Egypt musí propustit zadržované členy Muslimského bratrstva, pokud chce zachovat naději na vyřešení politické krize vzniklé po sesazení Mohammeda Mursího. Po návratu z jednání v Káhiře to uvedl katarský ministr zahraničí Khaled al-Attiya. Podle ministra Atiiya je záležitost politických vězňů „klíčová pro vyřešení krize,“ stejně jako „dialog se všemi stranami“ sporu. Ministr Attiya se proto v Káhiře setkal s představitelem Muslimského bratrstva i s viceprezidentem Mohammedem ElBaradeiem, na další plánovanou schůzku s představitelem armády, generálem Sisim, však nedošlo. Katar patří k významným podporovatelům Muslimského bratrstva, za doby vlády exprezidenta Mursího poskytl Egyptu přes 7 miliard USD.
Archiv štítku: politická krize
Šéfka diplomacie EU Ashtonová vyzývá egypťany, aby se zdrželi se násilí
Šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová se v hlavním egyptském městě Káhiře setká na jednání s viceprezidentem Muhammadem Baradejem, s prozatímním prezidentem Adlím Mansúrem a zástupci politických sil. Egypt v současnosti prožívá těžkou politickou krizi, která se blíží stavu občanské války. Demonstrace a násilnosti probíhají od 3. července, kdy vojsko přinutilo prezidenta Muhammada Mursího odstoupit z funkce. Tento víkend při krvavých střetech stoupenců svrženého egyptského prezidenta Mursího s policisty a vojáky zahynulo v Káhiře 72 lidí. K Mursího stoupencům patří hlavně islamisté z Muslimského bratrstva, kteří neuznávají jeho svržení a považují ho za legálně a demokraticky zvoleného prezidenta. Odpůrci Mursího vlády a politiky tvrdí, že vládl nekompetentně a vlekl Egypt do společenského konfliktu.
Politická krize v Egyptě vrcholí, armádní ultimátum vypršelo
Armáda vyzvala k urychlenému řešení politické krize v severoafrické zemi, termín byl stanoven na pět hodin odpoledne středoevropského času. Vojáci již obsadili státní televizi v hlavním městě. Během odpoledne navrhl prezident Mursí vytvoření nové koaliční vlády, kterou by měla tvořit i současná opozice. Vláda by následně měla dohlížet na nové parlamentní volby. Statisíce lidí protestují proti současné hlavě státu již od neděle, nepokoje mají za následek nejméně 39 mrtvých a stovky zraněných. Podle plánu armády by mělo dojít k sesazení prezidenta Mursího armádou na 9 až 12 měsíců vytvoření „neutrální vlády“ v čele s armádním představitelem, poté by byly vyhlášeny prezidentské a parlamentní volby.
Portugalsko čelí politické krizi a eurozóna dalším komplikacím
Portugalsko čelí potenciální politické krizi, pokud ústavní soud zamítne vládní úsporná opatření. Dále by se jednalo o komplikace v eurozóně ke kyperské situaci. Portugalský premiér a předseda Sociálně demokratické strany (PSD) Pedro Passos Coelho pro noviny Publico uvedl, že svým nejbližším spolupracovníkům oznámil, že jeho vláda může padnout, pokud ústavní soud zamítne úsporná opatření v hodnotě více než 1,3 miliardy USD z letošního rozpočtu. Zamítnutím by došlo k neplnění rozpočtových cílů, což by zkomplikovalo záchranný program, který Portugalsku poskytuje EU a MMF od roku 2011. Opoziční strany uvedly, že škrty v důchodech, platech úředníků a sociálních dávkách porušují základní práva zaměstnanců. Úsporné opatření obsahuje i největší zvýšení daní, které v zemi kdy proběhlo. Premiér Coelho novinářům řekl, že nebude spekulovat ohledně rozhodnutí soudu a přispívat tím k nestabilitě.
Rumunsko se obává zamítnutí žádosti o vstupu do Schengenu kvůli Bulharsku
V březnu by měla Evropská komise rozhodnout, zda se bude moci Rumunsko s Bulharskem připojit k schengenskému prostoru. Rumunský premiér Victor Ponta uvedl, že současná napjatá politická situace v Bulharsku bude mít pravděpodobně negativní vliv na přijetí obou zemí do Schengenu, nicméně vstup dosud blokovaly některé země EU, a to především Nizozemsko, Německo a Belgie a není jisté, zda se nepokusí vstupu Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru především kvůli vysoké kriminalitě a organizovanému zločinu opět zabránit. Rumunsko však trvá, že je připraveno na vstup do Schengenu, i co se týče technického vybavení potřebného ke kontrole na 2000 km dlouhé hranice s Ukrajinou a Moldavskem.
Tisíce lidí v Makedonii protestují proti přijetí kontroverzního rozpočtu na rok 2013
Protesty se dějí pod vedením opoziční strany Sociálnědemokratického svazu Makedonie (SDSM), podle jeho předsedy Branka Crvenskovskeho budou protesty znovu probíhat ve městech po celé Makedonii od 3. ledna, zároveň vybídl obyvatelstvo k občanské neposlušnosti a dalším pouličním demonstracím proti vládě. Politická krize v Makedonii se vyostřila v pondělí 24. prosince, kdy vládní strana Vnitřní makedonská revoluční organizace – Demokratická strana makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) odsouhlasila po vykázání opozičních poslanců a novinářů z parlamentní budovy rozpočet na rok 2013, včetně půjčky od Světové banky (SB) v hodnotě 53 milionů USD a 330 miliónů USD od Německé banky (DB). Při pouličních protestech bylo zraněno nejméně 18 osob a 3 politici ze SDSM.