Skupina odborníků Mezinárodního měnového fondu vedená Chrisem Jarvisem ve středu zahájí v Bělorusku misi spočívající v kontrole hospodářské politiky země v roce 2011, analýze současné situace a posouzení vyhlídek hospodářského vývoje Běloruska na rok 2012. Již loni v květnu požádala vláda republiky a Národní banka Běloruska MMF o poskytnutí úvěru v hodnotě až 8 miliard USD na tři až pět let. Podle místních expertů Minsk s největší pravděpodobností požádá MMF, aby zvážil poskytnutí nového úvěru.
Archiv rubriky: Bělorusko
Bělorusko nevyloučilo možnost prodeje svých ropovodů
První vicepremiér Běloruska Vladimir Semashko v pátek v rozhovoru pro agenturu BelTa uvedl, že Bělorusko nevylučuje prodej svých ropovodů, a to nejen ruským investorům. Konkrétní projekt však podle jeho slov zatím není k dispozici.
Ruská Státní duma ratifikovala protokol dovolující CSTO použít vojenský potenciál při řešení vnitřních konfliktů
Státní duma Ruské federace včera na plenárním zasedání ratifikovala protokol, kterým se mění zakládací listina Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Rada kolektivní bezpečnosti smí nyní přijímat „adekvátní rozhodnutí k vyřešení situace ohrožující bezpečnost, stabilitu, územní celistvost a suverenitu členských států CSTO“. Protokol byl podepsán v prosinci 2010 v Moskvě v souvislosti s krizí, která se vznikla v Kyrgyzstánu a potřebou zlepšit mechanismus použití silového potenciálu CSTO k reakci na konflikty. Protokol dále předpokládá vytvoření kolektivní bezpečnostní složky aliance, regionálních (sjednocených) vojenských složek, mírových sil, sjednocení systému a orgánů k jejich řízení, a také financování aktivit aliance z mimorozpočtových zdrojů.
Běloruský prezident A. Lukašenko: „Běloruskou armádu bude financovat Moskva“
Běloruská opozice obvinila prezidenta Alexandra Lukašenka ze zrady národních zájmů po jeho nedávném prohlášení, že běloruská armáda bude částečně financována Moskvou. Informoval o tom ruský deník Kommersant. Možnou účast Ruska ve financování běloruských ozbrojených sil vysvětlil Alexandr Lukašenko tím, že je třeba zvýšit platy vojenského personálu a zajistit vojákům bydlení. Podle běloruského prezidenta již ruský prezident Dmitrij Medveděv slíbil pomoc spočívající v přidělení dodatečných finančních prostředků, zdroje v Kremlu však deník informovaly, že konkrétní rozhodnutí v této věci zatím nebylo přijato. Vůdce běloruské opozičního hnutí Za svobodu Alexandr Milinkevič uvedl, že „žádat o peníze na financování armády je urážka běloruského vojska“. Účast Moskvy na financování ozbrojených sil této země je podle jeho slov ještě nebezpečnější, než přechod Běloruska na ruský rubl.
Běloruská opozice vyzvala EU k učinění kroků k pomoci zlepšení situace politických vězňů v zemi
Opozice dále žádá blok 27 zemí, aby na vládu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, jenž zemi vládne od roku 1994, uvalila ekonomické sankce. Dle opozice nemá Evropská unie věřit politikům, kteří tvrdí, že ekonomické sankce vůči Bělorusku jsou neúčinné, protože dle její názoru žádné reálné sankce nebyly zavedeny. Nelíbí se jí také, že EU podporuje zlepšení situace politických vězňů, ale zároveň „drží stávající situaci při životě“. Opozice tímto unii žádá především o sankce zaměřené na obchod s ropou, které by ní označovaný „diktátorský režim“ mohly značně poškodit.
EU potvrdila svůj záměr znovu rozšířit sankce proti Bělorusku
Rada EU v pondělí 23. ledna potvrdila, že bude usilovat o posílení spolupráce s občanskou společností v Bělorusku, zároveň však také zvýší tlak na režim. Ministři zahraničních věcí členských států EU se rozhodli v nejbližší době opět rozšířit a zostřit omezující opatření vůči běloruským politickým představitelům a státním organizacím nesoucím podíl na porušování lidských práv v Bělorusku. Konkrétně se jedná o rozšíření zákazu udělování víz a zmrazení majetku a bankovních účtů na teritoriu EU v případě jejich odhalení.
Běloruský prezident chce modernizovat politický systém země
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko sdělil, že chce modernizovat politický systém země po vzoru Číny. Prezident sdělil, že ho k tomuto kroku nutí světové dění. „Hlavní myšlenkou je být o krok napřed před událostmi, které se v zemi budou odehrávat, jde také o udržení stability a zaručení občanům jejich práv.“ Kroky jsou prý reakcí na hospodářskou krizí v Bělorusku a politickou situaci v Rusku. Pomoc Číny v slibovaných reformách by mohla přitáhnout do země čínské investory.
Nový běloruský zákon omezuje zahraniční internetové stránky
Nový zákon značně omezí prodej zboží přes internet obchodům, které nepoužívají běloruskou doménu .by . Nákup na zahraničních internetových aukcích jako je eBay či Amazon bude od pátku pokutován asi 120 dolary. Podniky a kavárny nabízející hostům přístup na internet budou pokutovány, pokud nebudou monitorovat hosty navštěvující zahraniční weby. Pod pokutou bude i vstup na extrémistické či pornografické stránky.
Bělorusko se bojí možnosti politického pádu ruského premiéra Putina
Běloruská media prvních několik demonstrací proti stávajícímu ruskému premiérovi a výsledku parlamentárních voleb ignorovala. Sobotní demonstraci však označila za nevyvedenou. „Místo několika očekávaných tisíc účastníků jich přišly pouze stovky. Část skupiny byla opilá, druhá část se mezi sebou hádala,“ hlásila běloruská televize ONT ve svém zpravodajství. Polský list Gazeta Wyborcza informoval o tom, že za mediální útokem stojí pravděpodobné obavy z pádu ruského dosavadního režimu, který by mohl ohrozit postavení běloruského prezidenta, jímž je Alexandr Lukašenko. Bělorusko zároveň teď bedlivě sleduje reakci Moskvy na tyto protesty. Obává se totiž možného „dominového efektu“, který nastal během arabského jara.
USA a EU vyzvaly Bělorusko k propuštění vězňů
Spojené státy a Evropská unie vyzvaly Bělorusko k propuštění a rehabilitaci všech politických vězňů a vyjádřily znepokojení nad zhoršujícími se podmínkami dodržování zdejších lidských práv v tomto roce. „Za posledních 12 měsíců byli běloruskými orgány uvězněni pokojní demonstranti a byly potlačeny všechny nenásilné protesty,“ tvrdí ve společném prohlášení americká ministryně zahraničí Hillary Clinton a vysoká představitelka EU Catherine Ashton. Prohlášení přišlo dva dny poté, co Evropská unie uvalila sankce na dva běloruské představitele, kteří byli zapojení do stíhání aktivisty lidských práv Alese Belyatsky. Obě představitelky Západu dále vyjádřily znepokojení nad novými zákony, které budou nadále omezovat základní občanské svobody shromažďování, sdružování a projevu.
Bělorusko bude odebírat ruský plyn o 60% levněji než zbytek Evropy
Výměnou za to převezme Gazprom, společnost kontrolovaná ruskou vládou, plnou kontrolu nad běloruským ropovodem od firmy Beltranshaz. Tuto dohodu na konci týdne podepsal ruský premiér Vladimir Putin s běloruským prezidentem Alexandrem Lukashenkem. Přes Bělorusko jde dnes 20% ruského zemního plynu prodávaného do Evropy.
Předseda Helsinského výboru vyzývá k obžalování běloruského prezidenta z porušování lidských práv
Člen Kongresu USA a předseda Helsinského výboru, Christopher Smith, prohlásil, že běloruský prezident Alexander Lukašenko by měl stanout před Mezinárodním trestním tribunálem (ICC). Kongresman Smith se zároveň zavázal vyzvat administrativu prezidenta USA Baracka Obamy, aby se zasadila o obvinění Lukašenka v Radě Bezpečnosti OSN z porušování lidských práv Politik se zavázala vyzvat Obamova administrativa a Radu bezpečnosti OSN, aby se zasadila o obvinění prezidenta Lukašenka, které ICC.Republikánský kongresman obvinil běloruského prezidenta porušování lidských práv. Chrostopher Smith sice přiznal, že je jistý budoucí odpor Ruska a Číny, přesto prohlásil, že stojí za to pokusit se bojovat, neboť „tento muž se denně dopouští zvěrstev proti svým vlastním lidem.“
Běloruský státní zástupce žádá trest smrti pro atentátníky z minského metra
Běloruský státní zástupce Alexej Stuk vznesl v pondělí minskému soudu požadavek na vynesení rozsudku trestu smrti pro Dmitrije Konovalova a Vladislava Kovaljova, kteří jsou obviněni z uskutečnění bombového útoku v minském metru v dubnu letošního roku a z dalších trestních činů. Podle prokurátora byla vina obou obviněných v průběhu procesu v plné míře prokázána. Trest smrti má v Bělorusku formu zastřelení. V loňském roce zde byly vyneseny dva rozsudky smrti, přičemž oba byly provedeny.
Rusko s Běloruskem jsou dohodnuti na nových podmínkách dodávek plynu i ropy
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko oznámil, že Rusko se s Běloruskem dohodlo na budoucích vzájemném obchodu s plynem, přičemž země jsou blízko k uzavření ropných kontraktů. Podle běloruského prezident do uzavření nových dohod zbývá již jen dořešit bonusy, které budou ruské exportní společnosti v Bělorusku mít.
Vojenský svaz bývalých sovětských republik bude koordinovat svůj společný postoj v mezinárodních otázkách
Členské státy organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) se údajně dohodly na společném postoji v řadě mezinárodních otázek. CSTO tvoří Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán. Rusko tvrdí, že nová strategie v další integraci v post-sovětském prostoru založená na společném postupu zvýší CSTO její politickou váhu na mezinárodní scéně. Členské země CSTO by tak do budoucna měly koordinovat postoje k otázkám, jako je mezinárodní bezpečnost a odzbrojení, protiraketová obrana, spolupráce s NATO a OBSE, situace v Afghánistánu, boj proti mezinárodnímu terorismu, obchodování s drogami či organizovaný zločin a lidská práva.
Země bývalého SSSR ratifikovaly dohodu o vytvoření zóny volného obchodu
Dohoda byla podepsána již v roce 1994, avšak k jejímu úplnému přijetí dospěly země až nyní. Dohoda, kterou schválily země společenství CIS prý nijak neporušuje nařízení WTO, jehož jsou některé země také členy. Tato dohoda by měla být základním kamenem pro vytvoření tzv. Euroasijské unie, které již delší dobu prosazuje ruský premiér Vladimir Putin.
Ruský premiér Vladimir Putin prosazuje vytvoření Eurasijské unie ze zemí bývalého SSSR
Hlavním cílem tohoto sdružení by měla být restrukturalizace ekonomických vztahů zemí bývalého SSSR. Euroasijská unie by měla vzniknout na základě dnes již fungujícího obchodního bloku nazývaného Celní unie, jehož členy jsou Kazachstán a Bělorusko. Tento krok se ovšem nelíbí WTO, s níž by letos Rusko mělo vyřešit otázku svého přijetí. Ruský premiér Putin tvrdí, že se nejedná o znovuvytvoření SSSR, ale o sjednocení finanční a měnové politiky členských zemí. Zahájení postupu k vytvoření tohoto společenství má proběhnout 1. ledna, kdy se k Celní unii přidá Kyrgyzstán a Tádžikistán a dojde k vytvoření tzv. Jednotného ekonomického prostoru.
V Polsku se konal summit Východního partnerství
Šest zemí bývalého SSSR se v rámci svého členství v tzv. Východním partnerství sešlo na již 2. summitu ve Varšavě. Polský premiér Donald Tusk slíbil podporu zemím jako je Ukrajina, Moldavsko či Gruzie v jejich evropských ambicích, ovšem prohlásil, že nemůže přislíbit plné členství v EU. Přesto Polský premiér za EU slíbil zjednodušení vízového režimu za jasně daných podmínek nebo otevření evropských trhů. Zatím má největší šance na podepsání smlouvy o volném obchodu Ukrajina, která ale čelí tlaku z Ruska, které v případě podepsání takové smlouvy hrozí ochlazením vztahů. Pro EU je také důležitý výsledek procesu s bývalou ukrajinskou premiérkou Julií Tymošenko. Bělorusko summit ignorovalo, přesto Polsko vydalo prohlášení i k němu – pokud propustí všechny politické vězně a uspořádá svobodné parlamentní volby, otevře se mu cesta k půjčkám a mezinárodním grantům.
Běloruský prezident propustil 4 zatčené disidenty a chce diskutovat s opozicí
Alexandr Lukašenko omilostnil 4 účastníky demonstrací proti jeho znovuzvolení, kteří byli spolu s 24 dalšími lidmi vězněni od loňského prosince. Lukašenkův režim nabídl opozici zahájení dialogu o budoucnosti země, od něhož si autoritářský prezident zřejmě slibuje zlepšení vztahů se západem. Běloruská opozice však naznačuje, že se A.Lukašenko pouze snaží zajistit hospodářkou pomoc pro zbídačenou běloruskou ekonomiku.
Prezidenti Ukrajiny a Ruska budou jednat o případné spolupráci Ukrajiny s Celní unií
Dmitrij Medveděv a Viktor Janukovyč projednají ve čtvrtek v ruském Soči otázku spolupráce Ukrajiny s celní unií Ruska, Běloruska a Kazachstánu. Oznámil to dnes ukrajinský premiér Mykola Azarov, podle nějž je možnost spolupráce ve formátu „tři plus jedna“ zcela reálná. Ukrajinské orgány zároveň označují za hlavní cíl Kyjeva evropskou integraci. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso mezitím upozornil, že se Ukrajina nemůže současně integrovat do Celní unie a tvořit zónu volného obchodu s Evropskou unií. Také Rusko varovalo Kyjev, že v případě vytvoření zóny volného obchodu s EU budou země Celní unie v zájmu ochrany svého trhu nuceny přísně kontrolovat ukrajinský import.
Vladimir Putin: Rusko a Bělorusko by se měly spojit v jeden stát
Ruský premiér Vladimir Putin ve svém projevu na mládežnickém fóru kremelského hnutí Naši prohlásil, že považuje za vhodnou – dokonce žádoucí – možnost spojení Ruska s Běloruskem v jeden stát. Podle premiérova vyjádření, které Minsk zatím oficiálně nekomentoval, záleží vše výlučně na vůli běloruského lidu. Bělorusko v současné době zažívá největší hospodářskou krizi za téměř 17leté vládní období prezidenta Alexandra Lukašenka. V červnu získal Minsk tříletý úvěr ve výši tří miliard dolarů od zemí bývalého Sovětského svazu, na němž se podílí hlavně Rusko, které klade Bělorusku podmínku rozsáhlé privatizace.
Gruzínský prezident vyzval EU k tomu, aby ochránila Bělorusko před Ruskem
Izolační politika Evropy vůči Bělorusku je kontraproduktivní a zvyšuje pravděpodobnost toho, že se země dostane pod kontrolu Ruska. Uvedl to gruzínský prezident Michail Saakašvili na tiskové konferenci po setkání s polským prezidentem Bronislawem Komorowskim v Batumi. Podle slov gruzínského prezidenta „neokupuje Bělorusko na rozdíl od Ruska sousední země a prohlašovat, že Rusko je demokratičtější než Bělorusko, je absurdní“. Prezident vyzval evropské a mezinárodní společenství k tomu, aby s Minskem zahájilo dialog.
V Minsku proběhla další „mlčenlivá“ demonstrace, zadrženy desítky účastníků
V hlavním městě Běloruska dnes proběhla protestní akce s názvem „Revoluce prostřednictvím sociálních sítí“. Účastníci vyjadřovali svůj protest tleskáním. Poté, co před nedávnem během podobných protestních akcí došlo k masovém zatýkání novinářů, se běloruský generální prokurátor Grigorij Vasiljevič obrátil k běloruskému ministrovi vnitra s žádostí, aby policie jednala v souladu s právními předpisy. Jak uvedla agentura RIA Novosti, účastníci dnešní demonstrace byli přesto opět zatýkání lidmi v civilu a odváženi autobusy bez poznávacích značek.