Ruské plynárenské společnosti očekávají od expanze na Dálný východ velké zisky, především v souvislosti s exportem zemního plynu do Číny a Japonska. Je ale mnoho důvodů, proč jejich ambiciózní plány nebudou zřejmě zcela úspěšné. Čína sice stále navyšuje spotřebu zemního plynu, ale zároveň zvyšuje i svou domácí produkci suroviny. Ruským společnostem (Gazprom, Rosněft a Novatek) navíc silně konkurují středoasijské země (Kazachstán, Turkmenistán a Uzbekistán), které se před dvěma lety dohodly na prodloužení plynovodu až do Číny. Kvůli poměrně velké konkurenci musejí ruské společnosti přistupovat na nižší ceny plynu, než za jakou je prodáván do Evropy. Podobně Japonsko chystá kroky, které povedou k poklesu importu plynu. Především se japonská vláda snaží obnovit provoz jaderných reaktorů v zemi s uplatněním nových bezpečnostních pravidel pro jadernou energetiku.
Archiv rubriky: Uzbekistán
Kyrgyzstán odsouhlasil prodej státní energetické firmy ruskému Gazpromu
Kyrgyzskou státní energetickou firmu Kyrgyzgas v současnosti tíží dluhy přesahující 38 milionů USD. Ruské polostátní společnosti Gazprom proto bude odprodána za symbolický 1 dolar. Tento krok Gazpromu otevře cestu k nalezištím zemního plynu Mailuu-Suu-IV a Kugart, které se nacházejí v jižním Kyrgyzstánu. Ty v současnosti nejsou využívány, jelikož chyběly finance na rozvoj potřebné infrastruktury. Středoasijská republika tak musela veškerou svou spotřebu pokrývat z importovaných zdrojů, které pocházely hlavně z Kazachstánu a Uzbekistánu. Součástí dohody s Gazpromem je slib, že tato společnost investuje do rozvoje kyrgyzské energetické infrastruktury 640 milionů USD během následujících 5 let.
Rusko by mělo zesílit obranná opatření vůči afghánským extremistům
Jako jednu z priorit nadcházejících let to označil ruský prezident Vladimir Putin. V rámci zajišťování stability regionu by podle něj měla Ruská federace těsně spolupracovat se středoasijskými republikami a Čínou. Kolektivní posilování spolupráce v této oblasti je důležité především z toho důvodu, že nelze s jistotou předpovědět důsledky stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu, které je plánováno na rok 2014. Kromě hrozby opětovného zesílení náboženského extremismu v této zemi poukázal ruský prezident na možnost významného nárůstu produkce tvrdých drog. Kroky Ruska a jednotlivých středoasijských států by měly být koordinovány v rámci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB). Pro tu ruská armáda vyčlenila 12 000 výsadkářů, kteří by měli utvořit základ útvaru, jenž by měl být schopen flexibilně reagovat na případné krizové situace v oblasti. Ostatní partneři z OSKB se však prozatím angažují pouze v omezené míře. Ruský prezident Vladimir Putin také zmínil důležitost Šanghajské organizace pro spolupráci. Ta zahrnuje kromě Ruska, Tádžikistánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu také Čínu a další asijské státy.
USA dočasně přerušily jednání o znovuotevření pákistánské zásobovací trasy
Po útoku amerického bezpilotního letounu, při kterém zahynulo 24 pákistánských vojáků, byly po dobu pěti měsíců přerušeny bilaterální jednání mezi zeměmi. V návaznosti na tuto událost uzavřel Pákistán klíčové cesty využívané pro zásobování jednotek Severoatlantické aliance v Afghánistánu. Jednou z hlavních překážek, která zněmožňuje znovuotevření zásobovacích tras, je nově stanovená výše transportních poplatků, kterou USA označily za příliš vysokou. Severoatlantická aliance tak vyjednala alternativní trasu, která vede přes území centrální Asie, Kavkazu a Ruska. Minulý týden byla uzavřena dohoda s Kazachstánem, Uzbekistánem, Kyrgyzstánem, která by měla zajistit alternativu při stažení vojsk a vojenského vybavení z Afghánistánu v roce 2014.
Uzbekistán se připojí k zóně volného obchodu Společenství nezávislých států
Prezidenti Ruska a Uzbekistánu Vladimir Putin a Islam Karimov dnes po společném jednání v Taškentu podepsali deklaraci o prohlubování strategického partnerství a tzv. memorandum o vzájemném porozumění, které předpokládá, že Uzbekistán do konce tohoto roku dokončí jednání a připojí se k Dohodě o zóně volného obchodu mezi bývalými sovětskými republikami (Dohoda o volném obchodu byla podepsána v roce 2011 představiteli Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Kazachstánu, Arménie, Kyrgyzstánu, Moldavska, a Tádžikistánu, další tři země – Ázerbájdžán, Uzbekistán a Turkmenistán – se rozhodly připojení ještě zvážit). K dalším tématům jednání patřila také situace v sousedním Afghánistánu, která pro Uzbekistán představuje velmi závažný problém, a to zejména v souvislosti s nadcházejícím odchodem mezinárodních sil v roce 2014, který může v Uzbekistánu způsobit nárůst teroristické extremistické aktivity a rozvoj obchodu s drogami. Dle slov uzbeckého prezidenta je třeba před tím, než vojáci z Afghánistánu odejdou, v zemi vytvořit silnou armádu a vyřešit řadu dalších otázek.
V Moskvě proběhl jubilejní summit Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti a setkání hlav států SNS
Summitu CSTO se zúčastnily hlavy všech signatářských států – Ruska, Kyrgyzstánu, Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Prezidenti završili setkání vydáním společné deklarace k desetiletému výročí organizace. Dle slov generálního tajemníka CSTO Nikolaje Bordyuzhy bude v druhé polovině roku 2012 hlavním úkolem organizace aktivace vojenské spolupráce v rámci členských států. Na summit navázalo setkání hlav států SNS, jejímž hlavním tématem byla realizace dohody o zóně volného obchodu, která byla podepsána v říjnu loňského roku osmi státy SNS. Na jaře oznámil o svém úmyslu připojit se k této dohodě také Uzbekistán.
Nejčastěji na světě cenzuruje média Eritrea
Podle zprávy Výboru na ochranu novinářů (CPJ) je Eritrea na prvním místě žebříčku, který hodnotí cenzuru médií. CPJ uvádí, že všechna eritrejská média jsou kontrolována vládou a zahraniční novináři nemají přístup do země. V první desítce cenzury médií se kromě Eritrey umístila i Severní Korea, Sýrie, Írán, Rovníková Guinea, Uzbekistán, Barma, Saudská Arábie, Kuba a Bělorusko.
Tádžikistán obvinil Uzbekistán z uvalení ekonomického embarga
Konkrétně se jedná o blokování nejvýznamnějších tratí železniční nákladní dopravy a také o omezení dodávek zemního plynu. Vztahy mezi zeměmi se výrazně zhoršily poté, co Tádžikistán započal na svém území výstavbu přehrady a hydroelektrárny. Uzbekistán se tak obává ztráty zdrojů vody, které jsou nezbytné pro tamní pěstování bavlny. Blokáda prý ohrožuje stabilitu Tádžikistánu a pokud bude i nadále pokračovat, může vést ke katastrofě humanitárního charakteru.
12 zemí se ocitlo na seznamu „nepřátel internetu“ zveřejněného Reportéry bez hranic
Země, které se ocitly na seznamu jsou obviňovány z internetové cenzury. Nynější seznam čítá Sýrii, Íran, Čínu, Severní Koreu, Bahrajn, Bělorusko, Barmu, Kubu, Saúdskou Arábii, Turkmenistán, Uzbekistán a Vietnam. Dle Matthiase Spielkampa, německého zástupce Reportéru bez hranic (RSF) nelze přesně určit stupně cenzurování přísunu informací u jednotlivých zemí, neboť způsoby omezení se u každé země liší. Přesto zástupce RSF označil za „lídra skupiny“ Čínu.
Turecko a Uzbekistán budou rozvíjet spolupráci v bezpečnostních otázkách
Turecká vládní instituce TIKA (Turkish Cooperation and Development Agency) včera informovala o tom, že Turecko a Uzbekistán během týdenní návštěvy delegace z uzbeckého ministerstva vnitra ve dnech 19. až 26. února učinily významné kroky na podporu rozvoje spolupráce v bezpečnostních otázkách mezi těmito zeměmi, jejichž diplomatické vztahy byly po dobu více než deseti let poměrně chladné. Důraz bude kladen zejména na posílení spolupráce mezi policejními útvary a vytváření prostředí pro budoucí společné operace proti mezinárodním organizovaným zločineckým skupinám.
Americké ministerstvo zahraničí zrušilo omezení týkající se poskytnutí vojenské pomoci Uzbekistánu
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton včera podepsala dokument rušící omezení vojenské pomoci Uzbekistánu, které bylo Washingtonem zavedeno ještě v roce 2004 v souvislosti se zhoršující se situací v oblasti lidských práv v této republice. Sankce byly zesíleny zejména poté, co v roce 2005 uzbecké orgány tvrdě potlačily nepokoje v Andižanu. Rozhodnutí Washingtonu avizované již v minulém roce má posílit vztahy s Uzbekistánem, kterým vede jedna z cest sloužících k zásobování jednotek NATO v Afghánistánu. Odstranění zákazu je dočasné a bude platit do září 2013.
Human Rights Watch: „Západ přehlíží porušování lidských práv v Uzbekistánu.“
Důvodem je prý snaha o navázání bližšího strategického partnerství s touto zemí. Aktivisté pro lidská práva například namítají, že má Uzbekistán stále uzákoněné mučení ve svém právním systému. Zpráva této organizace navíc dokumentuje případy zadržených, kteří byli vystaveni psychickému i fyzickému mučení. Human Rights Watch proto vyzývá ostatní státy k zavedení represivních opatření vůči uzbeckým státním představitelům a státu jako takovému.
V St. Peterburgu zasedlo SCO, Rusové s Číňany si ji chválí
Na svém setkání v St. Peterburgu se členové Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) Rusko a Čína shodly na úspěšnosti svého ekonomického bloku. 10 let stará SCO je podle obou zemí výborným pojítkem s investory a napomáhá ekonomické stabilitě, a to i v době krize. Moskva a Peking dále oznámily, že SCO, jehož členy jsou dále Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán, hodlají vytvořit společnou rozvojovou banku, která by podpořila klíčové finanční a tranzitní projekty. SCO se dále na svém zasedání v Rusku shodla o otevřenosti pro nové členy, přičemž se očekává, že by do SCO mohly vstoupit Indie a Pákistán, kteří mají zatím statut pozorovatelů SCO.
Vojenský svaz bývalých sovětských republik bude koordinovat svůj společný postoj v mezinárodních otázkách
Členské státy organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) se údajně dohodly na společném postoji v řadě mezinárodních otázek. CSTO tvoří Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán. Rusko tvrdí, že nová strategie v další integraci v post-sovětském prostoru založená na společném postupu zvýší CSTO její politickou váhu na mezinárodní scéně. Členské země CSTO by tak do budoucna měly koordinovat postoje k otázkám, jako je mezinárodní bezpečnost a odzbrojení, protiraketová obrana, spolupráce s NATO a OBSE, situace v Afghánistánu, boj proti mezinárodnímu terorismu, obchodování s drogami či organizovaný zločin a lidská práva.
OSN bude rozvíjet spolupráci s CSTO
Během oficiální návštěvy v Moskvě generální tajemník OSN Ban Ki-moon uvedl, že OSN hodlá rozvíjet širokou spolupráci s Organizací Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB/CSTO – Rusko, Bělorusko, Arménie, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán a Uzbekistán), a to zejména v oblasti nastolení míru a boje proti obchodu s drogami, nadnárodní trestné činnosti a terorismu.
Prezident Uzbekistánu na návštěvě v Bruselu
Uzbecký prezident Islam Karimov je na svojí první návštěvě EU od doby, kdy na jeho vládu byly uvaleny sankce za tvrdé potlačení protivládního povstání ve městě Andijan v roce 2005. Sankce jsou v podobě zákazu vycestování vrchních státních představitelů a zbraňového embarga. Uzbekistán je důležitý především pro NATO, jako tranzitní země pro zásobování Afghánistánu.