EU kritizuje Turecko za zásah proti demonstrantům, Turecko mluví o dvojím metru

Podle EU musí Turecko zahájit vyšetřování policejního zásahu proti demonstrantům, kteří napříč zemí protestují proti vládě. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan kritiku odmítá a tvrdí, že podobné protesty by se v Evropě trestaly mnohem přísněji. EU uvedla, že nezastaví jednání o přijetí Turecka, nicméně země musí dodržovat hodnoty svobody slova a základní práva občanů. Turecko naopak mluví o „dvojím metru ze strany EU“, neboť podobné protesty se konaly i ve Velké Británii, Francii, Německu a mnohem větší i v Řecku. Turecký premiér uvedl, že je „ochoten naslouchat demokratickým žádostem, ale odmítá terorismus, násilí a vandalismus“.

Bílý dům chce větší legální ochranu pro novináře

Novináři by podle amerického prezidenta Baracka Obamu měli mít i zákonnou ochranu, jestliže budou chránit svůj zdroj informací. Bílý dům tak znovu prosazuje zákon, který v roce 2009 neúspěšně představil demokratický senátor za stát New York Charles Schumer. Oznámení přichází pár dnů poté, co byly zabaveny telefonní hovory zpravodajské agentury Associated Press. Americká společnost začala následně žádat větší ochranu svobody slova a informací.

Turecko schválilo reformu proti-teroristických zákonů

Turecký parlament ve čtvrtek večer hlasoval pro reformu svých proti-teroristických zákonů v souladu s požadavky EU. Reforma zúží definici teroristické propagandy. Turecko často stíhá velké množství politiků, aktivistů a novinářů za svá vyjádření. Reforma má zvýšit svobodu slova v zemi. Ministr spravedlnosti Sadullah Ergin řekl, že reforma nemá usnadnit propouštění vězňů spojovaných s kurdskými povstalci. Ti budou souzeni za členství v Kurdské straně pracujících, která je považována za teroristickou organizaci EU i USA, a ne za šíření propagandy. Přesto je reforma v souladu s úsilím turecké vlády ukončit ozbrojené kurdské povstání, které trvá již 28 let.

Saudská Arábie zvažuje zákaz komunikačních aplikací typu Skype

Saudskoarabský telekomunikační regulátor varoval, že by v zemi mohlo dojít k zákazu šifrovaných komunikačních aplikací, jako jsou Skype, Viber nebo WhatsApp. Úřad požaduje po provozovatelích aplikací prostředky pro jejich monitorování. Podle BBC však o zákaz mohou usilovat i saúdskoarabské telekomunikační společnosti, protože volně přístupné komunikační aplikace jim odebírají část potenciálních příjmů. Případný zákaz aplikací nebo jejich monitorování by znamenal velký zásah do soukromí občanů, stejně jako výrazné omezení komunikace mezi zahraničními pracovníky v Saudské Arábii a jejich rodinami v domovské zemi.

Ománský sultán udělil amnestii

„Jeho veličenstvo sultán Kábús udělil královskou milost obviněným z pomluvy, zločinů spojených s informačními technologiemi a z neoprávněného shromažďování,“ uvedla ománská státní agentura ONA. Sultán Kábús tak omilostnil všechny disidenty, kteří byli uvězněni za očerňování jeho osoby nebo za účast v protestech. Podle aktivistů by se amnestie měla vztahovat asi na 50 osob. Lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) krok sultána Kábúse přivítala, zdůraznila však, že amnestované osoby se v první řadě neměly vůbec do vězení dostat. Ománská vláda se snaží zmírnit napětí ve společnosti, které zesílilo v souvislosti s nepokoji Arabského jara před dvěma lety. Ománská vláda mimo jiné přislíbila omezit počty zahraničních pracovníků v zemi, výrazně zvýšit minimální mzdu a vytvořit desetitisíce nových pracovních míst.

Reportéři bez hranic zveřejnili index mediální svobody, balkánské země si veskrz pohoršily

Nezávislá organizace Reportéři bez hranic zveřejnila zprávu o mediální svobodě. Srbsko se umístilo na 63. místě z celkového počtu 179 zemí, na které se zkoumání vztahovalo. V roce 2012 Srbsko zabíralo ještě 80. místo. Podle zprávy Srbsko částečně reformovalo legislativní ustanovení, ale stále má co zlepšovat. Problém svobody tisku obecně v balkánských zemí je zakořeněn v represivních praktikách z doby komunistického režimu. Na 64. místě se umístilo Chorvatsko, Bosna a Hercegovina (BaH) získala 68. místo, Albánie 102., Bulharsko 87. a Kosovo 85. místo. Na spodní příčce z balkánských zemí se umístila Makedonie na 116. místě. Špatné hodnocení souvisí s nedostačnými právními předpisy, špatným přístupem k informacím, fyzickým a psychickým násilím proti žurnalistům a s nedostatkem nezávislosti na státu a místních firem. Nejvyšší mediální svoboda je ve Finsku, Nizozemsku a Norsku, Česká republika obsadila 16. místo.

Některé čínské sdělovací prostředky vyjádřily podporu demonstrujícím novinářům z týdeníku Southern Weekly

Oficiální čínské sdělovací prostředky uveřejnily na příkaz státu editorial odsuzující chování přibližně stovky novinářů z týdeníku Southern weekly, kteří ve městě Guangzhou, hlavním městě stejnojmenné prosperující provincie na jihovýchodě Číny, tento týden zahájili protesty proti zásahům cenzury v novoročním vydání týdeníku. Avšak některá média včetně velkých webových portálů jako jsou Sina, Sohu či Tencent, v redakčních komentářích uvedla, že uvedený editorial nevyjadřuje jejich názory a postoje novinářů ze Southern Weekly, jednoho z nejrespektovanějších periodik v zemi, podporují. Některé velké tištěné deníky, mimo jiné Shanghai Morning Post či China Youth Daily, dokonce státem nařízený editorial odmítly vytisknout. Krize v redakci Southern Weekly zdá se rozpoutala v Číně dlouho potlačovanou debatu o hranicích svobody slova a vývoj kauzy bude podle analytiků jednou z nejtěžších zkoušek nového čínského vedení.

Egypt zasahuje proti satiře a médiím, společnost se obává ztráty svobody slova

Egyptský satirista Bassem Youssef bude vyšetřován v souvislosti s obviněním ze zesměšňování současného prezidenta Mohammeda Mursího během televizního vysílání. Podle analytiků může Youssefův případ prohloubit obavy z omezování svobody slova na veřejnosti, nová ústava navíc obsahuje body týkající se urážky. „Tento případ představuje ohrožení svobody slova a projevu,“ prohlásila Heba Morayef, ředitelka egyptské pobočky nevládní organizace Human Rights Watch (HRW).