Prohlásil to guvernér kazachstánské národní banky Grigory Marčenko. Připustil však, že by projekt společné měny mohl být v horizontu 8 až 10 let realizovatelný. Tento scénář je však podmíněn cílevědomým postupem, který podle Marčenka v současnosti chybí. Jedním z potřebných kroků by mělo být stanovení konkrétních makroekonomických parametrů, které by členové měnové unie měli splňovat. „Například podle Maastrichtské dohody by míra roční inflace členských států Eurozóny neměla překročit 2 %. Bělorusko mělo v roce 2012 inflaci přes 100 %. V nejbližších letech proto zavedení společné měny nepřichází v úvahu,“ poznamenal guvernér kazachstánské centrální banky. Celní unie Ruska, Běloruska a Kazachstánu byla vytvořena v roce 2010. Kromě ekonomické integrace její představitelé uvažují také o spolupráci v dalších oblastech a přijetí dalších členských států z postsovětského prostoru. Cílem těchto snah by mohlo být vytvoření Eurasijské unie, jejíž ustanovení je předběžně plánováno na rok 2015.
Archiv rubriky: Bělorusko
Rusko plánuje umístit stíhací letouny v Bělorusku
V zemi by se měly objevit ještě letos. Následovat by poté mohla výstavba ruské letecké základny. Rusko a Bělorusko zahájily rozhovory o společném vzdušném defenzivním štítu v roce 2009. Ruský ministr obrany Sergej Šoigu se domnívá, že by měl být plně akceschopný do roku 2015. Podle Ruslana Pukhova, ředitele moskevské analytické organizace CAST, bude mít tento krok jen nepatrný vliv na obranyschopnost Ruské federace a ze strany četných evropských států bude vnímán velmi negativně. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko prozatím situaci veřejně nekomentoval.
Obchodní a investiční vztahy Singapuru s Běloruskem jsou na vzestupu
Na Singapursko-běloruském obchodním fóru, které se koná v těchto dnech v Singapuru, spolu oba státy podepsaly řadu dohod, na jejichž základě se prohlubuje vzájemná singapursko-běloruská kooperace v oblasti obchodu a investic. Za singapurskou stranu se jednání účastnily Singapurská obchodní federace a Mezinárodní obchodní komora v Singapuru, za stranu běloruskou pak Obchodní a průmyslová komora Běloruska. Podle běloruského prvního vicepremiéra Vladimira Semashko skýtá běloruský trh pro singapurské obchodní společnosti mnoho příležitostí, především v oblasti petrochemického a farmaceutického průmyslu. Obchodní činnost mezi oběma zeměmi za loňský rok se pohybuje ve výši zhruba 50 milionů USD. Singapursko-běloruské obchodní fórum je zároveň spojeno se státní návštěvou běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Vedle obchodních dohod byla mezi oběma zeměmi podepsána i dohoda o vzájemném zřeknutí se vízové povinnosti pro držitele diplomatických a úředních pasů.
Ukrajina chce spolupracovat s celní unií Ruska, Běloruska a Kazachstánu
Řekl to ukrajinský prezident Viktor Janukovyč během pondělního setkání s nejvyšším představitelem Ruské federace Vladimirem Putinem. V nejbližší době by mělo dojít ke kontaktu se zástupci zbylých členů celní unie, s nimiž bude prodiskutována možná role Ukrajiny v rámci uskupení. Země dlouhodobě odmítá plnohodnotné členství v celní unii, jelikož by výrazně ovlivnilo její geopolitické směřování východním směrem a znemožnilo současnou praxi manévrování mezi Ruskem a EU. Nově se však začíná mluvit o jiné formě účasti, například pozorovatelském statutu. Ruský prezident Vladimir Putin na setkání podotkl, že obchodní kontakty obou zemí meziročně klesly o 5 miliard USD, což by případné zintenzivnění kooperace Ukrajiny s celní unií mohlo změnit. Na setkání se dále hovořilo o nesplacených dluzích za ruský zemní plyn ve výši 7 miliard USD a možnosti pronajmutí ukrajinských plynovodů ruskou státní firmou Gazprom.
Rusko, Bělorusko a Ukrajina se znovu nemohou domluvit na dodávkách energie
Rusko v pátek popřelo prohlášení běloruského prezidenta Alexandra Lukšenka, který uvedl, že se obě země dohodly na zvýšení dodávky ropy do Běloruska. Rusko je největší světový výrobce energie, který dodává více než čtvrtinu dodávek plynu a ropy v Evropě. Neshody mezi zeměmi vedly v posledních letech k přerušení dodávky plynu, především na začátku ledna. Evropská unie obvinila Rusko z využívání energie jako politického nástroje. Moskva obvinění odmítá a tvrdí, že požaduje po sousedních zemích jen zaplacení spravedlivých cen.
Běloruský prezident Lukašenko vydal dekret zakazující lidem opouštět zaměstnání
Prezident Lukašenko pátek podepsal dekret, který části pracovníkům zakazuje odejít ze zaměstnaní. V opačném případě by zaměstnanci museli zaplatit vysoké pokuty a vrátit veškerou mzdu, která jim byla vyplacena od nástupu do zaměstnání. Prezident Alexandr Lukašenko tak reaguje na odliv běloruských pracovních sil do zahraničí za lepšími platovými podmínkami zejména do sousedního Ruska. Opatření se bude týkat asi 13 tisíc pracovníků ve stavebním a dřevozpracujícím odvětví, které jsou pod kontrolou státu. Kritici za dekretem vidí návrat k nevolnictví a nevidí v opatření žádnou možnost zlepšení běloruské ekonomiky
Peru chce postavit letiště v blízkosti Machu Picchu
Peruánský prezident Ollanta Humala oznámil udělení zpracování plánů letiště v blízkosti města Cuzco. Toto letiště by mělo stimulovat turistický ruch do blízké památky Machu Picchu a pomoci tak nezaměstnanosti v regionu. Vláda hodlá do projektu investovat na 460 milionů dolarů. Nové mezinárodní letiště by mělo být umístěno ve městě Chinchero.
Bělorusko vyhostilo švédského diplomata, údajně kvůli podpoře opozice
Švédský ministr zahraničních věcí Carl Bildt v pátek uvedl, že švédský diplomat byl vyhoštěn z Běloruska, údajně kvůli jeho setkání s politickou opozicí v Minsku. Dle Bildta jsou obvinění vznesená proti švédskému velvyslanci nepodložená, dle jeho názoru se jedná o reakci na švédskou angažovanost v demokratizaci této východoevropské země a zlepšení tamějších lidských práv. Švédsko v reakci na tuto událost vypovědělo oba běloruské velvyslance ze své země.
Ministr zahraničí Běloruska se zúčastní jednání tzv. Východního partnerství
Běloruský ministr zahraničí Sergei Martynov se společně s pěti dalšími ministry zahraničí zemí bývalého Sovětského svazu zúčastní jednání projektu tzv. Východního partnerství, která proběhnou příští týden. Tento projekt, jenž byl zahájen v roce 2009 pod patronací Polska a Švédska, podporuje nezbytné reformy v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Moldavsku a na Ukrajině „s cílem urychlit jejich politické přidružení a hospodářskou integraci“ do EU. Vztahy mezi Běloruskem a EU v poslední době doznaly zhoršení. Na přelomu února a března všichni velvyslanci členských států EU opustili zemi poté, co EU přijala nové sankce vůči některým běloruským představitelům.
Uzbekistán oznámil své vystoupení z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti
Sekretariát Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) dnes potvrdil obdržení oznámení od uzbeckého ministerstva zahraničních věcí, ve kterém se uvádí, že země pozastavuje svou účast na činnosti organizace. Uzbekistán své členství v organizaci přerušil již v období od roku 1999 do roku 2006. V této chvíli jsou členy CSTO Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.
Běloruský prezident navštíví Kubu, Venezuelu a Ekvádor
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko podnikne v následujících dnech oficiální návštěvu Kuby, Venezuely a Ekvádoru. Podle tiskové služby bude ústředním tématem jednání s vůdčími představiteli těchto zemí rozvoj bilaterálních obchodních a ekonomických vztahů, politického dialogu, stejně jako několik dalších slibných oblastí spolupráce se zeměmi Latinské Ameriky.
Bělorusko přestalo dovážet venezuelskou ropu
Bělorusko od června tohoto roku přestalo dovážet venezuelskou ropu. Oznámil to dnes novinářům běloruský první místopředseda vlády Vladimir Semashko, podle jehož vyjádření se jednalo o „bratrskou ekonomickou pomoc Bělorusku v horších časech“, která již v současné době není pro zemi nutná, jelikož se podařilo vyjednat lepší podmínky dodávek ropy s Ruskem. Bělorusko dováželo ropu z Venezuely od roku 2010 přes estonské přístavy a po železnici do rafinérie „Naftan“ v Novopolotsku.
USA prodlouží o rok sankce vůči některým běloruským představitelům
Ty byly přijaté v roce 2006 kdy administrativa bývalého amerického prezidenta George Bushe zablokovala majetek a aktiva deseti představitelům Běloruska. Sankce se týkaly například běloruského prezidenta Alexandra Lukašenky, ministra vnitra Vladimira Naumova nebo šéfa běloruské KGB Stepana Sucharenka. Americký prezident Barack Obama v dopise Kongresu své rozhodnutí obhájil slovy: “ V roce 2011 vláda Běloruska pokračovala v pronásledování politické opozice, občanské společnosti a nezávislých médii (…)“
K sankcím EU proti Bělorusku se připojilo sedm nečlenských evropských států
K ekonomickým a vízovým sankcím Evropské unie vůči Bělorusku se dnes připojilo dalších sedm evropských zemí: Makedonie, Chorvatsko, Černá Hora, Island, Albánie, Srbsko a Lichtenštejnsko. Oznámila o tom vysoká představitelka EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashton, která zároveň zdůraznila, že EU je připravena sankce dále rozšířit, pokud běloruské orgány nezastaví pronásledování lidí pro jejich politické přesvědčení a nenavážou dialog s opozicí. Sankce EU se v současné době vztahují na na 243 fyzických a 32 právnických osob z Běloruska. Tiskový mluvčí běloruského ministerstva zahraničí vyjádřilo v souvislosti s touto skutečností lítost a zdůraznilo, že politika sankcí nemá žádnou perspektivu, protože brání skutečnému řešení sporů.
Bělorusko získá třetí tranši úvěru z protikrizového fondu EurAsEC
Bělorusko v nejbližší době dostane další, v pořadí třetí tranši z protikrizového fondu Eurasijského ekonomického společenství (EurAsEC). Oznámil o tom ruský prezident Vladimir Putin během jednání s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Zároveň se hlavy státu dohodly na zahájení jednání o čtvrté tranši. Podle slov ruského prezidenta je její poskytnutí „vhodné a účelné vzhledem k pozitivnímu trendu běloruské ekonomiky“.
Ruský prezident Vladimír Putin v tomto týdnu navštíví Bělorusko, Francii a Německo
Staronový ruský prezident Vladimír Putin ve čtvrtek navštíví Bělorusko, později se přesune do Německa a Francie. Všechny tři zmíněné státy jsou klíčovými obchodními partnery Ruské federace a prezident bude během své cesty rokovat s jejich hlavními představiteli – Alexandrem Lukašenkem, Angelou Merkel a Francoisem Hollandem. Jednání by se měla týkat dluhové krize v eurozóně a nynější situace v Sýrii.
Spojené státy označily běloruskou banku CredexBank za „klíčové centrum globálního praní špinavých peněz“
Americké ministerstvo financí označilo běloruskou banku CredexBank za „klíčové centrum globálního praní špinavých peněz“ kvůli jejímu údajnému zapojení do četných transakcí, které sloužily k praní „špinavých“ finančních prostředků fiktivních firem. Informovala o tom agentura AFP. Zároveň ministerstvo zařadilo banku, jejímž vlastníkem je švýcarský investiční holding Vicpart Holding registrovaný ve Fribourgu, do seznamu stínových bank. Tato sankce dovoluje americkým úřadům zakázat transakce CredexBank do té doby, dokud banka nebude působit v souladu s mezinárodními normami.
MMF varuje Bělorusko před další finanční krizí a vyzývá k provedení reforem
Mezinárodní měnový fond varuje Bělorusko před rizikem vzniku nové finanční krize a vyzývá Minsk k provedení slibovaných reforem a stabilizačních opatření, která mu zajistí možnost poskytnutí nového úvěru od fondu. Podle zprávy MMF může vést snaha o dosažení vysokého tempa růstu hospodářství a mezd ke vzniku nové inflační spirály, způsobit devalvaci měny a ohrozit střednědobou udržitelnost rozpočtu a schodku Běloruska. MMF dal najevo, že zatím není připraven poskytnout Minsku úvěr na refinancování dluhu vůči fondu ve výši 3,6 miliard dolarů se splatností v letech 2012 až 2014. V roce 2011 postihla zemi měnová a finanční krize, která vedla k nárůstu kurzů a devalvaci běloruského rublu. Na konci loňského roku činila inflace v Bělorusku 108,7%. V letošním roce očekávají běloruské orgány inflaci ve výši 19%.
Nejčastěji na světě cenzuruje média Eritrea
Podle zprávy Výboru na ochranu novinářů (CPJ) je Eritrea na prvním místě žebříčku, který hodnotí cenzuru médií. CPJ uvádí, že všechna eritrejská média jsou kontrolována vládou a zahraniční novináři nemají přístup do země. V první desítce cenzury médií se kromě Eritrey umístila i Severní Korea, Sýrie, Írán, Rovníková Guinea, Uzbekistán, Barma, Saudská Arábie, Kuba a Bělorusko.
Běloruská policie zadržela 30 účastníků protestní akce opozice
Soud v Minsku odsoudil k 10 až 15 dnům vazby účastníky včerejší protestní kampaně „Černobylská cesta“, kterou běloruská opozice pořádá každoročně při příležitosti výročí černobylské katastrofy (26. dubna 1986). Podle aktivistů se jedná o 30 zadržených. Účastníci akce vyzdvihli jednak požadavky týkající se ochrany životního prostředí, včetně upuštění od výstavby jaderné elektrárny v Bělorusku, a jednak požadavky politické, kdy znovu vyzvali k propuštění politických vězňů.
EU přidělila 10 milionů eur na podporu malých podniků ve východních partnerských státech
Evropská unie vyčlenila 10 milionů eur na podporu malých podniků v Ázerbájdžánu, Ukrajině, Arménii, Gruzii, Bělorusku a Moldávii a na podporu více než 600 projektů v rámci programu Business administration service (BAS). Program BAS podporuje kýžené změny v potenciálně životaschopných mikro, malých a středních podnicích.
Český velvyslanec se jako první z velvyslanců členských států EU vrátí do Běloruska
Poté, co všichni velvyslanci členských států Evropské unie na přelomu února a března opustili Bělorusko, je nyní český velvyslanec Jiří Karas prvním z bloku, kdo ohlásil svůj návrat do Minsku již tento pátek. Evropská unie přitom přijala poslední sankce vůči Bělorusku toto pondělí. Právě sankce vůči této východoevropské zemi zapříčinily požadavek na odchod velvyslanců EU ze země.
Ministři zahraničí členských států EU provedli změny v režimu sankcí proti Bělorusku
Ministři zahraničí zemí EU v pondělí na schůzce v Lucemburku provedli změny v režimu sankcí proti Bělorusku. Oznámila o tom tisková služba Rady EU. Podle tiskové zprávy schválila Rada EU právní akty, na základě nichž dojde ke zmrazení aktiv běloruských právnických osob, prostředků diplomatických misí a misí u mezinárodních organizací. K ochlazení vztahů mezi Běloruskem a EU došlo v únoru 2012, kdy EU na protest proti zatýkání účastníků nepokojů a demonstrací, které vypukly po prezidentských volbách v Bělorusku v prosinci loňského roku, uložila Minsku nové sankce. Koncem března EU znovu rozšířila seznam běloruských úředníků a společností, které podléhají sankcím. Po zpřísnění sankcí ze strany EU na konci března Bělorusko navrhlo velvyslancům Polska a EU, aby opustili zemi. V reakci na to Evropská unie stáhla z Běloruska všechny velvyslance zemí EU.