Rebelové dříve tvrdili, že vystřelili na konvoj prezidenta Bashara al-Assada, který mířil do mešity Anas bin Malek ve čtvrti Malki, kde prezident al-Assad žije a pracuje. Islam Alloush z militantní skupiny Liwa al-Islam Brigade oznámil, že konvoj byl zasažen. Opozice měla informace o pohybu prezidenta al-Assada. Z obrázků státní tiskové agentury SANA je vidět, že prezident al-Assad se účastnil ranní modlitby v Damašku u příležitosti konce svatého svátku ramadánu. Státní televize potvrdila, že dva granáty přistály ve čtvrti Malki. Omran Zoabi, ministr informací, odmítl, že by prezidentův konvoj byl zasažen. „Potvrzuji vám, že samozřejmě novinky jsou zcela nepravdivé.“ Další militantní skupina řekla, že vypálila granáty, které přistáli v blízkosti čínské a italské ambasády a poblíž centra strany Baas.
Archiv štítku: rebelové
Syrská armáda obsadila klíčové části města Homs
Syrské provládní jednotky obsadily čtvrť Khalidiya ve městě Homs, která byla nejdůležitějším opěrným bodem syrských rebelů v tomto městě. Syrská vládní zpravodajská agentura SANA uvedla, že armáda „kompletně obnovila bezpečnost a stabilitu v oblasti Khalidiya“. Syrské opoziční jednotky tak již v Homsu kontrolují jen části starého města a přilehlé oblasti. Homs je důležitý bod na spojnici mezi Damaškem a pobřežím Středozemního moře a od začátku syrského povstání byl jednou z hlavních základen rebelů.
Africká unie žádá Súdán o prodloužení lhůty pro uzavření transportu jihosúdánské ropy
Minulý měsíc se súdánská vláda rozhodla pro přerušení transportu ropy Jižního Súdánu přes své území a stanovila termín 7. srpna na vyřešení sporů. Důvodem ultimáta je údajná podpora Jižního Súdánu rebelů, kteří působí na hranicích států. Africká unie (AU) ve středu požádala prostřednictvím dopisu súdánskému ministrovi zahraničí o prodloužení termínu. Jižní Súdán přitom obnovil produkci teprve v dubnu, zastavena byla od ledna 2012 důsledkem sporů mezi oběma státy nad výši transportních poplatků.
Thajští muslimští rebelové dočasně složí zbraně
Mezi thajskou vládou a muslimskými rebely došlo k dohodě o dočasném příměří, důvodem je začátek postního měsíce Ramadánu, jenž je pro muslimy jedním z pilířů jejich víry. Jako mediátor v dlouhotrvajícím konfliktu mezi thajskými oficiálními autoritami a muslimskými rebely působí sousední Malajsie, k podepsání dokumentu o vzájemné dohodě o dočasném příměří během Ramadánu došlo v malajském hlavním městě Kuala Lumpur. Dohoda bude platit od 10. července do 18. srpna pro několik jihothajských hraničních regionů. Obě strany konfliktu se zavázaly udržet příměří a zabránit tak násilnostem z předchozích let a zároveň tento krok vnímají jako naději do budoucna. Pokud se podaří dodržet dohodnuté podmínky, existuje značná šance na postupné zlepšování vzájemných vztahů a omezení konfliktů. Ty nejhorší si během ledna 2004 vyžádaly přes 5 tisíc obětí, na 9 tisíc lidí bylo zraněno. Během jednoho měsíce tehdy došlo k 11 tisícům útoků, tedy k téměř čtyřem denně.
Velitel Svobodné syrské armády byl zabit svými oponenty
Bojovníci ze skupiny blízké teroristické organizaci al-Kaida zastřelili v Sýrii Kamala Hamamiho, jednoho z velitelů Svobodné syrské armády (FSA), která má podporu západních států i ostatních arabských států regionu. Podle mluvčího FSA Louay Meqdada byl Hamami zabit na kontrolním stanovišti v severní části Sýrie po ostré debatě s místním vůdcem islamistů, který měl příslušníky FSA nazvat „bezvěrci“. Podle dalšího mluvčího FSA Qassema Saadeddineho islamisté zabití velitele FSA telefonicky potvrdili a prohlásili, že zabijí celé velení FSA. Někteří z vůdců umírněných syrských rebelů varují proti vyhrocení konfliktu s radikálními islamisty, kteří Sýrii také působí, jiní naopak považují podobné akty ze strany spojenců al-Kaidy za činy hraničící s aktem války. Nejasná situace mezi umírněnými bojovníky z FSA a radikály napojenými na al-Kaidu brzdí přísun moderních zbraní z USA nebo zemí EU.
V Irsku vznikly snahy o obnovení Irské republikánské armády
Osm lidí podezřelých ze zakládání nové Irské republikánské armády (IRA) zatkla irská policie. IRA byla extremisticky katolická teroristická organizace, která v minulosti páchala atentáty proti protestantům a britským ozbrojeným složkám. Jejím cílem bylo odtrhnout Severní Irsko od Velké Británie. U protiteroristického soudu byli zatčení obviněni z příslušnosti k frakci zvané Nová aliance IRA. Spolu s nimi bylo také zabaveno množství výbušnin. Většina zatčených jsou patrně členy hnutí Pravá IRA, které se od IRA odštěpilo v roce 1998 na protest proti souhlasu IRA s dohodou o mírovém uspořádání Severního Irska. Pravá IRA poté oznámila pokračování v teroristických akcích – například v roce 2009 zabila dva britské vojáky.
Viceprezident Jižního Súdánu navštíví Súdán, důvodem je ropa
Více než rok byl ropovod mezi oběma zeměmi uzavřen, což negativně dopadlo na obě ekonomiky východoafrických států. Na jaře letošního roku uzavřely Jižní Súdán a Súdán dohodu ohledně transferu ropy a jeho poplatcích, v posledních týdnech vyhrožuje Súdán definitivním uzavřením ropovodu, jestliže Jižní Súdán nepřestane během 60 dnů financovat rebely na súdánském území. Jižní Súdán obvinění odmítá, přesto hledá nový způsob na převod ropy, řešením by mohl být ropovod přes Keňu a Tanzanii. V neděli se má jihosúdánský viceprezident Riek Machar setkat se svým súdánským protějškem Ali Osmanem Tahou a projednat současnou napjatou situaci.
Syrská vláda odmítá obvinění z použití chemických zbraní
Spojené státy americké se na základě informací rozvědky o použití chemických zbraní syrskými vládními jednotkami rozhodly podpořit syrské rebely dodávkami „přímé vojenské pomoci.“ Syrské ministerstvo zahraničí však se závěry americké rozvědky zásadně nesouhlasí a uvedlo, že záležitost s chemickými zbraněmi je „uměle vytvořená informace“, která má pouze ospravedlnit dodávky zbraní rebelům. Podle syrského ministerstva zahraničí se Washington uchýlil k „levné taktice“. Obdobně se vyjádřila i Moskva, která uvedla, že americké důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii „nevypadají přesvědčivě“. Proti „další militarizaci konfliktu“ se vyslovil i generální tajemník OSN Ban Ki-moon.
USA poskytnou syrským rebelům vojenskou pomoc
Prezident Barack Obama učinil toto rozhodnutí poté, co jeho administrativa došla k závěrům, že syrské vládní jednotky použily opakovaně chemické zbraně. Jeden z poradců prezidenta Obamy pro národní bezpečnost Ben Rhodes neoznámil detaily o zamýšlené pomoci, nicméně prohlásil, že se bude lišit „množstvím i rozsahem od toho, co jsme poskytovali dosud“. Podle Rhodese si je rozvědka svými závěry ohledně chemických zbraní jista a podle jejích údajů bylo těmito látkami v Sýrii již usmrcena 100 – 150 osob. Podle zpráv deníku New York Times by mohly USA syrským rebelům poskytnout ruční a protitankové zbraně a munici. Pomoc by měla směřovat Syrské opoziční koalici a Vrcholné vojenské radě (SMC), což by podle poradce pro národní bezpečnost Rhodese mělo posílit efektivitu a legitimitu těchto subjektů. Předseda ruské dolní komory parlamentu Alexei Pushkov označil závěry ohledně použití chemických zbraní za „uměle vytvořené“ a s odkazem na záminku invaze do Iráku v roce 2003 prohlásil, že „Obama se vydal stejnou cestou, jako George Bush“.
Boje v Sýrii se přesunuly k izraelským hranicím
Ve čtvrtečních ranních hodinách obsadili syrští rebelové oblast kolem hraničních přechodu Quneitra, který se nachází na Golanských výšinách na hranici Sýrie a Izraele. Podle zpráv však oblast během několika hodin znovu dobyly syrské vládní jednotky, střety v okolí však nadále pokračují. Oblast Golanských výšin obsadil Izrael roku 1967 a linii střeží od té doby mírové jednotky OSN. Hlavní rakouská část mírového kontingentu oznámila vzhledem k propuknutí bojů stahování z oblasti. Rakouská vláda odůvodnila své rozhodnutí tím, že „riziko pro rakouské vojáky se s vypuknutím bojů stalo příliš vysoké“. Opatření na ochranu osob přijal také Izrael, který poblíž hranice na Golanských výšinách vyhlásil uzavřenou vojenskou zónu, odklonil dopravu a evakuoval část místních obyvatel.
Bývalý prezident Středoafrické republiky opouští Kamerun, uchýlil se zde po vojenském převratu
Svržený prezident Francois Bozize, který se do sousedního Kamerunu ukryl po březnovém vojenském převratu ve Středoafrické republice, nyní opouští zemi. Údajně měl zamířit do Keni, zatím není jasné, zdali zemi opouští dobrovolně. Na konci minulého týdne totiž nová vláda Středoafrické republiky, která je složená z rebelů v tzv. Selekově koalici, vydala na exprezidenta mezinárodní zatykač za zločiny proti lidskosti během jeho vlády. Ve Středoafrické republice i nadále probíhají protesty, okolní státy se již v dubnu dohodly na vyslání 2 000 jednotek, které mají pomoct stabilizovat bezpečnost země.
OSN schválila navýšení jednotek v Súdánu
Ve středu Rada bezpečnosti OSN rozhodla o vyslání dalších 1 126 jednotek do východoafrického regionu Abyei, na něhož si dělají nároky Súdán i Jižní Súdán. Oblast je navíc sídlem několika ozbrojených rebelských skupin. Mandát jednotek, které budou působit v misi UNISFA, bude 6 měsíců. Počet jednotek v zemi se tak zvýší na 5 325 mužů, většinu z nich poskytla Etiopie. Mezinárodní jednotky v oblasti působí od května minulého roku. Problémem regionu jsou i tribální spory.
Syrské vládní jednotky utahují smyčku kolem města Qusayr
Elitní jednotky syrské armády a také jednotky libanonského militantního šíitského hnutí Hizballáh, se podle syrských aktivistů přesouvají k městu Qusayr, ležícímu u libanonské hranice. Podle syrského aktivisty Hadi al-Abdallaha, přebývajícího v Qusayru, se k městu přesouvá „40 tanků a 40 pick-upů vyzbrojených těžkými kulomety“. Podle Rami Abdul Rahmana z londýnské Observatoře pro lidská práva je to důkaz, že režim „se připravuje na finální ofenzivu“ vůči okolí města, které je stále drženo rebely. Město Qusayr je pro syrské rebely klíčové z hlediska spojení s Libanonem, přes který proudí zbraně a bojovníci. Qusayr je však také strategickým bodem pro režim prezidenta Assada, neboť spojuje Damašek a pobřeží Středozemního moře, kde má Assadův režim významné mocenské centrum. Bitva o město Qusayr tak může být zlomovým bodem syrského konfliktu.
Súdán pohrozil, že zablokuje ropu z Jižního Súdánu
Súdánský prezident Omar al-Bashir řekl, že pokud Jižní Súdán nepřestane podporovat rebely v súdánských státech Jižní Kordofán a Dárfúru, tak nařídí zastavení ropy z Jižního Súdánu. Ten popírá, že by povstalcům pomáhal. V březnu oba státy podepsaly dohodu, která obsahuje obnovení transferu ropy, jenž byl více než rok zastaven. Dohodou je, že ropa z Jižního Súdánu bude proudit ropovodem přes Súdán do přístavu u Rudého moře.
Rebelové zaútočili na skupinu politiků Indického národního kongresu
Levicově orientovaní naxalitští rebelové zaútočili ve státě Čhattísgarh v centrální Indii na vysoce postavené představitele Indického národního kongresu, kteří se vraceli z politického mítinku. Při útoku zemřelo nejméně 17 osob, více než dvě desítky dalších jich byly zraněny. V Čhattísgarhu vládne opoziční Indická lidová strana, tamní příznivci a členové Indického národního kongresu ji viní z nedostatečných bezpečnostních opatření a z tohoto důvodu uspořádali několik demonstrací a požadovali čtyřiadvacetihodinovou uzávěru města Raipur. Premiér Manmohan Singh stejně jako předsedkyně Kongresu Sonia Gándhí útok odsoudili, Gándhí jej dokonce přirovnala k útoku na samu podstatu demokracie. Premiér Singh přesto nabídl státnímu ministrovi Raman Singhovi pomoc při vyšetřování.
Vůdce Hizballáhu slíbil vítězství v Sýrii
Hassan Nasrallah, vůdce militantního libanonského šíitského hnutí Hizballáh, přislíbil v televizním projevu svým následovníkům, že v Sýrii zvítězí. „Bitva je naše a slibují vám vítězství,“ prohlásil Nasrallah. Zároveň dodal, že pokud by v Sýrii zvítězili sunnitští muslimové, což je většina členů syrské opozice i bojujících rebelů, znamenalo by to ohrožení pro všechny Libanonce, včetně sunnitů, šíitů i křesťanů. Vůdce Hizballáhu Nasrallah navíc prohlásil, že jeho hnutí se nikdy nespojí se syrskými rebely, neboť jsou podporováni USA a Izraelem. Desítky bojovníku Hizballáhu už padly v řadách syrské armády bojující za prezidenta Assada. Podle ministra zahraničí USA Kerryho operují v Sýrii další tisíce bojovníku Hizballáhu, které navíc podporuje Irán. Ten však toto tvrzení odmítá.
Francie opouští Mali, začalo první stahování jednotek
Po 4 měsících, kdy Francie začala na severu Mali vojenskou operaci proti islamistickým skupinám, začala stahovat své jednotky ze západoafrické země. Současný francouzský kontingent tvoří 4 000 jednotek, na konci roku by v Mali zůstat jen 1 000 jednotek. Během července by naopak OSN měla vyslat do země mírové jednotky, které by měly dohlížet na uspořádání celostátních voleb. Přestože se během operace podařilo získat většinu severu země pod kontrolu vlády, přesto zůstávají skupiny rebelů v horách a v poušti, odkud podnikají izolované útoky. Minulý týden se zavázalo mezinárodní společenství k poskytnutí pomoci Mali v hodnotě 4 miliard USD.
Světová banka uvolní 1 miliardu USD na následky bojů v Demokratické republice Kongo
Rozvojová pomoc v hodnotě 1 miliardy USD z fondu Světové banky (SB) by měla být použita na zmírnění dopadů bojů na východě Demokratické republiky Kongo, kde proti sobě u města Goma stojí vládní vojáci a rebelové. Peníze budou určeny pro výstavbu projektů v oblasti vzdělání, zdravotnictví, mezihraničního obchodu a hydroelektrických projektů. Do země OSN vyšle i dalších 3000 jednotek, které mají ukončit nedávno znovu rozpoutaný konflikt. „Rozvojová pomoc má nastartovat ekonomický vývoj, vytvořit pracovní místa a zlepšit život obyvatel,“ řekl ředitel SB Jim Young Kim.
Nové boje na východě Demokratické republiky Kongo, hlášeno je 19 mrtvých
Boje mezi vládou a rebely na východě Demokratické republiky Kongo vypukly v pondělí nanovo nedaleko hlavního města provincie Goma. Jde o první střet od minulého roku, kdy se rebelské skupiny stáhly z Gomy. Během bojů zemřelo podle stanice BBC 15 rebelů a 4 vojáci. OSN přitom minulý týden vyslala do země misi, která má „neutralizovat a ozbrojit rebely“. Generální tajemník OSN Ban Ki-monn má tento týden navštívit Demokratickou republiku Kongo, Rwandu a Ugandu. Rwandský prezident Paul Kagame v pondělí uvedl, že zvýšení jednotek OSN v zemi akorát zhoršuje situaci. Rwanda je dlouhodobě obviňována, že podporuje materiální i finančně rebely, země to odmítá.
Nigérie nabízí milost pro členy militantních skupin, boje nicméně pokračují
V neděli nabídla Nigérie členům militantní islamistické skupiny Boko Haram amnestii, pokud složí zbraně a vzdají se. Již šestým dnem pokračují vojenské operace nigerijské armády proti islamistickým rebelům na severu západoafrické země. Jde o největší vojenskou akci od roku 2009, která probíhá u hranic Nigérie s Kamerunem, Čadem a Nigerem. Analytici se domnívají, že současné boje mají jen pramalou šanci na ukončení dlouholetého násilí a rozdělení země, jejíž sever je převážně islámský a jih křesťanský, což způsobuje napětí ve společnosti. Nabídka milosti pomohla k přerušení bojů v roce 2009, nicméně amnestii, jíž vláda nabízela již minulý měsíc, představitel Boko Haram Abubakar Shekau odmítl. Na čtvrtečním jednání ministrů Evropské unie a Nigérie žádala šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová, aby armáda dbala při vojenské operaci na lidská práva.
Africká unie může až ztrojnásobit počet jednotek ve Středoafrické republice
Představitelé Africké unie (AU) se v neděli shodli na zvýšení jednotek ve Středoafrické republice, která se potýká s politickou nestabilitou poté, co se 24. března po vojenském převratu ujala moci tzv. Selekova koalice. Podle generála Guy-Pierra Garcia z Konga budou jednotky dohlížet na přípravu a konání bezpečných voleb. V současnosti má mise AU pod názvem FOMAC v zemi 730 jednotek, jejich počet se může zvýšit až ke 2 000 vojáků. Před několika dny obvinila lidsko-právní organizace Human Rights Watch vládnoucí Selekovu koalici z porušování lidských práv, znásilňování a rabování.
Velká Británie navýší pomoc syrské opozici
Na společné tiskové konferenci, která následovala po jednání britského premiéra Camerova a amerického prezidenta Obamy o situaci v Sýrii a o změnách v postoji Ruska k této otázce, oznámil americký prezident Obama, že USA budou dále spolupracovat s Velkou Británií na posílení syrské opozice. Prezident Obama avšak varoval, že i se změnou postoje Ruska bude řešení krize v Sýrii obtížné a nadcházející konference nemusí přinést řešení. Britský premiér Cameron dodal, že Velká Británie zatím nevyloučila žádnou možnost, jak zesílit tlak na syrského prezidenta Assada, ale že britská vláda se zatím nerozhodla ozbrojit syrské rebely. Oznámil nicméně, že Velká Británie zdvojnásobí dodávky vybavení syrské opozici, poskytne jí i technickou pomoc a vyčlení dalších 45 milionů USD na humanitární pomoc uprchlíkům.
Sýrie prodělala výpadek internetové sítě
Sýrie byla podruhé za šest měsíců odříznuta od internetového připojení. Výpadek, který zaznamenalo americké ministerstvo zahraničí, Google i další počítačové firmy, začal v úterý odpoledne a trval několik hodin. Příčiny výpadku zatím nejsou zcela jasné, jedná se ale už o druhý případ za posledních šest měsíců, podobná situace totiž nastala i v listopadu 2012. V minulosti přerušovaly syrské vládní úřady telefonická i internetová spojení ve vybraných územích s cílem narušit komunikaci rebelů, kteří v dané oblasti prováděli ozbrojené operace.