. Poslední překážkou pro vstup Chorvatska do EU byl dlouholetý spor se Slovinskem v souvislosti s bankou Ljublajnska, ten byl ale vyřešen v březnu tohoto roku.
Visegrádská čtyřka odmítá další podmínky pro zahájení vstupních rozhovorů EU se Srbskem
Česká republika a další země visegrádské čtyřky, tedy Slovensko, Maďarsko a Polsko, usilují o to, aby Evropská unie nekladla další podmínky pro zahájení vstupních rozhovorů se Srbskem. První rozhovory s Bělehradem by se měly konat v lednu 2014. Na návrh Německa se bude v prosinci ještě konat vrcholná schůzka pro přijetí rámce jednání se Srbskem a mohlo by tak dojít k posunu zahájení rozhovorů. Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko chtějí, aby byl právě tento rámec zamítnut a zahájení rozhovorů se Srbskem bylo potvrzeno. Srbsko usilovalo o zahájení do konce roku 2013, kdy budou zahájena jednání o asociační dohodě s Kosovem a byly by tak oba kroky provedeny najednou.
Evropská unie zvažuje zrušení přístupových jednání s Tureckem
Evropská unie (EU) zvažuje odvolání zahájení dalšího kola přístupových rozhovorů s Tureckem, které by mělo začít příští středu, kvůli tamní politické krizi. Jednání s Tureckem odmítá především Německo a Nizozemí, protože se v současné vyhrocené politické situaci v zemi odehrávají násilnosti při protivládních demonstracích. Plánovaná přístupová konference měla oživit vztahy a rozhovory mezi EU a Ankarou, které poslední dva roky stagnovaly. Hlavním tématem konference měla být regionální politika.
Diplomatické aktivity japonského premiéra oslabují spory s Čínou, informuje Xinhua
Od převzetí svého úřadu se japonský premiér Shinzo Abe snažil vybudovat časté diplomatické kontakty s Čínou. Ačkoli prozatím japonský premiér a členové jeho vlády navštívili 30 států, v čínském sousedství a více než 10 států, mezi kterými převažuje Indie a Barma, dostalo naopak pozvání k návštěvě Japonska. Jak v týdnu od 10. do 14. června informovala čínská zpravodajská agentura Xinhua, spor o ostrovy ve Východočínském moři eskaluje a premiérovi diplomatické aktivity jsou zahraničními médii interpretovány jako snahu Japonska o dominantní postavení v Asii. Ostrovy ve Východočínském moři nejsou jediným bodem sváru mezi Japonskem a Čínou. Dalším územím, o které Čína projevuje zájem, je teritorium v Jihočínském moři.
Evropský parlament podpořil přísnější kontroly v Schengenu
Evropský parlament v úterý podpořil dočasné obnovení hraničních kontrol mezi státy, které jsou členy tzv. schengenského prostoru volného pohybu. Po změně budou možné v zemích namátkové kontroly, návrh je rovněž na střežení vnější hranice země, pokud to sousední stát dostatečně nedělá na vnější hranici schengenského prostoru. Tento návrh vznikl jako reakce na aktuální problémy, konkrétně na spor Itálie s Francií kvůli přílivu uprchlíků ze severní Afriky během tzv. arabského jara. Dalším problémem je příliv Turků, kteří do Evropy pronikají přes Řecko. Návrh byl schválen unijními ministry vnitra.
Švýcarsko zpřísní azylovou politiku
Ve Švýcarsku voliči podpořili drtivou většinou 80 % kontroverzní krok ke zpřísnění azylových restrikcí. Podle nových pravidel není vojenská dezerce důvodem pro udělení azylu a lidé nyní nemohou žádat o azyl prostřednictvím švýcarských ambasád v zahraničí. V současnosti žádá o azyl ve Švýcarsku 48 000 lidí. Dosud Švýcarsko udělovalo azyl dvakrát více, než je evropský průměr, což vyvolalo výrazný růst imigrace, který začal švýcarskou veřejnost znepokojovat.
Britská vláda shromažďuje internetová data o svých občanech
Britská vláda přiznala, že její odposlouchávací centrála Government Communications Headquaters (GCHQ) shromažďuje internetová data o občanech Velké Británie. Ovšem podle britského ministra zahraničí Williama Haguea se vše odehrává v mezích zákona a systém zajišťuje rovnováhu mezi svobodami a ochranou soukromí osobo a mezi bezpečností země. Palčivou a stále nezodpovězenou otázkou je přístup GCHQ k americkému špionážnímu programu Prism, který britské zpravodajské službě umožňuje získávat soubory a emaily firem sídlících mimo území Velké Británie například z Googlu, Skypu nebo Facebooku. V pondělí bude celá záležitost na programu dolní sněmovny britského parlamentu.
Bulharsko míří k povolebnímu patu, expremiér prosazuje vládu odborníků
Bojko Borisov, vůdce nejsilnější bulharské strany Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) a bývalý bulharský premiér, byl pověřen jako předseda vítězné strany v parlamentních volbách úkolem sestavit bulharskou vládu. Jeho šance jsou avšak malé, protože žádná se tří zvolených parlamentních stran nechce s GERB uzavřít koaliční smlouvu a ani se zavázat k podpoře menšinové vlády. Předseda BERB Borisov vyjádřil v pátek při jednání s bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem své obavy nad povolením koalice Bulharské socialistické strany se stranou turecké menšiny Hnutí za práva a svobody a s nacionalistickou stranou Akta. Podle slov předsedy Bulharské socialistické strany je potřebná technokratická vláda odborníků s jasnými prioritami, protože současnou situaci nelze řešit na základě stranických zájmů.
USA si vyhrazuje právo zasáhnout diplomaticky i vojensky v Sýrii, prohlásil prezident Obama
Ve čtvrtek prezident Barack Obama uvedl, že pokud se situace v Sýrii, kde druhým rokem probíhá občanská válka, nezlepší, může země zasáhnout diplomaticky i vojensky. Americká veřejnost je ale proti nové vojenské operaci země. Přesto USA nechtějí být jedinou zemí, která bude syrský konflikt řešit, proto se prezident Obama sedomnívá, že se USA a Rusku podaří uskutečnit mezinárodní mírovou konferenci ohledně Sýrie. Neshody nicméně jsou v roli Íránu, kterého Ruska prosazuje jako nutného účastníka konference, což Západ odmítá. Turecký premiér Tayyip Erdogan uvedl, že konference by se rovněž měla zúčastnit i Čína.
Britští konzervativci předložili návrh zákona o referendu pro setrvání v Evropské unii
Návrh zákona uspořádat do konce roku 2017 referendum o dalším členství země v Evropské unii v úterý zveřejnilo vedení Konzervativní strany ve Velké Británii. Podle médií chce tak britský premiér David Cameron ukončit dlouhé spory mezi konzervativci a evropskou integrací. Podle předloženého návrhu zákony by referendum bylo závazné. Analytici odhadují, že šance na schválení návrhu zákona nejsou v britském parlamentu příliš velké. Na základě předběžných průzkumů chce z EU vystoupit 46 % Britů, naproti tomu pro setrvání v EU bylo 22 % Britů. Třetina Britů by chtěla uspořádat referendum již nyní.
Jihokorejský diplomat navštívil Čínu, hlavním tématem byly jaderné rozhovory
Jihokorejský diplomat Lim Sung-nam, který prosazuje možnost obnovení jaderných rozhovorů, ve středu navštívil Čínu, uvedla korejská zpravodajská agentura Yonhap. Během své dvoudenní cesty se diplomat Lim setkal se svým čínským protějškem Wu Daweiem a dalšími úředníky, s nimiž diskutoval o vzájemné obavy z rozšiřujícího se severokorejského jaderného programu. Jihokorejský diplomat navštívil Čínu den poté, co Jižní Korea a Spojené státy ukončily společné vojenské cvičení probíhající na korejském poloostrově.
PKK oznámila odchod z Turecka
Kurdská strana pracujících (PKK) se začne stahovat z Turecka k 8. květnu tohoto roku. V rámci mírového jednání to řekl v Ankaře šéf strany Abdullah Öcelan. Vojenský vůdce PKK Murat Karayilan ze základny v severním Kurdistánu oznámil, že se jeho jednotky budou stahovat postupně a konec operace nastane, jakmile k tomu budou vhodné podmínky, respektive pokud do přesunu nezasáhne turecká armáda. Obecně se však počítá s několikaměsíční záležitostí. Všichni členové strany se přemístí definitivně do Iráku. Washington, jakožto spojenec Ankary, poděkoval oběma stranám za rozhodnutí, které ukončí téměř 3 desítky let nevraživosti mezi majoritními Turky a kurdskou minoritou, jež si vyžádala na 45 tisíc životů.
Diplomatické služby EU požadují vyšší rozpočet
Evropská unie (EU) chce v nadcházejících letech omezit výdaje, přestože baronka Catherine Ashton, která stojí v čele Evropské služby pro vnější činnost (ESVA), žádá pro příští rok navýšení rozpočtu pro diplomatické služby ESVA o 4,1 %. ESVA si uvědomuje vážná ekonomická a finanční opatření, kterým EU čelí, ovšem velmi přísně navržený rozpočet je nutný pro dosažení právních závazků ESVA. Do zvýšených nákladů jsou započteny automaticky rostoucí platy zaměstnanců.
Syn senegalského ex-prezidenta byl zatčen kvůli podezření z ilegálního nabytí majetku
Karim Wade, 44letý syn někdejšího prezidenta Senegalu Abdoulaye Wada, byl v pondělí zatčen v Dakaru v rámci vyšetřování, které má za cíl odhalit, jakým způsobem nabyl svůj majetek. Mluví se o tom, že ho získal nelegálně v době otcovy vlády. Hodnota majetku Karima Wada se odhaduje na 1,4 miliardy USD. Přes veškerá obvinění je rodina ex-prezidenta mezi běžnými Senegalci oblíbená. V březnu 2012 byl exprezident Wade poražen současným prezidentem Macky Sallym.
Jemenský prezident posiluje svou kontrolu nad armádou
Jemenský prezident Abed Rabbo Mansour Hadi odvolal generála Ahmeda Ali Saleha, syna bývalého dlouholetého prezidenta Ali Abdullaha Saleha, z funkce velitele elitních Republikánských gard. Spolu s ním byli z vojenských funkcí uvolněni i další rodinní příslušníci exprezidenta Saleha, nově mají bývalí velitelé zastávat diplomatické posty v zahraničí. Podle BBC se současný jemenský prezident Hadi snaží posílit svůj vliv nad armádou, jejíž částí jsou dosud loajální exprezidentovi a jeho rodině. Již v dubnu 2012 odvolal prezident Hadi asi 20 vyšších důstojníků, kteří byli do funkce dosazeni jeho předchůdcem Salehem. Exprezident Saleh vládl v zemi 33 let a odstoupit ho donutily až nepokoje spojené s Arabským jarem. Svůj odchod vyměnil za imunitu a dále působí na jemenské politické scéně.
Ministři zahraničí G8 jednali o způsobu pomoci Sýrii
V Londýně se uskutečnilo setkání ministrů zahraničí zemí G8 se zástupci syrské opozice, která je sdružena v Syrské národní koalici, kterou západní a arabské státy ji uznávají jako výhradního zástupce syrského lidu. Představitelé koalici požadovali větší podpory vyzbrojení syrské opozice, některé země se obávají, že kdyby pomohly vyzbrojit opozici, zbraně by se dostaly do rukou Al-Kaidy. Ministři podpořili prohlášení zvláštního vyslance OSN Lakhdara Brahimiho, ve kterém opět apeluje na dodržování lidských práv, a odsouhlasili hlubší humanitární angažovanost západních států v syrském problému. Britský ministr zahraničí William Hague potvrdil poskytnutí pomoci při záchraně Syřanů, která bude efektivní. Německý ministr Guido Westerwelle je však skeptický. „Prozatím jsem neviděl způsob, jakým zabránit, aby zbraně nepřišly do nevhodných rukou,“ řekl na setkání. USA a EU v současné době poskytují syrským povstalcům komunikační zařízení, potraviny a léky.
Bývalý viceprezident USA: Severní Korea je nepředvídatelná
Bývalý americký viceprezident Dick Cheney se vyjádřil k současnému dění na Korejském poloostrově a agresivní rétorice KLDR, která neustále vyhrožuje útokem na svého jižního souseda i USA. Podle exviceprezidenta Cheneyho jsou Spojené státy americké v nesnázích. Dále Cheney ve svém prohlášení uvedl, že severokorejský vůdce Kim Jong-un je nepředvídatelný a nezkušený v mezinárodní politice a diplomacii.
Francouzští novináři jsou po zajetí v Afghánistánu na svobodě
Dvěma novinářům z Francie, kteří byli drženi jako rukojmí, se podařilo uniknout z nedobrovolného vězení ve Wardaku. Podle vyjádření mluvčího afghánského ministerstva vnitra Sediqa Sediqqiho je prvním ze zadržovaných 29letý Pierre Borghi, reportér na volné noze, jehož ozbrojenci unesli v listopadu v hlavním městě Kábulu. Propuštění potvrdilo také francouzské ministerstvo zahraničí, avšak zprávy o druhém muži nebyly zveřejněny. Oba novináři byli v dobrém zdravotním stavu předáni úředníkům francouzské ambasády v Kábulu.
Prezident Francois Hollande pochválil marockou vládu za první kroky k demokracii
Francouzský prezident Francois Hollande v rámci své 2 denní oficiální návštěvy Maroka ve čtvrtek vystoupil před marockým parlamentem v Rabatu s pochvalou vůči vládě krále Mohammeda VI., která dle jeho slov započala kroky vedoucí k demokracii. Severoafrické království prezident Hollande označil za „říši stability vedoucí k prosperitě“ a Maročany ujistil, že „Francie Maroku důvěřuje a je její povinnosti mu pomoci“. Následně se zmínil o nové ústavě, která v souvislosti s Arabským jarem zachovala toleranci a uznává rozmanitost názorů napříč celou společností. Marockému králi Mohammedu VI. poděkoval za podporu při francouzské operaci v Mali.
Wikileaks zveřejnila americké diplomatické záznamy
Server Wikileaks zveřejnil více než 1,7 milionů diplomatických a zpravodajských zpráv a záznamů USA ze 70. let. Zveřejněné údaje obsahují zprávy tajných služeb, korespondenci Kongresu a diplomatické depeše z let 1973 – 1976. Většina dopisů je psána nebo směřována do rukou tehdejšího ministra zahraničí USA Henryho Kissingera. Za zveřejněním dat stojí z největší části zakladatel serveru Julian Assange, který se v současné době zdržuje na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, protože se chce vyhnout vydání do Švédska, kde je obviněn ze sexuálního zneužívání.
Další rozhovory o íránském jaderném programu nepřinesly posun, ministr Kerry ztrácí trpělivost
Nové kolo jednání o íránském nukleárním programu v Kazachstánu nepřineslo žádný posun, americký ministr zahraničí John Kerry upozornil Írán, že rozhovory nemohou trvat věčně. Nové kolo jednání zatím naplánováno nebylo. Přesto prezident Obama trvá na pokračování diplomatického jednání, které by ovšem mohly ohrozit íránské volby konané v červnu. Světové velmoci se obávají, že Írán tajně pracuje na výrobě nukleární zbraně, ale Teherán trvá na tom, že jeho záměry jsou neškodné.
O zajatých alžírských diplomatech nejsou žádné informace, uvedl alžírský ministr
Alžírský ministr zahraničních věcí Mourad Medelci v rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas Radio national řekl, že vláda dosud neobdržela zprávu, zda šestice alžírských diplomatů, které drží maliští povstalci, zůstala naživu. K zásahu došlo loni 5. dubna ve městě Gao na jihovýchodě země. „Naši lidé byli do Mali vysláni v rámci své diplomatické mise,“ řekl ministr Medelci s tím, že není schopen zaručit jejich přežití. Nezapomněl podotknout, že alžírská administrativa učinila opatření pro přijetí malijských uprchlíků, kteří putují na jih Alžírska. „Vojenský zásah v Mali nemusí být jediným řešením, jak se vypořádat se současným stavem. Jsme schopni se zapojit pomocí mírových kroků v souladu s OSN,“ uzavřel ministr Medelci.