Prezident Běloruska Alexandr Lukašenko v sobotu oznámil, že zbývající vězněné představitele opozice je možné propustit jen v případě podání žádosti o milost. „Ti, kteří tam zůstali a nenapíšou žádost prezidentovi, budou sedět. To je vše. Nikdo na mě v této věci nebude vyvíjet nátlak.“ Jak bylo oznámeno koncem minulého týdne, na základě nařízení prezidenta byl z vězení propuštěn bývalý prezidentský kandidát Andrej Sannikov a jeden z vůdců běloruské opozice Dmitrij Bondarenko, který byl zmocněncem A. Sannikova během volební kampaně. Ve vězení stále ještě zůstávají opoziční vůdci Dmitrij Dashkevich, Eduard Lobov, Pavel Sevyarynets a Nikolai Statkevich.
Archiv rubriky: Bělorusko
Bělorusko splatilo první část úvěru MMF
Bělorusko v rámci splácení úvěru poskytnutého Mezinárodním měnovým fondem splatilo první částku ve výši 100 milionů dolarů. Oznámilo o tom dnes běloruské ministerstvo financí. V lednu roku 2009 se Výkonná rada MMF rozhodla poskytnout Bělorusku úvěrovou pomoc ve výši 2,46 miliardy dolarů v průběhu následujících 15 měsíců. V červnu téhož roku MMF po prvním přezkumu realizace stabilizačního programu zvýšil objem finanční podpory pro Bělorusko na cca 3,5 miliardy dolarů. Realizace programu skončila v dubnu 2010. Loni v květnu se běloruská strana obrátila na MMF s žádostí o poskytnutí nové půjčky ve výši 3,5 až 8 miliard na dobu tří až pěti let, chce jednat také o restrukturalizaci současného dluhu.
OSN vyzvala Bělorusko k zahájení dialogu s opozicí
Po propuštění dvou politických vězňů žádá OSN běloruskou vládu, aby zahájila dialog s opozicí. Žádá také o propuštění dalších lidí, kteří jsou uvězněni z politických důvodů. Upozorňuje, že mnoho z nich je uvězněno za účast na pokojném shromáždění opozice z prosince roku 2010 nebo za prosazování lidských práv v zemi.
V Libyi probíhá soud s občany SNS obviněnými ze spolupráce s režimem Muammara Kaddáfího
V Tripolisu dnes proběhlo třetí zasedání vojenského soudu nad skupinou 24 obžalovaných (19 z nich jsou občany Ukrajiny, 3 Běloruska a 2 Ruské federace), kteří čelí obvinění z kolaborace s režimem plukovníka Muammara Kaddáfího. Podle dřívějších informací byli tito lidé zadrženi před osmi měsíci libyjskými povstalci za údajnou práci na zakázkách v ropném průmyslu. Zasedání se zúčastnili zástupci ambasád všech tří zemí. Jak uvedl v rozhovoru pro BBC jeden z obžalovaných Alexandr Shadrov, advokáti obžalovaných od prokuratury stále neobdrželi žádné oficiální dokumenty týkající se obžaloby.
Evropská unie vítá propuštění představitelů běloruské opozice
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton uvítala propuštění bývalého kandidáta na běloruský prezidentský úřad Andreje Sannikova a jeho zmocněnce, koordinátora opozičního hnutí „Evropské Bělorusko“ Dmitrije Bondarenka. Zároveň opět vyzvala běloruské orgány k tomu, aby bezpodmínečně propustily všechny politické vězně a zrušily veškerá omezení jejich občanských a politických práv. Podle vyjádření diplomatky to „nepochybně přispěje k pokroku směrem k lepším vztahům mezi EU a Běloruskem“. Oba opoziční aktivisté byli odsouzeni k pětiletému trestu odnětí svobody za organizaci masových protestů po prezidentských volbách v Bělorusku v prosinci 2010, oba se rovněž obrátili k běloruskému prezidentovi Alexandrovi Lukašenkovi s žádostí o udělení milosti.
Běloruský prezident udělil milost Dmitriji Bondarenkovi
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v neděli omilostnil spoluzakladatele nejvýznamnějšího opozičního hnutí Charta 97. Ten byl v roce 2010 odsouzen k dvěma létům vězení za účast na demonstraci proti výsledkům prezidentských voleb, ve kterých zvítězil právě prezident Lukašenko.
Rusko nechalo vycestovat do EU představitele běloruské opozice vedeného na „černé listině“
Rusko dnes podle informace zveřejněné běloruskými médii nechalo přes své území vycestovat do Evropské unie jednoho z významných představitelů běloruské opozice Stanislaua Shushkeviche, vedeného v Bělorusku na tzv. černé listině – seznamu osob, kterým není dovoleno vycestovat za hranice. Minsk podle médií sestavil tento seznam obsahující více než 100 jmen opozičních novinářů a občanských aktivistů v reakci na nové sankce EU.
Bělorusko chce obnovit dialog s Evropskou unii
„Učiníme tak pod podmínkou, že rozhodnutí Rady Evropské unie ve věci Běloruska bude pozitivní,“ uvedl šéf administrace běloruského prezidenta Uladzimir Makiej. „Soudíme, že návrat ke konstruktivnímu dialogu s představiteli EU je v zájmu obou stran. Měl by však být opřen o vzájemnou úctu.“ Nedávno EU rozšířila sankce vůči Bělorusku, na což země reagovala požadavkem na odchod velvyslanců EU a Polska ze země. Následně opustili zemi všichni velvyslanci členských států unie. Bělorusko uvádí, že unie jedná pouze s politickou opozicí.
Rusko plánuje v dubnu výrazně odklonit dodávky ropy do ČR, Polska a Německa
Rusko v dubnu výrazně sníží dodávky ropy do ČR, má v plánu dodat pouze 80 tisíc tun ropy ve srovnání s obvyklým měsíčním objemem 400 tisíc tun. Ropu chce přesměrovat do svých vlastních přístavů, včetně nově vybudovaného terminálu Usť-Luga v Leningradské oblasti. Informovala o tom ve středu agentura Reuters s odkazem na sdělení obchodníků, podle nichž chce Rusko v průběhu čtvrtletí krátit dodávky i do Polska a Německa. V posledním desetiletí Rusko zastavilo tranzit ropy přes bývalé sovětské státy jako Lotyšsko, Litva, Estonsko a Ukrajina, a to za účelem zvýšení nezávislosti vlastní infrastruktury na tranzitu. Zároveň staví nové exportní terminály na pobřeží Baltu, Černého moře a Tichého oceánu – poslední z nich, terminál Usť-Luga na pobřeží Baltu, navržený v době vrcholu tranzitního sporu mezi Ruskem a Běloruskem, začal fungovat minulý měsíc. Přes Bělorusko vede ropovod Družba prostřednictvím kterého Rusko denně přepraví přibližně jeden milion barelů ropy do rafinerií v Polsku, Německu, Česku, Maďarsku a na Slovensku. Podle obchodníků by výpadek zásobování přes ropovod Družba mohl vést k tomu, že by Česká republika byla nucena zvýšit nákupu dražší ropy ze středomořských přístavů.
Rusko, Bělorusko a Kazachstán zavedou v rámci celní unie utilizační poplatek v automobilovém průmyslu
Kazachstán a Bělorusko podpořily ruskou iniciativu zavedení utilizačního poplatku za využití automobilů importovaných na území Celní unie Rusko-Kazachstán-Bělorusko. Oznámil o tom ve čtvrtek ruský premiér Vladimir Putin. Ve středu premiér během jednání o otázkách automobilového průmyslu pověřil vládu, aby ve lhůtě jednoho měsíce zpracovala problematiku zavedení utilizačního poplatku ve vztahu k domácím i zahraničním výrobcům automobilů. Předpokládá se, že zahraniční výrobci dovážející vozidla do Ruské federace zaplatí poplatek v reálných penězích, zatímco domácí firmy a firmy mající sídlo v Rusku prostřednictvím poskytnutí odpovídajících záruk utilizace.
Tři představitelé běloruské opozice byli zadrženi na cestě do Bruselu, soud jim uložil pokutu
Předseda největší běloruské opoziční Sjednocené občanské strany Anatolij Lebedko, vůdce levicové strany Spravedlivý svět Sergej Kalyakin a jeden z předních aktivistů hnutí Evropské Bělorusko Alexander Otroshchenkov byli zadrženi v noci na čtvrtek ve vlaku mířícím do Moskvy, odkud se měli letecky dopravit do Bruselu, aby se zde setkali s představiteli Evropské unie. Všichni tři byli drženi v policejní vazbě na základě obvinění z výtržnictví a čekali na rozsudek soudu v běloruském městě Orsha, který jim podle posledních informací agentury ITAR-TASS ve čtvrtek uložil pokutu ve výši 350.000 běloruských rublů (cca 800 Kč).
Přerušení leteckého spojení mezi Moskvou a Minskem
Dnes ráno ruské letecké úřady z důvodu vzájemných neshod zrušily povolení pro běloruskou leteckou společnost Belavia, čímž došlo k přerušení leteckého spojení mezi Minskem a Moskvou. Běloruské letecké úřady v reakci na rozhodnutí Ruska zrušily povolení k provozování pravidelných letů pro všechny ruské společnosti. Obě strany následně zákaz pozastavily až do 29. února, kdy má dojít ke společnému jednání o sporných otázkách.
V Bělorusku proběhly masové protesty opozice
Běloruská opozice dnes uspořádala masový pochod a demonstraci při příležitosti oslav Dne svobody – neoficiálního svátku na počest vzniku Běloruské lidové republiky v roce 1918. Podle údajů ministerstva vnitra se před budovou Národní akademie věd v Minsku shromáždilo okolo 700 lidí, neoficiální zdroje však uvádí nejméně dvojnásobný počet účastníků. V obou případech se jedná o nejmasivnější sankcionovanou protestní akci od prosince roku 2010, kdy se v ulicích Minsku shromáždily desítky tisíc odpůrců vlády Alexandra Lukašenka. Podle běloruského hnutí Charta 97 byla v předvečer Dne svobody policií zadržena řada významných představitelů běloruské opozice, někteří z nich byli později propuštěni.
Rusko otevřelo novou cestu pro transport ropy do západní Evropy, jejímž účelem je snížit závislost na Bělorusku
Rusko dnes v testovacím režimu spustilo druhou část Baltského potrubního systému – 2, který byl navržen za účelem snížení tranzitní závislosti Ruska na Bělorusku. Oznámila o tom ruská společnost Transněfť. BPS-2 by měl plnit stejnou funkci jako „North Stream“ a „South Stream“, ale v ropném odvětví. Výkonnost BPS-2 by v první fázi měla dosáhnout 30 milionů tun za rok, po dokončení druhé fáze projektu v roce 2013 by se objem přepravené ropy měl zvýšit na 38 milionů tun ročně. Prostřednictvím jižní větve ropovodu probíhá tranzit ruské a kazašské ropy do Polska, Německa, na Ukrajinu, do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Projekt BPS-2 byl schválen v době vrcholu tranzitního sporu s Běloruskem, avšak po jeho vyřešení ruská Transněfť slíbila, že nebude snižovat objem tranzitu ropy přes Bělorusko.
Ruský velvyslanec při EU: „Nové ekonomické sankce EU vůči Bělorusku se dotknou ruských zájmů“
„Opakovaně a důrazně jsme naše evropské partnery varovali, že ekonomické sankce, které se Evropská unie chystá uvalit na Bělorusko, budou mít vzhledem k rostoucí míře integrace ekonomik Ruska a Běloruska v rámci celní unie a perspektiv přeměny v Euroasijskou hospodářskou unii bezprostřední vliv na ruské zájmy, a nemohou tedy být ponechány bez pozornosti,“ uvedl dnes ruský velvyslanec při EU V. Chizhov v přímém přenosu televizního kanálu Rusko-24, když komentoval možnost uvalení nových ekonomických sankcí na Bělorusko, o níž budou v pátek jednat ministři zahraničních věcí členských států EU. Postoje jednotlivých států se podle velvyslance liší – dle jeho vyjádření „nejsou v EU obránci A. Lukašenka, ale jsou zde zastánci svých vlastních kapes, a to země, které pokrývají významnou část svých potřeb, například spotřeby ropy, právě díky dovozu z Běloruska“.
Tajemník Rady Evropy: „Běloruské úřady se čím dál více izolují od demokratické Evropy“
Generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland takto reagoval po sdělení běloruské televize o vykonání rozsudku smrti nad Dzmitryjem Kanavalavem a Uladzislavem Kavaljovem. Odsouzení byli obviněni z loňského útoku v minském metru, při kterém zemřelo 15 lidí. Proces vyvolal kritickou reakci západních představitelů, neboť Bělorusko je poslední evropskou zemí, jež trest smrti ještě nezrušila. Evropská unie (EU) jí k tomuto kroku vyzvala.
Evropská unie vyzvala Bělorusko k uvalení moratoria na tresty smrti
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton ve svém prohlášení vyzvala běloruské úřady k uvalení moratoria na tresty smrti poté, co běloruská média informovala o vykonání popravy druhého z pachatelů odsouzených za loňský teroristický útoku v minském metru. Podle slov šéfky evropské diplomacie je trest smrti krutým a nelidským trestem. Upozornila také na neodpovídající průběh soudního procesu.
Minská policie na několik hodin zadržela švédské žurnalisty
Štáb švédské televize SVT (Sveriges Television) byl v noci na dnešek zadržen běloruskou policií v centru Minsku na náměstí Nezávislosti, kde plánoval natočit rozhovor s jedním z účastníků loňských protestních akcí nazvaných „tichý protest“. Podle informací poskytnutých agenturou „Interfax“ strávili švédští novináři a reportérka Ruské zpravodajské agentury na policii asi tři hodiny a byli propuštěni poté, co policie zkopírovala natočený videomateriál.
12 zemí se ocitlo na seznamu „nepřátel internetu“ zveřejněného Reportéry bez hranic
Země, které se ocitly na seznamu jsou obviňovány z internetové cenzury. Nynější seznam čítá Sýrii, Íran, Čínu, Severní Koreu, Bahrajn, Bělorusko, Barmu, Kubu, Saúdskou Arábii, Turkmenistán, Uzbekistán a Vietnam. Dle Matthiase Spielkampa, německého zástupce Reportéru bez hranic (RSF) nelze přesně určit stupně cenzurování přísunu informací u jednotlivých zemí, neboť způsoby omezení se u každé země liší. Přesto zástupce RSF označil za „lídra skupiny“ Čínu.
Německá vláda se vyjádřila k výrokům běloruského prezidenta Lukašenka
„Je lepší být diktátor, než gay“, takto se vyjádřil Alexandr Lukašenko k německému ministru zahraničí, kterým je Guido Westerwelle. Ten se dříve vyjádřil k nedodržování lidských práv v Bělorusku a označil Lukašenkovu vládu za „poslední diktaturu v Evropě“. Ministr Westerwelle dodává: „Je zajímavé, že dokonce už i Lukašenko se vidí jako diktátor“. Situace přispívá k už tak napjatým vztahům mezi Běloruskem a Evropskou unií.
Konflikt mezi EU a Běloruskem pokračuje, zdejší média mlčí
Dle jednoho z ambasadorů EU, který se vyjádřil pro službu EUobserver, ambasadoři unie se nemusí vrátit do Běloruska do doby, než budou propuštění všichni političtí vězni. Kromě unijních představitelů Bělorusko požádalo o opuštění země i polské velvyslance. Právě ministr zahraničních věcí Polska Radoslaw Sikorski se včera setkal s jeho německým a francouzským protějškem – Guidem Westerwelle a Alainem Juppé. Tito ministři společně zkritizovali běloruský režim. Mluvčí běloruského ministerstva zahraničí Andrej Sawinach uvedl, že „Brusel si vybral cestu eskalace konfliktu, která nikam nevede“. Dle portálu Tut.by režim plánuje zákaz výjezdu ze země pro velkou skupinu opozice a novinářů. Zdejší média o konfliktu neinformovaly.
Bělorusko požádalo velvyslance EU aby opustili zemi, reaguje na nové sankce
Tento krok byl ministrem zahraničních věcí oznámen den poté, co Evropská unie (EU) rozhodla o dalších sankcích vůči zdejšímu režimu. Dle unie jsou v zemi porušována lidská práva. Sankce jsou v platnosti od prezidentských voleb v roce 2010, kde bylo zatřeno na 700 lidí včetně 7 prezidentských kandidátů, kvůli masivním protestům proti údajným volebním podvodům. Prezidentem byl tehdy vyhlášen Alexandr Lukašenko.
Evropská unie rozšíří sankce vůči běloruskému režimu
O dalších plánovaných sankcích vůči režimu prezidenta Alexandra Lukašenky měli dle agentury AFP rozhodnout velvyslanci Evropské unie (EU) v pondělí. Zprávu by měli potvrdit ministři zahraničních věcí, kteří jednají v Bruselu. Ti dnes již rozhodli o nových sankcích vůči Sýrii. Udělené sankce by se měly týkat 21 osob, které se podílely na represích vůči opozici. Jedná se o zmrazení finančních aktiv a udělení zákazu cestování do unie. Běloruská opozice dříve vyzvala unii k uvalení ekonomických sankcí.