Papež Tawadros II, který stojí v čele koptské církve, zrušil týdenní veřejné setkání v Katedrále svatého Marka v Káhiře kvůli obavám z útoků na jeho kongregaci. Některé lidsko-právní organizace kritizují egyptské úřady, že nechrání křesťany, kteří jsou terčem nespokojenosti islamistů, z nichž někteří se domnívají, že koptská církev pomohla při sesazení exprezidenta Mursi na začátku července. Biskup Angaelos, který vede církev ve Velké Británii, poznamenal, že některé domy a obchody křesťanů byly zničeny a v televizi je možné slyšet výzvy o vymýcení nemuslimů. Egyptské lidsko-právní organizace řekly, že mediace na ukončení násilí proti křesťanům nefunguje a je třeba vyšetřování, proč nejsou křesťané dostatečně chráněni bezpečnostními silami.
Archiv štítku: útok
Al-Kaida přiznala odpovědnost za útoky na vězení v Iráku
V internetovém prohlášení se odnož teroristické skupiny al-Kaida, která sebe nazývá Islámský stát v Iráku a Levantě, přiznala k dvou masivním útokům na vězení Abu Ghraib a Taji, které osvobodily na stovky vězňů. Skupina útoky připravovala několik měsíců. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Wissam al-Firaiji řekl, že teroristé byli dobře vyzbrojeni. V prohlášení ministerstva obrany je, že útočníkům pomohli někteří dozorci.
Na předměstí Paříže zavládly nepokoje kvůli zákazu zahalování se
Ve francouzském městě Élancourt na předměstí Paříže zapálili protestující proti zákazu zahalování se na veřejnosti 20 automobilů a několik popelnic. Útoky se odehrály během sobotní noci a policie kvůli výtržnostem zadržela čtyři lidi. Nepokojů se účastnilo 50 lidí. Proti policii demonstranti použili také Molotovovy koktejly, avšak k žádným zraněním nedošlo. Již v pátek v noci zaútočilo přibližně 250 lidí na policejní stanici v nedalekém městě Trappes. Incident byl reakci na zadržení muslimského muže, který byl zadržen poté, co napadl policistu, který udělil pokutu za zahalení jeho ženě. Zákon zákazu zahalování platí ve Francii od roku 2011 a ten, kdo si v zemi zahalí obličej šátkem nebo kuklou může dostat pokutu až 200 USD a nařízení kurzu občanské nauky. Trest i pokuta jsou dvojnásobné, pokud se jedná o nezletilou dívku. Tato opatření jsou namířena především proti muslimům.
Sebevražední útočníci napadli budovu NATO, zemřelo 10 lidí
V pondělí zemřelo během bombového útoku na komplex budov NATO v afghánském Kábulu 10 lidí. Za útokem stojí militantní hnutí Taliban, které se k činu přihlásilo. Mezi zabitými jsou 2 civilisté, 4 strážci objektu a všichni 4 militantní útočníci. Při podobném útoku v minulém týdnu na prezidentský palác a kancelář americké rozvědky CIA zemřelo 8 lidí. Již 12 let bojuje Taliban proti jednotkám NATO a Spojeným státům americkým. Od března se jedná již o 7 útok Talibanu v Kábulu.
Rusko posiluje své kosmické a letové bojové prostředky
Velení ruské armády rozhodlo posílit obranu hlavního města Moskvy a blízkého okolí před raketovým útokem. V okolí metropole byly rozmístěny 4 nové radary, které jsou schopné ubránit Moskvu před útokem ze všech směrů. Tato ochranná opatření by měla být do konce roku zvýšena ještě o novou baterii protiraket S-400 Triumf. Radary mají zachytit nepřátelské rakety s plochou dráhou doletu 600 kilometrů a chránit budou nejvyšší vojenské a politické vedení a také hlavní energetické a průmyslové objekty v metropoli. Podobné vybavení by se mělo brzy dostat i ostatním regionálním útvarům protivzdušné obrany. Pod vedením Kremlu probíhá od počátku roku série leteckých a raketových manévrů, které mají vyvrcholit rozsáhlým vojenským cvičením zvaným „Západ 2013“.
Francouzský soud potvrdil doživotí pro teroristu Sáncheze
Francouzský odvolací soud potvrdil doživotní vězení pro venezuelského teroristu Ilyicha Ramíreze Sáncheze, který je známý pod přezdívkami Carlos nebo Šakal. Sánchez spáchal ve Francii v roce 1975 trojnásobnou vraždu a v letech 1982 a 1983 čtyři atentáty. V prvním případě se jednalo o zabití dvou policistů a policejního informátora, ve druhém pak o čtyři vražedné útoky s 11 mrtvými a 150 raněnými. Za všechny činy byl odsouzen na doživotí. V roce 1975 se Sánchez stal jedním z nejhledanějších teroristů kvůli zorganizování únosu 60 lidí, včetně 11 ministrů vídeňského kongresu Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC). Od té doby se účastnil dalších mnoha teroristických akcí, jako byl únos francouzského letadla do ugandského Entebbe v roce 1976, dále je podezříván z účasti na masakru izraelských sportovců na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972. V 70. a 80. letech se ukrýval v několika tehdy komunistických zemí. V roce 1994 byl zadržen v Súdánu a předá francouzským úřadům.
USA a Afghánistán potvrdily pozastavení jednání s Talibanem
V úterý napadl Taliban několik budov nedaleko prezidentského paláce v Kábulu, kde sídlí i středisko americké CIA. Během útoku zahynuli tři afghánští členové bezpečnostních sil a čtyři příslušníci Talibanu. Americký prezident Barack Obama a jeho afghánský protějšek Hamid Karzai potvrdili, že jednání s Talibanem zůstanou přerušená. Útok ze strany Talibanu přitom přichází jen týden poté, co se zástupci USA a Talibanu měli v katarské Doha sejít k mírovému jednání, to bylo ale zrušeno po kritice Afghánistánu. Mírové jednání tak i nadále má být vedeno pouze na úrovni Afghánistánu a Talibanu. Americké jednotky by zemi měly opustit na konci roku 2014, pro příští rok jsou naplánované volby.
Taliban zaútočil na americkou základnu v Afghánistánu navzdory oznámení o jednání
Při útoku, který se odehrál jen pár hodin poté, co USA oznámily přímé jednání s Talibanem, zemřeli 4 američtí vojáci. Mluvčí Talibanu Zabihullah Mujahid potvrdil, že skupina stojí za útokem na leteckou základnu Bagram, která leží nedaleko hlavního města Kabulu. Jednou z podmínek pro jednání, která mají začít ve čtvrtek v Kataru, bylo, že se Taliban musí vzdát jakéhokoliv násilí. Přitom plánované rozhovory označil prezident Barack Obama za „významný krok kupředu“. Jednání se mají uskutečnit v Kataru, kde Taliban otevřel svou první oficiální zahraniční pobočku. V úterý NATO předalo odpovědnost nad bezpečností země afghánským silám, mezinárodní jednotky mají Afghánistán opustit na konci roku 2014. Nicméně víra v domácí politiky a bezpečnostní síly je v Afghánistánu velmi nízká.
Etnické násilí v Mali pokračuje, lidsko-právní organizace vyzývají k jeho zastavení
Podle lidsko-právní organizace Human Rights Watch (HRW) dochází k etnickému násilí v Mali ze strany rebelů i malijské armády. Největší etnické napětí dlouhodobě panuje mezi malijskou armádou a etnickými Tuaregy. Na severu země došlo k zatčení na 100 Tuaregů, kteří měli rabovat ve městě Kidal, ministr zahraničí Tieman Coulibaly odsoudil údajnou akci Tuaregů. MNLA, která zastupuje sdružené Tuaregy, obvinění odmítá. Podle HRW nicméně dochází i k mučení Tuaregů ze strany armády. Mezinárodní intervence pod vedením Francie osvobodila většinu severu Mali od militantních skupin, město Kidal ale stále zůstává pod kontrolou MNLA.
USA nabízejí odměnu za vůdce pěti militantních skupin
Odměna ve výši 23 milionů USD byla vypsána za zatčení představitelů 5 militantních skupin na západě Afriky. Nejvyšší odměna je 7 milionů USD za vůdce militantní islamistické skupiny Boko Haram Abubakar Shekau, skupina působí na severu Nigérie, kde chce založit islámský stát s právem šaría. Odměnu USA rovněž nabízejí za vůdce militantní Al-Kaidy islámského Maghrebu (AQIM) v západní Africe. USA se zaměřily i na Mokhtara Belmokhtara, který stál za lednovým útokem na alžírskou rafinérii, při níž bylo 37 zahraničních pracovníků zabito. Na 5 milionů USD nabízí USA za vůdce AQIM Yahya Abou Al-Hammama a a 3 miliony USD za mluvčího malijského Jednotného hnutí pro džihád v západní Africe (MUJAO) Oumar Ould Hamaha.
USA použily bezpilotní letoun k zásahu v Pákistánu
Týden poté, co americký prezident Barack Obama uvedl, že je zapotřebí vytvořit právní rámec pro používání bezpilotních letounů, Spojené státy americké využily tento typ útoku v nestabilním pákistánském regionu Severní Vazíristán. Útok za sebou zanechal 4 oběti a 4 zraněné. Americké útoky bezpilotními letouny jsou v Pákistánu velmi diskutovanou otázkou. Podle pákistánského ministra zahraničí útoky narušují státní suverenitu. Představitel Pákistánu, který si nepřál být jmenován, uvedl pro BBC, že „jakýkoli bezpilotní útok narušuje územní celistvost a suverenitu Pákistánu, a proto je odsuzujeme.“
Rebelové zaútočili na skupinu politiků Indického národního kongresu
Levicově orientovaní naxalitští rebelové zaútočili ve státě Čhattísgarh v centrální Indii na vysoce postavené představitele Indického národního kongresu, kteří se vraceli z politického mítinku. Při útoku zemřelo nejméně 17 osob, více než dvě desítky dalších jich byly zraněny. V Čhattísgarhu vládne opoziční Indická lidová strana, tamní příznivci a členové Indického národního kongresu ji viní z nedostatečných bezpečnostních opatření a z tohoto důvodu uspořádali několik demonstrací a požadovali čtyřiadvacetihodinovou uzávěru města Raipur. Premiér Manmohan Singh stejně jako předsedkyně Kongresu Sonia Gándhí útok odsoudili, Gándhí jej dokonce přirovnala k útoku na samu podstatu demokracie. Premiér Singh přesto nabídl státnímu ministrovi Raman Singhovi pomoc při vyšetřování.
Egyptský prezident Mursi odmítl vyjednávat s únosci, poslal na sinajský poloostrov tanky
Minulý týden bylo na Sinajském poloostrově uneseno několik členů egyptských bezpečnostních sil, prezident Mohammed Mursi v neděli odmítl s únosci vyjednávat, neboť „pro jednání s kriminalisty zde není prostor“. Nařídil proto armádě, aby se osvobození zajatců ujala. Únosci, kteří zajali 3 policisty a 4 vojáky, požadují propuštění politických vězňů. Identita únosců není známa, mluví se o džihadistických milicích. Od lidové revoluce, která svrhla prezidenta Mubaraka, je Sinajský poloostrov častým terčem útoků a únosů.
USA přesouvá na 200 námořníků do Sicílie, zabránit mají případným útokům v Libyi
Na 200 námořníků a 2 letadla vyšlou Spojené státy americké na základnu Sigonella v Sicílii, důvodem je zabránění podobným útokům, které zažila americká ambasáda v Libyi minulý rok, při kterém zemřel velvyslanec Chris Stevens a 3 další Američani. Podle italské ministryně zahraniční Emma Bonino budou jednotky v jihoafrické zemi působit na základě bilaterálních dohod mezi oběma státy. Vojenská základna Sigonella slouží jako námořní základna Spojených států amerických a jako letecká základna Itálie. Vojáci budou přesunuti ze základny ze Španělska.
Súdánský ministr zahraničí navštíví sousední Jižní Súdán
Páteční návštěva súdánského ministra zahraničí Ali Ahmed Karti bude první oficiální politickou návštěvu od nařčení Súdánu před 3 týdny, že Jižní Súdán podporuje rebely útočící na jeho území, ti stojí za útoky ve městě Um Rawaba. K útoku se přihlásili rebelové ze 3 povstaleckých skupiny z Darfúru, kde více než desetiletí panují boje mezi nearabskými kmeny a Súdánským lidově osvobozeneckým hnutím severu (SPLM-N). Obě východoafrické země se dohodly v březnu na obnovení ropné produkce po více než roce sporů.
Sýrie odmítá zodpovědnost za útok v Turecku
Syrský ministr informací Omran al-Zoubi řekl na nedělní tiskové konferenci, že odmítá obvinění Turecka, že jeho země stála za sobotními výbuchy bomb ve dvou automobilech v tureckém městě Reyhanlı. Ministr al-Zoubi prohlásil: „Sýrie se nedopustila a nikdy by nespáchala takový čin, protože naše hodnoty by to nedovolily.“ Mezitím počet obětí sobotního útoku vzrostl na 46.
Izrael měl znovu zaútočit na syrské cíle
Sýrie obvinila Izrael z vyslání raket, které dopadly o víkendu na vojenské cíle a výzkumné centrum poblíž Damašku, které západní představitelé považují za místo, kde jsou vyráběny chemické zbraně. Izraelské rádio citovalo bezpečnostního úředníka, který útok potvrdil. Jedná se o druhý atak Izraele během posledních dnů, kdy v noci na pátek byla zasažena údajná dodávka raket pro Hizballah. Analytici říkají, že poslední vývoj ukazuje hlubší zapojení Izraele do syrského konfliktu. Syrská státní tisková agentura uvedla, že útok ukazuje zapojení sionistické entity ve spiknutí proti Sýrii.
Izrael zaútočil na cíle v Sýrii
Izraelská vojenská letadla zahájila útok na syrské cíle z libanonského vzdušného prostoru. Do syrského vzdušného prostoru nicméně nevstoupily. Pravděpodobné místo útoku byla dodávka zbraní. Některé zprávy naznačují, že se jednalo o rakety pro Hizballah. Libanonský prezident Michel Suleiman odsoudil útok a obvinil Izrael z porušování mezinárodního práva. Mluvčí izraelského velvyslanectví ve Washingtonu nepotvrdil útok, ale sdělil, že Izrael má právo zabránit přílivu chemických zbraní a „hru měnících“ zbraní syrským režimem k teroristům, zejména k Hizballahu. Dle amerických představitelů k útoku došlo v noci mezi čtvrtek a pátkem. Syrský velvyslanec u OSN Bashar Jaafari řekl, že si není vědom útoku Izraele proti jeho zemi.
Tunisko: Policie a extremisté se střetli na jihu země
Ve středu se na jihu Tuniska u hranic s Alžírskem střetly ozbrojené složky s asi 50 salafisty. Podle deníku Ahram většina přišla z oblasti Mali, avšak část se rekrutovala přímo z mladých Tunisanů žijících v oblasti příhraničního města Kasserine. Policie zajistila velké množství zbraní, mobilních telefonů, map a digitálních dokumentů a potvrdila, že ozbrojenci byli velice dobře vyzbrojeni. Vládnoucí strana Ennahda veřejně prohlásila, že země čelí zvýšeným atakům ze strany severoafrické Al-Kaidy. Premiér Ali Larayedh občany ubezpečil, že terorismus v Tunisku nebude mít „dlouhého trvání“, protože zvítězí vůle lidu a její bezpečí.
Útok v Bostonu: před soud předstoupili 3 kamarádi Carnajevových
Ve středu předstoupili před bostonský federální soud 3 mladí studenti, kteří čelí obvinění z maření policejního vyšetřování. Podle policie Azamat Tažajakov a Dias Kadyrbajev, oba původem z Kazachstánu, vyhodili notebook a batoh obviněného Džochara Carnajeva a tak se snažili zničit důkazy. Třetí zadržený Robel Phillipos je obviněný z křivé výpovědi. Žádný ze studentů a kamarádů bratrů Carnajevových není přímo zapojen do bostonského bombového útoku, který 15. dubna zabil 3 lidi a více než 264 zranil.
Hlavní ropovod v Jemenu byl poškozen
Ozbrojená skupina zaútočila v úterý na ropovod v Wadi Abida v oblasti Marib, který spojuje ropná pole ve východní provincii Jemenu s vývozním terminálem na pobřeží Rudého moře. Tok ropy byl téměř zastaven. Stejná skupina v pondělí sabotovala i elektrické vedení v oblasti. Ropovod, který má 320 km, se stává častým terčem útoků.
Další obětí útoků Talibanu je pákistánský politik
S blížícími se parlamentními volbami se v Pákistánu výrazně zhoršuje bezpečnostní situace, jen během uplynulého týdne bylo zaznamenáno nejméně dvě desítky útoků na předvolební mítinky nebo úřady místních politiků. Mezi oběťmi posledního z nich je i nezávislý politik kandidující do provinčního parlamentu Balúčistánu Abul Fateh Magsi. Podle informací zástupce policejního komisaře došlo k útoku během akce v rámci politické kampaně a motivem může být politická rivalita. Vzhledem ke komplikující se bezpečnostní situaci byly volby v oblasti odloženy, státní volební komise zatím nestanovila nový termín. K útoku se nepřihlásila žádná z militantních skupin v oblasti, útočník zůstává neznámý a policie po něm nadále pátrá. Situaci v oblasti nyní kontrolují bezpečnostní jednotky.
Džochar Carnajev byl převezen do vězení, po vyslechnutí svých práv přestal komunikovat
Obviněný z bombového útoku v Bostonu Džochar Carnajev přestal komunikovat poté, co mu soud objasnil jeho právo nevypovídat a právo na advokáta. Soudkyně Marianne Bowlerová Carnajeva poučila o jeho právech a zároveň ho informovala o vznesených obviněních. Žalobce uvedl, že může požadovat až trest smrti. Jelikož Džochar Carnajev uvedl, že nemá dostatečné prostředky na to, aby si pořídil vlastního právníka, byl mu přidělen úředně. Podle policie byl podezřelý 19letý Carnajev v pátek převezen z nemocnice do vězeňského zařízení Fort Devens v Massachusetts.