Vojenská mírová mise Africké unie (AU) na sever Mali by podle generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona měla být schválena Radou bezpečnosti OSN, nicméně OSN by se na operaci neměla finančně podílet. Mandát mise na prosazení míru umožňuje použití síly v závažných situacích, zatímco mírové operace jsou určeny pouze k podpoře a dohlížení na již existující příměří. Mise pod předběžným názvem AFISMA by měla trvat jeden rok a měla by zahrnovat 3 300 jednotek. Mise by měla „obnovit jednotu a teritoriální integritu Mali a snížit hrozbu terorismu a nadnárodního organizovaného zločinu“, uvedl tajemník Ban Ki-Moon.
Archiv rubriky: Azawad
Na severu Mali bojují islamisté s Tuaregy o město Menaka, EU vyšle 250 jednotek na výcvik armády
Islamisté z Hnutí pro jednotu a džihád v západní Africe (Mujao) v pondělí uvedli, že obsadili město Menaka na severu Mali, které bylo doposud v držení Tuaregů sjednocených do Národního hnutí za osvobození Azawadu (MNLA). Zatímco hnutí Mujao deklarovalo kontrolu nad městem, Tuaregové tvrdí, že boje i nadále pokračují. V pondělí se ministři zahraničních věcí EU shodli na vyslání 250 jednotek, jejichž úkolem bude výcvik malijské armády.
Intervence na sever Mali se neuskuteční dříve než v polovině roku 2013
Podle plánu vojenské operace, který získala agentura Reuters, nepřistoupí mezinárodní společenství k vojenské operaci na sever Mali proti islamistickým skupinám dříve než v polovině příštího roku, neboť přípravy zaberou nejméně 6 měsíců. Francouzský prezident Francois Hollande ale před pár dny uvedl, že by ke stabilizaci Mali pomocí jednotek Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) mělo dojít do konce letošního roku. Jakákoliv intervence se tedy pravděpodobně neuskuteční dříve než dubnu anebo září. Celá operaci nemá podle plánu trvat déle než 120 dní.
Evropské země debatovaly nad možností výcviku pro malijskou armádu
Ministři obrany a zahraničních věcí Itálie, Německa, Španělska, Polska a Francie diskutovali nad ustavením mise, jejímž cílem by byl výcvik malijské armády. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) a Africká unie (AU) plánují vyslat 3300 jednotek na sever Mali, který po březnovém převratu ovládají islamistické militantní skupiny. Evropa intervenci podpořila, zapojit se do ní chce nicméně pouze podporou a vojenským výcvikem.
Africká unie podpořila a zaštítila rozmístění jednotek na sever Mali
Africká unie (AU) oficiálně podpořila více než 3 000 jednotek Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) na sever Mali, kde islamistické skupiny převzaly kontrolu nad územím po březnovém převratu. Jednotky ECOWAS by se měly skládat převážně z vojáků Nigérie, Nigeru a Burkiny Faso. OSN varovala, že islamistické skupiny na severu západoafrické země vyžadují striktní výklad práva šaría, prosazují nucená manželství a prostituci.
ECOWAS schválilo rozmístění jednotek na severu Mali
Na summitu Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) se představitelé států dohodli na rozmístění 3000 jednotek na severu Mali, který po březnovém převratu ovládají islamistické skupiny. Jednotky ECOWAS se budou skládat především z vojáků z Nigérie, Nigeru a Burkiny Faso. Podle prezidenta Pobřeží slonoviny Alassane Outtary budou jednotky rozmístěny ihned, jakmile OSN schválí vojenský plán operace, což by mělo být na konci listopadu nebo začátkem prosince.
Vojenská operace do Mali by měla být zaměřena i humanitárně
Podle prezidenta Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) Petera Maurer musí být jakákoliv vojenská operace na sever Mali zaměřena i humanitárně. Na 500 000 obyvatel je v Mali závislých na zahraniční pomoci. „Jde o nestabilní region, kde lidé často trpí nedostatkem jídla. Hodně se mluví o tom, jak osvobodit sever, jak ho dobýt, ale málo se již uvažuje nad tím, jaký to bude mít humanitární dopad,“ řekl prezident Maurer. V současnosti vojenští odborníci z Afriky, USA a Evropy připravují plán vojenské intervence na sever Mali, který od březnového převratu ovládají islamistické skupiny.
Islamistická skupina Ansar Dine souhlasila s humanitární pomocí a jednáním s malijskou vládou
Jedna z islamistických militantních skupin Ansar Dine, která ovládá sever Mali, souhlasila s humanitární pomocí na její území. Rovněž Ansar Dine připustila možné jednání s malijskou vládou, jež požádala mezinárodní společenství o vojenskou pomoc v boji proti rebelům. Desítky tisíc lidí důsledkem konfliktu opustilo své domovy, většina z nich uprchla do sousední Burkiny Faso. Podle Červeného kříže jsou potraviny na severu Mali kvůli vysoké ceně nedostupné, chybí i zdravotní péče a pitná voda. Skupina Ansar Dine, která bývá považována za spojence teroristické Al-Kaidy, ve svém prohlášení uvedla, že se uprchlíci mohou vrátit zpět do svých domovů. V posledních týdnech se objevil tlak na mezinárodní společenství, aby vojensky vstoupilo na sever Mali a pomohlo konsolidovat zemi. OSN rezoluci již schválila, čeká jen na podrobné plány operace. V úterý egyptský prezident Mohamed Mursi ale jakoukoliv vojenskou intervenci odmítl. Na severu Mali od březnového převratu pouhý měsíc před plánovanými prezidentskými volbami působí tři hlavní islamistické skupiny: Ansar Dine, Národní hnutí za nezávislost Azawadu (MNLA), které sjednocuje Tuaregy, a Hnutí za jednotu a džihád v západní Africe (Mujao).
Egyptský prezident odmítl intervenci do Mali
Egyptský prezident Mohamed Mursi nesouhlasí s vojenskou intervencí Africké unie (AU) na sever Mali, který v současnosti ovládají islamistické militantní skupiny. Prezident Morsi podle íránské Press TV požaduje, aby se situace v západoafrické zemi řešila v diplomatické rovině. Odmítavé stanovisko uvedl prezident Morsi na setkání s předsedkyní komise AU Nkosazane Dlamini-Zuma v Káhiře. V polovině října OSN schválila rezoluci umožňující intervenci na sever Mali, pokud do 45 dní AU a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) představí detailní plán operace.
EU zvažuje vyslání 200 jednotek k výcviku malijské armády
Vojenské jednotky, které by Evropská unie mohla poslat do Mali, by se ale nesměly účastnit bojů, jejich úkolem by byl pouze výcvik malijské armády. V Mali po březnovém vojenském převratu ovládly sever země, tedy skoro dvě třetiny Mali, islamistické militantní skupiny, z nichž mnohé prosazují přísný výklad islámského práva šaría. V Evropě se šíří obavy z možného islámského terorismu. Mali již před časem požádalo OSN o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever země, mezinárodní společenství přímý zásah stále zvažuje. „Je zde snaha některých členských států pomoci Mali, ale jen na cvičebním bojišti. Neslyšel jsem od nikoho, že by byl ochoten poslat své vojáky do boje,“ uvedl úředník z EU pro agenturu Reuters. Evropa zvažuje tři možné scénáře: pouhý výcvik, výcvik a vybudování armádní struktury, anebo obě možnosti včetně vedení operací. Malijská armáda totiž čítá na 6 000 až 7 000 špatně vyzbrojených vojáků. Největší islamistická skupina v Mali Ansar Dine veřejně deklarovala spojení s teroristickou skupinou Al-Kaida a je mezinárodním společenstvím obviňována z rekrutování dětských vojáků. Evropa se obává, že by se region mohl stát oblastí pro obchodníky s léky, cigarety i lidmi, přičemž peníze by následně mohly financovat terorismus.
Alžírsko se jako další země přiklonilo k intervenci na sever Mali
Alžírsko je největší africkou zemí a největším africkým producentem a exportérem ropy, s Mali zároveň sdílí 2 000 kilometrů dlouhou hranici. Severoafrická země bývá považována za regionálního vůdce, který by případnou intervenci za pomoci mezinárodních organizací mohl vést, přestože stále preferuje diplomatické řešení. Jedním z hlavních důvodů možné vojenské operace na sever Mali je obava Alžírska z rozšíření rebelských militantních skupin na jeho území, včetně tisíců uprchlíků. V Mali navíc působí skupina Tuaregů, která by se případně mohla spojit s Tuaregy na severu Alžírska, čehož se země obává. Alžírsko bylo dosud k vojenské intervenci značně rezervované, v případě dlouhotrvajících bojů by část zahraničních vojáků působila na jeho území, což Alžírsko příliš nepodporuje.
Africká unie obnovila Mali pozastavené členství
V březnu letošního roku důsledkem vojenského převratu v Mali, který svrhl přechodnou vládu v Bamako, pozastavila Africká unie (AU) členství západoafrické zemi. Nyní toto opatření ruší a nabízí Mali pomoc s uspořádáním nových voleb. Mali se znovu může účastnit všech jednání a aktivit AU. Organizace rovněž zvažuje vojenskou intervenci na sever země, který ovládají islamistické militantní skupiny v čele s Ansar Dine, jež v ovládaných oblastech zavádí striktní výklad islámského práva šaría. Přesto je AU připravena kdykoliv začít vyjednávat s rebelskými skupinami, pokud vůli k jednání projeví. Tento měsíc schválila Rada bezpečnosti OSN rezoluci, která podpoří vojenskou intervenci, pokud mezinárodní společenství do 45 dnů předloží podrobný plán operace. Vojenský zásah podporuje i Francie, tento týden se k ní přidalo i Německo. „Ze severu Mali je nutné překročit pouze jedinou mezinárodní hranici a ocitnete se u Středozemního moře. Jestli Mali situaci nezvládne, jestli rebelové své výcvikové tábory rozšíří a stanou se globální teroristickou hrozbou, nebudou ohrožovat pouze Mali a severní Afriku, ale také Evropu,“ řekl německý ministr zahraničních věcí Guido Westerwelle.
Mauritánský prezident byl propuštěn z pařížské nemocnice
Ve středu byl prezident Mohamed Ould Abdel Aziz propuštěn z nemocnice, kde se zotavoval ze střelného zranění z poloviny října. Střelbu označil prezident Abdel Aziz za nešťastnou náhodu, neboť ho postřelil vlastní voják, a vyloučil jakýkoliv pokus o vraždu. Prezident Abdel Aziz patří mezi přední spojence Západu v boji proti rebelským skupinám, které spolupracují s teroristickou skupinou Al-Kaida. Mauritánie uskutečnila několik útoků na základny islamistických militantních skupin v sousedním Mali ještě před vypuknutím vojenského převratu v západoafrické zemi z března letošního roku.
Vojenskou intervenci na sever Mali po Francii podpořilo i Německo
V pondělí německá kancléřka Angela Merkel řekla, že by Německo mohlo hrát nemalou roli při vojenské intervenci na sever Mali, který po březnovém převratu a svržení prozatímní vlády ovládly islamistické skupiny v čele s Ansar Dine, jež bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaidou. „Demokratické státy nemohou akceptovat, že mezinárodní terorismus najde bezpečný úkryt na severu Mali. Víme, že malijská armáda je slabá, potřebuje vnější pomoc a podporu, proto nad evropskou misí v podobě materiální a logistickou podpory lze uvažovat,“ uvedla kancléřka Merkel. Již v červnu Hospodářské společenské západoafrické států (ECOWAS) a Africká unie (AU) požádaly OSN o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever Mali, o níž požádala samotná malijská vláda, OSN dala v říjnu společenství 45 dnů na předložení podrobného plánu operace.
Francouzský prezident žádá zrychlení vojenské intervence na sever Mali, do země putují zbraně z Guiney
Mezinárodní společenství a africké organizace by podle francouzského prezidenta Francois Hollande měly přestat otálet s vojenskou intervencí na sever Mali, který ovládají islamistické skupiny v čele se skupinou Ansar Dine, jež je známá svým spojením s teroristickou Al-Kaidou. Poté, co před týdnem prezident Hollande vojenskou operaci do západoafrické země podpořil, islamisté, především skupina AQIM, Francii pohrozili útoky na jejich obyvatelstvo. Situace je podle francouzského prezidenta dále neudržitelná a ohrožuje bezpečnost a stabilitu celé západní Afriky. „Sahel se stal svatyní terorismu. Bezpečnost Evropy a Francie je v sázce,“ řekl ministr obrany Yves Le Drian. Africká unie (AU) a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) již v červnu požádaly OSN o vydání mandátu k intervenci, resoluci umožňující vojenskou operaci ale schválilo OSN teprve před týdnem, pokud ale AU a ECOWAS do 45 dní dodají podrobný popis intervence. Guinea uvolnila pozdrženou dodávku zbraní malijské vládě, která byla zablokována v srpnu. Podle guinejského ministra obrany Abdoul Kabele Camara dodávka obsahovala tanky, obrněné transportéry a munici.
OSN přijala rezoluci k situaci na severu Mali, schválila misi afrických organizací
Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci, která umožní africkým organizacím vojenskou misi na sever Mali, který po březnovém převratu ovládly islamistické skupiny a vyhlásily nezávislý stát Azawad. Aby se vojenský zásah mohl uskutečnit, musí být do 45 dnů předložen Radě bezpečnosti OSN detailní plán operace. Přesto musí organizace nejprve vyčerpat všechny diplomatické možnosti. Plán intervence byl doposud překážkou, bez níž OSN mandát, o níž požádala malijská prozatímní vláda i Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), odmítala vydat. ECOWAS již několik týdnů od převratu požádalo OSN, aby vydala mandát k vojenskému zásahu na sever západoafrické země, a navrhuje vytvoření armády o síle 3000 mužů. Příští týden se v hlavním městě Mali Bamako mají sejít zástupci ECOWAS, Africké unie (AU) a OSN, aby projednali současnou situaci v zemi, která podle ECOWAS ohrožuje stabilitu a bezpečnost západní Afriky. Poté, co francouzský prezident Francois Hollande podpořil misi na sever Mali, islamisté pohrozili, že pokud k intervenci společenství přistoupí „bude to cesta do pekla“. „V následujících dnech mu zašleme obrázky mrtvých francouzských rukojmích. Nebude moct ani spočítat těla francouzských emigrantů nejenom v západní Africe,“ oznámil mluvčí islamistické skupiny MUJWA Oumar Ould Hamaha.
OSN: Příznivci exprezidenta Pobřeží slonoviny Gbagba destabilizují zemi ze sousední Ghany
Zastánci bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny Laurenta Gbagba, který v roce 2010 odmítl uznat porážku v prezidentských volbách a který čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu, si podle OSN vytvořili základny v sousední Ghaně s cílem destabilizovat zemi. Část žoldáků se podle OSN nachází i v sousední Libérii. Příznivci exprezidenta Gbagba jsou obviňováni z útoků na hranici Pobřeží slonoviny, po nichž na několik dní uzavřela země hranice s Ghanou. Podle zprávy OSN hledají zastánci exprezidenta Gbagba nové členy a základny v boji proti současné vládě prezidenta Alassana Ouattary na severu Mali, který po vojenském převratu z března letošního roku ovládají islamistické skupiny. Mezi rebely, kteří s příznivci exprezidenta spolupracují, má patřit islamistická militantní skupina ze severu Mali Ansar Dine, která bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaida a která prosazuje striktní výklad islamistického práva. Zpráva OSN má podle agentury Reuters rovněž dokazovat, že vláda prezidenta Ouattary porušila zbrojní embargo OSN na dovoz vojenského rádiového zařízení, uniforem a nožů.
Tuaregové mírní slova o nezávislosti a stovka žen protestovala v Timbuktu proti právu šaría
Jedna z největších povstaleckých skupin v Mali etničtí Tuaregové, kteří na jaře letošního roku vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad, nyní mírní své postoje. „Požadujeme právo na sebeurčení, což nemusí nutně znamenat odtržení. Chceme jen právo na život, na zdravotní péči, vzdělání a svobodu projevu,“ uvedl Ibrahim Ag Assaleh, člen skupiny MNLA. Tuaregové, kteří obviňovali malijskou vládu v hlavním městě Bamaku ze zanedbávání zájmů severu, sice vyhlásili nezávislost, ovšem následně radikálnější skupiny islamistů, především skupina Ansar Dine, která bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaida, převzala kontrolu nad rozsáhlým územím a zavedla islámské právo šaría. V sobotu na protest proti striktnímu islámskému právu ve městě Timbuktu vyšla více než stovka žen do ulic. Islamisté dav následně rozehnali. Od dubna platí v Timbuktu přísný výklad islámského práva šaría, který například zakazuje hudbu a nutí ženy, aby nosily šátky. „Jsme unavení. Nutí nás nosit šátky a loví nás jako bandity, pokud příkaz porušíme,“ uvedla Cisse Toure, jedna z protestujících.
Islamisté na severu Mali veřejně popravili muže, demonstrovali tak právo šaría
V březnu využili islamisté nepřehledné situace po vojenském převratu a deklarovali ovládnutí severu Mali, včetně vyhlášení nezávislého státu Azawad. Následně na ovládaném území zavedli právo šaría. Nejméně 100 lidí v úterý sledovalo v Timbuktu popravu muže, který byl obviněn z vraždy. Veřejná poprava měla být demonstrací islamistů o striktním výkladu islámského práva šaría, přestože většina muslimského obyvatelstva v oblasti s vyhlášením práva šaría nesouhlasí. „Byl zabit stejným způsobem, jakým on zabil svou oběť. Tak to šaría požaduje,“ uvedl Sanda Ould Boumana, mluvčí povstalecké islamistické skupiny Ansar Dine. Podle místních se jednalo o muže, který byl členem etnické skupiny Tuaregů, sjednocených v MNLA. Hnutí MNLA bylo původně spojencem islamistických skupin na severu země, ovšem poté, co MNLA odmítlo islamistický stát a přiklonilo se k sekulárnímu pojetí, přerušila povstalecká skupina Ansar Dine s MNLA jednání. Během posledních měsíců byl ve jménu šáría ukamenován k smrti pár obviněný z cizoložství a jako trest bylo vykonáno několik amputací. Ve čtvrtek má Rada bezpečnosti OSN projednávat žádost Mali o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever země.
Členové OSN se na řešení situace v Mali neshodli
Ve středu se členové OSN na každoročním setkání Valného shromáždění OSN při otázce řešení současné situace v Mali rozdělili na dva tábory. Zatímco Francie a některé sousední státy Mali požadovaly vojenskou intervenci na sever západoafrické země, kde islamističtí povstalci vyhlásili nezávislý stát Azawad, Spojené státy americké uvedly, že Mali musí nejprve ustanovit řádně zvolenou vládu. V březnu proběhl v západoafrické zemi vojenský převrat, který svrhnul přechodnou vládu. Následně byla ustanovena prozatímní vláda, termín voleb nebyl doposud určen. Islamističtí povstalci ovládají skoro dvě třetiny země a sousední státy je obviňují ze spolupráce s teroristickou skupinou Al-Kaida. Francie a sousední země Mali argumentují ve prospěch vojenského zásahu tím, že současná situace ohrožuje regionální stabilitu a bezpečnost. USA naopak vidí řešení v demokraticky zvolené vládě, která nestabilitu země ukončí politickým vyjednáváním a obnovením právního státu. Diplomaté jsou k přijetí mandátu, který by vojenskou intervenci umožňoval, spíše skeptičtí. Někteří členové OSN ale upozorňují, že v zemi hrozí humanitární krize. Na 400 000 obyvatel totiž důsledkem nestability přišlo o své domovy.
Generální tajemník OSN požaduje řešení problému v Mali i za cenu sankcí
Na zasedání Rady bezpečnosti OSN generální tajemník OSN Ban Ki-moon požádal Radu, aby zvážila, jakým způsobem ukončit krizi v Mali. Generální tajemník prohlásil, že možným řešením by mohly být i finanční či cestovní sankce. Podle něj dochází v oblasti k masivnímu porušování lidských práv a situace se každým týdnem zhoršuje. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí oznámil, že pro humanitární zajištění situace v oblasti Sahelu potřebuje 725 milionů dolarů.
OSN upozornila, že mise v Mali je podfinancována
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky varoval, že mise OSN v Mali je silně podfinancována. Mise OSN se snaží mimo jiné nalézt řešení pro lidi vyhnané ze svých domovů, kterých je na 365 000. Podle údajů OSN se misi podařilo vybrat jen 35 milionů USD oproti očekávaným 153 milionům, což je pouze 22,8% očekávaného rozpočtu. Úřadu se tak nedaří zajišťovat lidem bez domova v Mali základní potraviny.
Prezidenti západoafrických zemí vyzývají Mali k rychlému řešení
Prezidenti Nigérie, Toga, Pobřeží Slonoviny, Nigeru, Beninu a Burkina Faso vydali prohlášení, v němž žádají malijského prozatímního prezidenta Dioncounda Traore k okamžitému sestavení prozatimní vlády do 31. července, která by oficiálně požádala OSN o vojenskou podporu v boji proti islamistickým militantním skupinám působícím na severu země. Nigérie, Niger a Senegal se již dříve zavázaly poskytnout 3270 jednotek k posílení roztříštěné malijské armády. Prozatímní prezident Traore se stále léčí v Paříži z napadení ve své kanceláři z května. Jednání se proto neúčastnil.