Ve francouzském městě Élancourt na předměstí Paříže zapálili protestující proti zákazu zahalování se na veřejnosti 20 automobilů a několik popelnic. Útoky se odehrály během sobotní noci a policie kvůli výtržnostem zadržela čtyři lidi. Nepokojů se účastnilo 50 lidí. Proti policii demonstranti použili také Molotovovy koktejly, avšak k žádným zraněním nedošlo. Již v pátek v noci zaútočilo přibližně 250 lidí na policejní stanici v nedalekém městě Trappes. Incident byl reakci na zadržení muslimského muže, který byl zadržen poté, co napadl policistu, který udělil pokutu za zahalení jeho ženě. Zákon zákazu zahalování platí ve Francii od roku 2011 a ten, kdo si v zemi zahalí obličej šátkem nebo kuklou může dostat pokutu až 200 USD a nařízení kurzu občanské nauky. Trest i pokuta jsou dvojnásobné, pokud se jedná o nezletilou dívku. Tato opatření jsou namířena především proti muslimům.
Archiv štítku: zákon
Texaských guvernér podepsal zákon omezující potraty, patří k nejpřísnějším v USA
Nový zákon, který podepsal texaský guvernér Rick Perry, neumožňuje interrupci po 20. týdnu těhotenství. Republikáni argumentují snahou zlepšit zdravotní péči v zemi. Potrat podle zákona, jenž začne platit v říjnu, mohou provést pouze chirurgická centra doktory, kteří na interrupci budou mít oprávnění. Pouze 5 současných klinik ze 42 splňuje nové požadavky. „Je naší povinností chránit ještě nenarozené jedince,“ uvedl na obranu zákona guvernér Perry. Podobné zákony zrušily federální soudy po podání stížnosti v některých amerických státech.
Irský parlament schválil interrupci v ohrožení života matky
Zákonodárci hlasovali pro legalizování potratů za určitých podmínek, jedná se o první schválení interrupce po dlouhých diskuzích. V hlasování se vyjádřilo 127 poslanců pro schválení zákona, kdy těhotenství bude moci být přerušeno, jestliže bude žena v ohrožení život. Kritici tvrdí, že zákon by mohl vést k dalšímu uvolňování zákazu potratů, příznivci naopak požadují rozšíření možnosti interrupce, například v případě znásilnění či incestu, což v katolické zemi povoleno není. Již v roce 1992 Nejvyšší soud rozhodl v tzv. případu X, že potrat může být uskutečněn, pokud ohrožuje zdraví matky. Jakékoliv pokusy o legalizaci interrupce byly politickými stranami dlouho vetovány.
Německo přestane dotovat solární energii pravděpodobně od roku 2018
Německá vláda předpokládá, že do roku 2018 celkový výkon fotovoltaických elektráren dosáhne 52 gigawattů (GW). Podle zákona schváleného minulý rok by to znamenalo ukončení dotací pro nová zařízení. Jde o další krok, jak kontrolovat růst solárních zařízení. V minulém roce byly spuštěny solární elektrárny o celkovém výkonu 7,6 GW a předloni o 7,5 GW, čímž čísla překračovaly vládou prosazovaný limit 3,5 GW ročně. V roce 2012 proto německé vláda omezila státem garantovanou výkupní cenu solárního proudu u nových solárních elektráren. Fotovoltaická zařízení rostla téměř nekontrolovatelně hlavně kvůli štědrým státním dotacím a snižujícím se pořizovacím nákladům.
Brazilský senát schválil protikorupční zákon, důvodem je snaha ukončit protesty v ulicích
Nový protikorupční zákon označuje korupci za „ohavný zločin“, na něhož nebude moct být vztažena amnestie či částečné propuštění. Senát zákon přijal i ve snaze ukončit protesty v ulicích, které trvají již třetím týdnem a které žádají zásadní reformy. Zákon nicméně musí být ještě schválen Sněmovnou a podepsán prezidentem. Zákon, jenž se připravuje od roku 2011, navrhuje nejnižší trest za korupci 2 až 4 roky vězení. Brazílie je v posledních letech považována za zemi s rozsáhlou korupcí. Navzdory slibům prezidentky Dilma Rousseff o přijetí zásadních reforem, Brazilci i nadále demonstrují v ulicích.
Americkým senátem prošla dlouho diskutovaná imigrační reforma
Pro reformu hlasovalo 68 senátorů, proti se postavilo po dlouhých měsících jednání na 32 politiků. Nový přistěhovalecký zákon umožní získat občanství pro 11 milionů imigrantů bez dokumentů. Zákon nyní míří do Sněmovny, kde mají většinu republikáni, kteří se k zákonu vyjadřují kriticky. Prezident Obama, pro něhož se imigrační reforma stala jedním z hlavních témat druhého funkčního období, vyzval Sněmovnu, aby zákon přijala. Zákon také navrhuje zvýšení finančních prostředků do fondů na bezpečnost hranic. Vzniknout by mohlo dalších 1000 kilometrů oplocení podél státní hranice, využití bezpilotních letadel a posílení jednotek na hranicích. Jde o nejrozsáhlejší změnu v oblasti přistěhovalecké politiky od roku 1986.
Česká republika dostala za pozdní převedení směrnice pokutu od Evropské unie
Soud Evropské unie udělil České republice pokutu ve výši téměř 6,5 milionů korun za pozdní převedení směrnice EU o penzijním pojištění zaměstnanců do českého právního řádu. Jde o vůbec první peněžní sankci, kterou EU za porušení unijního práva České republice uvalila. Směrnice nazývaná IORP sjednocuje v EU pravidla pro instituce, které spravují důchodové pojištění zaměstnanců. Česká republika měla směrnici zavést do svého právního řádu do září 2005. V roce 2010 unijní soud v Lucemburku vynesl na základě žaloby Evropské komise rozsudek, podle něhož ČR porušila unijní právo, avšak nedošlo k dalšímu pokroku. Proto Evropská komise ČR opět žalovala a žádala po státu pokutu. ČR se nejprve hájila, že nemá příslušné ani podobné instituce, jichž se směrnice týká, a proto nevidí důvod směrnici zavádět, nakonec ji ale přijala novelou zákona ze srpna 2011.
Americkou sněmovnou prošel návrh na přísnější limity pro potrat
Sněmovnou, kterou ovládají republikáni, byl schválen návrh zákona na zavedení přísnějších limitů pro interrupci, návrh byl schválen 228 hlasu proti 196. Podle analytiků se nepředpokládá, že by zákon prošel senátem, kde mají většinu demokraté, zároveň Bílý dům již pohrozil možným vetem zákona. Většina amerických států umožňuje potraty do 24. týdne těhotenství, návrh zákona počítá se zkrácením doby na 20 týdnů. Výjimkou i nadále mají být oběti znásilnění nebo incestu, jestliže to nahlásí policii jako trestný čin. Povolení potratu u znásilněných žen vyvolalo mezi republikány divokou debatu, neboť narození dítěte považují „dar“. Na 10 amerických států přijalo podobně přísnější zákony na možnosti potratu, ty ale nyní čelí soudnímu přezkoumání.
Ruská dolní komora schválila zákon zakazující „homosexuální propagandu“
Zákon byl dolní komorou parlamentu přijat jednoznačně, ukládá například vysoké pokuty za poskytování informací o homosexualitě osobám mladších 18 let. Pro fyzické osoby má jít o 155 USD, pro státní zaměstnance až 15 500 USD, pro firmy a školy je pokuta ještě vyšší. Zákon dále ukládá odnětí svobody až 3 let pro ty, kdo by hanobili věřící a náboženství. Aktivisté za práva homosexuálu se s příznivci zákona střetli před parlamentem. Zákon je spojován s uvězněním členek punkové kapely Pussy Riot, kdy Naděžda Tolokonnikova a Maria Alyokhina byly odsouzené ke 2 rokům vězení za protest v pravoslavné katedrále. Nyní zákon míří do senátu, v případě schválení dále k podpisu prezidenta. Zákon považující homosexualitu za trestný čin byl v Rusku zrušen v roce 1993.
Švýcarsko zpřísní azylovou politiku
Ve Švýcarsku voliči podpořili drtivou většinou 80 % kontroverzní krok ke zpřísnění azylových restrikcí. Podle nových pravidel není vojenská dezerce důvodem pro udělení azylu a lidé nyní nemohou žádat o azyl prostřednictvím švýcarských ambasád v zahraničí. V současnosti žádá o azyl ve Švýcarsku 48 000 lidí. Dosud Švýcarsko udělovalo azyl dvakrát více, než je evropský průměr, což vyvolalo výrazný růst imigrace, který začal švýcarskou veřejnost znepokojovat.
Britská vláda shromažďuje internetová data o svých občanech
Britská vláda přiznala, že její odposlouchávací centrála Government Communications Headquaters (GCHQ) shromažďuje internetová data o občanech Velké Británie. Ovšem podle britského ministra zahraničí Williama Haguea se vše odehrává v mezích zákona a systém zajišťuje rovnováhu mezi svobodami a ochranou soukromí osobo a mezi bezpečností země. Palčivou a stále nezodpovězenou otázkou je přístup GCHQ k americkému špionážnímu programu Prism, který britské zpravodajské službě umožňuje získávat soubory a emaily firem sídlících mimo území Velké Británie například z Googlu, Skypu nebo Facebooku. V pondělí bude celá záležitost na programu dolní sněmovny britského parlamentu.
Zákon omezující kouření v Rusku vstoupil v platnost
Na 40 % Rusů se řadí mezi kuřáky, což zemi staví na přední místa žebříčku v počtu kuřáků. V sobotu začal platit v Rusku zákon, který zakazuje kouření na veřejných místech a omezuje tabákovou reklamu. Kouření bude zakázáno na pracovištích, schodištích obytných domů, autobusových zastávkách, vlakových nádražích a letištích. V roce 2014 se zákaz rozšíří i na restaurace, bary, lodě a vlaky. Zákon podepsal v únoru prezident Vladimir Putin. Zvýšit by se měla i cena tabákových výrobků, nyní je možné koupit v Rusku krabičku cigaret za méně než 1 USD.
Nigerijský parlament zakázal manželství stejnopohlavní párů
Ve čtvrtek schválil parlament v Nigérii zákon, který zakazuje manželství stejnopohlavních párů a který zároveň ruší všechny homosexuální organizace a uskupení. V případě porušení může být udělen trest až ve výši 14 let vězení. Zákon představil senát v roce 2011, nyní putuje k prezidentovi, předpokládá se, že ho prezident Goodluck Jonathan podepíše. V současnosti již nyní je homosexuální sex v Nigérii zakázán. Homosexualita je ve většině zemí Afriky zakázána a hrozí za ní až několik let odnětí svobody.
Do evropských voleb půjdou TOP 09 a STAN společně
V pátek by měla být patrně schválena smlouva o dlouhodobé spolupráci TOP 09 a Starostů a nezávislých (STAN), která bude určovat různé formy spolupráce. Například ve volbách do Evropského parlamentu chtějí strany jít jako koalice, kdy tak sestaví koaliční kandidátku, naopak v krajských volných budou rozhodovat samostatná lokální uskupení stran. V roce 2014 čekají Českou republiky volby parlamentní, v nich bude STAN nominovat své kandidáty na kandidaturu TOP 09. Důvodem je skutečnost, že volební zákon pro dvoučlennou volební komisi v parlamentních volbách stanovuje 10 % volební práh pro vstup do sněmovny. V květnu příštího roku pak proběhnou volby do Evropského parlamentu, kde se zástupci TOP a STAN připojí do frakce Evropské strany lidové – Křesťanští demokraté.
První homosexuální pár ve Francii vstoupil do manželství
Před několika dny francouzský prezident Francois Hollande podepsal zákon, který umožňuje stejnopohlavním párům uzavřít manželství a adoptovat si dítě. První svatbu homosexuálního páru doprovázela zvýšená bezpečnostní situace, francouzská společnost je ohledně zákonu totiž rozdělená, po schválení zákona propukly v zemi rozsáhlé protesty. Zákon prošel parlamentem 18. května, ústavní soud se případem zabýval a rozhodl, že zákaz manželství pro stejnopohlavní páry se „neslučuje s ústavními principy“.
Francouzský prezident Hollande podepsal zákon umožňující stejnopohlavní manželství
Francie jako 9. země v Evropě a jako 14. stát celosvětově legalizovala stejnopohlavní manželství. Prezident Francois Hollande zákon podepsal poté, co v pátek ústavní rada odmítla požadavek opozice ke zrušení zákona. První stejnopohlavní manželství se mohou konat 10 dnů od podpisu zákona, francouzský ministr pro parlamentní záležitosti Alain Vidalies nepředpokládá první svatby dříve než 1. července. Tisíce lidí znovu v ulicích Francie protestovaly proti zákonu, především katolická církev tvrdí, že zákon znevažuje základní hodnoty společnosti. Francouzská společnost je rovněž rozdělená, stejnopohlavní manželství potvrzuje na 55 až 60 % lidí. Naposledy legislativně umožnil podle stanice BBC manželství stejnopohlavním párům Nový Zéland v minulém měsíci.
V Afghánistánu je projednáván zákon zakazující násilí na ženách
Již v roce 2009 prezident Hamid Karzai dekretem schválil zákon zakazující násilí na ženách, sňatky dětí a nucená manželství, dosud ale neprošel parlamentem. Někteří zákonodárci se zákon snaží protlačit i parlamentem, který je k němu spíše negativně nakloněn, neboť se obávají, že by v budoucnosti mohl být prezidentský dekret zrušen. Poslední projednání jeho schvalování zablokovali fundamentalisté. Někteří poslanci naopak tvrdí, že by se zákon dále neměl v parlamentu schvalovat, aby nedošlo k jeho případnému zrušení. „Neměli bychom si hrát s tímto zákonem, který je už tak úspěšný,“ říká členka afghánské Nezávislé komise pro lidská práva Soraya Sobjang.
Největší politická strana v Bulharsku chce usilovat o zrušení výsledku voleb
Výsledek nedělních voleb bude chtít anulovat největší bulharská strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), která tvrdí, že došlo k porušení volebního práva. K poškození mělo dojít v předvečer voleb v podobě výroků na její adresu od ostatních stran. Tím podle bývalého premiéra Boiko Borisova došlo k porušení volebního zákona, který zakazuje den před volbami propagovat politických stranám svou volební kampaň. Strana expremiéra odstoupila v únoru po sérii protestů proti korupci a zvyšující se chudobě. GEBR vyhrála nedělní volby s 30,5 % hlasů, druhá skončila opoziční BSP s 26,6 %. Jednání o vytvoření koalice by se mělo konat v pátek. Analytici předpokládají, že strany mají jen malou šanci na vytvoření úspěšné koalice.
Bílý dům chce větší legální ochranu pro novináře
Novináři by podle amerického prezidenta Baracka Obamu měli mít i zákonnou ochranu, jestliže budou chránit svůj zdroj informací. Bílý dům tak znovu prosazuje zákon, který v roce 2009 neúspěšně představil demokratický senátor za stát New York Charles Schumer. Oznámení přichází pár dnů poté, co byly zabaveny telefonní hovory zpravodajské agentury Associated Press. Americká společnost začala následně žádat větší ochranu svobody slova a informací.
K církevním restitucím svolal ústavní soud veřejné jednání na konec května
Na prvním veřejném jednání ústavního soudu se má řešit návrh zrušení zákona o církevních restitucích a majetkovém vyrovnání, jeho konání je stanoveno na 29. května. Při veřejném jednání soudci vyslechnou názory účastníků řízení proti zákonu, většinou je jednání svoláno poté, co ústavní soud má sám za sebou již několik debat na dané téma. K ústavnímu soudu byly předloženy hned 3 návrhy na zrušení zákona, jeden podala skupina senátorů na základě podnětu strany Věci veřejné, druhý poslanci ČSSD a poslední KSČM. Na základě restitucí by církve měly od státu jako vyrovnání obdržet 59 miliard korun během 30 let a navrátit majetek ve výši 75 miliard korun.
Britští konzervativci předložili návrh zákona o referendu pro setrvání v Evropské unii
Návrh zákona uspořádat do konce roku 2017 referendum o dalším členství země v Evropské unii v úterý zveřejnilo vedení Konzervativní strany ve Velké Británii. Podle médií chce tak britský premiér David Cameron ukončit dlouhé spory mezi konzervativci a evropskou integrací. Podle předloženého návrhu zákony by referendum bylo závazné. Analytici odhadují, že šance na schválení návrhu zákona nejsou v britském parlamentu příliš velké. Na základě předběžných průzkumů chce z EU vystoupit 46 % Britů, naproti tomu pro setrvání v EU bylo 22 % Britů. Třetina Britů by chtěla uspořádat referendum již nyní.
Colorado pravděpodobně zavede daň na rekreační užívání marihuany
Guvernérovi amerického státu Colorado byl předložen návrh zákona, který jako první zavádí daň na komerční prodej marihuany. Dokument počítá s 15% spotřební daní a 10% státní daní na maloobchodní prodej. Guvernér John Hickenlooper návrh zákona pravděpodobně schválí a podepíše. Marihuana byla v Coloradu zlegalizována na základě loňského referenda letos v lednu. Coloradská legislativa povoluje osobám starších 21 let mít u sebe 28 gramů marihuany a pěstovat 6 rostlin konopí na osobu.
Poslanecká sněmovna schválila regulaci anonymních akcií
Poslanci odhlasovali vládní návrh na regulaci anonymních akcií, nepřihlédli ke změnám senátu, který požadoval, aby se o veřejné zakázky mohly ucházet jen akciové společnosti s dohledatelnou vlastnickou strukturou. Vláda naopak navrhla, že anonymní akcie budou muset být zapsané do centrálního depozitáře nebo u bank v podobě listiny. Zákon v současnosti míří k prezidentovi. Pro senátní verzi návrhu byli především opoziční poslanci, o jeden hlas nicméně prošla sněmovnou verze vládní. Anonymní akci nejsou běžné ani ve světě, podle ČTK jsou povolené pouze na Marshallových ostrovech a republice Nauru.