Od ledna platil v západoafrické zemi po zahájení intervence ze strany Francie výjimečný stav, ten nyní představitelé Mali zrušili. Rozhodnutí přichází poté, co armáda ovládla město Kidal, které bylo dlouhou dobu v držení Tuaregů. Ti souhlasili se vstupem vojsk do města v rámci mírové dohody, jež má umožnit konání prezidentských voleb. Tuaregové bojují za autonomii na severu Mali již od vyhlášení nezávislosti země v roce 1960, kritizují vládu z marginalizování jejich problémů. Prezidentské volby se mají konat 28. července. Do voleb kandiduje 28 představitelů, mezi nimi 4 bývalí premiéři a jedna žena. Předseda volební komise Mamadou Diamoutani pochybuje, že volby budou spravedlivé a svobodné.
Archiv rubriky: Azawad
Političtí představitelé Mali a Tuaregové podepsali mírovou dohodu
Malijská vláda uzavřela mír s Tuaregy, otevřela se tak cesta k prezidentským volbám, které by se měly konat příští měsíc. Mírová dohoda nařizuje okamžité příměří a stažení vládních jednotek z města Kidal na severu země, které ovládají Tuaregové. Dohodu oznámil francouzský prezident Francois Holland po skončení summitu G8. Jednání mezi malijskou vládou a tuarežskou MNLA probíhala skoro dva týdny v hlavním městě Burkiny Faso Ouagadougou. Tuaregové prosazují svou nezávislost na severu země od získání nezávislosti Mali na Francii v roce 1960 a obviňují centrální vládu v Bamaku z marginalizace severu země. Do Mali by před červencovými volbami mělo celkem dorazit na 12 600 mírových jednotek OSN.
Malijská vláda a Tuaregové dosáhli příměří, volby by se měly uskutečnit v červenci
Obě strany se shodly „v principech“ a uzavřely příměří, které umožní uskutečnit plánované volby v červenci. Jednání začalo v sobotu v hlavním městě sousední Burkiny Faso, sporem mezi Tuaregy a malijskou vládou je oblast na severu země Kidal, která byla navzdory vojenské operace mezinárodního společenství stále pod kontrolou tuarežské MNLA. Tuaregové žádají větší politickou autonomii pro region. Dohoda by měla umožnit vytvoření komise, v níž budou zastoupeny obě strany a která bude monitorovat bezpečnosti oblasti. Volby by se mě uskutečnit 28. července a měl by tak být dokončen přechod od vojenské k civilní vládě.
Etnické násilí v Mali pokračuje, lidsko-právní organizace vyzývají k jeho zastavení
Podle lidsko-právní organizace Human Rights Watch (HRW) dochází k etnickému násilí v Mali ze strany rebelů i malijské armády. Největší etnické napětí dlouhodobě panuje mezi malijskou armádou a etnickými Tuaregy. Na severu země došlo k zatčení na 100 Tuaregů, kteří měli rabovat ve městě Kidal, ministr zahraničí Tieman Coulibaly odsoudil údajnou akci Tuaregů. MNLA, která zastupuje sdružené Tuaregy, obvinění odmítá. Podle HRW nicméně dochází i k mučení Tuaregů ze strany armády. Mezinárodní intervence pod vedením Francie osvobodila většinu severu Mali od militantních skupin, město Kidal ale stále zůstává pod kontrolou MNLA.
Mezinárodní společenství se zavázalo k poskytnutí pomoci Mali ve výši 4 miliard USD
Na mezinárodní konferenci Francie prostřednictvím prezidenta Francois Hollanda přislíbila 2,5 miliard USD západoafrické zemi Mali, které by ji měly napomoct v demokratické obnově. Konference se konala poprvé od začátku francouzské intervence do Mali v lednu letošního roku. Zbylé finanční prostředky poskytne Evropská unie, z nich má dojít k obnově vládních a armádních institucí, opravě zničené infrastruktury, organizaci prezidentských voleb a stimulaci ekonomiky. Po vojenském převratu na jaře minulý rok obsadili islamističtí rebelové sever země a vyhlásili nezávislý stát Azawad. Na desítky tisíc uprchlíků se v současnosti nachází i v sousední Burkině Faso, Mauritánii a Nigeru.
O zajatých alžírských diplomatech nejsou žádné informace, uvedl alžírský ministr
Alžírský ministr zahraničních věcí Mourad Medelci v rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas Radio national řekl, že vláda dosud neobdržela zprávu, zda šestice alžírských diplomatů, které drží maliští povstalci, zůstala naživu. K zásahu došlo loni 5. dubna ve městě Gao na jihovýchodě země. „Naši lidé byli do Mali vysláni v rámci své diplomatické mise,“ řekl ministr Medelci s tím, že není schopen zaručit jejich přežití. Nezapomněl podotknout, že alžírská administrativa učinila opatření pro přijetí malijských uprchlíků, kteří putují na jih Alžírska. „Vojenský zásah v Mali nemusí být jediným řešením, jak se vypořádat se současným stavem. Jsme schopni se zapojit pomocí mírových kroků v souladu s OSN,“ uzavřel ministr Medelci.
Francie stanovila datum odchodu vojáků z Mali, OSN zvažuje vyslání až 11 000 jednotek
Počet francouzských vojáků, kteří od ledna pomáhají malijské vládě na severu země znovu ovládnout území, by se do konce letošního roku měl snížit na 1 000. Stahování jednotek by mělo začít od dubna a do července by z Mali mělo podle francouzského prezidenta Francois Hollanda odjet na 2000 vojáků. OSN mezitím zvažuje vyslání mírových jednotek do západoafrické země, generální tajemník OSN Ban Ki-moon mluví až o 11 000 vojáků, kteří by měli zabránit, aby se sever země dostal opět pod nadvládu islamistických militantních skupin. Pod vedením Africké unie (AU) by do země mělo přijet během dubna na 4 000 jednotek.
Jednání o dalším vývoji Mali se konalo ve francouzském Lyonu
Zástupci malijského a francouzského státu se ve středu sešli v Lyonu, kde jednali o dalším vývoji západoafrické země po stažení mezinárodních jednotek, které před 2 měsíci započaly vojenskou intervenci pod vedením Francie proti islamistickým skupinám na severu země. Přestože většina velkých měst, jako jsou Gao, Kidal, Timbuktu, byly během operace osvobozeny, boje i nadále probíhají v horách. Podle francouzského ministra pro rozvoj Pascala Canfina je nutné, aby se malijská vláda zaměřila na zlepšení zdravotnického systému a přístupu k čisté vodě. Africká odnož teroristické skupiny Al-Kaida AQIM měla podle mauretánské agentury ANI v reakci na vojenskou intervenci v Mali zastřelit francouzského podnikatele Philippe Verdona, kterého zajala v roce 2011.
Vůdce severoafrické odnože Al-Kajdy byl zabit v Mali
Abdelhamid Abou Zeid, šéf Al-Kajdy severoafrického Maghrebu (AQMI), byl zabit při útoku francouzského letectva v oblasti Tigharghar na severu Mali, oznámil pro deník le Figaro zdroj blízký tuarežské MNLA. Spolu s ním zemřelo dalších 40 spojenců. Zprávy o smrti vůdce avšak francouzské ministerstvo obrany odmítlo komentovat. „V současnosti nemáme konkrétní informace,“ řekl veřejnosti ministr obrany Jean-Yves Le Drian. Alžírská armáda rozmístila bezpečnostní jednotky podél hranic s Mali, aby zabránily pohybu případných maliských útočníků. Abou Zeidovi, jehož pravé jméno zní Mohammed Ghdiri, se podařilo za léta teroru nastřádat jmění v milionech USD, které použil na nákup zbraní a munice. Finance získal také od západních států, jejichž občany držel jako rukojmí v Mali či Nigeru.
OSN by mohla do Mali vyslat mírové jednotky během několika týdnů
Rada bezpečnosti OSN by mohla dosáhnout dohody v rozmezí 2 až 3 týdnů ohledně vyslání peacekeepingových jednotek, tzv. modrých přileb, které by pomohly stabilizovat zemi. Mírové jednotky by měly čítat až 6 000 mužů. V lednu vyslala Francie do země jednotky, které pomohly znovu získat kontrolu nad částí severu, jenž byl od březnového převratu pod vedením islamistických skupin. V Mali by se 31. července měly konat volby, v nichž by měl být dokončen přechod k civilní vládě. Podle velitele mírových jednotek Herve Ladsouse by jednotky OSN v zemi na poklidný průběh voleb měly dohlížet. Malijská vláda přítomnost mírových jednotek nevítá, bojí se rozdělení zemi.
Francie se obává guerillové války v Mali, ve městě Gao proběhlo zatýkání islamistů
Ve městě Gao na severu Mali armáda provedla zátah na islamisty, kteří se měli účastnit víkendového útoku, při němž zemřeli nejméně 3 civilisté. Podle malijského ministra obrany Yamoussa Camara byli 3 islamisté zabiti a 11 dalších zajato. Navzdory dobytí severu Mali, který od březnového vojenského převratu ovládaly islamistické skupiny, vzrůstá počet sebevražedných útoků, země se obává guerillové války. Francie přitom prohlásila, že se plánuje ze země stáhnout již během března, její jednotky má nahradit mise Africká unie (AU) a Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) o síle 8 000 mužů.
Tuarežská MNLA ohlásila kontrolu nad městem na severovýchodě Mali
Pro-autonomní Tuaregové oznámili, že pod jejich kontrolou je město Menaka na severovýchodě země, které bylo doposud obsazeno Al-Kaidou. Francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian řekl, že je „ochoten přizvat ke kulatému stolu v Paříži Tuaregy, pokud oznámí, že nejsou teroristy ani separatisty“. Tuaregové patřili v době bojů v Mali „vyjednávačům“ mezi francouzskými vojáky a islamisty. Francouzská armáda zveřejnila své noční nálety na Saharu s cílem oddělit zásobování bojovníků a zničit jejich tábory. Francie nyní po Mali požaduje jednání se všemi etniky, tedy i s Tuaregy. Malijský prozatímní prezident Diacounda Traoré vyjádřil ochotu s MNLA vyjednávat za předpokladu, že si nebude nárokovat územní nezávislost.
OSN je znepokojena obviněním malijské z etnického zabíjení na severu země
Podle OSN vzrůstá počet případů přepadání, etnického zabíjení a zneužívání pravomocí malijské armády na severu země, kde vojáci spolu s mezinárodními silami bojují proti islamistickým skupinám. OSN upozorňuje, že zvyšující se počet případů může odstartovat „vlnu násilí“. Mezinárodní trestní soud (ICC) již oznámil, že obvinění prošetří. Francouzský prezident Francois Hollande, který do země poslal stovky vojáků, aby pomohly malijské armádě ve znovuzískání severu země, by se měl v hlavním městě Mali Bamaku setkat s prozatímním prezidentem Dioncounda Traore. Prezident Holland pravděpodobně navštíví i město Timbukt, které nedávno dobyly francouzské a malijské jednotky.
Intervence v Mali slaví první úspěchy, armáda obsadila klíčové město Gao
V sobotu malijské jednotky za pomoci Francie znovuzískaly klíčové město na severu země Gao, které bylo od převratu v držení islamistických skupin. Zabezpečit město pomáhaly i nigerské a čadské jednotky. Úspěch vojenské operace přichází v době, kdy představitelé Africké unie (AU) jednají v etiopské Addis Ababě o vyslání více jednotek do země, v současnosti je v Mali na 5 700 mezinárodních jednotek. V sobotu francouzský premiér Jean-Marc Ayrault řekl, že „dobytí Timbuktu se očekává v brzké době“.
USA připustily svoji chybu ve výcviku malijských jednotek
Generál Carter Ham, velitel amerických jednotek v Africe připustil, že Spojené státy americké částečně selhaly ve výcviku lokálních vojenských jednotek v Mali, které v současné době bojují proti islamistickým rebelům na severu země. Lidskoprávní organizace kritizují jednání malijských jednotek, které během svého postupu zabíjejí Araby a Tuaregy. Generál Carter Ham uvedl, že při výcviku se Američané zaměřili především na taktiku a technickou stránku boje a připustil, že americkým silám se nepodařilo malijským vojáků předat určité hodnoty, morální a etické jednání.
Mali vyšetřuje obvinění vojáků ze zabíjení na severu země
Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH) obvinila malijskou armádu, že vojáci a severu země bez soudu a na základě etnicity zabíjeli Araby a Tuaregy. Malijská armáda zprvu zcela odmítla jakékoliv obvinění z vraždění svých vojáků, nyní oznámila, že zahájila vyšetřování. Na severu země islamistické skupiny vyhlásily po převratu z jara minulého roku nezávislý stát Azawad. Podle agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) od počátku mezinárodní operace pod vedením Francie od 10. ledna proti islamistickým skupinám uteklo před boji do sousedních zemí na 7100 občanů.
Islamisté na severu Mali se rozdělují, někteří žádají dialog
Již druhým týdnem probíhá mezinárodní intervence pod vedením Francie proti islamistům, kteří vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad. Nyní se Islamiské hnutí za Azawad (IMA) odtrhlo od islámské Ansar Dine, která bývá spojováno s teroristickou skupinou al-Kaida, a žádá mírové jednání. IMA pod vedením Alghabass Ag Intalla „odmítá všechny formy extremismu a terorismu“, Ag Intalla byl vyjednávačem za Ansar Dine, která prosazuje striktní výklad islámského práva šaría, během jednání v minulém roce v sousední Burkině Faso.
Jednotky Čadu se přesouvají k malijským hranicím
V úterý se podle agentury Reuters čadské vojenské jednotky, nyní působící v Nigeru, přesunuly k hranicím Mali, kde by se měly připojit k vojenské intervenci Africké unie (AU) a Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) na sever Mali. Nigerský prezident Mahamadou Issoufou odsoudil působení islamistických rebelů na severu Mali. Niger již do Mali vyslal technický tým, který působí pod francouzskými důstojníky. Francie se k boji proti rebelům na severu země připojila před 11 dny a vyzývá mezinárodní společenství k utvoření sil, které zabrání další postup islamistických rebelů.
Rebelové na severu Mali obsadili další město navzdory přítomnosti francouzských jednotek
V pátek vstoupila Francie do Mali, kde má po boku malijské armády bojovat proti islamistickým rebelům, kteří po vojenském převratu v březnu minulého roku vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad. V neděli se rozhořely boje o město Diabaly, které bylo doposud klíčovou základnou malijské armády. Po deseti hodinách boje převzali rebelové nad městem kontrolu. Situací v Mali se v pondělí má zabývat i Rada bezpečnosti OSN, organizace již v prosinci schválila mandát pro vojenskou intervenci, nicméně rozmístění jednotek se předpokládalo až na podzim letošního roku. Rebelové již pohrozili Francii odplatou za vojenskou účast v konfliktu. „Francie zaútočila na islám a my zaútočíme přímo na srdce Francie,“ řekl mluvčí rebelské skupiny Mujao Abou Dardar. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius nicméně uvedl, že účast země je pouze „otázkou týdnů“.
Mali: MNLA a Ansar Dine podepsaly dohodu v Alžíru
Tuarežské Národní hnutí za osvobození Azawadu (MNLA) se v pátek dohodlo s islamistickou skupinou Ansar Dine v Alžíru na spolupráci. Následně skupiny vydaly prohlášení o zdržení se všech činností, které by vedli k nepřátelství a rozbrojům v kontrolované oblasti. Závazky se rovněž týkají propuštění případných rukojmích. Centrální malijská vláda podle obou skupin neřídí stát s dobrými úmysly, a proto došlo k narušení míru, územní celistvosti a národní jednoty. MNLA a Ansar Dine po březnovém převratu vyhlásily na severu Mali nezávislý stát Azawad. OSN schválila tento týden mandát k vojenské intervenci do Mali, která má znovu sjednotit zemi.
OSN schválila intervenci na sever Mali
Rada bezpečnosti OSN v pátek podpořila vojenskou operaci proti islámským skupinám na severu země, které po březnovém převratu vyhlásily na severu Mali nezávislý stát Azawad. Intervence pod názvem AFISMA, které má „všemi nutnými prostředky“ podpořit vládu v Bamaku, získala mandát na 1 rok. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) je ochotna na intervenci v Mali poskytnout 3300 vojáků. Malijský ministr zahraničí Tieman Coulibaly považuje schválení intervence za „historický krok“. Vojenská operace pravděpodobně nezačne dříve než září příštího roku.
Francie a Alžírsko nenacházejí společnou řeč ohledně vojenské intervence na sever Mali
Alžírsko a Francie nemohou najít společné řešení případného vojenského zásahu v Mali. Alžírsko, které s Mali sousedí, se podle agentury France21 nechce vměšovat do vnitřních záležitostí Mali a doporučuje to i NATO. Tuaregové, kteří na severu Mali spolu s islámskou skupinou Ansar Dine a Mujao vyhlásili nezávislý stát Azawad, žijí i na území Alžírska. Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika nesouhlasí s tím, aby se jeho země intervence přímo účastnila, avšak je ochoten vést dialog ohledně logistické a jiné pomoci. „Terorismus v severním Mali je globální hrozbou, jež nemá státní či náboženskou příslušnost,“ oznámil na své návštěvě Alžírska francouzský prezident Francois Hollande.
OSN zamítla financovat vojenskou operaci v Mali
Africká unie (AU) ve středu požádala Organizaci spojených národů (OSN) o financování vojenské operace v boji proti islamistickým skupinám na severu Mali, žádost byla avšak generálním tajemníkem OSN Ban Ki-Moon zamítnuta. Nezájem financovat vojenskou misi odsoudila právě AU spolu s Francií, která je bývalou koloniální mocností země. AU plánuje na sever Mali vyslat až 3 300 jednotek.