Dle syrské státní tiskové agentury SANA byla v pondělí v Teheránu podepsána dohoda mezi Íránem a Sýrii, která zajistí dodávky ropy z Íránu do Sýrie v hodnotě 3,6 miliard USD výměnou za možnost íránských investic na syrském území, nebylo upřesněno, o jaké konkrétní investice se bude jednat. Írán je hlavní podporovatel režimu syrského prezidenta Bashara al-Assada, který již 28 měsíců čelí protestů, které přerostly v občanskou válku. V květnu syrský ministr ropy Sleiman Abbas oznámil, že Sýrie musí dovážet ropu. Těžba ropy na jejím území zkolabovala v důsledku konfliktu, před ním mohla v menší míře ropu i vyvážet.
Archiv štítku: investice
Řecko dostane od dalších 2,2 miliardy USD ze záchranného úvěru
Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil pro Řecko uvolnění 2,2 miliardy USD v rámci finanční pomoci pro Řecko, na němž se MMF podílí s eurozónou. K uvolnění peněz pro Řecko mohlo dojít po čtvrté kontrole, kde země prokázala, že dodržuje podmínky záchranného programu. Aby Řecko podmínky splnilo, poslanci minulý týden schválili nový daňový zákon a dokončení přesunu státních úředníků. Peníze Řecko čerpá od třech mezinárodních věřitelů – Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, přičemž se má celková nacházející finanční pomoc od těchto věřitelů pohybovat ve výši 7,7 miliardy USD.
Evropská unie mít svůj vlastní webový zpravodajský portál nebude
Evropská komise zrušila projekt webového zpravodajského portálu Evropské unie, který měl o Evropské unii a činnostech jejích orgánů podávat lepší informace. Cena projektu by se ročně pohybovala kolem 4,2 milionu USD. Proti projektu protestovalo několik novinářských organizací. Portál měl zahrnovat psané, fotografické a audiovizuální zpravodajství a rovněž komentáře odborníků. Evropská komise totiž uvedla, že se média evropským záležitostem dostatečně nevěnují, přestože jejich význam je pro život lidí velmi důležitý. Mezinárodní asociace novinářů (IPA) však uvedla, že by byl takový portál vedený Evropskou komisí konkurencí pro existující média a ohrožoval by svobodu tisku. V současnosti Evropská komise již zaměstnává 122 tiskových mluvčích a zaměstnanců tiskových odborů a ředitelství pro komunikaci má rozpočet 135 milionů USD, v němž je zahrnut i televizi Euronews a vlastní kanál na YouTube.
Čína se vrátila k plánu vybudovat nejdelší podmořský tunel
Čínský projekt výstavby nejdelšího podmořského tunelu na světě vznikl již v roce 1994 a plánovaný rok dostavby měl být rok 2010, ale k výstavbě nedošlo. V současné době se čínská vláda k tomuto projektu vrátila a chystá se investovat do projektu přibližně 42 miliard USD, přičemž roční příjmy z tunelu se odhadují na 3 miliardy ročně. Podmořský tunel by měl spojovat čínská pobřežní města Jen-tchaj a Ta-lien na severovýchodě země a cesta tunelem by měla ušetřit přibližně 997 kilometrů cesty mezi regiony. Nicméně dosud není známý termín dokončení.
Energetický projekt Desertec se potýká s existenčními problémy
Projekt Desertec Industrial Initiative (Dii) opouští jeden ze zakladatelů a to nadace Desertec, což pro projekt znamená existenční problémy. Dii je evropským projektem, který chce vyrábět elektřinu na Sahaře pomocí solárních panelů a větrných elektráren. Vyrobená energie dále poputuje do Evropy, kde by měla pokrýt až 15 % evropské spotřeby energie, pomocí investic ve výši 520 miliard USD do roku 2050. Projekt, který byl ustanoven v roce 2009, od počátku provázejí problémy. Dii spoluzaložilo několik evropských společností jako Desertec, Deustche Bank, Siemens, Bosch a další. Investoři se nicméně nedokázali dohodnout na přesném směřování projektu a projekt postupně ztrácel podporu. Siemens s Boschem ukončily minulý rok veškeré své aktivity v oblasti solární energie, které pro ně byly vysoce ztrátové. Od projektu se také odvrátilo Španělsko, které se mělo podílet na vybudování přenosových sítí. S odchodem nadace Desertec se tak ozývají názory, že by se projekt měl ukončit.
Italská vláda schválila další reformy ve snaze oživit ekonomiku země
Italská vláda schválila opatření na podporu ekonomiky, která je třetí největší ekonomikou v eurozóně, ovšem potýká se již s dlouhodobou recesí. Italská vláda v čele s premiérem Enricem Lettou chce tak podpořit ekonomický růst, aniž by zvýšila schodek státního rozpočtu. Nová opatření vypracovala podle doporučení a návrhů Evropské komise. V rámci reforem budou uvolněny téměř 4 miliardy USD na projekty v infrastruktuře, které by měly podle odhadů vytvořit až 30 000 pracovních míst. Na projekty pro zlepšení celostátní železniční sítě bude určeno 800 milionů USD, další stovky milionů USD budou použity na opravy školních budov, tunelů a mostů. Přes více jak půl miliardy USD by rovněž měly snížit účty za elektřinu, univerzitám by reformy umožnily zaměstnávat více výzkumníků, také by mělo dojít v určitých oblastech k úpravě daňového systému. Dalšími tématy vládních jednání je zjednodušení byrokracie a nezaměstnanost mládeže, která v současné době přesahuje 40 %. Celková míra nezaměstnanosti v zemi činí rekordních 12 %.
Proti tvrdému zásahu turecké policie vyrazily na protest desetitisíce lidí
Po sobotním zákroku turecké policie vodními děly a slzným plynem proti demonstrantům v istanbulském parku Gezi vyrazily na protest do ulic Istanbulu desetitisíce lidí, kteří stavěli barikády a zakládali ohně. Střety pokračovaly až do nedělního rána, desítky až stovky lidí utrpěly zranění. Demonstranti v Istanbulu si získali podporu tisíců lidí v Ankaře a Izmiru. V Istanbulu se v neděli dopoledne koná mítink vládní strany na podporu tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana.
Turecká vláda vyzývá demonstranty k odchodu, je za to kritizována
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek pohrozil posledním varováním demonstrantům okupující park v centru Istanbulu, o který vedou obě strany spor kvůli developerskému projektu. Turecký ministr vnitra Muammer Güler opětovně vyzývá demonstranty, aby park opustili. Evropský parlament většinově tureckou vládu odsuzuje za vyhrocování situace a vydal dnes nezávaznou rezoluci, v níž vyjádřil obavy nad použitím přehnané síly tureckých bezpečnostních sil proti demonstrantům. Spojené státy americké tureckou vládu upozornily, že by měla dodržovat svobodu slova a shromažďování.
Kauza Mostecké uhelné společnosti pokračuje, soud předvolal další trojici obžalovaných
V pondělí předvolal švýcarský soud ve městě Belizzona zbývající trojici manažerů Mostecké uhelné společnosti (MUS) Anotnína Koláčka, Jacquese de Grootea a Oldřicha Klimeckého, kteří se nedostavili na první květnové přelíčení. Trojice mužů je podezřelá z praní špinavých peněz a korupce při privatizaci české Mostecké uhelné společnosti. Oldřich Klimecký na pondělní přelíčení opět nedorazil. Obžalovaní vinu popírají, v květnové části procesu první trojice manažerů MUS, Marek Čmejla, Jiří Diviš a Petr Kraus, využila právo nevypovídat. Soud by měl květnovou a červnovou část procesu propojit 24. června. Závěr líčení je plánován na 12. července.
Kancléřka Angela Merkelová přislíbila další pomoc postiženým povodněmi
V Německu Labe překonalo povodňové rekordy, v Sasku-Anhaltsku protrhlo na několika místech hráze. V Drážďanech se již situaci uklidňuje, město Lauenburg ve Šlesvicko-Holštýnsku zahájilo evakuaci. V současné době je nejvíce postiženo Braniborsko, které v pondělí navštívila německá kancléřka Angela Merkelová a přislíbila další finanční pomoc. Povodně komplikují železniční dopravu, dochází k výrazným zpožděním vlaků kvůli objízdným trasám, mimo provoz je trať mezi Berlínem a Hannoverem i Frankfurtem.
Španělsko úspěšně revitalizuje bankovní sektor
V roce 2008 poznamenala finanční krize španělský bankovní sektor, který dokonce v loňském roce potřeboval velkou kapitálovou injekci. Nyní je podle Evropské centrální banky (ECB) a Evropské komise proces restrukturalizace bank v plném proudu. Zlepšila se již platební schopnost i likvidita španělských bank. Přesto sektor stále ohrožují významné ekonomické problémy. Rovněž je stále nutné sledovat plnění ekonomických závazků Španělska, které se stále potýká s recesí. Hrubý domácí produkt (HDP) Španělska se v prvním čtvrtletí snížil o 0,5 % a práci nemůže najít zhruba čtvrtina obyvatel v produktivním věku. K obdobným závěrům jako instituce EU došel také Mezinárodní měnový fond (MMF).
Firma Philips založí pobočku pro Latinskou Ameriku v Panamě
Holandská firma Philips plánuje zřídit jedno ze svých sídel v Panamě. Informaci potvrdil panamský prezident Ricardo Martinelli. Philips je jedna z největších firem na světě zabývající se výrobou elektronických přístrojů, Panama by měla být základnou pro prodej jejího zboží v Latinské Americe. Prezident Panamy Ricardo Martinelli, který nyní navštěvuje Evropu, řekl, že projekt bude přínosem pro stovky osob díky vytvoření nových pracovních míst. „Někteří nazvali Panamu Švýcarskem Latinské Ameriky, kvůli bezpečnosti v zemi, příznivému investičnímu klimatu a obchodním příležitostem“, řekl panamský prezident Ricardo Martinelli po jednání s několika holandskými firmami.
Evropské firmy mají o čínský trh stále velký zájem
Stále více evropských firem plánuje další investice v Číně, zaznělo ve čtvrtečním oficiálním prohlášení evropské obchodní komory. Přání evropských firem investovat právě v Číně ukazuje podle obchodní komory EU na nabízející se nové příležitosti, které umožňuje politika současných čínských představitelů. Podle prezidenta evropské obchodní komory Davida Cucina, jsou ale hlavní motivací čínské reformy, které domácí politice prospívají. Z aktuálního průzkumu, kterého se zúčastnilo 550 evropských firem, vyplývá, že 86 % firem by chtělo expandovat na čínský trh minimálně v dalších 5 letech.
Japonsko chce prohloubit vztahy s africkými zeměmi
Japonsko tento víkend přivítá mnoho čelních politických představitelů z afrických zemí, s nimiž hodlá navázat ekonomické vztahy a zároveň přitom konkurovat Číně v oblastech získávání surovin a podílu na akciových trzích. Jednotlivá setkání se budou konat u příležitosti konání Mezinárodní konference afrického rozvoje (TICAD), spoluorganizované Japonskem,OSN, Světovou bankou (SB) a Africkou unií (AU). Japonsko i AU zároveň potvrdily, že hlavní tématem už pátého ročníku konference bude podpora obchodu a investic jako symbol transformace vzájemných vztahů na obchodní partnerství.
Čína uvažuje o investicích v Mexiku ve výši 81 miliard USD
Této částky by mohly čínské investice dosáhnout podle slov viceprezidentky Komory obchodu a technologií pro Mexiko a Čínu Amapoly Grijalvy. V červnu navštíví Mexiko čínský prezident Xi Jinping, během jeho návštěvy spolu vlády obou zemí promluví o ekonomické spolupráci. „Doufáme, že dokážeme odstranit všechna nedorozumění, která komplikovala obchodní spolupráci v minulosti,“ řekla na tiskové konferenci Amapola Grijalva. Poukázala také na zájem Číny podílet se na projektech důležitých pro rozvoj Mexika.
Goldman Sachs chce v Japonsku investovat do tzv. zelené energie
Americká investiční banka Goldman Sachs v pondělí oznámila svůj záměr, zahájit investice do japonských energetických projektů, týkajících se získávání energie z obnovitelných zdrojů. Americký investiční gigant by v následujících měsících chtěl investovat do několika japonských energetických projektů v hodnotě 2,9 miliard USD a počítá přitom s pětiletou návratností své investice. Tato investiční nabídka přichází v době, kdy se japonská vláda rozhodla pozvolna podporovat obchod se tzv zelenou energií. Analytici předpokládají, že by se investice do tohoto sektoru, v následujícím roce 2014 mohly pohybovat kolem 2,9 miliard USD.
Řecko koupí od Číny 142 nových lodí
Řecký ministr pro námořní dopravu Kostis Moussouroulis v neděli oznámil, že jeho země podepsala kontrakt na nákup 142 lodí z čínských rejdařských firem. Nákup nových plavidel byl také součástí bilaterální dohody, kterou už v dubnu a květnu podepsali představitelé obou zemí. Dopravní průmysl, stavbu lodí nevyjímaje, je v současné době hlavním odvětvím obchodu mezi Čínou a Řeckem. Podle vyjádření řeckého ministra by se Čína i v dalším desetiletí chtěla stát významným exportérem i importérem. „Nákup nových plavidel je pro Řecko investicí do budoucnosti,“ dodal ministr Moussouroulis.
Alžírsko a Mosambik podepsaly spolupráci v oblasti energetiky
Alžírský naftařský gigant Sonatrach a zástupce mosambického ENH podepsali v úterý v Alžíru memorandum o spolupráci v oblasti energetiky. Po roce 2011, kdy bylo objeveno ve vodách Mosambiku naleziště plynu, se spolupráce mezi oběma zeměmi zvýšila, protože Alžírsko je zkušeným zpracovatelem plynu a uhlovodíku. Cílem Sonatrachu je také 5% zisk ENH ve zkoumaných nalezištích. Hodnota plynových zdrojů se může pohybovat v řádech miliard USD. O bohatou oblast Indického oceánu nejeví zájem pouze alžírský monopol, ale i severoamerická společnost Anadarko a italská ENI.
EU by měla investovat přes bilion dolarů do energetiky
Podle závěru osmiměsíčního šetření v oblasti energetiky uvedl výbor pro zemědělství, životní prostředí a energetiku, že pokud chce Evropská unie zabránit energetické krizi, bude muset do konce tohoto desetiletí investovat do energetiky částku přesahující bilion USD. Problémem je také nejasná bruselská politika, která odrazuje velké investory do energetiky. Dále výbor doporučuje zvýšit podporu v obchodu s emisními povolenkami.
Alžírské úřady se zabývají kvalitou a distribucí potravin
Obavy o bezpečnost zemědělských plodin donutily vládu pozměnit pohled na současný stav pěstování a dovozu. Ta proto oznámila, že se zasadí o větší dohled nad importem a pozvednutí domácí produkce. Odborníci, převážně ze středomořských států, kteří se sešli na mezinárodním sympoziu ENSA v Alžíru, diskutovali o negativních vlivech mutací v agroprůmyslu, které mají vést k vyšším výnosům. Dalším neméně důležitým tématem bylo závlažování polosuchých oblastí, jež budou schopny nově sloužit také pro pěstování. Akademici dále podotkli fakt zvýšených nákladů na dovoz a přednosti přechodu z čistě zemědělské výroby k zemědělsko-průmyslové. Alžírsko se řadí k zemím s největším vodním deficitem na světě.
Dohoda o spolupráci EU a Alžírska pokračuje druhou fází
Alžírsko-evropská spolupráce bude brzy posílena o vzájemný projekt v oblasti plánování a statistiky. Součástí další fáze programu, který má zemi směřovat k bližším kontaktu s Evropskou unií, je takzvaná Dohoda o přidružení Alžírska a EU (P3A). Program koordinuje Státní sekretariát plánování a statistiky (SEPS). První fázi zahrnoval audit, při kterém se zjistilo, že je třeba zlepšit vstupní a výstupní analýzy dat, posílit ekonomické nástroje v oblasti makroekonomie a jiné. Náklady spojené s vytvořením vhodných podmínek mezinárodní spolupráce se pohybují okolo 30 milionů EUR. Finální částku budeme znát až při ralizaci projektu samotného“, řekla ve čtvrtek pro deník APS projektová specialistka Dahbia Rekiz. Z 15 chystaných projektů se některé z nich budou týkat duální spolupráce v odvětví zemědělství, školství a justice. Druhá fáze byla zahájena v březnu 2013 na dobu 6 let.
Benešovy dekrety nepředstavují problém pro rakouské investice, ujišťoval prezident Zeman
Podle tiskového prohlášení rakouské Národní rady odsoudil prezident ČR Miloš Zeman při setkání s předsedkyní dolní komory rakouského parlamentu Barbarou Prammerovou Benešovy dekrety a odsun Němců z oblasti československých Sudet po druhé světové válce označil za neadekvátní. Prezident Zeman odmítl názor, že by Benešovy dekrety mohly jakkoliv ohrozit rakouské investice v České republice, ovšem uvedl, že tyto dekrety jsou součástí platného ústavního pořádku ČR a musí být respektovány.
Zvyšující se ceny nafty nutí Egypťany změnit stravovací návyky
S egyptskou ekonomickou krizí souvisí i potravinářské odvětví. Kvůli vysokým cenám pohonných hmot a tím pádem i cen pšenice jsou mnozí nuceni přejít na levnější způsob stravy. Lidé jedí více zeleniny a ovoce, méně pak už výrobků z obilí. Dotování plodin, které bylo pro Egypt typické po několik desetiletí, skončilo a agrárníci museli zvýšit ceny, protože provoz zemědělských kombajnů a ostatních strojů je příliš drahý. Vláda nabízí pro letošní rok finanční výpomoc v podobě 57 USD za zhruba 150 kg pšenice, tedy o 10 USD více než se pohybují mezinárodní ceny, částka ale stále neodpovídá zvyšujícím se nákladům na živobytí. Na poloviční výkon jedou mlýny a celá navazující distribuční síť.