V souvislosti s rozšiřující se protestní hladovkou vězňů na Guantanamu se prezident Obama rozhodl obnovit diskuzi se zákonodárci o uzavření detenčního zařízení na Kubě. Kongres uzavření věznice už jednou zamítl. Prezident Barack Obama v Bílém domě uvedl, že věznice je „neefektivní, oslabuje naše postavení na mezinárodní scéně, snižuje spolupráci s našimi spojenci v boji proti terorismu, je nástrojem pro nábor extremistů, a je potřeba ji uzavřít.“ Zrušení kontroverzní věznice je dosud nenaplněným předvolebním slibem prezidenta Obamy.
Archiv štítku: hladovka
Kvůli hladovce dorazil na Guantanamo speciální zdravotní personál
Kvůli pokračující hladovce posílily americké úřady zdravotní personál v detenčním zařízení na Kubě. Během víkendu dorazilo do věznice Guantanamo asi 40 zdravotních sester a dalších odborníků. Mluvčí věznice Samuel House uvedl, že protestní hladovku v současné době drží 100 ze 166 zadržovaných. Na 21 z hladovějících je nuceně vyživováno hadičkou. Protest byl zahájen letos v únoru a počet hladovějících v poslední době rychle stoupá. Většina vězňů protestuje proti svému držení bez obvinění.
Ve věznici Guantanamo drží hladovku už polovina zadržovaných
Zástupci americké armády uvedli, že 84 vězňů drží v současné době protestní hladovku. Na Guantanamu je celkem zadrženo 166 osob, jedná se tedy o polovinu. Vězni hladovkou protestují proti jejich zadržení, většina z nich má být vězněna bez obvinění. Podle armádních představitelů nikdo není ohrožen na životě, 5 vězňů je v nemocnici a 16 je krmeno nuceně. Hladovka v americkém detenčním zařízení na Kubě začala v únoru a v posledních týdnech velmi rychle stoupal počet lidí, kteří se k protestu připojili. Držení hladovky je pro Guantanamo typickým jevem, ale současný protest je jeden z největších a nejdéle trvajících vůbec.
Ve věznici Guantanamo došlo ke střetu vězňů a dozorců
Poté, co dozorci přesunuli několik vězňů, z nichž mnozí drží protestní hladovku, ze společných cel, došlo v sobotu ke střetům mezi dozorci a zadržovanými vězni. Mluvčí americké armády uvedl, že pracovníci věznice se k přesunu vězňů rozhodli poté, co zadržovaní zakryli kamery a okna. Během střetu použili vězni improvizované zbraně, přičemž dozorci vypálili 4 slepé náboje. Podle armádního zástupce nedošlo na obou stranách k žádným zraněním. Pentagon již dříve uvedl, že protestní hladovku drží 43 lidí, ale podle právníků zadržovaných je číslo mnohem vyšší.
Ve věznici na Guantanamu protestují vězni hladovkou
Proti svému věznění v detenčním zařízení na Kubě, kde jsou drženi lidé podezřelí z terorismu, drží protestní hladovku už 130 lidí. Americké úřady počet hladovějících nepotvrdily. Informaci zveřejnil právník Shakera Aamera, který je ve věznici na americké vojenské základně Guantanamo držen už 10 let bez údajně jediného obvinění. Za propuštění Aamera, který se narodil v Saúdské Arábii, ale žil ve Velké Británii a USA, se zvedla mezinárodní kampaň. Podle slov právníka se vězeňská správa snaží protest prolomit, ale zatím marně.
Arménie po prezidentských volbách prosazuje proruskou politiku
Prezident Arménie Serzh Sargsyan bude po svém opětovném zvolení bude chtít i nadále spolupracovat s Ruskem. Jedním z hlavních důvodů je stabilizační role Moskvy v dlouholetém sporu Arménie s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Země je také odkázána na Rusko ekonomicky vzhledem k problematickým vztahům k sousednímu Turecku a Íránu. Arménie však hodlá upevnit i styky s EU. Země je součástí Evropské politiky sousedství, na listopad je plánován podpis tzv. asociačních dohod, které spolupráci dále prohloubí. Domácí politická scéna je v současnosti neklidná a v centru hlavního města se odehrávají demonstrace. Opozicí je kritizována vládnoucí Republikánská strana, která údajně zneužívala své mocenské pozice k ovlivnění průběhu voleb. Dva z vyzyvatelů současného prezidenta proto během kampaně drželi protestní hladovku, třetí byl neznámým pachatelem postřelen do ramene. Souvislost útoku s kandidaturou však prokázána nebyla.
V Chile bylo zatčených 20 příslušníků původního kmenu
Chilská policie zadržela 20 příslušníků původního kmenu Mapučů kvůli jejich účasti v protestu za osvobození Fernanda Millachea. Obviněný Millacheo patří taky do kmene Mapučů, nicméně je v současnosti souzen za zakládání požárů a pokus o vraždu. Již 7 týdnů Millacheo držel ve vězení hladovku, cítí se být nevinným, a proto protestující požadovali jeho propuštění. Téměř jeden milion Mapučů obývá teritorium Chile hlavně v regionu Araucanía, většina z nich žije v chudobě. V lednu 2013 propukly v této oblasti protesty původních obyvatelů za navrácení půdy do jejich rukou, přičemž během těchto akcí zemřel při požáru švýcarský zemědělec s manželkou. Vláda se situaci původních kmenů již snaží vyřešit.
Dva kandidáti na prezidenta Arménie drží protestní hladovku
Prezidentští kandidáti se snaží upozornit na kroky vládnoucí Republikánské strany, která údajně znemožnila některým opozičním stranám jmenovat do voleb své favority, aby pomohla udržet u moci současného prezidenta Serzhe Sargsyana. Prvním z protestujících je Andreas Ghukasyan, rozhlasový komentátor, který je aktivní už od 21. ledna. Ve čtvrtek se k němu připojil Aram Harutyunyan, předseda neparlamentní politické strany NAP. Oba mají v plánu své kandidatury před volbami stáhnout a vyzvali k tomu i ostatní protikandidáty, například prozápadního Paruyra Hayrikyana, který se stal minulý týden terčem nezdařeného atentátu. Volby se uskuteční 18. února.