Premiér Netanyahu chce referendum o mírovém plánu

Izraelský premiér Benjamin Netanyahu řekl, že jakákoliv budoucí dohoda s Palestinci by měla být schválena v národním referendu, které by pomohlo, aby se izraelská společnost po dohodě nerozpadla. Výzkumy ukazují, že většina Izraelců podporuje vznik státu Palestina, přestože se najde mnoho skupin proti, především z řada osadníků. Problematický zůstává status Jeruzaléma, který oba národy považují za hlavní město. Ne všichni politici souhlasí s referendem. Například hlavní vyjednavačka za Izrael ministryně spravedlnosti Tzipi Livni říká, že dohodu by měli schválit demokraticky zvolení zástupci. Palestinský prezident Mahmud Abbas také plánuje referendum.

Političtí představitelé Mali a Tuaregové podepsali mírovou dohodu

Malijská vláda uzavřela mír s Tuaregy, otevřela se tak cesta k prezidentským volbám, které by se měly konat příští měsíc. Mírová dohoda nařizuje okamžité příměří a stažení vládních jednotek z města Kidal na severu země, které ovládají Tuaregové. Dohodu oznámil francouzský prezident Francois Holland po skončení summitu G8. Jednání mezi malijskou vládou a tuarežskou MNLA probíhala skoro dva týdny v hlavním městě Burkiny Faso Ouagadougou. Tuaregové prosazují svou nezávislost na severu země od získání nezávislosti Mali na Francii v roce 1960 a obviňují centrální vládu v Bamaku z marginalizace severu země. Do Mali by před červencovými volbami mělo celkem dorazit na 12 600 mírových jednotek OSN.

Irák odmítá stahování kurdských bojovníků na své území

Kurdští rebelové se po uzavření mírové dohody s Tureckem začali stahovat z tureckého území do regionů severního Iráku, které jsou Kurdy také obývané. Proti tomuto procesu avšak protestuje centrální irácká vláda, která sice podle prohlášení iráckého ministerstva zahraničí vítá mírovou dohodu mezi Kurdskou stranou pracujících (PKK) a Tureckem, na druhou stranu ale odmítá vstup ozbrojených jednotek na své území. Irácká vláda se obává, že příchod kurdských rebelů by mohl narušit „iráckou stabilitu a bezpečnost“. Obavy irácké vlády se snažil rozptýlit mluvčí PKK Ahmed Deniz, který prohlásil, že „mírový proces není namířen proti nikomu a není důvod se proto obávat.“

Ve Středoafrické republice rebelové obsadili hlavní město, na 13 jihoafrických vojáků bylo zabito

Stovky rebelů v tzv. Selekově koalici vstoupily o víkendu do hlavního města Bangui, během bojů bylo podle jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy zabilo na 13 vojáků. Jihoafrická republika má ve Středoafrické republice na 200 jednotek, které měly pomoci armádě zabránit převzetí moci rebelů. Rebelové obviňují středoafrického prezidenta Francois Bozize z porušování mírové dohody, podle BBC měl prezident odcestovat před boji do sousedního Kamerunu. Do čela země se měl postavit představitel rebelů Michel Djotodia, který slíbil obnovení pořádku v zemi. Africká unie (AU) pozastavila Středoafrické republice členství a uvalila sankce na vedoucí představitelé tzv. Selekově koalice.

Rebelové ve Středoafrické republice obsadili klíčové město na jihovýchodě

Rebelové seskupení do tzv. Seleka skupiny převzali nad městem Bangassou kontrolu navzdory mírové dohodě, kterou podepsali v lednu s vládou. Rebelové dlouhodobě obviňují prezidenta Francois Bozize z porušování míru a upevňování moci. Na základě lednové dohody dva představitelé rebelů zasedli ve vládě – Michel Djotodia stal ministrem obrany a Cristoph Gazam-Mbeti byl jmenován ministrem pro komunikaci. Rebelové požadují propuštění politických vězňů a odchod jednotek Africké unie ze země. Středoafrická republika patří navzdory svým nerostným zásobám k nejchudším státům na světě.