Kancelář Talibanu, která byla 18. června otevřena pro mírové jednání s afghánskou vládou a USA v katarské Doha, byla nyní dočasně uzavřena. Úředník Talibanu řekl: „Nejsme spokojeni s Američany, vládou v Kábulu a všemi stranami, které nebyly upřímné s námi.“ Afghánský prezident Karzai byl rozzuřen, když kancelář byla otevřena, protože sama sebe pasovala jako neoficiální ambasádu exilové vlády. Prezident Karzai přerušil rozhovory s USA a hrozil bojkotem jakémukoliv jednání s Talibanem. Poslední překážka pro rozhovory přišla, když se Taliban přiznal k útoku v západní provincii Herat, který zabil 17 civilistů. USA řekly, že uzavření kanceláře nesmí přerušit proces. Americký prezident Obama se zavázal, že stáhne jednotky z Afghánistánu do konce roku 2014. The New York Times poukázaly, že USA zvažují rychlejší stažení.
Archiv rubriky: Afghánistán
Sebevražední útočníci napadli budovu NATO, zemřelo 10 lidí
V pondělí zemřelo během bombového útoku na komplex budov NATO v afghánském Kábulu 10 lidí. Za útokem stojí militantní hnutí Taliban, které se k činu přihlásilo. Mezi zabitými jsou 2 civilisté, 4 strážci objektu a všichni 4 militantní útočníci. Při podobném útoku v minulém týdnu na prezidentský palác a kancelář americké rozvědky CIA zemřelo 8 lidí. Již 12 let bojuje Taliban proti jednotkám NATO a Spojeným státům americkým. Od března se jedná již o 7 útok Talibanu v Kábulu.
Britský premiér Cameron se setká s nově zvoleným pákistánským premiérem
Během své dvoudenní návštěvy Pákistánu britský premiér David Cameron bude jednat se svým pákistánským protějškem Nawazem Sharifem, který byl znovu zvolen do svého třetího funkčního období. Premiér Cameron pravděpodobně bude zdůrazňovat během setkání důležitost vztahů mezi Pákistánem a Afghánistánem, které jsou nezbytné pro stabilitu regionu. V sobotu se premiér Cameron setkal s prezidentem Asifem Ali Zardari. Britský premiér nedávno navštívil i Afghánistán, kde navštívil vojenskou základu Camp Bastion a následně jednal s prezidentem Hamidem Karzaim.
USA a Afghánistán potvrdily pozastavení jednání s Talibanem
V úterý napadl Taliban několik budov nedaleko prezidentského paláce v Kábulu, kde sídlí i středisko americké CIA. Během útoku zahynuli tři afghánští členové bezpečnostních sil a čtyři příslušníci Talibanu. Americký prezident Barack Obama a jeho afghánský protějšek Hamid Karzai potvrdili, že jednání s Talibanem zůstanou přerušená. Útok ze strany Talibanu přitom přichází jen týden poté, co se zástupci USA a Talibanu měli v katarské Doha sejít k mírovému jednání, to bylo ale zrušeno po kritice Afghánistánu. Mírové jednání tak i nadále má být vedeno pouze na úrovni Afghánistánu a Talibanu. Americké jednotky by zemi měly opustit na konci roku 2014, pro příští rok jsou naplánované volby.
Jednání mezi afghánskou vládou a Talibanem byla přerušena
Přelomová jednání, která měla pomoci ukončit 12 let trvající konflikt v Afghánistánu, byla odsunuta kvůli diplomatickým sporům o zastoupení Talibanu v Kataru, který má jednání hostit. Způsob otevření zastoupení Talibanu v Kataru a označení jeho zastupitelství vzbudilo nevoli u afghánské vlády, která jej považuje za příliš oficiální a obává se, že ze zastoupení Talibanu by se v budoucnu mohlo stát zastoupením jakési alternativní exilové afghánské vlády. Neuklidněn ujištěními amerického ministra zahraničí Johna Kerryho pozastavil afghánský prezident Hamid Karzai i rozhovory s USA ohledně stažení západních jednotek ze země. Afghánská vláda preferuje omezení role USA ve vyjednávání s Talibanem a záležitosti chce řešit na afghánsko-afghánské úrovni. USA však chtějí jednat s Talibanem i o záležitostech přesahujících jeho konflikt s vládou.
Taliban zaútočil na americkou základnu v Afghánistánu navzdory oznámení o jednání
Při útoku, který se odehrál jen pár hodin poté, co USA oznámily přímé jednání s Talibanem, zemřeli 4 američtí vojáci. Mluvčí Talibanu Zabihullah Mujahid potvrdil, že skupina stojí za útokem na leteckou základnu Bagram, která leží nedaleko hlavního města Kabulu. Jednou z podmínek pro jednání, která mají začít ve čtvrtek v Kataru, bylo, že se Taliban musí vzdát jakéhokoliv násilí. Přitom plánované rozhovory označil prezident Barack Obama za „významný krok kupředu“. Jednání se mají uskutečnit v Kataru, kde Taliban otevřel svou první oficiální zahraniční pobočku. V úterý NATO předalo odpovědnost nad bezpečností země afghánským silám, mezinárodní jednotky mají Afghánistán opustit na konci roku 2014. Nicméně víra v domácí politiky a bezpečnostní síly je v Afghánistánu velmi nízká.
USA vydaly zprávu o terorismu v roce 2012
USA vydaly zprávu o terorismu v loňském roce, ve které upozorňují na růst podpory terorismu ze strany Íránu, který nebyl viděn od začátku 90. let. Zpráva zmiňuje výbuch v Bulharsku v červenci 2012, který zabil 5 Izraelců a 1 Bulhara a se kterým byl spojován Írán. Jeho velvyslanec u OSN Mohammed Khazaee odmítl íránskou účast na „zavrženíhodném činu“. Podobný nárůst aktivity je viděn i u Hizballahu. Dále se ve zprávě píše o oslabení al-Kaidy v Pákistánu, Jemenu i Somálsku, ale zároveň jejím posilněním v Sýrii. Došlo k 6771 teroristických útoků v 85 zemích světa a z nich více než 50 % se stalo v Pakistánu, Iráku a Afghánistánu. Zemřelo při nich 11 098 lidí a 1280 bylo uneseno či se stalo rukojmími.
Začíná registrace pro afghánské prezidentské volby
V Afghánistánu začala registrace voličů před prezidentskými volbami, které jsou plánovány na začátek dubna 2014. Registrace voličů potrvá 2 měsíce a bude se týkat zhruba 4 milionů lidí. Největším problémem budoucích prezidentských voleb bude podle Nezávislé volební komise bezpečnost. Volby totiž proběhnou ve stejnou dobu, kdy se z Afghánistánu budou stahovat poslední vojenské jednotky západních států, a budou tak zkouškou pro afghánské bezpečnostní jednotky, které budou sami muset zajistit bezpečnost. Mezi největší favority volby v roce 2014 patří bratr současného prezidenta Qayoum Karzai, bývalý ministr vnitra Hanif Atmar, či známá zákonodárkyně Fauzia Koufi.
V Afghánistánu je projednáván zákon zakazující násilí na ženách
Již v roce 2009 prezident Hamid Karzai dekretem schválil zákon zakazující násilí na ženách, sňatky dětí a nucená manželství, dosud ale neprošel parlamentem. Někteří zákonodárci se zákon snaží protlačit i parlamentem, který je k němu spíše negativně nakloněn, neboť se obávají, že by v budoucnosti mohl být prezidentský dekret zrušen. Poslední projednání jeho schvalování zablokovali fundamentalisté. Někteří poslanci naopak tvrdí, že by se zákon dále neměl v parlamentu schvalovat, aby nedošlo k jeho případnému zrušení. „Neměli bychom si hrát s tímto zákonem, který je už tak úspěšný,“ říká členka afghánské Nezávislé komise pro lidská práva Soraya Sobjang.
Rusko zvažuje pomoc s ostrahou hranic mezi Tádžikistánem a Afghánistánem
Možnost vyslání ruské pohraniční stráže do klíčových oblastí jižního Tádžikistánu připustil vyslanec Ruska v Afghánistánu Andrej Avetisian. Důvodem jsou obavy z nekontrolovatelného rozvoje afghánských militantních skupin po oficiálním ukončení bojů s extremisty a odchodu spojeneckých vojsk ze země, který je plánován na rok 2014. Důležitou motivací je také možnost podílet se na boji proti pašování drog, které z Afghánistánu do Ruska často proudí skrze jednotlivé středoasijské republiky. Armáda Ruské federace se v minulosti na ostraze tádžických hranic dlouhodobě podílela. V roce 2005 však byla spolupráce přerušena a odpovědnost za bezpečnost převzaly místní ozbrojené složky. „V dobách, kdy zde byli nasazeni příslušníci ruské armády, v oblasti panovaly mnohem bezpečnější podmínky než nyní. Obnovit dřívější spolupráci by tedy bylo v zájmu Ruska i samotného Tádžikistánu,“ myslí si ruský velvyslanec Andrej Avetisian.
Nejméně 9 Afghánců bylo zabito při pokusu o překročení hranic do Íránu
Dle afghánských úředníků bylo nejméně 9 lidí zabito v noci na sobotu při nelegálním pokusu o překročení hranic do Íránů. Kolem 300 mužů se snažilo přejít hranice ze západní provincie Farah, když do nich íránští stráže začali střílet. Íránské ministerstvo vnitra se odmítlo k incidentu vyjádřit a íránští představitelé v Kábulu nebyli zastiženi. Írán zpřísňuje svou politiku k afghánským migrantům, kteří v Íránu hledají práci.
Rusko by mělo zesílit obranná opatření vůči afghánským extremistům
Jako jednu z priorit nadcházejících let to označil ruský prezident Vladimir Putin. V rámci zajišťování stability regionu by podle něj měla Ruská federace těsně spolupracovat se středoasijskými republikami a Čínou. Kolektivní posilování spolupráce v této oblasti je důležité především z toho důvodu, že nelze s jistotou předpovědět důsledky stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu, které je plánováno na rok 2014. Kromě hrozby opětovného zesílení náboženského extremismu v této zemi poukázal ruský prezident na možnost významného nárůstu produkce tvrdých drog. Kroky Ruska a jednotlivých středoasijských států by měly být koordinovány v rámci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB). Pro tu ruská armáda vyčlenila 12 000 výsadkářů, kteří by měli utvořit základ útvaru, jenž by měl být schopen flexibilně reagovat na případné krizové situace v oblasti. Ostatní partneři z OSKB se však prozatím angažují pouze v omezené míře. Ruský prezident Vladimir Putin také zmínil důležitost Šanghajské organizace pro spolupráci. Ta zahrnuje kromě Ruska, Tádžikistánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu také Čínu a další asijské státy.
Prezident Obama chce více důkazů o použití chemických zbraní v Sýrii
Americký prezident Barack Obama prohlásil, že chce více důkazů o použití chemických zbraní v syrském konfliktu, než se rozhodne o vojenské či diplomatické reakci USA. Jelikož USA se obtížně stahují z konfliktů v Afghánistánu a Iráku, prezident Obama se zdráhá poslat vojáky do Sýrie. Vyzývá OSN, aby prošetřila použití chemických zbraní. „Máme důkaz, že chemické zbraně byly použity uvnitř Sýrie, ale my nevíme, jak byly použity, kdy byly použity, kdo je použil.“ Prezident Obama řekl, že Američané očekávají, že bude mít přesná data, na základě nich se pak rozhodne. Výzkum veřejného mínění ukázal, že 62 % Američanů si myslí, že USA nemá odpovědnost zasáhnout v konfliktu v Sýrii, zatímco jen 24 % tvrdí, že vláda má tu povinnost.
Obětí útoků Talibanu v Pákistánu je i afghánský diplomat
Mezi oběťmi sebevražedného útoku, ke kterému došlo v pondělních ranních hodinách v Péšávaru na severozápadě Pákistánu, je podle informací místních médií i afghánský diplomat Qari Hilal, který působil na tamním afghánském konzulátu. Zpráva o jeho úmrtí již byla úřadem oficiálně potvrzena. Policie dodává, že při útoku zemřela ještě další osoba afghánské příslušnosti, která byla v příbuzenském poměru k Hilalovi. Sebevražedný bombový útok si vyžádal osm mrtvých a nejméně 50 zraněných, mezi nimi jsou i příslušníci pákistánské policie. Totožnost ani věk útočníka zatím nejsou známy, k incidentu se již však přihlásilo islámské fundamentalistické politické hnutí Taliban.
V Afghánistánu začíná jednotka bojující proti korupci
Afghánské bezpečnostní složky jsou často obviňovány z vražd, znásilnění a korupce. Po většinu 11 let vlády prezidenta Hamida Karzai byl v zemi malý zájem na potírání korupce v armádě a policii. Nyní mezinárodní síly doufají, že Shafafiyat-Dari, protikorupční jednotka, dokáže potlačit zkorumpovanou policii. Jednotka by měla prozkoumat, kde se ztratilo dle amerických zákonodárců 43 milionů USD pro vojenskou nemocnici v Kábulu. Jednotka Shafafiyat byla založena před rokem a řada policistů obviněných za zneužití byla propuštěna či přeložena. Nicméně pouze dva případy skončily uvězněním obviněných. Shafafiyat se potýká s řadou problémů. Mnozí úředníci nevědí o existenci speciální jednotky. Nikdo nedokáže říci, kolik případů za rok existence řešila. Protože v Afghánistánu neexistuje řádná ochrana svědků, nikdo nechce svědčit. Vyšetřovatelům je často vyhrožováno. Shafafiyat nemá vlastní rozpočet platy jsou vypláceny od mezinárodních dárců.
Afghánský prezident Karzai souhlasí s omezením pro televize
Prezident Afghánistánu Hamid Karzai řekl, že ministerstvo informací a kultury musí zabránit televizním stanicím, aby vysílaly programy, které jsou vulgární, obscénní, neislámské a jsou v rozporu se společenskou morálkou. Přesná definice ale není známá. Toto rozhodnutí může být alarmující pro mezinárodní podporovatele Afghánistánu, kteří v zemi investovaly po pádu Talibanu na podporu liberálních hodnot a svobody slova. Prezident Karzai se v pátek sešel s Radou duchovních Afghánistánu, která žádala, aby vláda přijala opatření proti některým televizním vysílání, které dle Rady podporují prostituci. Po pádu Talibanu v roce 2001 se v zemi objevilo více než 50 soukromých televizí a některé z nich vysílají indické telenovely, za které je kritizují konzervativní duchovní a politici. Pokud by televize nedodržovaly pravidla, jejich licence by mohla být zrušena. Prezident Karzai čelil mezinárodní kritice v minulém roce poté, co podpořil doporučení Rady na oddělení lidí na pracovišti podle pohlaví.
Premiér Nečas navštívil Afghánistán, setkal se s prezidentem i českými vojáky
V sobotu se premiér Petr Nečas sešel s afghánským prezidentem Hamidem Karzaim. Jedním z témat byly i letouny L-159 z českých Aera Vodochody, o které měl afghánský prezident zájem. Na zahraniční návštěvě premiér Nečas ujistil, že čeští vojáci zůstanou v zemi i po roce 2014, kdy bude ukončena vojenská operace mezinárodního společenství ISAF. V neděli se premiér sešel s českými vojáky v provincii Vardak a Lógaru. Jednou z možností, jak by se vojáci mohli po roce 2014 podílet na rozvoji asijské země, je vybudování dopravní infrastruktury.
Pákistánky se chtějí zapojit do politického života v zemi
Badam Zari a Begum Nusrat se zapíší do historie pákistánské politiky jako první ženy, jež kandidují do regionální vlády v oblasti silně konzervativní morálky. První ze jmenovaných zdůvodňuje svoji kandidaturu tím, že má zájem pracovat ve prospěch žen v oblasti Bajur, kterou mimo nízké vzdělanosti trápí špatné zdravotnictví a sociální služby. Bajur je součástí autonomního regionu poblíž Afghánistánu, kde má výrazně vliv Taliban. Pákistán má tradičně nízké zastoupení žen v politice a veřejném životě, ale naopak mnoho z nich uctívá činy a odkaz bývalé političky Benazír Bhutto. Assad Sarwar, vládní úředník z federálního spolku spravující kmenové oblasti (FATA), řekl, že je čeká dlouhá cesta s překážkami, kterými by se neměly nechat odradit. Kandidátka Zari doufá, že se ženy odhodlají přijít k volbám bez obav z možných reakcí kmenových vůdců.
Francouzští novináři jsou po zajetí v Afghánistánu na svobodě
Dvěma novinářům z Francie, kteří byli drženi jako rukojmí, se podařilo uniknout z nedobrovolného vězení ve Wardaku. Podle vyjádření mluvčího afghánského ministerstva vnitra Sediqa Sediqqiho je prvním ze zadržovaných 29letý Pierre Borghi, reportér na volné noze, jehož ozbrojenci unesli v listopadu v hlavním městě Kábulu. Propuštění potvrdilo také francouzské ministerstvo zahraničí, avšak zprávy o druhém muži nebyly zveřejněny. Oba novináři byli v dobrém zdravotním stavu předáni úředníkům francouzské ambasády v Kábulu.
Bomba v Afghánistánu zabila 5 amerických občanů
V jihoafghánské provincii Zabul bylo během sebevražedného bombového útoku zabito 5 Američanů. Při explozi auta naloženého výbušninou přišli o život 3 američtí vojáci a 2 civilisté, kteří sloužili při NATO. S Američany přišel o život i afghánský doktor. Několik dalších Američanů a Afghánců bylo výbuchem zraněno. K explozi došlo uprostřed konvoje, který převážel guvernéra provincie Mohammada Ashrafa Naseryho a další oficiální představitele. Podle guvernéra měl výbuch zasáhnout jeho vozidlo. NATO v současné době předává odpovědnost za bezpečnost v zemi afghánským složkám a v zemi zbývá zhruba 100 000 vojáků mise ISAF, kteří by Afghánistán měli opustit do konce roku 2014.
Útok u soudu v Afgánistánu si vyžádal více jak 50 mrtvých
Ozbrojenci z hnutí Taliban se snažili osvobodit 15 vězňů, kteří měli stanout před soudem ve Farahu v západním Afganistánu. Na útoku na soudní budovu se podílelo několik sebevražedných atentátníků a další ozbrojení příslušníci Talibanu. Afgánské úřady potvrdily celkem 53 mrtvých, z toho 34 civilistů, 10 členů afgánských ozbrojených složek a 9 militantů, a až 90 zraněných. Jde o nejkrvavější útok od prosince 2011, kdy bylo zabito nejméně 70 lidí v šíitské svatyni v Kábulu.
Spojené arabské emiráty a Kanada obnovily standardní víza
Spojené arabské emiráty (SAE) zruší nadstandardní poplatky pro kanadské občany, kteří chtějí získat vízum. Na tomto kroku se ministr zahraničí UAE Sheikh Abdullah bin Zayed Al Nahyan dohodl se svým kanadským protějškem Johnem Baierem při jeho návštěvě v SAE. Od ledna 2011 požadovaly SAE po kanadských občanech žádající o vízum přirážku až do výše 1000 USD. Kanada také byla nucena zavřít svou vojenskou základu v Dubaji, kterou používala pro zásobování jednotek v Afghánistánu. SAE těmito kroky reagovaly na odmítnutí Kanady udělit národním přepravcům více přistávacích práv na kanadských letištích.
Austrálie stáhne většinu svých jednotek z Afghánistánu do konce roku
Podle australského ministra obrany Stephena Smitha stáhne země většinu svých jednotek z jihu Afghánistánu do konce letošního roku a uzavře hlavní základnu v Tarin Kowt, kde působily i mezinárodní jednotky NATO. Postupně by se měla uzavřít i letecká základna NATO v Uruzganu. Většina mezinárodních jednotek pod vedením NATO by měla být stažena do konce roku 2014 a bezpečnost země by tak měla plně přejít pod odpovědnost afghánské armády. V současnosti má Austrálie v asijské zemi na 1 650 jednotek, o další přítomnosti speciálních jednotek po roce 2013 se podle ministra Smitha zatím s afghánskou vládou vyjednává.